Tradiční ruské značky přežily dodnes. Co vyrábějí?

4. 4. 2020 • 19:15

Dodávky ruských aut jsou primárně určené zákazníkům této obrovské země, do světa se dostane minimum vývozu, a proto přeshraniční motoristé jen těžko identifikují nový ZiL nebo nedávno odhalený Ural. Federální výrobci nejsou známí mimo Rusko, na domácí půdě se ale až na výjimky většině daří.

Rusové mají na svá jména registrováno celkem 42,07 milionu aut (o 36,17 milionu více než Češi) a průměrné stáří vozového parku dosahuje 13 let s tendencí mládnout. Největší šance je potkat Ladu, kterých by mělo jezdit po cestách RF dohromady 13,5 milionu kusů. Statistika nemá šanci evidovat počet odstavených vraků, přesto by modely se znakem vikingské bojové lodi mohly patřit každému Čechovi a ještě by zbylo.

AvtoVAZ

Celých 54 let fungující moloch AvtoVAZ je nutné zmínit hned v úvodu následného přehledu nejdůležitějších ruských automobilek a jejich modelových řad. Podnik se sídlem v Togliati je jedním z největších automobilových montoven na ruském trhu, z linek sjíždí asi 400 tisíc vozidel ročně. Státní konglomerát ovládá více značek, kromě portfolia aliance Renault-Nissan-Mitsubishi jsou známé především starší stroje v novém balení s oválným logem severské lodě.

Lada modernizuje výrobu. Výrazné zkrácení montážní linky zlepší kvalitu

Novodobé Lady hojně využívají komponentů francouzsko-japonského koncernu. Kompaktní sedan Vesta na konečně nové platformě sdílí mnoho podobností s Dacií Logan a také Nissanem Juke. Celkem 4,4metrové dílo krizového manažera Bo Anderssona se v roce 2018 stalo nejprodávanějším automobilem Ruska. Předchozí roky 2013–2015 vládla žebříčku statistických prodejů sesterská Granta.

Další snaživý stíhač evoluční konkurence se jmenuje Xray. Překabátěný klon Dacie Sandero vznikl díky citelnému přispění Nissanu a Renaultu. Podobným stylem byla na trh uvedena Lada Largus neboli Renault Logan. Starší technika nejsou ovšem na škodu u Lady 4x4 známější jako Niva, která zůstává v katalogu dealerů 43 let v prakticky nezměněné formě.

UAZ

Uljanovský automobilový závod ve vlastnictví moskevské automobilové skupiny Sollers vyrábí kromě terénních modelů také vozy hromadné i nákladní přepravy. Příští rok to bude 80 let od zahájení provozu montážní mašinérie původně určené sovětskému předválečnému zbrojení. Dlouho po válce pak vzniklo asi nejznámější provedení značky – UAZ-469 alias lehký armádní teréňák s plátěnou střechou určený sériově až pro sedm osob.

Následovník zvaný Hunter nemůže zapřít svého předchůdce, vzhledově i technicky podobný off-road principiálně odmítá elektrickou revoluci osobních aut a naopak ctí mechanické ovládání starého železa. Jak si tuto charakteristiku vyloží zákazníci je jen na nich, konzervativního publika přežívá stále dost a směrem na východ se obliba schopného náčiní postupně zvyšuje.

Vedle auta určeného především do náročnějšího jezdění UAZ umí také SUV model Patriot a Pick-up. Jsou to opět zvýšené stavby uzavřené celokovové karoserie pro pět pasažérů, respektive pick-upu do práce. Žebřinový rám, tuhé nápravy nebo uzávěrka diferenciálu se na Sibiři mohou uplatnit.

UAZ má další auto na dovolenou. Tentokrát upravenou Buchanku

Nejznámějším výtvorem je UAZ Van 2206 čili Buchanka titulovaná česky „bochník“ právě kvůli tvaru připomínající pecen chleba. Skříňová konstrukce na čtveřici listových per znovu zásadně snižuje servisní náklady a prodlužuje životnost vozu, osvědčený recept ruského automobilového průmyslu funguje i u nás, kde není nemožné Buchanku potkat. Až sedmimístná dodávka patří zejména nadšencům, v Rusku slouží jako nezdolný pracovní nástroj.

Kamaz

Důležitým hybatelem hospodářství deváté nejlidnatější země světa je od roku 1976 Kamaz. Slovo rezonující především během závodů Rallye Dakar patří uskupení řízené z přístavního města Naberežnyje Čelny v Tatarstánu. Státní podnik chrlí do prodeje nákladní automobily, před rokem jich bylo dodáno přesně 34.705. Kromě domácích odběratelů se odolné typy dováží do Kazachstánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu, s plánem letos vybavit Vietnam minimálně 1 300 jednotkami s kabinou posazenou nad motorem.

Kamaz údajně vyrábí přes 40 konverzí nákladních aut konfigurovaných podle více než 1500 možností sestavení. Asi 24 vozů opouští podnik denně, zatímco rozsáhlý tovární komplex pokrývá celý technologický cyklus od vývoje, výroby, montáže komponentů až po prodej hotových výrobků a příslušný servis.

Kamaz dodá dalších 200 elektrických autobusů pro Moskvu

Firma umí vojenské speciály, civilní tahače i soutěžní unikáty. Výhra šestnácti z posledních dvaceti Dakarů je vizitkou bohaté státní podpory ve spojení s letitými zkušenostmi a precizní taktikou celého týmu. Profesionální obsazení se letos mohlo radovat z pomyslného zlata po každé etapě v Saúdské Arábii, žádný závodník za volantem kamionu nikdy nebyl v prašném cíli rychleji, což stačilo na další celkový triumf do sbírky Kamazu.

GAZ

Gorkovskij Avtomobilnyj Zavod v Nižném Novgorodu byl dokončen v roce 1929, nejslavnější éru výroby více než 16 milionů automobilů evokuje plavný GAZ-21 Volha zvaný Carevna. Neméně úsměvnou vzpomínkou mohou být také starší sovětské artefakty GAZ-13 Čajka nebo GAZ M-20 Poběda.

Vlivem globální hospodářské krize GAZ ztrácel systematické řízení nejvyššího managementu a do čela upadajícího soukromého spolku byl v roce 2009 dosazen mistr záchrany jménem Bo Inge Andersson. Švédský spasitel vrátil ekonomiku firmy do černých čísel. Společnost navázala spolupráci s předními mezinárodními výrobci a brzy dosáhla nejlepších finančních výsledků v historii. Rok 2011 byl uzavřen čistým ziskem 264 milionů dolarů (aktuálně 6,7 miliardy korun).

Osobní auta už se nevyrábí, nicméně dvě desítky let sjíždějí z pásů lehké užitkové modely GAZelle. Dříve se v Novgorodu skládal například Mercedes-Benz Sprinter, Chevrolet Aveo, Volkswagen Jetta nebo Škoda Octavia či Yeti.

GAZ-13 Čajka: Luxusní sovětská limuzína se představila před 60 lety. Měla automat s řazením tlačítky

Součástí skupiny GAZ Group je také devadesátiletá značka PAZ, která vyrábí menší autobusy. Z dávného dodavatele nářadí a karoserií se časem vyprofilovala regulérní průmyslová fabrika. Pavlovský autobusový závod má zaměřením i umístěním blízko k Likinskému autobusovému závodu. Obě adresy vzdálené od sebe asi půl hodiny jízdy autem obstarávají modely hromadné přepravy osob, většina slouží v Rusku, zbytek putuje k spřáteleným odběratelům.

ZiL

Zásadní pilíř ruského automobilového segmentu sídlí přímo v Moskvě. Doslovně Zavod imeni Lichačeva zvládá vývoj nákladních aut dávných specifikací, inženýři se zabývají také autobusy a hlavní doménou ZiLu jsou státnické limuzíny.

K carskému založení kmenové firmy došlo v roce 1916, prvotní továrna AMO (Avtomobilnoje Moskovskoje Obšestvo) musela obstarávat armádní náklaďák F-15 licenčního Fiatu. Během strategických opatření za druhé světové války byla automobilka přestěhována z moskevského předměstí do bezpečnějšího Uljanovsku, kde bokem dotírajících Němců vznikla značka UAZ. Oddělení nákladních vozidel bylo samostatně přesunuto k úpatí Uralu, zde později vykrystalizovala další důležitá ruská značka Ural.

Zil 112 Sport: Připomeňte si první supersport ze Sovětského svazu

ZiL přežívá pomocí střídmé nabídky těžkých vozidel, kromě přepravy nákladu jsou přežité stroje občas upravovány pro účely zdravotnických záchranářů nebo hasičských jednotek. Autobusoví zákazníci mají omezený výběr, proto raději míří ke konkurenci. Jednotkové objednávky luxusních limuzín rovněž nepřichází, protože zastaralý ZiL 4112 R za stovky milionů korun byl nahrazen moderním projektem Kortež.

Ural

Výše zmíněný název patří Uralskému automobilovému závodu z města Miass. Součást GAZu produkuje od roku 1941 až osmikolové silné tahače a nákladní vozidla s nosností 20 tun doplňovaná speciálními nástavbami. V katalogu Uralu jsou i vojenské konfigurace schůdné pro přepravu vojáků nejen po rovných silnicích. Po evakuaci z Moskvy se technologie zpět už nikdy nevrátila a zůstala v podhůří oddělující evropské a asijské Rusko.

Trekol

Jestli něco dobře vystihuje ruský přístup k automobilovému průmyslu, tak je to závěrečná zmínka o menší manufaktuře Trekol. Velký terénní přízrak zůstává v paměti lépe než většina UAZů, GAZů či Kamazů, jelikož na Zemi není podobných monster. Originální kolový transportér se schopností plavat používá speciální bezdušové pneumatiky, které nadnáší na vodě a do země tlačí nicotnou silou 0,1–0,4 kilogramů na čtvereční centimetr. Skoro nadnášející pláště zajišťují průjezd veškerým terénem bez ohledu na výšku sněhu, hloubku bláta, jemnosti písku nebo velikosti jezera. Jízdní schopnosti připomínají pásové vozidlo, potažmo vznášedlo – ani jedno nemůže legálně na veřejné komunikace.

Obojživelný Trekol snižuje celkovou hmotnost laminátovou karoserií, konstruovanou z prostorového rámu včetně tepelně-izolačních panelů. Stěny udrží přijatelné klima kabiny při teplotách od -60 do +60 stupňů. Zájemci mohou volit z několika malosériových variant, základem jsou čtyřkolové modely pro pět pasažérů a užitečným zatížením půl tuny. Dražší typ odveze osm lidí a 700 kilogramů nákladu. Na výběr je naftový, nebo benzínový motor o stejném objemu 2,4 litru. Zážehový agregát je možné přestavět na LPG, zatímco vznětový slibuje lepší zátah pomocí turbodmychadla. Silniční rychlost byla maximálně stanovena na 80 km/h s kombinovanou spotřebou 17 litrů nafty.