Tvůrce Mini by se dožil 100 let

Alexander Arnold Constantin Issigonis se narodil ve Smyrně (dnešním Izmiru) do smíšeného řecko-německého manželství, ovšem díky práci svého děda Demosthenia pro britskou železniční společnost měla rodina britské občanství. Inženýrství bylo v rodině Issigoniů tradicí –dědeček i otec Constantin byli oba inženýři, a nejinak tomu mělo být později v případě Aleca. Ten však v mládí jevil o automobily pramalý zájem a poprvé jel ve voze dokonce až ve dvanácti letech!

Než roku 1922 Alecův otec zemřel, předal synovi lásku a obdiv ke všemu anglickému. O rok později se Alec s matkou Huldou sami stěhuji do Anglie a usazují se v Londýně, téměř bez jakýchkoliv prostředků. Alec se pouští do tříletého studia strojařství na Batterseaské polytechnice, ukazuje se však, že matematika není jeho silnou stránkou – třikrát z ní propadá u zkoušek, což ho později vede k výroku, že matematika je nepřítelem každého tvořivého člověka. V čem naopak vyniká je kreslení.

Po absolutoriu v roce 1928 začíná pracovat jako návrhář a u Humbera, tehdejšího výrobce automobilů, později přechází ke společnosti Morris Motor Company. Tam pracuje na vývoji nezávislého sytému pérování pro Morris 10, avšak válka ho nutí práci zastavit. Díky povaze svého povolání nemusel Alec narukovat do armády a válečná léta strávil v Morrisově továrně v Cowley nedaleko Oxfordu. Přestože výroba se zčásti přeorientovala na válečnou, zůstalo i u produkce civilní. Tam se zrodil i poválečný automobil Morris Minor, jež zůstal ve výrobě až do roku 1971.

Roku 1952 sloučením automobilek Morris a Austin vzniká British Motor Company (BMC) a Alec odchází k menší společnosti Alvis Cars, kde se věnuje návrhům osmiválcového sportovního vozu. Ten se však do výroby nikdy nedostane neboť by to bylo nad možnosti Alvisu. Alecovi je nabídnuto místo zpět u BMC a je pověřen navržením prototypů tří kategorií vozů, od velké limuzíny přes rodinný sedan až po nejmenší vůz. Suezská krize roku 1956 však způsobuje problémy s ropou a nutí k zavedení přídělového systému na benzín, proto pověřuje ředitel automobilky Leonard Lord Aleca výrobou malého a úsporného vozu. Ten se úkolu zhošťuje a roku 1957 spatří světlo světa prototyp vozu, který se o dva roky později pod jménem Mini Morris Minor v sérii dvaceti tisíc kusů dostává do prodeje, za cenu 495 liber.

Během let Mini získává na popularitě, a přestože jde o vůz skromný a téměř neznající pojem komfort (sám Issigonis luxusem opovrhoval a dokonce prohlásil, že „kdybych mohl, nechal bych lidi sedět na hřebícich, aby se cítili krajně nepohodlně“), do konce výroby v roce 2000 se ho vyrobilo 5.3 milionů kusů a našel si místo v garážích i srdcích slavných lidí, jako byli Beatles, Peter Sellers nebo herec Steve McQueen. Fenomenální úspěch modelu zajištuje Alecovi místo technického ředitele Morrisu a vrací se zpět k původním plánům prototypů, jež se do výroby dostanou pod názvy Morris 1100 a Austin 1800.

Alec Issigonis, svými kolegy nazýván řecký bůh, je roku 1967 jmenován členem Royal Society a o dva roky později královnou Alžbětou pasován na rytíře. Místo technického ředitele zastává až do roku 1871, poté odchází do důchodu. Umírá 2. října 1988 ve svém domě v Edgsbatonu na Parkinsonovu nemoc.

Byl to muž, jež dal život jednomu z nejprodávanějších a nejpopulárnějších vozů v Británii, vozu, které představoval tvůrcovu vlastní filozofii – méně je více.