Víte, jak se testuje vodotěsnost aut? Podívejte se, jak to dělají ve Škodě
Nová auta samozřejmě procházejí řadou testů a zkoušek. Během výroby se například kontroluje také jejich vodotěsnost. Jak přesně tento proces probíhá, popisuje česká automobilka Škoda.
Ta přitom zkušebnu vodotěsnosti využívá od roku 1982. V nedávné době ji ovšem modernizovala a podle Jaroslava Kasla, vedoucího oddělení Řízení kvality značky Škoda, také zdvojnásobila její kapacitu.
Zajímavý je už způsob, jakým zkušebna pracuje s vodou. Veškerá voda, která se k testům vodotěsnosti využívá, je totiž recyklována. V uzavřeném okruhu zkušebny koluje deset metrů krychlových vody z jímky, za minutu se v ní zrecykluje až 375 litrů, při intenzivním provozu až milion litrů měsíčně.
Při čištění pak voda prochází hrubými i jemnými filtry a každou noc je dezinfikována UV zářením. Voda v okruhu se také jednou měsíčně vymění, do kanalizace pak odtéká vyčištěná.
A jak probíhá samotné testování? Základní zkouškou je simulace působení deště. „Běžně zkouška probíhá řádově desítky minut, provádíme však i dlouhodobé, které trvají několik hodin,“ říká Jakub Vochvest, specialista Zkušebny vodotěsnosti.
Automobilka popisuje, že základní umělý déšť má průtok vody 25 litrů na metr čtvereční za minutu. Zkušebna ale umí vyvinout i dvojnásobný výkon, kterým simuluje monzunový liják.
Asi vás nepřekvapí, že další částí je simulace tlakového mytí, která ověřuje připravenost vozu na automyčky nebo ruční tlakové mytí. Zkušebna vlastně automatickou mycí linku i připomíná, zkoušku totiž zajišťuje tlakový rám na pojezdu.Tlak v tryskách se podle typu testu pohybuje v rozmezí od 60 do 90 barů.
Po modernizaci zkušebny Škoda testuje vodotěsnost také u vozidel v náklonu. Jde o zkoušku, která patří mezi nejnovější koncernové předpisy. "Bez nové technologie jsme ji nebyli schopni provést,“ tvrdí Petr Kořínek, koordinátor oddělení Řízení kvality. Náklon vozu simuluje situaci, kdy zákazník vůz zaparkuje například v kopci.
Pokud zkouška vodotěsnosti odhalí vniknutí vody do auta, následuje detailní analýza, jejímž cílem je nejen zjistit, kam všude se voda dostala, ale pochopitelně odhalit, proč se tak stalo. „U předsériových vozů spolupracujeme s Technickým vývojem na konstrukčním řešení problému, závady ze sériové výroby řešíme zejména s kolegy z výroby,“ upřesňuje Kořínek.
Vodotěsnost se totiž samozřejmě hlídá nejen při výrobě, ale i při vývoji nových modelů.
S detekcí přítomnosti vody v interiéru by Škodě mohla pomoci i nová technologie RFID (radio frequency identification, identifikace na rádiové frekvenci), kterou ve zkušebně právě vyvíjejí a následně by ji mohl využívat celý koncern Volkswagen.
Jde o způsob bezkontaktní detekce pomocí digitálního systému, který využívá malé senzory reagující na přítomnost vlhkosti. Ty jsou integrovány do interiéru vozu. Během zkoušky pak projede nad autem čtecí rám, který data ze senzorů načte a zjistí, zda byly vystaveny vodě.
