Volkswagen Golf IV (1997-2004) - Multimilionář

17. 5. 2004 • 00:00

Etalon nižší střední třídy vyjel v roce 1997 za zákazníky ve čtvrtém vydání. Cesta zvyšování image, kterou nastoupil již předchozí Golf, dostala opět zelenou. Z lidového automobilu se podle mnoha lidí stalo předražené konfekční zboží. Jiný názor říká,...

Nejen u nás mají Volkswageny takřka nedostižnou image mezi vozy nižší střední třídy. Golf platí za symbol solidnosti a německé kvality. Marketingoví stratégové Volkswagenu vybudovali značce pověst, která automaticky přivádí majitele Golfů zpět do prodejen VW, jakmile se objeví nová generace. A to se stává stále častěji. Třetí Golf vydržel ve výrobě téměř sedm let, čtvrtý Golf byl nahrazen ještě o něco dříve. I tak je délka života jedné generace jedna z nejdelších v dané třídě. Praxe posledních let bohužel ukazuje, že image Golfu je ohrožena. Může za to před nedávnem vyměněná čtvrtá generace, která potrápila řadu zákazníků.

Platforma Golfu IV široce uplatněná ve vozech všech značek koncernu VW (Škoda Octavia, Audi A3, Seat Toledo/Leon) dostala proti předchozí generaci větší rozměry (mj. rozvor 2511 mm až 2518 mm podle verze) a měla se stát solidním základem výborných jízdních vlastností, které se od nového Golfu očekávaly. Protože pod kapotu Golfu měly přijít opět silné motory (a to nejen do verzí GTI), konstruktéři neponechali nic náhodě. Z hlediska jízdy nebylo možno Golfu mnoho vytknout. Problém nastal ve chvíli, kdy se člověk podíval na rozměry nejbližší konkurence (Opel Astra, Ford Focus), která povyrostla ještě více. Nedostatek místa na zadních sedadlech byla hlavní nevýhoda Golfu prakticky od chvíle kdy byl tento automobil uveden na trh (a to platí i pro ostatní koncernové sourozence Golfu IV). Zlí jazykové tvrdí, že i v Golfu III bylo na zadních sedadlech více místa.

Design čtvrtého vydání Golfu okamžitě chytl všechny Golfisty, protože šlo o evoluci povedeného trojkového provedení, která dále rozvinula funkční styling Volkswagenů. Zvětšil se nejen rozvor, ale také velikost kol (běžně patnáctipalcová). Mírou kvality, kterou se rádi u VW chlubí jsou úzké spáry mezi jednotlivými povrchovými díly karosérie, svědčící o velké tuhosti karosérie, vysoké kvalitě materiálů a přesné výrobě. Uvnitř se Golf pyšnil velmi kvalitními materiály, které byly do té doby vyhrazeny pro větší vozy nebo prémiovou konkurenci. Dnes tolik vyhledávané měkčené plasty jsou použity i na přístrojové desce. Tzv. "pocit kvality" v novém Golfu si získával nové a nové zákazníky, kteří byli ochotni platit více než bylo u srovnatelné konkurence běžné. Nutno podotknout, že promyšlené ceníky Volkswagenu ukrývaly mnohá překvapení, jako třeba unikátní příplatek za dvojici dveří (27.000,- až 31.000,- Kč), nebo poměrně drahé položky, které si kupuje mnoho zákazníků (rádia, klimatizace, elektrická výbava). Druhou stranou mince je velmi rozsáhlý seznam příplatkové výbavy, která se jinde vůbec nedala koupit. Ještě na začátku letošního roku byl v nabídce například navigační systém s příjmem TV signálu za více něž 136 tisíc Kč, kožená sedadla Recaro za 110.000,- Kč nebo 17palcová kola z lehkých slitin a sportovním podvozkem za 76.000,- Kč. Připomínám, že se stále pohybujeme v nižší střední třídě. Klientela Golfu je specifická. Každý si přirozeně nekupuje supervýbavu, ale právě vysoké počty vyrobených aut zřejmě zaplatily vývoj mnoha prvků, které by v menších počtech byly podstatně dražší. To samé platí i o motorech.

Volkswagen Golf je typickým "dieselovým" autem a značná část majitelů tak ctí tři písmena TDI, na která má koncern VW ochrannou známku. Už ve třetí generaci úspěšný motor 1.9 TDI dozrál a pod kapotami Golfu IV pokračovala jeho úspěšná kariéra. Nejslabší turbodiesel 1.9 TDI se prodával se 66 kW, v nabídce byly také verze 74 kW, 96 kW a ještě před několika lety neuvěřitelný výkon dieselu 1.9 l - 110 kW. Majitelé Golfů TDI jsou pyšní na mohutný zátah motoru v nízkých otáčkách, který je možný díky vysokému točivému momentu. Konkrétně u nejslabšího turbodieselu to bylo 210 Nm při 1900 ot/min, u silnějších verzí pak 240 Nm při 1800 ot/min (74 kW), 235 Nm (81 kW), 285 Nm (96 kW) a 320 Nm (110 kW) vždy v 1900 ot/min.

Silnější TDI byla dodávána se šestistupňovou manuální převodovkou. Všechna TDI se chlubila kombinovanou spotřebou mezi 4,9 a 5,3 l/100 km, ale také typicky vyšší hlučností ve srovnání s konkurenčními motory se vstřikováním common-rail. Levnější alternativou k živým TDI byl atmosférický motor 1.9 SDI (50 kW), který dodával Golfu o poznání méně dynamiky (maximum točivého momentu 133 Nm při 2200 ot/min). Diesely dělaly z Golfu v dané třídě nadprůměrně drahé auto. Nejlevnější pětidveřový Golf SDI byl v roce 1999 za necelých 490.000,- Kč, 90koňové TDI přišlo se stejnou karosérií na 547.400,- Kč. Z toho vyplývají také vyšší ceny ojetých Golfů.

Kdo chtěl levnějšího Golfa, sáhl po zážehové verzi. Nejslabší 1.4 16V (55 kW) se montuje i do pětkového Golfu, ale ani jednomu s nich nepřináší mnoho elánu. Necelých 1100 kg těžký automobil s tímto motorem zrychloval na 100 km/h za cca 14 s. Mnohem oblíbenější variantou, vhodnou pro rodinný vůz tohoto formátu, byla stokoňová jedna šestka, dobře známá majitelům Octavií. Tento motor byl v roce 2000 opatřen novou šestnáctiventilovou hlavou (výkon 77 kW, lepší průběh točivého momentu, nižší spotřeba) a v roce 2001 přišla ještě verze s přímým vstřikováním benzínu FSI (81 kW). Sportovnější výkony bylo možno očekávat od řady dalších čtyřválcových motorů: 1.8 20 V (92 kW), 1.8 20 V Turbo (110 kW) a později také 2.0 (85 kW). V nižší střední třídě neobvyklá montáž více než čtyř válců pod kapotu rodinného auta, má své kořeny u Golfu III v provedení VR6. Tento kompaktní šestiválec do V (15°) byl několikrát přepracován a v Golfu IV se objevil jako dvouventilový motor 2.3 V5 (110 kW) a čtyřventilový motor 2.8 V6 (150 kW). Prodejní ceny těchto silných verzí se snadno dostaly přes 900 tisíc Kč a volbou několika příplatkových prvků se cena mohla dostat i přes milion Kč. Nejsilnější variantou nakonec nebylo GTI ani VR6, nýbrž Golf R32 s motorem 3.2 VR6 (177 kW) s převodovkou DSG.

Praktičtější pohled na oblíbený automobil ukáže kufr o objemu 330 litrů (jen 245 l u verzí 4motion s pohonem všech kol), což je hodnota běžná v dané kategorii vozů. Cenný je pravidelný, téměř krychlový tvar, který je oproti stejně objemným kufrům konkurence opravdu možno využít do posledního litru. Sedany odvozené od Golfu dostaly nové jméno Bora. Obdobná nabídka prostoru pro posádku byla u tohoto vozu obohacena větším zavazadelníkem (455 l). Vzhled se liší novou přídí s obdélníkovými světlomety.

Kombi se prodávala jako Golf nebo Bora Variant. Vedle odlišné přídě se lišily také výbavou, když Bora byla vždy luxusnější Golfu Variant. Do České republiky se dovážela jen kombi Golf Variant. Základní objem kufru 460 l byl menší než u české Octavie Combi a po sklopení zadních sedadel je možno převážet také o něco méně zavazadel (1470 l). Pokud se rozhodnete pro ojeté kombi s pohonem všech kol, čeká na vás v zádi jen objem 360 resp. 1370 l.

Podle TÜV Reportu 2004 je na tom Golf velmi dobře z hlediska koroze (12letá záruka na prorezavění karosérie hovoří za vše) a také řízení nedělá Golfům velké problémy. Typický problém bývá s ozubenými řemeny zejména u dieselů (pro dobrou kondici motoru je bezpodmínečně nutná výměna v předepsaných intervalech). Známá je také závada snímače množství nasávaného vzduchu (a vysoké ceny za tento originální díl). Sem tam zlobí viklající se sedadla nebo nefunkční elektrické stahování oken. V žebříčku nejvýše tříletých aut se Golf pohybuje v horní polovině se čtyřmi procenty vozů se závadou, mezi 4-5 let starými vozy je Golf na stejném 21. místě se 6,9% vadných aut. Tedy z hlediska německé technické kontroly jde o lepší průměr.

Autobild uvádí jako časté závady navíc proti již uvedeným: netěsnou chladící soustavu (vedení, čerpadlo), praskající klínový řemen pohánějící čerpadlo, nepřesný palivoměr, netěsný nebo hlučný posilovač brzd (přepracován výrobcem v roce 2000), nedokonalé těsnění dveří a střešního okna.

ADAC uvádí také kuriózní závadu, kdy netěsný přívod kapaliny ostřikovače zadního skla vytopí zavazadlový prostor. K opakovaným závadám patrným na první pohled patří netěsné světlomety. Nepříliš optimisticky znějí zprávy ADACu o ne právě odolných tlumičích nebo brzdové soustavě, které sice fungují bezproblémově, ale opotřebovávají se rychleji než by se od Golfu čekalo.

Časopis Auto Motor und Sport prověřil kvality německého bestselleru dlouhodobým testem, ve kterém Golf 2.0 (85 kW) ujel od března 1999 do listopadu 2000 sto tisíc kilometrů. Výsledek praktického používání nebyl pro automobil, který se tváří jako symbol kvality a solidnosti, příliš lichotivý. Během 18 měsíců strávil testovaný Golf 17 dní v servisu kvůli neplánovaným opravám (mimo pravidelnou údržbu). Kvůli drhnoucím brzdám musely být již při 16205 ujetých km vyměněny kotouče a obložení předních brzd. Neklidný chod motoru při volnoběhu byl v servisu vyřešen novým základním nastavením řídící jednotky. Po několika tisících kilometrů se problémy s brzdami opakovaly a když bylo na počítadle 30844 km byly znova vyměněny kotouče, obložení a také náboje a ložiska předních kol. Při řazení dvojky s trojky se občas ozývaly z převodovky podezřelé zvuky. Poté co do Golfu začalo oběma předními dveřmi zatékat, byl navštíven servis, kde byly dveře přetěsněny. Převodovka musela být vymontována a vyčištěna, protože olejová náplň obsahovala ocelové třísky. Když bylo na počítadle 61338 km přišla na řadu třetí výměna předních kotoučů a obložení. Kvůli zkorodovanému napájecímu kabelu startéru jednou Golf vůbec nenastartoval a musel být odtažen do servisu. To bylo ujeto 87600 km. Kvůli problémům s elektrickým stahováním oken byl také tento díl v pravých dveřích vyměněn a v samém závěru testu se Golf dostavil ke čtvrté výměně brzdových kotoučů a destiček, tentokrát na všech kolech.

4,3 milionu vyrobených Golfů IV dále rozšířilo početnou rodinu majitelů tohoto kultovního automobilu. Pro běžné rodinné použití se jeví jako nejvhodnější varianta některá zážehová jedna šestka, pro vyznavače dieselů je k dispozici řada různých verzí motoru 1.9 TDI. Právě pro TDI pod kapotou dvojnásob platí, že budou výrazně dražší než srovnatelná konkurence. Nižší prodejní cena signalizuje horší (základní) výbavu nebo nějaký technický problém, jehož odstranění může stát mnoho tisíc korun.