Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Volkswagen Karmann-Ghia (1955–1974): Ve třech to jde lépe

Karel Haas Karel Haas 10. 11. 2022 • 02:44
21
Zobrazit náhledy (21)
Na autosalonu ve Frankfurtu v roce 1957 se představil kabriolet Volkswagen Karmann-Ghia se stahovací plátěnou střechou umístěnou v krytu za sedadly. Kabrioletů VW Karmann-Ghia bylo vyrobeno přes 81 tisíc. Kabriolet měl stejný rozvor a rozměry jako kupé. Luxusní interiér kabrioletu měl lakovanou palubní desku se třemi kruhovými ručkovými přístroji před dvouramenným volantem. Vzduchem chlazený plochý čtyřválec VW s rozvodem OHV a objemem 1,2 litru byl umístěn za zadní nápravou. Po celozávodní dovolené v roce 1959 prošel VW Karmann-Ghia prvním faceliftem. Nejviditelnější byly zvětšené vzduchové otvory na přídi. Při faceliftu dostal Typ 14 větší světlomety montované zhruba o 5 cm výš. V brazilském São Bernardo do Campo bylo v letech 1962 až 1972 vyrobeno přes 18 tisíc kupé Karmann-Ghia TC s odlišnou přední maskou a splývavou zádí. Nalévací hrdlo benzinové nádrže bylo přemístěno z kufru před přední okno. Velké směrové blikače na přídi zasahovaly do boků. Od roku 1972 měl Karmann-Ghia zvětšená zadní světla. K motoru se přiváděl vzduch otvory na zádi. Velký stylizovaný nápis na zádi nenechával na pochybách, kdo je tvůrcem pohledné karoserie. Kanárkově žlutý kabriolet VW Karmann-Ghia se v roce 2015 představil na srazu veteránů Legendy. VW Karmann-Ghia Typ 14 měl často na náraznících trubkové nástavce procházející svislými členy. Vozy exportované do USA měly přední nárazník absorbující nárazy. Kupé a kabrioletů VW Karmann-Ghia Typ 14 bylo vyrobeno přes 445 tisíc kusů. Výroba vozů Karmann-Ghia Typ 14 skončila v německém Osnabrücku 31. července 1974.

Volkswagen Karmann-Ghia s továrním označením Typ 14 je kupé a kabriolet s podvozkovou plošinou VW Brouk a karoserií navrženou studiem Ghia, kterou ručně vyráběl Karmann.

V historii sportovního kupé a kabrioletu VW Karmann-Ghia se spojily tři společnosti a řada jednotlivců. Volkswagen vyráběl svůj Käfer (Brouka) a hledal model, který by osvěžil jeho nabídku. Luigi Segre dostal za úkol zvýšit mezinárodní pověst Carrozzeria Ghia a Wilhelm Karmann chtěl pomoci své rodinné firmě sériovou výrobou karoserií sportovních modelů pro VW.

Wilhelm Karmann a Luigi Segre se často setkávali na mezinárodních automobilových výstavách i jiných příležitostech. Na jednom takovém setkání vyvolal Wilhelm Karmann diskusi, zda by Ghia měla zájem navrhnout karoserii kupé na bázi Volkswagenu Brouka (Typ 1). Segre souhlasil a pro začátek chtěl koupit jednoho Brouka, ale ten momentálně nebyl k sehnání. Gian Paolo, syn Maria Boana jej nakonec koupil v Paříži a osobně dovezl do Turína. Ghia upravila jeho podvozkovou plošinu, navrhla karoserii a za pět měsíců byl hotový prototyp, vystavený v roce 1953 na pařížském autosalonu na stánku Ghia (foto). Design kupé byl společnou prací Segreho, Boana, Coggioly a Savonuzziho. Při návrhu tvarů kupé vycházeli z konceptů Chrysler d'Elegance a K-310, které navrhl americký designer Virgil Exner a jejichž karoserie zhotovila Ghia. Giovanni Savonuzzi zapracoval na zmenšení rozměrů, velkou mřížovanou masku chladiče nahradil dvěma malými otvory a celé přídi dal tvar připomínající trup lodi. Když Virgil Exner uviděl kupé Karmann-Ghia, byl polichocen, že jeho práce se dočká sériové výroby. Jako výraz vděčnosti poslal Segre Exnerovi první sériový Karmann-Ghia importovaný do státu Michigan.

Ghia navrhla karoserii kupé na upravené podvozkové plošině Brouka. Prototyp byl v roce 1953 vystavený na pařížském autosalonu na stánku Ghia. Ghia navrhla karoserii kupé na upravené podvozkové plošině Brouka. Prototyp byl v roce 1953 vystavený na pařížském autosalonu na stánku Ghia.

Wilhelm Karmann byl designem karoserie nadšen a v listopadu 1953 jej představil šéfovi VW Nordhoffovi. Oba se okamžitě dohodli na spuštění sériové výroby. Během roku 1954 připravil Karmann prototyp k sériové výrobě, nechal v Osnabrücku postavit montážní linku a položil logistické základy pro sériovou výrobu. Technický vývoj u Karmanna převzal designer Johannes Beeskow.

V roce 1955 bylo kupé VW Karmann-Ghia v béžové barvě a s interiérem v hnědé kůži představeno dealerům VW a žurnalistům v hotelu Kasino v Georgsmarienhütte a objevilo se i na autosalonech v Paříži a ve Frankfurtu. Názory na nový vůz byly smíšené. Německý časopis Auto, Motor und Sport chválil například elegantní vzhled a solidnost, zároveň ale nazval kupé s výkonem 30 koní „parodií na sportovní vůz“. V srpnu 1955 byl v německém Osnabrücku vyroben první Typ 14 a zájem zákazníků předčil očekávání. V prvním roce výroby bylo prodáno přes 10 tisíc kupé VW Karmann-Ghia, přičemž více než polovina byla exportována.

Kupé 2+2

Na rozdíl od strojově svařované karoserie Brouka s přišroubovanými blatníky byly panely karoserie kupé Karmann-Ghia (foto) svařeny na tupo, ručně tvarovány a vyhlazeny anglickým cínem. Byla to časově náročná práce vedoucí k vyšší ceně kupé Karmann-Ghia. První vyrobené kusy se prodávaly za 7.500 západoněmeckých marek (DM). Stylové kupé se dvěma nouzovými sedadly vzadu mělo místo pro zavazadla pod přední kapotou (zde bylo také umístěno náhradní kolo), před motorem a při dvoumístném obsazení i na zadní lavici. Kupé mělo rozvor náprav 2.400 mm a vnější rozměry 4.140 x 1.620 x 1.325 mm.

Kupé VW Karmann-Ghia s výkonem 30 koní nazval německý časopis Auto, Motor und Sport „parodií na sportovní vůz“. Kupé VW Karmann-Ghia s výkonem 30 koní nazval německý časopis Auto, Motor und Sport „parodií na sportovní vůz“.

Zadní kola poháněl přes čtyřstupňovou převodovku vzduchem chlazený plochý čtyřválec VW s rozvodem OHV a objemem 1.192 cm3 (vrtání x zdvih: 77 x 64 mm). S karburátorem Solex a kompresním poměrem 6,6:1 měl nejvyšší výkon 30 koní (22 kW) při 3.700 otáčkách a točivý moment 78 Nm při 2.000 otáčkách. Vůz s pohotovostní hmotností 820 kg dosahoval maximální rychlost 118 km/h. Výkon motoru byl postupně zvyšován s tím, jak se měnily motory Brouka. V roce 1960 byl při stejném objemu zvýšen výkon na 34 koní (25 kW) a od srpna 1965 se začal, současně s Broukem, používat boxer s objemem 1,3 litru a výkonem 40 koní (29,5 kW). O rok později dostal Karmann-Ghia čtyřválec s objemem 1,5 litru a výkonem 44 k (32 kW). Současně byly přední bubnové brzdy nahrazeny kotoučovými. V roce 1970 byl objem motoru zvýšen na 1,6 litru a výkon tím stoupl na 50 k (34 kW).

Kabriolet

Na 38. mezinárodním autosalonu IAA ve Frankfurtu v roce 1957 se představil kabriolet Volkswagen Karmann-Ghia (foto) se stahovací plátěnou střechou umístěnou v krytu za sedadly. Od začátku listopadu 1957 se kabriolety 2+2 vyráběly u firmy Karmann v Osnabrücku. Základní cena byla stanovena na 8.250 DM. Kabriolet měl stejný rozvor a rozměry jako kupé.

Na autosalonu ve Frankfurtu v roce 1957 se představil kabriolet Volkswagen Karmann-Ghia se stahovací plátěnou střechou umístěnou v krytu za sedadly. Na autosalonu ve Frankfurtu v roce 1957 se představil kabriolet Volkswagen Karmann-Ghia se stahovací plátěnou střechou umístěnou v krytu za sedadly.

Drobné retuše

V roce 1958 dostal Typ 14 odmrazování zadního okna a po celozávodní dovolené v roce 1959 prošel VW Karmann-Ghia prvním faceliftem (foto). Šlo o následující změny:

  • Typ 14 dostal větší světlomety montované zhruba o 5 cm výš
  • Přední otvory pro přívod vzduchu (Němci jim říkali Nasenlöcher, česky nozdry) se zvětšily a byly olemované chromovaným rámečkem
  • Boční okna za dveřmi se dala otevírat
  • Koncová, brzdová a směrová světla byla sloučena do větších svislých svítilen v zadních blatnících
  • Na vnitřní stranu dveří u řidiče byla přidána opěrka loktů
  • Ostřikovač čelního skla a světelná houkačka se staly standardní výbavou

Při faceliftu dostal Typ 14 větší světlomety montované zhruba o 5 cm výš. Při faceliftu dostal Typ 14 větší světlomety montované zhruba o 5 cm výš.

Nalévací hrdlo benzinové nádrže bylo v roce 1967 přemístěno z kufru před přední okno a elektrický systém přešel na 12 V. Za 465 DM si bylo možné přikoupit poloautomatickou převodovku. V roce 1968 byla sedadla řidiče a spolujezdce přiblížena k sobě, což vedlo k lepšímu výhledu pro cestující vpředu.

Na masivnější nárazníky a zvětšená zadní světla a přední blikače si Typ 14 musel počkat až do roku 1972. Vozy exportované do USA měly přední nárazník absorbující nárazy. Jelikož zadní nouzová sedadla nemohla být opatřena bezpečnostními pásy, byly vozy VW Karmann-Ghia exportovány do Severní Ameriky jako dvoumístné a zadní lavicové sedadlo nahradila polička s kobercem.

Volkswagen vyráběl ve spolupráci s karosárnou Karmann v letech 1961 až 1969 o něco delší kupé a kabriolet Karmann-Ghia Typ 34, vycházející z většího VW 1500/1600 (Typ 3). O Typu 34 si povíme někdy příště.

Vozy VW Karmann-Ghia se také montovaly u švýcarské firmy AMAG-Gruppe ve Schinznach-Bad. V letech 1957 až 1960 jich tam vzniklo 1.098 kusů. V brazilském São Bernardo do Campo nedaleko od São Paulo bylo v letech 1962 až 1972 vyrobeno kolem 23.500 kupé a 176 kabrioletů mírně pozměněného Typu 14 a v letech 1970 až 1976 rovněž 18.119 kupé Karmann-Ghia TC (Touring Coupé) s odlišnou přední maskou a splývavou zádí (foto).

V brazilském São Bernardo do Campo bylo v letech 1962 až 1972 vyrobeno přes 18 tisíc kupé Karmann-Ghia TC s odlišnou přední maskou a splývavou zádí. V brazilském São Bernardo do Campo bylo v letech 1962 až 1972 vyrobeno přes 18 tisíc kupé Karmann-Ghia TC s odlišnou přední maskou a splývavou zádí.

Vozů VW Karmann-Ghia Typ 14, přezdívaných jako „Porsche pro hospodyňky“ nebo „Ferrari pro sekretářky“ bylo v letech 1955 až 1974 vyrobeno v počtu přesahujícím 445 tisíc kusů (364.401 kupé a 81.053 kabrioletů). Na jaře 1974 se stal nástupcem Volkswagen Scirocco vycházející z modelu Golf. Výroba vozů Karmann-Ghia skončila v Německu 31. července 1974.

Doporučujeme

Témata