TEST Volvo V40 T3 R-Design – Mimikry

Nejde ani tak o to, že by testované Volvo V40 R-Design s turbomotorem T3 nebylo dostatečně rychlé, při osobním kontaktu byste mu však tipovali minimálně 300 koní a šestiválec pod kapotou. Až tak dokonale mate vzhledem...

A co že se vlastně pod označením T3 ukrývá? Přeplňovaný zážehový čtyřválec o objemu 1,6 litru, výkonu 110 kW v 5700 otáčkách za minutu a točivém momentu 240 N.m. Agregát je v nabídce i ve verzích T2 a T4, které se liší počtem koní a jiným průběhem výkonu. Volvo si motor půjčilo od Fordu Focus, kde se prodává pod názvem EcoBoost.

Potěšila nás chuť, s jakou se agregát dere do otáček. Chybí mu však výkonová špička a navzdory širokému spektru maximálního točivého momentu (od 1400 do 4000 otáček) nemá smysl jej točit nad 5500 otáček. Při standardním zacházení se však dokáže odvděčit příjemnou spotřebou paliva. V kombinovaném cyklu jsme se pohybovali okolo 6 l na 100 km, dálniční přesuny vykazovaly odběr o půl litrů vyšší. Problém nenastává ani ve městě, bez větších obtíží dokážete jezdit za osm litrů.

volvo testy nizsistredni  

Motor zkoušeného Volva spolupracoval s manuální šestistupňovou převodovkou, což je jediná možnost výběru. Potěšily nás příjemně dlouhé dráhy a přesnost kulisy i samotný tvar podsvícené hlavice řadicí páky. Jedinou vadou na kráse bylo povrzávání při změně z prvního na druhý stupeň. Při 130 km/h agregát točí 2500 otáček za minutu a nárokuje si přitom 5,5 l na 100 km.

Design: Polestar junior

Většinu motoristických fanoušků dostaly do kolen modely C30 a S60 od společnosti Polestar, která je oficiálním úpravcem vozů Volvo. Protože je však nesmírně těžké vlastnit skutečný originál, přišlo Volvo s atraktivním paketem R-Design i pro model V40. Ten se po optické stránce vozům Polestar nebezpečně přibližuje a to hlavně díky modrému laku Rebel Blue.

volvo testy nizsistredni  

Volvo si naštěstí nevybírá a paket R-Design nabízí ke všem motorovým variantám. V případě turbomotoru T3 a výbavy Summum připlatíte rozumných 41.500 korun. Za tuhle cenu dostanete nové nárazníky (zadní s dvojicí koncovek výfuku a velkým difuzorem), litá 17“ kola Ixion, střešní spoiler a stříbrné kryty zrcátek. Sportovní podvozek standardně získáte pouze k verzi D2 Eco, u ostatních je za 11.600 korun.

Interiér

Příplatek za paket R-Design vám bude čím dál více vrtat hlavou také po nahlédnutí do interiéru. Sportovní kožená sedadla dostala fešácké výšivky, jiný je tříramenný volant nebo pedály. Nejvíce se však zamlouvalo barevné provedení středové konzoly se stříbrným pruhem, nastavení chladně modrého osvětlení oblasti kolem řadicí páky a celý přístrojový štít. I on dostal modré podbarvení a volbu trojice zobrazení.

Zvykat jsme si sice museli na složitější nastupování díky příliš zkoseným předním sloupkům. Vpředu je místa tak akorát, do šířky si rozhodně stěžovat nebudete. Chválíme pohodlná a dobře dimenzovaná přední sedadla, takřka ideální pozici za volantem a rozmístění ovládacích prvků. Efektně vypadající středová konzola si vybírá daň v podobě ostrých bočních hran, se kterými si řidičovo koleno při delších cestách příliš nerozumí.

volvo testy nizsistredni  

Vzadu to taková sláva není. Před koleny nám moc prostoru nezbývalo a díky panoramatické střeše chyběly cenné centimetry také nad hlavou. Potěší skvěle vypadající, avšak příliš rozměrné hlavové opěrky, jejichž kombinace s nevelkým oknem pátých dveří ztěžuje výhled vzad.

Při koupi hatchbacku se základní cenou 551.000 Kč (T2 Base) nepředpokládáte, že se z něj za půl roku stane stěhovák. Z tohoto pohledu neurazí zavazadelník o průměrném objemu 335 l, který sklopením zadních sedadel zvětšíte na 1032 litrů.

Jízda: Rychlé ano, ostré ne

Volvo V40 si od Fordu Focus půjčilo všechno důležité, aby bylo jízdně jedním z nejlepších automobilů v segmentu. Chvála směřuje hlavně k podvozku a řízení, tedy k prvkům, kterými Focus vždycky vynikal. Sto padesát koní výkonu auto z klidu na stovku rozjede za 8,8 s, což pro adrenalinovou jízdu bohatě stačí. Převodovka je za tímto účelem dobře odstupňovaná, dlouhá šestka se stará o příjemnou spotřebu při ustálené jízdě.

Navzdory zjevnému přitvrzení podvozku se kola s nástrahami českých silnic perou dobře. Trpět nebudete ani na dálnicích, dlouhé zdržování v uskákaném pravém pruhu však doporučit nemůžeme. Daleko více si zamilujete okresní silnice. Automobil poslušně reaguje na pokyny volantu a v zatáčkách má až nebývalé množství přilnavosti. Limity podvozku jsou navíc nastaveny hodně vysoko, a když už se vám podaří některou ze zatáček lehce přepálit, o všechno se postará elektronický stabilizační systém DSTC. Pro dosažení co nejlepších jízdních zážitků je potřeba držet motor trochu „pod krkem“, optimálně okolo 4000 otáček za minutu.

volvo testy nizsistredni  

Závěr

Volvo V40 je velmi provedený vůz i se základním benzinovým čtyřválcem T2. Testovaná verze s agregátem posíleným na 110 kW, navíc vyšperkovaná paketem R-Design, posunuje hranice ještě o něco dál, a to po jízdní i vizuální stránce. Zamilovali jsme si přesvědčivé chování, provedení exteriéru a interiéru a rozumné provozní náklady. Je však třeba počítat s tím, že se každý zásah do podvozku na silnicích odrazí ve výdrži vozu dvakrát tolik, než třeba v Německu či Francii. I automobil s proběhem kolem 18.000 kilometrů proto může začít nepříjemně povrzávat v oblastech, kde byste to jindy vůbec nečekali...

Plusy

• Atraktivní vnější design
• Stylový interiér včetně barev, výbava
• Dynamické jízdní vlastnosti
• Sportovní podvozek příliš nesnižuje komfort
• Precizní řízení a řazení

Minusy

• Prostor na zadních sedadlech
• Průměrný objem zavazadelníku
• Povrzávání některých plastů v interiéru
• Omezený výhled dozadu

Foto: Petr Homolka