Vše o barvách aut: I oblíbené odstíny nesou velké riziko!
Barva aut zahrnuje spoustu vrstev: od estetické přes praktickou, psychologickou až po bezpečnostní. V jakých odstínech se na silnici bát? Co o vás prozradí barva vozu? A jaký lak provokuje k agresivitě?
Červenou už nechci víc a černá se mi protiví, s tou bílou jsem to přehnala a ta zelená je šílená, jen růžová to může být, zpívá Ilona Csáková. To však pro tuzemskou automobilovou arénu neplatí. V ní se spíš pěje – pouze bílá a šedá to můžou být. Pro ilustraci stačí vzít poslední dekádu v Česku: nikdo jiný se mezi achromatický bílo-šedý šik v uplynulých deseti letech nevpáčil. Zatímco dlouhé roky měla navrch bílá, loni si podle dat Svazu dovozců automobilů pozice prohodily. Přitom prizmatem bezpečnosti není rostoucí obliba desítek odstínů šedi, kam podle zjednodušeného vzorníku v dokladech spadá taktéž stříbrná, úplně dobrou zprávou. Proč?
Oranžová premiantem
Nakolik barva automobilu ovlivňuje bezpečnost posádky, po tom se pídili akademici z australské Monash University v obsáhlém výzkumu mezi téměř 850.000 motoristy. Do analýzy zahrnuli paletu sedmnácti barev, přičemž bílá se stala referenční. Jejich závěry? „Coby nejnebezpečnější se obecně jeví barvy šedá, fialová a stříbrná (v ČR pořád šedá) – v porovnání s bílou zvyšují riziko účasti na nehodě o deset procent,“ vypichuje ze studie dopravní expert Roman Budský z platformy Vize nula. Naopak za jasně nejbezpečnější pokládají vědci oranžovou. Solidně dopadly též varianty žluté, krémové, světle fialové a hnědé: čili vesměs odstíny na periferii preferencí zákazníků. Roli ovšem hraje rovněž doba, kdy se vůz nachází v provozu. Zmíněný australský odborný tým zjistil, že za denního světla nese největší riziko růžový lak, následovaný černým, šedým a stříbrným. Za svítání nebo soumraku velké nebezpečí číhá na šoféry sedící v černých autech. „Riziko účasti na nehodě je pro ně o celých čtyřicet sedm procent vyšší než pro jejich kolegy v bílých vozidlech! O čtvrtinu ohroženější jsou i pasažéři v šedých vozech,“ shrnuje práci Univerzity Monash Roman Budský s tím, že opačný pól tvoří karoserie růžové a žluté: ty jsou nejbezpečnější. Co se týče ryzí tmy, za nejnáchylnější ke karambolům lze označit tmavě fialovou, zlatou a červenou.
Důležitost zbarvení vozidel ovšem reflektují i další výzkumy – například bádání skupiny z Wonkwang University z jihokorejského Iksanu. Ta ve svých pracích upozorňuje primárně na fakt, že pestré barvy jsou nejen lépe viditelné, ale příslušně zabarvená vozidla se ostatním jeví být blíže, než ve skutečnosti jsou. Řeč je zejména o žluté, oranžové či jasně červené. Barvy tlumené a tmavé typu tmavě modré nebo zelené a černé pak působí přesně opačně. Stejné postřehy podle výzkumu můžeme vztáhnout též pro motorkáře a cyklisty. Volba pestrých barev oblečení je prý totiž může ochránit v provozu až dvojnásobně.
Které vás vytočí?
Sedm z deseti českých řidičů se podle loňského obsáhlého výzkumu agentury Stem/Mark nechá vyprovokovat k agresivnímu stylu jízdy. Jistý vliv, byť někdy podceňovaný, na tom nesou barvy, jež můžou šoférské naštvání ještě vybičovat. „Z hlediska provokace mě asi jako první napadá zlatá metalíza. Jinak bych spíš mluvila o upoutání pozornosti, kam spadají atypické barvy pro technické výrobky, tedy růžová a fialová,“ zamýšlí se dopravní psycholožka Vlasta Rehnová. Mimochodem tenhle experiment si může vyzkoušet každý na vlastní kůži: a věřte, že kupříkladu při zbytečně pomalé jízdě jiných řidičů, jež tuzemské motoristy statisticky vytáčí ze všeho nejvíc, budete přísnější na extravagantní lak než neutrální bílou. „V principu uklidňují na silnicích všechny tlumené odstíny – vedle bílé také šedá. Kupodivu se na autech nevyskytuje ve větším množství zelená ani hnědá, které se vážou k přírodě a mají na psychiku blahodárný vliv,“ dodává Rehnová. A vzápětí navazuje na tematiku interiéru: „Zřejmě bych se zaměřila na potahy sedadel coby největší plochy, neboť jejich barva může ovlivňovat pohodu řidiče i osádky. Doporučovala bych nestrannou béžovou, šedou, smetanově bílou nebo tmavé odstíny vínové a zelené. Určitě bych se vyhnula jasně červené, zelené, modré, přičemž ani žlutá se nejeví ve větší ploše jako uklidňující.“
Opatrná šeď, drzá červená a…
Zatímco muži si vybírají auto podle více atributů s důrazem na jízdní vlastnosti a výkon, pro řadu žen barva mnohdy představuje kardinální (de facto jediné) kritérium, kvůli němuž jsou s to oželet vše ostatní. Co vlastně barevný hábit vozu o jeho majiteli říká? Výstupy renomovaného Pantone Color Institute hovoří o tom, že jasné a syté barvy, mezi něž spadá třeba ohnivě červená či kanárkově žlutá, bývají tradičně spojovány s osobami mladistvého ducha, sportovně založenými, nejednou však i agresivními. Rafinovaná zabarvení, jako jsou křiklavě zelená či naopak tmavě modrozelená, mají ostatním sdělit, že mají tu čest s člověkem estetického založení. Jemně pastelové či neutrální laky zase deklarují povahu vyrovnanou, nezřídka si zakládající na přepychu. A k tmavým odstínům poté tíhnou lidé osobnostně silní.
Ještě o kus dál došel ve svých zkoumáních německý experimentální psycholog barev Max Ruscher, jenž sestavil propracované charakteristiky osob na základě barvy jejich auta. Kupříkladu u majitelů šedivých aut (v České republice za rok 2020 nejoblíbenějších) mluví o tom, že se jedná o lidi, již jsou rádi v anonymitě, nijak nevyčnívající, kteří v provozu touží splynout. Zpravidla se též jedná o šoféry, kteří ctí tradice a pravidla, jsou důstojní a vyzrálí. Nadto šedé odstíny spadají do ranku opatrnosti a kompromisu, z čehož údajně vyplývá obezřetnější chování na pozemních komunikacích. Na druhou stranu je třeba přiznat barvu s tím, že ne každý jezdí s lakem svého srdce, o čemž se bleskově můžete přesvědčit při pohledu do garáže.
Stačí si vzít případ globálně nejpreferovanější bílé, která vede spíše na základě pragmatismu než čistě estetiky. Důvody nejsou nijak překvapivé: mnohdy jde o základní bezpříplatkovou barvu, nabízí vyšší dostupnost náhradních karosářských dílů či lehčí trefení správného odstínu při lakování. Zapomenout bychom neměli ani na praktické body, kdy škrábance tolik netlučou do očí, a stejně tak se bílé automobily snáze polepují. Což vedle přijatelnějších cen vysvětluje dominanci této barvy vozů ve firemních flotilách. Celosvětově potom dlužno nestavět na druhou kolej ani klimatické podmínky, neboť v horkém počasí je bílá zkrátka a dobře komfortnější.
Dalším problematizujícím faktorem, proč nesedíme za volantem v autě barvy našeho srdce, může více také rozličnost asociací, čehož si na případu červené všímá dopravní psycholožka Vlasta Rehnová. „Tento majitel je vitální, akční. Určitě si ji nezvolí osoby znuděné životem, introverti. Na základě dřívějších dob se těší popularitě i proto, že měli občané zažité, že má víc antikorozního pigmentu, čili méně rezaví. Třebaže tahle výsada už je pryč. Nicméně odradit zájemce může to, že je vnímána coby varovná. Jen se podívejte na servisní auta nebo na hasiče.“
Riziko vzniku nehody v porovnání s bílou barvou | |
Barva | Riziko nehody |
Šedá/stříbrná | 10% |
Fialová | 10 % |
Růžová | 9 % |
Červená | 8 % |
Černá | 6 % |
Modrá | 5 % |
Tmavě červená | 5 % |
Zelená | 4 % |
Hnědá | 3 % |
Zlatá | 1 % |
Barva | Riziko nehody |
Žlutá | -1 % |
Krémová | -1 % |
Světle hnědá | -5 % |
Světle fialová | -6 % |
Oranžová | -13 % |
Zdroj: Univerzita Monash |
Výstražné zařízení je víc
Když jsme naťukli strážce požárů, právě jejich zbarvení vozidel je někdy odborníky vnímáno kontroverzně. „Severoamerická nezisková organizace AAA Foundation for Traffic Safety dlouhodobě varuje, že tradiční červený lak na hasičských autech je nevhodnou barvou. Respektive má jednu z vůbec nejhorších možných barev. Po setmění ji ostatní vnímají jako tmavou. Na rudé odstíny taktéž hůře reaguje periferní vidění. Za ideální zbarvení vozidel hasičů, ale také zdravotnické záchranné služby považují optometristé jednoznačně limetkově žlutou,“ podotýká Roman Budský. I Česká republika se zbarvení požárních vozidel věnovala: konkrétně ministerstvo vnitra v roce 2018 zadalo výzkum na správnost jejich barevného „kabátu“. Výsledkem se pak stal nový, zářivější odstín červené. „Barva je samozřejmě důležitá, proto se výzkum uskutečnil. Nicméně se někdy zapomíná, že když zásahový požární automobil jede, klíčové pro jeho viditelnost jsou zvláštní výstražné zařízení a retroreflexní polepy,“ uvádí Jaroslav Maděra z Technického ústavu požární ochrany, v němž se specializuje právě na výzkum požárních vozů.
Základní, prosím!
Když půjdete do prodejny pro auto v bezpříplatkové barvě, možná někdy narazíte. Stejně se to stalo nám. Ze zajímavosti jsme se před časem vydali na průzkum k prodejci Škody Auto s požadavkem na dodání karoqu v bezpříplatkové pastelové barvě modrá Energy. V konfigurátoru je to jediný lak, kde svítí nula. Ani bílá Candy tam v současnosti není. Za nevýraznou šedou Steel se platí navíc 10.500 Kč a za metalízy 16.000 Kč až 22.300 Kč za červenou Velvet. Pastelová modrá sice vypadá, jako by zbyla ze zakázky pro Českou poštu, ale na novém autě by nemusela vadit. Tak proč ne? „Opravdu chcete tuhle barvu? Ještě jsem ji nikdy neobjednával a dost pochybuju, že by to vůbec někdo dělal,“ krčí rameny prodejce a dívá se do svého konfigurátoru. Když se ptáme na šedivou za deset tisíc, vzhlédne od počítače a rovnou říká, že by si ji také rozmyslel. Doporučuje ji jen tomu, kdo je o tom pevně rozhodnut. Ani to prý není odstín podle chuti každého. A výsledek? Ve finále nabídl na auto v metalíze takovou slevu, že je prakticky zdarma. A to je důvod, proč vidíme tak málo dražších aut v základních barvách…
Kde chtějí i ferrari bílé
Češi se ve výběru barev na svá auta nemusejí příliš omezovat, stejně jako jiní Evropané. Ne všude to tak ale platí. Manažer Zdeněk roky žil ve Spojených arabských emirátech a pořizoval tam mezitím několik soukromých i firemních aut. A pokaždé narazil na fakt, že si mohl vybrat maximálně ze dvou tří nezajímavých barev – bílé nebo šedivé, které tam byly beztak nejoblíbenější, stejně jako v Česku. „Dnes už to není tak striktní, ale ještě nedávno tam neexistovaly žádné konfigurátory, na jaké jsme tady zvyklí. Prostě jste si vybrali model a dostali ho v jedné barvě a jediné možné výbavě. Když jste chtěli víc, museli jste pořídit třeba lepší motor. I tak platilo, že pokud jste chtěli za něco připlatit, byla to maximálně tak fóliemi zatmavená okna, parkovací senzory a nic víc,“ vzpomíná Čech s tím, že tmavá barva byla vyhrazena jen pro omezené množství modelů a beztak ji málokdo kupoval. Vzhledem k teplému podnebí tam samozřejmě převažují světlé odstíny. Samotní Arabové však jednoznačně volí bílou. „I když přijel obchodní partner nejnovější limuzínou BMW 7 nebo tam velmi populární Toyotou Land Cruiser, pokaždé byly v čistě bílé barvě. Dokonce i bez metalízy, prostě bílé, jak to mají rádi,“ vzpomíná Zdeněk na pobyt v zemi, kde na ulici potkáváte i ferrari bílá místo červených. Na druhou stranu otevřená země se rychle mění a dnes už v konfigurátoru najdete i červená a jinak barevná auta. Jen se jmenují jinak – třeba Ford Kuga se tam označuje Escape a specialitou je levný sedan Escort, který na Středním východě nahradil nám známý model Focus.
Tři otázky pro Ondřeje Horázného, místopředsedu Asociace autoškol ČR
Myslíte si, že je označení vozů autoškoly v Česku dostatečné?
Stávající označení odpovídá běžnému standardu v ostatních zemích v Evropě. Není žádný logický důvod odlišovat barevně.
Kladete určitý důraz na barvu aut, nebo tento atribut neřešíte?
Většinou vybírám barvy nepříplatkové. Zpravidla jde o bílou, modrou a červenou. Mimo jiné jsou dost výrazné.
Je nějaký odstín, který byste pro vozy v autoškole nevolil?
Kdybych nemusel, nekupoval bych tyto tři: černou, hnědou ani šedou.
Rozhovor: Rychle se prodá šedá a černá
Po jakých odstínech je v bazarech nejvyšší poptávka? Který typ zákazníků není ochoten slevit ze svých barevných nároků? A jaké jsou poslední trendy v této tematice u ojetin? Na vše odpovídá Jindřich Topol, regionální manažer výkupu AAA Auto.
Máte zkušenost s tím, že některé barvy aut jednoduše při prodeji netáhnou? A které to jsou?
Obecně se dá říct, že delší dobu si svého majitele hledají vozy v takzvaných základních barvách, nebo naopak v extravagantních, jako jsou zlaté či růžové celopolepy. Špatně se prodává oranžová bez metalízy anebo žlutá. Černá ani šedá metalíza nic nezkazí - takových aut je většina. S bílou je to někdy hop nebo trop. Na obyčejných autech je to nevýhoda, na luxusních autech naopak platí za oblíbenou.
Máte statistiku, které barvy táhnou nejvíc?
Rychle se prodává šedá bez metalízy a černá. Modrá základní se prodává o pět dní déle, přestože jsou takové vozy levnější. Asi o deset dní déle se prodává spektrum nejčastějších barev – černá, šedá a modrá metalická a bílá. Z běžných barev se nejdéle prodává červená bez metalízy - o dva týdny déle než nejrychlejší barvy.
Jak velkou roli vlastně hraje barva u výběru vozu?
Barva nepatří pro většinu zákazníků mezi úplně zásadní faktory. Zákazníci si tak radši vyberou technicky kvalitní vůz bez ohledu na barvu. Čím levnější vůz, tím více zákazníkům záleží na stavu. Spíše než že by vyžadovali konkrétní barvu, mají třeba dva nebo tři odstíny, které určitě nechtějí. U dražších nebo zánovních aut pak zákazníci trvají i na barvě – třeba chtějí tmavou nebo světlou metalízu.
Určitá část klientů preferuje modré metalízy. Zákazníci, kteří požadují extravagantní barvy, obvykle mají zcela konkrétní představu, z níž nechtějí slevit. Červená bez metalízy je specifická tím, že ji jen málo akceptují muži a je více oblíbená u ženského zákaznického publika.
Lze v poslední době vypozorovat nějaký trend, co se týče barev aut? Potvrzuje se, že jsou Češi spíše konzervativnější?
Roste podíl metalických laků a mírně přibývá extravagantních barev – zelených nebo oranžových metalíz. Většina vozů je ale stále v konzervativním spektru mnoha odstínů šedé, černé a bílé.