VW s platformou MQB změnil autoprůmysl, je základem 40 milionů aut

Koncern Volkswagen začátkem roku 2012 představil novou automobilovou architekturu Modularer Querbaukasten, známou spíše pod názvem MQB. Své první desetiletí má proto už dávno za sebou, ale do důchodu se ještě ani zdaleka nechystá. Kolegové z britského magazínu Autocar přinesli zajímavou analýzu úspěchu MQB a náhled do její budoucnosti.

Platformu MQB jako první využil Volkswagen Golf sedmé generace a Audi A3 třetí generace, načež se postupně rozšířila napříč koncernem Volkswagen. V současnosti ji používají značky Audi, Cupra, čínská Jetta, Seat, Škoda, samotný Volkswagen a v rámci spolupráce dokonce automobilka Ford.

Stávající šéf Volkswagenu Thomas Schäfer se k platformě vyjadřuje s obdivem: „Myšlenka MQB byla geniální. Vytvořila úvahy o platformách v celém průmyslu a skutečně nás posunula k celkové ziskovosti.“ V době uvedení platformy byl německý koncern ve fázi agresivního růstu a potřeboval základ, který by mohly využít značky z mnoha různých zemí a v mnoha různých továrnách. Podobná platforma tedy měla být klíčem k plnému využití potenciálu, který velikost a rozmanitost skupiny skýtala.

A to se podařilo. Schäfer k tomu říká: „Máme s tím obrovský úspěch, protože můžeme měnit vozidla mezi továrnami a skutečně dobře a ve větším měřítku rozjet výrobu nového modelu. Když se do toho zapojily všechny značky, stal se z toho skutečný úspěch.“

Kolegové z magazínu Autocar požádali o komentář také viceprezidenta globálních automobilových předpovědí ve společnosti Auto Forecast  Solutions, Sama Fioraniho, který řekl: „Architektura MQB je v závislosti na velikosti a ceně vozidel rozdělena do sedmi platforem. Právě díky této univerzálnosti se MQB stala velice úspěšnou. Nejen proto, že byla až do roku 2020 světově nejprodávanější architekturou, ale také díky úspoře stovek milionů dolarů, které se podařilo dosáhnout sjednocením a sdílením dílů.“

Škoda k odpovědnosti za platformu MQB A0: Vstupenka k důležitějším úkolům?

Platforma si poradí s velkým velikostním rozpětím modelů – od Audi A1 například po sedmimístnou Škodu Kodiaq, případně po ještě větší americký Volkswagen Atlas. Umožňuje zástavbu (napříč) jak zážehových, tak vznětových motorů, a zvládne i hybridní pohonné ústrojí. Způsob uložení motoru navíc umožnil standardizovat umístění převodovky, hnacího hřídele i výfuku.

Koncern Volkswagen má továrny, kde se vozidla na platformě MQB vyrábí nebo montují, nejen v Evropě, ale také v Severní a Jižní Americe, Asii a Africe. Platforma svého vrcholu dosáhla v roce 2019, kdy na ní vzniklo téměř sedm milionů vozidel. Navzdory čipové krizi a problematickým dodávkám dílů se v loňském roce podařilo vyprodukovat 5,5 milionů vozidel využívajících tuto architekturu.

Do současnosti bylo na platformě MQB vyrobeno přes 40 milionů vozidel a odborníci odhadují, že do konce tohoto desetiletí jich vznikne dalších 40 milionů. Přežije dokonce stávající platformu MEB, s níž se Volkswagen pokusil úspěch zopakovat u elektřinou poháněných vozidel, ale jak víme, narazil na řadu problémů.

VW plánuje vylepšit platformu MEB, dojezd by měl být až 700 km

„Vytvoření architektury pro elektromobily je zcela odlišné od budování architektury pro automobily se spalovacími motory. Musíte vyvážit objem a shodnost řešení se schopností rychle se přizpůsobit, protože se technologie elektromobilů tak rychle mění. Díly, u kterých jste se dříve mohli šťastně zavázat k výrobě v milionech po celá léta, bude možná potřeba rychle změnit.“ Nastiňuje šéf Volkswagenu jednu z mnoha komplikací, kvůli nimž úspěch platformy MEB nebude takový, jaký přinesla MQB. Koncern dokonce už pracuje na nástupci MEB, který bude označovaný zkratkou SSP. V době jeho uvedení ale stále budou vznikat vozy na základech MQB.

Seniorní analytik ve společnosti Jato Dynamics, Felipe Munoz, k platformě říká: „MQB je zodpovědná za rychlý nárůst prodejů skupiny v posledním desetiletí. Je v oboru měřítkem a vzorem pro výrobce, kteří mají se správou svých četných platforem stále problémy. Největším úspěchem Volkswagenu z poslední doby není jeho fantastický marketing, PR nebo kvalita vozů, ale právě MQB.“

Překonat množství vozidel prodávaných na jedné úspěšné platformě se podařilo až v roce 2021 Toyotě, a to s její Toyota New Generation Architecture (TNGA). Podobný koncept jako Volkswagen a Toyota použila také aliance Renaultu s Nissanem, které se s platformou Common Module Family (CMF) podařilo prodejně vyšplhat na třetí místo. Majstrštykem platformy MQB je ale také její dlouhá životnost – výše zmíněná společnost Auto Forecast Solutions odhaduje, že ještě v roce 2029 na jejím základě vznikne přes pět milionů vozidel.