Významné evropské automobilky přestávají věřit vodíkové budoucnosti
Vodík měl sehrát důležitou roli na cestě k uhlíkově neutrální EU, řada klíčových evropských automobilek mu však prý přestává věřit.
Zatímco část automobilového průmyslu věří, že vodík představuje smysluplné řešení bezemisní dopravy bez větších ústupků, stále větší část evropských automobilek z této vize spíše couvá, jak nedávno naznačil magazín Financial Times. Přitom právě vodík měl být jedním z klíčových pilířů na cestě k dosažení uhlíkové neutrality v EU do roku 2050.
Magazín Financial Time upozornil, že ze svých plánů na investice do vodíkových automobilů již ustoupily například automobilky Volkswagen, Stellantis nebo Mercedes-Benz. A moc se nemluví ani o vodíkovém vývoji v rámci BMW. Naopak nejvýraznějšími průkopníky v této oblasti jsou automobilky Toyota a Hyundai, které mají na trhu i několik vodíkových modelů.
„V budoucnu neuvidíte žádné využití vodíkových automobilů,“ cituje vyjádření Herberta Diesse, šéfa koncernu Volkswagen, magazín Financial Times. „Ani za 10 let, protože fyzika za tímto pohonem je nerozumná. Nemůžete upravovat výkon palivového článku nahou a dolů jako u spalovacího motoru. Takže potřebujete další 10 kW baterii, další elektromotor a přidat další palivový článek.“
Carlos Tavares, šéf nedávno vzniklé společnosti Stellantis, měl naznačit, že vodíkový pohon propagují zejména automobilky, které jsou pozadu na poli baterií a technologií elektromobilů. Zrovna tohle přirovnání nám však v případě Toyoty a Hyundai přijde naprosto mimo.
Ne všechny evropské automobilky se však vzdávají vizí na budoucnost spjatou s vodíkem. Například Renault věří, že budoucnost vodíku může být v oblasti užitkových vozidel. Phillipe Prevel, šéf oddělení alternativních pohonů automobilky Renault, má za cíl obsadit až 30 % trhu s lehkými užitkovými vozy na vodík.
Vodík by měl mít navrch zejména u užitkových vozidel, která potřebují zdolávat vzdálenosti okolo 300 kilometrů. Použití baterií by totiž mohlo kvůli hmotnosti podstatně snižovat přepravní kapacitu, což je skvělá příležitost právě pro vodík.
Diess, který v rámci koncernu Volkswagen vládne i výrobcům užitkových vozidel MAN a Scania, ovšem zůstává přesvědčen, že jedinou správnou cestou jsou baterie. Jeho argumentem je přitom výrazný rozdíl v ceně provozu automobilů na vodík, která by v současnosti byla až třikrát vyšší.
Opět se ale sluší dodat, že s rostoucí poptávkou po vodíku by se na trhu mohlo objevit větší množství dodavatelů, zahustí se síť plnících míst a cena by mohla klesat. Naopak u elektrické energie sledujeme v posledních letech spíše postupný růst cen. Ve prospěch vodíku navíc hovoří i podstatně rychlejší plnění nádrží, díky kterým budou moci vozidla strávit více času v provozu.