Whitelock Tinker Toy: Unikátní motorka se 48 válci je na prodej

Angličan Simon Whitelock z Potters Bar v hrabství Hertfordshire stavěl unikátní motorky. Nacpat do rámu jednostopého stroje automobilový motor umí kdekdo, on na to šel jinou cestou. Spojoval výhradně motocyklové pohonné jednotky… Inspirovala ho účast v Kawasaki Triples Rally v polovině 80. let, podniku pro fanoušky klasických tříválcových japonských strojů, britský klub pořádá tyto soutěže ostatně dodnes. Už tenkrát se na nich objevovaly nejrůznější úpravy, některé i velmi divoké. Proto se do něčeho podobného pustil i on sám.

Čtyři, devět a sedm

První Simonovou stavbou byl řadový čtyřválec, prostě přidal jeden další. Vznikal v letech 1985-1987. Pak konstruktér vzal jinou trojici výkonných tříválců a výsledkem byl řadový devítiválec. Vážně! Další stroj dokončený v závěru 90. let minulého věku měl o dva méně, dodnes je někde za Velkou louží. Napříč umístěný motor našel základ v Kawasaki 250 S1 Mach I. Whitelock však musel obětovat celkem šest tříválců, než vše fungovalo tak, jak mělo. Trubkový rám byl částečně zakázkový, spoustu dílů darovaly jiné jednostopé „kawy“, řemenový alternátor ale pro jistotu pocházel z auta,

Že lichý počet mohly mít jen letecké hvězdicové pohonné jednotky umístěné za vrtulí? Ale no tak! „Kawasaki triples“ se vyráběly už od roku 1968. Whitelock jeden čas vlastnil i dílnu Hertfordshire Superbike Centre, takže měl i patřičné prostory… Pak se ale pustil do stavby repliky klasického závoďáku H2R.

Jízdní dojmy s Kawasaki Versys 650 a Z650RS: Stejné těsto, ale jiná chuť!

Šestnáct motorů

Následovalo však něco ambicióznějšího a hlavně mnohem šílenějšího. A výsledek? Pravděpodobně je to nejsložitější motorka, jakou kdy kdo dokázal přivést k životu. Whitelock pochopitelně začal motorem, zbytek stroje postavil kolem něj. Agregát byl sestaven z šestnácti dvoudobých tříválců Kawasaki KH250 uspořádaných do šesti řad po osmi. To je cestovní klasika, naháč z druhé poloviny 70. let minulého věku a vlastně jen přejmenovaná S1. Bylo jich k mání dost i na díly a za pakatel. Tak proč ne? Z jedné takové navíc ještě předtím stihl vyrobit elektromotorku… Ale to není tenhle případ.

Dlouhatánská pohonná jednotka trůní ve speciálně postaveném rámu (mimochodem, s číslem SW000048). Benzinová nádrž je decentně zastrčená v rámu, palivový systém s hadicemi musel Whitelock vymyslet. Nad motory ve skutečnosti trůní kryt elektronického zapalování, i když má víčko, ale to je falešné. Původní „banda“ byla rozřezána a znovu svařena. Přední vidlice pochází z Hondy Gold Wing, ta darovala také brzdy. Určitě ne její poslední inkarnace, spíše ta první. Vidlice má navíc vinuté pružiny, aby unesla váhu… Ráfky z nerezové oceli nesou značku Hagon. Záď motorky vznikla na zakázku úpravou zmíněné kawasaki, proto vypadá tak klasicky. Jen musela být rozšířena o zhruba palec a půl, tedy necelé čtyři centimetry. Kotoučovou brzdu najdeme i vzadu. Logicky. Alternátor byl použit automobilový, konkrétně z Fordu Mondeo, i to jaksi dává smysl.

Poslední modely cestovní Kawasaki KH250 poháněl motor 249 cm³. To znamená 83 cm³ na jeden válec a tudíž celkový zdvihový objem 3984 cm³. I když na bocích najdeme označení 4.2 a většina zdrojů skutečně uvádí zaokrouhlených 4,2 l. Maximální výkon nikdo nezná. Jeden každý agregát z počátku 80. let minulého věku dával 23,5 kW (32 koní), dohromady teoretických 376 kW (512 koní). Číslo úchvatné, nicméně takové stádo samozřejmě na zadní pneumatiku neputuje, o newtonmetrech nemluvě. Navíc motory určitě nejedou na nejvyšší výkon, spíše naopak, pracují totiž při zhruba 250 otáčkách za minutu. Ne, nejde o překlep, nula tam nechybí. Původní modely z roku 1976 měly navíc jen 27 koní, tedy necelých 20 kW. Měření na dynamometru žádné nikdy neproběhlo… a koho to vlastně zajímá? Stroj je unikátní už svou konstrukcí.

Karburátory z éčka

Každá z šesti řad má navíc vlastní klikový hřídel. Válce stále chladí vzduch, ale je tu i voda, která pomáhá udržovat teplotu mamutí pohonné jednotky při opakovaném spouštění. Šest je i karburátorů, pro každou řadu jeden. Pocházejí z Jaguaru E-Type. Plynové lanko stačí jediné, dále se samozřejmě rozděluje na šest částí a vede ke každému z nich. Na „heft“, klasicky v pravém řídítku, prý není potřeba ani příliš fyzické síly.

Potřebujete však hodně dlouhé ruce, i když si na motorku lehnete, abyste na řídítka vůbec dosáhli. A nohy se nesmí dotknout rozpálených ručně vyrobených výfuků… Jsou jen dva, potrubí ale muselo vznikat po částech, protože když se konstruktér pokusil svařit dvě k sobě, kroutily se. Na stavbu samozřejmě nebyl úplně sám, pomáhali mu kamarádi.

Šest metráků

Maximální rychlost Whitelock odhadoval na 130 mil v hodině, tedy 209 km/h. Musí se ale dávat pozor také při parkování. Kdyby na jezdce motorka padla, rozdrtí mu kosti. Váží totiž 600 kg. A vůbec, tahle mašina stejně moc nezatáčí a benzin v nádrži vydrží sotva pár minut. I spotřeba oleje bude obrovská.

Motor vypadá neuvěřitelně složitě. Na obou stranách trůní osm válců vedle sebe – ve třech dlouhých řadách nad sebou. Pořád je to dvoutakt, takže po nastartování doprovází zpěv téhle hromady nezaměnitelný modrý dým. A aby toho nebylo málo, je v rámu pod sedlem ještě jeden agregát. Původní dvoudobou padesátku ale nahradila stopětadvacítka ze skútru. K čemu slouží? Jako startér. Jinak prostě motorku do chodu uvést nejde. A ona padesátka prostě nestačila. Zapalování má vlastní spínač, poté stačí otočit klíčkem. Není to ale skládačka většinou japonské techniky, pětistupňová převodovka nese značku BMW a pochází z K100. Zůstal i pohon kardanem. Přístroje darovala opět jedna „kawa“ KH250.

Stavbu „Tinker Toy“ dokončil Simon v roce 2003, trvala pět let. Ale většinu, plných 85 procent prací udělal za posledních dvanáct měsíců. Název dostala podle jedné z létajících pevností: těžkém bombardéru Boeing B-17 Flying Fortress. Zní ale spíše jako její britský „kolega“ Avro Lancaster, který poháněly čtyři vidlicové dvanáctiválce Rolls-Royce Merlin. Žádné funkční pozemní vozidlo ovšem nemá více válců. To znamená, že tenhle stroj najdete i v Guinnessově knize rekordů. Pro zápis do ní a také Kawasaki Triples Rally 2004 ostatně i motorka vznikla. Právem poutala pozornost – a poutá dodnes.

Meteor V12 Special: Novostavba klasického sporťáku s tankovým motorem za dva miliony

Dražba

A nyní je k mání. Aukční síň Bonhams ji nabídne 21. dubna 2024 při dražbě ve Staffordu v rámci The International Classic Motorcycle Show. Rozmezí stanovila na 40-60 tisíc liber (1,17-1,75 milionu korun). Přes milion za motorku je hodně peněz, ale některé soudobé stojí i víc. A tahle je jediná na světě! On je to ale vlastně pakatel. Posuďte sami. Whitelock ji chtěl prodat už v roce 2011 na eBay, ale za vyvolávačku půl milionu liber respektive milion za „kup teď? Zájemce se pochopitelně nenašel, nikdo mu takovou kopu peněz nedal.

Tinker Toy byla před lety plně funkční, i když nikdy pořádně nejezdila, jen na krátké vzdálenosti, existuje několik videí. Před dražbou určitě dostane novou baterii a zase se rozvrčí, protože od roku 2018 odpočívala. Chce určitě také nové pneumatiky, ty jsou popraskané. Má britskou registraci a všeříkající značku A48 CYL A je až absurdní. Nepraktická šílenost, monstrum, bestie. Daleko nedojedete, ale na silnici s ní můžete.

Zdroje: Silodrome, Wikipedia, Bikes.cz, Bonhams, Bikeexif, Svět motorů, 48 Cylinder motorbike YouTube, Ride Apart, wonderfulengineering.com, Hotcars.com, The Drive, Visor Down, Autoevolution, TheAutoJournal.com , The Auto Pian, LuxuryLaunches.com, OddityCentral.com

Foto: Bonhams