Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Za volantem Audi V8: Pokus číslo tři

Tomáš Dusil Tomáš Dusil 2. 2. 2016 • 08:17
47
21
Zobrazit náhledy (47)
Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8 Audi V8
Audi V8 je v současnosti raritou a kuriozitou zároveň. Obecně moc dobře nejezdí, má však pořádný styl, zajímavá technická řešení a naprosto famózní motor.

Audi dnes považujeme za jednu z předních značek prémiového segmentu. V něm je však relativně krátce. Zatímco Mercedes-Benz si tuto pozici buduje zhruba od 30. let, BMW od 50. let, Audi teprve od 80. let. A prvním trochu nadějnějším pokusem proniknout mezi nejlepší je právě zkoušený velký sedan. Tehdy mu stačilo jednoduché označení „V8“, které mluvilo vlastně za vše.

Už od začátku 80. let Audi konkurovalo německým sokům kvalitou i cenou, nikoliv však technikou. Pravda, od roku 1980 existuje superkupé Quattro, o němž jsme psali nedávno. Jen pohon všech kol však vstupenkou do světa vozů vyšší třídy není. To by tam mohlo být také automobilky Subaru či Suzuki, které také vyrábějí čtyřkolky již řadu desetiletí.

Vrcholným modelem značky z Ingolstadtu byl v osmdesátých letech velký sedan a později i kombi s označením 200. Jde v zásadě o teprve druhý pokus značky proniknout mezi elitu. Tím prvním byl monstrózní stroj Imperator (neplést s velkým Chryslerem – pozn. autora) z roku 1928. Ačkoliv Audi 200 nabízelo zajímavou techniku v čele s přeplňovaným pětiválcem a také pohonem všech kol, v kontextu na BMW řady 7 a Mercedes-Benz třídy S nestačilo, přičemž důvodů bylo hned několik.

Jedním z nedostatků bylo, že Audi 200 sice nabízelo pohon všech kol Quattro, jenže výrobce jej nedokázal spojit se samočinnou převodovkou. A tu už tehdy zákazníci ve vyšší třídě žádali, což platilo dvojnásob v Severní Americe. Dvoustovka sice automat mít mohla, jenž pouze třístupňový ve spojení s pohonem předních kol. Mercedes-Benz i BMW již tehdy běžně nabízely o jeden převod více.

Velké jenom zdánlivě

Ačkoliv se Audi V8 představilo na podzim 1988 a přineslo zajímavá technická řešení, jeho vývoj úplně čistým listem papíru nezačal. Pokud jej postavíte vedle zmíněného typu 200, nemusíte ani moc rozumět autům, abyste zjistili, že karoserii mají tyto vozy takřka shodnou. Přesto výrobce některé změny udělal. Třeba u V8 prodloužil rozvor náprav o 17 milimetrů na konečných 2702 milimetrů. I tak šlo i v době vzniku o podprůměrnou hodnotu. Délka vozu narostla zejména díky prodloužení předního převisu o 71 milimetrů. Tuto úpravu si nicméně vyžádala zástavba zcela nového osmiválce.

S celkovou délkou 4861 mm byla vůz velký, nicméně ne největší. Navíc „vé-osmička“ nenabízela prodlouženou variantu, jíž se mohly pochlubit jak BMW řady 7 E32, tak i Mercedes-Benz třídy S W126. Tento nedostatek vůz v zásadě vyřadil z hledáčku vládních úřadů, které byly častými uživateli prodloužených verzí těchto limuzín.

Přesto nelze Audi V8 upřít osobitost. Navíc v porovnání s modelem 200 působí nesrovnatelně moderněji. Třeba výrazná chromovaná maska chladiče, jíž se tehdy ještě neříkalo „single frame“ měla premiéru právě na V8. Od té doby ji u Audi používají až do současnosti. Větší dynamičnost měly na svědomí vytažené lemy blatníků. A třeba souvislý pás zadních svítilen byl nejen v době vzniku neskutečně moderní.

Z housenky se vyklubal motýl

„Moje Audi V8 pochází z prvního roku výroby,“ začíná vyprávět Alexandr Š, majitel zkoušeného exempláře. „Sehnat jej ale nebylo vůbec jednoduché,“ dodává. „Hledal jsem nejen v Německu, ale i u nás. Jedno V8 tehdy stálo v pražské Libni, bylo však v dost zuboženém stavu,“ vypráví Saša. „Po nějaké době se mi podařilo najít na prodej jiné. Vůz stál v Brně a byl moc pěkný, jen nemělo střešní okno a to byl ale jeden z mých požadavků. Majitel chtěl vůz prodat do dobrých rukou. Bližší zkoumání ale odhalilo některé nedostatky. Třeba chybějící emisní normu,“ vypráví Alexandr. „Prodávající sice slíbil, že ji zjistí, nicméně než to stihnul udělat, byla audina pryč. Byl jsem nešťastný a zase na začátku,“ dodává Saša.

Za volantem legendy Audi Quattro: Jako Walter Röhrl!

„Svoji současnou V8 jsem zprvu přehlížel. Stála v jednom tureckém bazaru poblíž Norimberka. Až jednoho dne mě napadlo se na ni dojet podívat. Přeci jen, Norimberk není zase tak daleko. Na prodejní ploše ale vůz nebyl. Museli jsme přes půl města na jiný plac, kde měl bazar odstavená auta dřívějšího data narození. Turek totiž dobře věděl, že takto staré vozy si Němci od něj nekoupí,“ vypráví Saša. Když si Alexandr vůz podrobněji prohlédl, zjistil, že je vlastně v docela dobrém stavu. „Olej byl čistý, koroze minimální,“ dodává. „Turecký prodejce vyměnil vytlučenou baterku a motor normálně natočil. Měl jsem radost,“ vypráví s úsměvem. A dodává: „Nefungovaly blikače ani stěrače a vůz špatně držel volnoběh. Domů jsme ale dojeli. Po příjezdu jsem vůz důkladně umyl a nestačil se divit, jak byl lak zachovalý.“ Nabízí se přirovnání k ošklivé housence, z níž vzejde nádherný motýl…

„Popsané problémy jsem vyřešil během týdne. Zbývalo vůz přihlásit. To se ale ukázalo jako obrovský problém. Na evidenční kontrole mě vyhodili kvůli absenci homologačního štítku. Šel jsem jinam a výsledek byl stejný. Pomohl až kamarád, který to celé vyřešil za mě přes Dekru. Včetně ekologické daně to vyšlo na 17.000 korun,“ říká s hořkostí v hlase Alexandr.

Základ v Golfu, ale jinak na výši

Motor Audi V8 je objektivně naprosto vynikající pohonnou jednotkou. A to i přesto, že její původ není zrovna aristokratický. Možná jste už někdy slyšeli, že první osmiválec Audi vznikl spojením dvou čtyřválců 1,8 litru 16V z Golfu GTI 16V Mk2. Pravda to je, ale jen částečně. Zdvihový objem původního osmiválce činí 3562 cm3, což je skutečně dvojnásobek objemu zmíněného čtyřválce.

Blok osmiválce je ovšem zcela nový. Úhel rozevření řad válců činí 90 stupňů, což není nic neobvyklého. Zajímavější je to s technologií výroby bloku. Je celý z hliníku legovaného 17 procenty křemíku. Díky tomu se jeho válce obejdou bez litinových vložek. Jejich úlohu nahrazuje technologie alusil. V té době byla již používaná přímou konkurencí, jmenovitě osmiválci Mercedes-Benz, dvanáctiválcem BMW a také čtyřválci a osmiválcem od Porsche. Naproti tomu hlavy válců kopírují tu ve zmíněném agregátu 1.8 16V. Důvod byl ryze technologický, neboť k výrobě hlav se využívalo zařízení v Salzgitteru. Obrovskou novinku ale představovalo řízení motoru. To bylo poprvé na osmiválci Motronic. Naproti tomu dvanáctiválec BMW potřeboval motroniky dva, osmiválec Porsche sázel na vrtošivou soustavu LH Jetronic, a „benz“ zůstával věrný dvojici KE-Jetroniků, které později nahradil zmíněný LH Jetronic.

V době představení byl osmiválec spojen se čtyřstupňovou samočinnou převodovkou ZF 4HP24A. O necelé dva roky později nabídlo Audi alternativu v podobě pětistupňového manuálu. S ním dorazil také odlišně řešený pohon všech kol Quattro. Zatímco s automatem využíval otevřený planetový diferenciál blokovaný elektronicky ovládanou lamelovou spojkou, verze s manuální převodovkou dostala známý torsen, tedy samosvorný diferenciál citlivý na rozdíly hnacích momentů. Ten Audi používá nepřetržitě už od léta 1987.

Dálniční predátor své doby

Původní motor o objemu 3,6 litru dostal v roce 1991 většího sourozence o objemu 4,2 litru. Výkon vzrostl ze 184 kW na 206 kW, což v kombinaci s novou manuální šestistupňovou převodovkou a Quattrem přineslo kolosální jízdní výkony. Třeba maximální rychlost Audi tehdy uvádělo trochu lakonicky 249 km/h, zatímco konkurence z Mnichova a Stutgartu psala v prospektech 250 km/h s omezovačem. „Vé-osmička“ údajně omezovač nedostala, takže reálná rychlost byla o dost vyšší. A ke zrychlení z 0 na 100 km/h stačilo hmotnému vozu dle továrních údajů pouhých 6,1 sekundy! Jen pro srovnání: původní BMW 750i (E32) to zvládlo za 7,4 sekundy a dokonce i o mnoho výkonnější dvanáctiválec Mercedes-Benz 600 SE (W140) z roku 1991, tedy v původní verzi s 300 kW (pozdější v čistší formě měla 290 kW) to „dal“ jen o desetinu sekundy rychleji než Audi V8. Měl však 408 koní, zatímco V8 „jen“ 280 koní...

Před sebou mám ovšem původní vůz s automatem a menším osmiválce. První, co vás po usednutí uhrane, je úroveň kabiny. Sice již vypadá trochu zastarale, avšak materiály jsou stále prvotřídní. Navíc všude kolem vás je hojně dřeva a kůže. Audi v souvislosti s V8 nabízelo dokonce dvě úrovně jakosti koženého čalounění. Standardní od firmy Kodiak a lepší od Conolly. Navíc interiér vozu nádherně voněl. Tohle už nová auta neumějí, neboť u nich převládá pach plastů a lepidel.

Pozice za volantem je v porovnání s novými Audi o dost vyšší a spíše tak připomíná mercedesy. Že má „vé-osmička“ dlouhý přední převis a tedy přední kola posunutá dost směrem ke kabině prozradí i poněkud vpravo vyosené pedály. I to je rozdíl když srovnáváme s novými audinami. Pozice za volantem tak trochu připomínala starší italská auta. Na rozdíl od nich byl ale sloupek volantu kolmý a správně vytažený do kabiny.

Řadím obligátní „D“ a můžeme jet. Motor je naprosto úžasný. Jemný, tichý a zcela plynule táhnoucí. Když za chvíli tlačím plyn k podlaze, snažíc se donutit osmiválec šplhat k otáčkovým výšinám, opět se utvrzuji, jak skvělými motory osmiválce jsou. Jde o nejpřirozeněji vyvážené agregáty, které si vystačí s méně hmotným setrvačníkem. Zásluhou toho ostře reagují na přidání plynu a rychle se vytáčejí. V tomto deklasují dokonce i řadové šestiválce, které jsou rovněž skvělé. Tady je to ale trochu filtrováno dlouhými převody převodovky a zároveň i pasivními odpory hnacího řetězce, který je opravdu dlouhý. Zvuk je ovšem skvělý a hlavně se do kabiny přenáší jen ve velice tlumené formě.

Potřebujeme ale také brzdit. A jsem u další zvláštnosti - u předních kotoučových brzd UFO. Pro Audi je na zakázku vyvinula firma ATE (dříve Teves). Aby mohly být kotouče co možná největší a nemusely se tolik zvětšovat kola (ty pak mají značnou hmotnost a z ní pramenící setrvačnost – to znají, byť často nevědomky všichni majitelé současných SUV), obepínají brzdiče brzd UFO kotouče nikoliv shora, nýbrž zevnitř, tedy ze strany náboje. Něco podobného používal kdysi vůz ruské firmy Záporožec, ale tam asi nešlo o produkt ATE. Spíše o výsledek vývoje v zemi, kde v minulosti dnes již znamenalo zítra. Dobrá myšlenka se ale neujala, neboť zatímco výměna brzdových destiček je snazší než u běžných brzdičů, demontáž kotoučů z náboje musela přivodit nervové stavy nejednomu mechanikovi. Dnes navíc specifické brzdové kotouče dodává jen zmíněná firma ATE a jeden vyjde na asi 13.000 korun.

Subjektivně vzato se mi brzdy V8 zdály slabé. K vyvození vyššího brzdného účinku bylo třeba na pedál vyvinout o dost větší sílu, než na jakou jsme zvyklí nejen u současných aut, ale i u těch vyráběných před 10 lety. Vozům Audi bývalo v minulosti často vytýkáno, že jsou příliš nedotáčivé a jen neochotně mění směr jízdy, hlavně ve vyšších rychlostech. A model V8 toto potvrzuje. Reakce na jeho řízení opravdu připomínají snahu Titaniku zoufale se vyhnout ledové kře, na níž se brzy nad ránem 15. dubna 1912 nemilosrdně řítil. Řízení vozu bylo navíc docela strnulé, málo přesné, či snad dokonce blátivé. Už v době vzniku si zejména britský tisk na toto stěžoval. Oproti tomu je řízení třeba BMW řady 7 E32 ostré jak meč samuraje.

Dnes je to ale už stejně jedno. Audi V8 je v současnosti především raritou i kuriozitou zároveň. Je to vlastně živoucí příběh snahy dostat se mezi elitu, což se nakonec s výhradami povedlo. Asi nejlépe to kdysi shrnul náš kolega Marek Oborník, podle nějž bylo Audi V8 „takovým pokusem.“

Audi V8 (1988) - technické údaje a cena
MotorAtmosférický vidlicový osmiválec
Zdvihový objem [cm3]3562
Válce/ventily8/4
Největší výkon [kW/min]184/5800
Točivý moment [N.m/min]340/4000
Převodovka4A
Max. rychlost [km/h]235
Zrychlení 0-100 km/h [s]9,2
Spotřeba dle EH (90/120/město [l/100 km]8,9/10,9/17,1
Rozměry (d x š x v) [mm]4861 x 1814 x 1420
Rozvor náprav [mm]2702
Pohotovostní hmotnost [kg]1710
Palivová nádrž [l]80
Pořizovací cena v roce 1988 [DM]96.800

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Vzpomínky
| 3. 2. 2016
Vzpomínám si, když jsem poprvé sedal do tohohle (kamarádova) auta někdy kolem roku 1995 a auru, která ho obklopovala. A neměla vůbec co dělat s (v tu dobu už zaprášenými) výkony v přímce, ale s našimi hrdiny Bielou a Stuckem. Byl to novější model než ten zdejší a stále si pamatuji na nádherný přístrojový štít, výplně dveří, nebo měkká křesla z tlusté kůže. Celkově víc než dnešní Audi působilo to auto jako německé Volvo. A podvozkově to nebylo o nic lepší, z toho rozčarování, jak neschopný je podvozek, jsem se tenkrát nemohl probrat - jak může auto, na kterém staví Audi svůj úspěch v motorsportu být tak zoufalé? Výše diskutovaných hodnot spotřeby jsme se na lehce ojetém autě ani nepřiblížili - nemyslím, že by si měl spotřebu řešící člověk kupovat velký benzín a tenhle se běžným, rychlejším, ježděním pod 20 l/100 km nepodíval. A ani tenkrát jsem si nemyslel, že by měl. Dnes už je to jedno, tenhle ingolstadtský podfuk marketingu vyšel a posunul Audi blíž k vytoužené prémiové nálepce. Pro mě je to příjemná nostalgie a majiteli zmíněného kusu přeji, ať ho užívá ve zdraví.
Avatar - Dinar
Z kraje
| 3. 2. 2016
devadesátek jsem se s V8 svezl, tehdy si ji novou!, což nebylo v době první vlny dovozu ojetin z D nic obvyklého, pořídil jeden bývalý vekslák změnivší se na podnikatele. Přesedl jsem ze své E30 320i, takže úplně ze stodvacítky to nebylo, přesto jsem tím autem byl naprosto ohromen. Bylo to první limo, kterým jsem jel, ticho a luxus kolem, plus ten hladký, a tehdejšíma očima neskutečně silný motor, opravdu zážitek. Takto mě pak už dostalo za pár let jen S600 kupé s dvanáctiválcem. :-)
Avatar - white label
V8 long
| 2. 2. 2016
Ano, prodloužená (+30 cm) verze u Audi V8 byla, údajně jí bylo vyrobeno 271 ks (u Steyr-Daimler-Puch v Grazu). Ale prodloužení se netýkalo zadního páru dveří (jak je obvyklé), ale až "oblasti" mezi nimi a C sloupkem.
[odkaz]
A pak existuje i V8 Avant (z r. 1989), který vlastnila Uršula Piëch (manželka tehdejšího předsedy Audi Ferdinanda Piëcha). Byl vystaven v muzeu v Ingolstadtu.
[odkaz]
V8 long
| 2. 2. 2016
V clanku se pise ze nevyhodou byla absence dlouhe verze. Ale ta byla a dloooouha byla dost. V8 Long. Jinak lae tohle auto na soudobou konkurenci nemelo. 7 i S trida byly dal, zejmena s ohledem na komfor podvozku. To audi doathlo az s druhou generaci A8.
Avatar - eLzyx
brzdy UFO
| 2. 2. 2016
a ještě jedna výtka - pokud v článku popisujete nějaké nestandardní řešení, jako jsou UFO brzdy, bylo by vhodné je i nafotit, nebo umístit do článku alespoň jejich nákres.
Ano googlovat sice umí každý, ale tohle by si pozornost zasloužilo, je to opravdu jako UFO
www.youtube.com/watch?v=4g2s_xX3nmw

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku