Zastava 101 byla závanem lepších časů Jugoslávie. Přestala se vyrábět před 10 lety

Po 37 letech výroby se mu stala osudnou až dohoda srbské vlády s italským Fiatem, který převzal zastaralou továrnu v jihosrbském městě Kragujevac. Poslední kus Zastavy 101 opustil výrobní linku před deseti lety, 21. listopadu 2008.

Spolu s vozem, přezdívaným "stojadin" nebo "kec", definitivně tehdy skončily i další dva letité modely, Koral a Florida. Ty se ale začaly vyrábět vlastně poměrně nedávno - první z nich v roce 1981 a ve své době elegantní Florida ještě o šest let později. Zastava 101 přitom patří k několika málo vozům, které v Evropě po druhé světové válce vydržely ve výrobě tak dlouho. Mezi dodnes vyráběné patří už jen ruská Lada Niva (od roku 1977), a pak malosériové vozy jako Morgan 4/4 nebo Caterham Seven.

První kusy Zastavy 101 opustily výrobní pás 15. října 1971 (jeho předobraz, Fiat 128, se ale poprvé objevil ještě o dva roky dříve) a během téměř čtyř desítek změn vůz prošel jen drobnými modifikacemi. Srbský zákazník si tak ještě před deseti roky mohl v přepočtu zhruba za 100.000 korun koupit auto, které se od začátku 70. let příliš nezměnilo - jen originální kulatá světla vystřídala hranatá a interiér ovládl místo původní koženky plast, jenž nahradil i chrom na náraznících a vnějších zrcátkách.

Zastava v nové době: Značka zkrachovala, továrna žije dál

Jinak si ale člověk v novém "stojadinu" připadal jako ve stroji času: místo vstřikování měl motor až do konce tradiční karburátor a airbag nebyl ani v příplatkové výbavě. Změn se během výroby nedočkala ani diskutabilní kvalita. V jugoslávském časopisu Auto Revija se už v srpnu 1972 objevily kritické ohlasy majitelů - Ivica Krašovec ze Záhřebu kupříkladu psal, že se mu u zcela nového vozu třikrát po sobě zablokovaly brzdy, Dušan Ćurčić z Bělehradu si zase stěžoval na elektroinstalaci.

Od roku 1971 se vyrobilo přes milion "stojadinů", z výrobního pásu v Kragujevaci sjelo ještě 250.000 vozů Zastava 128, což je vlastně původní sedan Fiat. V posledních letech výroby ale továrnu opouštělo jen kolem 2000 vozů ročně, celková výroba dosahovala pouhých 20.000 aut. Krátce po přelomu století se továrna pokusila uspět s licenčním Fiatem Punto, přejmenovaným na Zastavu 10, skutečný impuls ale přinesli až Italové, kteří v Kragujevaci od roku 2012 vyrábějí Fiat 500L.

Zastavu 101 (s označením 1100) je možné potkat i v České republice, ve druhé polovině 70. let ji prodávala Mototechna. Auto za 65.000 korun tehdy patřilo k těm dražším, stejně stála Lada 1300, Škoda 120 byla o 7000 levnější. Na kvalitu zpracování si ale stěžovali i recenzenti tehdejších časopisů Automobil a Svět motorů. Druhý z nich v roce 1977 v závěru napsal: "Máme-li jmenovat pořadí, v jakém by se měl výrobce věnovat zlepšování vozu, pak se o první dvě místa dělí kvalita dílenské práce a snižování hluku."

Legendy východního bloku: Prckové do města

V Československu se mezi roky 1976 a 1980 prodalo jen 10.000 "stojadinů", které se z Jugoslávie dovážely v rámci barterového obchodu. V českém registru jich zůstává necelá tisícovka, ještě před deseti roky to byl dvojnásobek. A kolik z nich opravdu jezdí, se přitom nedá zjistit. Občas se zachovalý vůz ještě dá potkat na silnici a existují také webové či facebookové stránky věnované Zastavě 101.

"Stojadin" je docela populární i v bývalé Jugoslávii, přestože není tak kultovním vozítkem jako jeho předchůdce ve výrobním programu kragujevacké automobilky - "fićo", tedy jugoslávská verze Fiatu 600, která se vyráběla v letech 1955 až 1985. Známá kapela Hladno pivo třeba zpívá, že "Ty nové značky padají z pásů/jsou to jen vraky bez duší/ten můj (stojadin) je čistá ruční práce/od nárazníku k výfuku."

Foto: johovac, Starie, Sludge G, Stribrohorak