Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Zkusili jsme oživit plasty na Škodě 120 L z roku 1986. Podívejte se na výsledek

Matouš Waller
Diskuze (16)

Vedro, mráz, ale hlavně UV záření jsou nepřítelem plastů na autech. Hrozí jim křehnutí, popraskání a ztráta barvy. Na trhu je však dnes množství přípravků, které mají vzhled i vlastnosti plastových dílů oživit. Vyzkoušeli jsme, jak dobře ve skutečnosti fungují.

Že exteriérové plasty na automobilech s přibývajícím věkem přicházejí o své vlastnosti i barvu, není žádným tajemstvím. Nelakované díly, které byly z výroby krásně černé, po čase zešednou. Vliv, i když malý, na to mají teplotní výkyvy, horší je ultrafialové záření. Právě to způsobuje, že plasty degradují, což se navenek projevuje právě změnou odstínu. Dnes se to ale pokusíme změnit.

Na oživení plastů nechceme používat metody, které mezi různými příznivci aut kolují. Tyto automobilové babské rady totiž mají své mouchy. Například nahřívání a oživování vzhledu plastů horkovzdušnou pistolí má sice dobré účinky, ty ale trvají jen krátce a materiálu reálně nijak nepomohou. Už vůbec se nechceme patlat s nějakými levnými černidly, po kterých na náraznících zbude mastnota, a po prvním větším dešti už po nich navíc nebude ani památky.

Vydáváme se proto třetí cestou, od níž si slibujeme nejlepší výsledky. Rozhodujeme se plastové nárazníky ošetřit speciální chemií určenou přímo na nelakované plasty zvnějšku vozidla. Kromě oživení barevnosti by měla díky obsahu UV blokátorů zabránit i další degradaci.

V obchodě s autokosmetikou si necháváme poradit, kterou z mnoha lahviček na regálech bude nejlepší vybrat. Zvolený přípravek má podle nás jednu výhodu – není určený jen na exteriérové plasty. Podle výrobce jej můžeme použít i v interiéru, na pneumatiky, ale třeba i gumičky kolem oken.

Ač to tak znít nemusí, nákup profesionální chemie žádný vír v peněžence neudělá. Přípravky na vnější plasty v půllitrovém balení se dají koupit za částku okolo čtyř set korun. K tomu je však potřeba přičíst i cenu za hadříky z mikrovlákna (okolo 100 Kč za balení čtyř kusů) a případně i speciální aplikátory (50–200 Kč za kus). Zapomenout nesmíme ani na pečlivé odmaštění. Pro účinnost a všestranné použití volíme isopropanol (1 litr okolo 180 Kč). Nás veškeré vybavení celkem vychází na 766 Kč. Vydrží však mnohem déle než na jedno ošetření jednoho auta.

Pro zakoupenou chemii máme těžkého soupeře – plastové nárazníky na Škodě 120 L z roku 1986. Na autě se vozí od výroby, za tu dobu prošly nespočtem lijáků, mrazivých i rozpálených dnů. Nejlepší už mají zkrátka za sebou.

  1. Prvním krokem před aplikací jakékoli chemie musí být pečlivá příprava. Plastový nárazník musíme umýt a odmastit, abychom jej zbavili všech nečistot. Aplikováním oživovače na špinavý nárazník bychom je pouze zakonzervovali. Na odmaštění jsme zvolili obyčejný isopropanol, ale sáhnout můžete i po některém z přípravků určených na čištění aut. Doporučuje se pracovat ve stínu. Plastové díly musí být před ošetřením zcela suché.
  2. Následuje už příprava samotné chemie. Oživovač se podle použití ředí vodou – na exteriérové plasty v poměru 1:3. Smícháváme ho tedy v připravené lahvičce s rozprašovačem. Nádobku musíme před otevřením pečlivě protřepat a výslednou směs v ní poté ještě pečlivěji. Čistý přípravek konzistencí připomíná tekuté lepidlo. Zajímavá je i výrazná vůně, evokující ovocné nápoje.
  3. Pořádnou dávku naředěného oživovače nanášíme na aplikátor, což je houbička obšitá utěrkou z mikrovlákna, kterým jej rozetřeme po nárazníku. Sice je možné ho nastříkat i rovnou na ošetřovaný díl, kvůli snaze o minimální kontaminaci karoserie ale volíme rozetření. Přípravek pak ve stínu potřebuje několik minut na zaschnutí a vstřebání.
  4. Po zaschnutí první vrstvy jsou na nárazníku stále vyšisované fleky přímo v plastu, ale zlepšení je viditelné. Postupně se tedy probojováváme až k třem vrstvám. Jasný rozdíl je pak vidět už z dálky – nárazník má sytější barvu a zmizela i většina šmouh. Zblízka jsou ale vidět malé flíčky na povrchu, které nejdou nijak setřít.
  5. Univerzálnost přípravku nabízí vyzkoušet jeho účinky ještě na dalších dílech. Na řadu tedy přicházejí gumové zástěrky zadních kol, které jsou ještě o dost vyšisovanější než plastové nárazníky. Oživovač se na gumu nanáší buď neředěný, nebo v poměru jedna ku jedné. Vzhledem ke stavu zástěrek volíme koncentrát.
  6. Na zástěrky jej nanášíme přímo mikrovláknitým hadříkem, což nebyla nejlepší volba. Je hodně savý, spousta přípravku tak přijde vniveč. Celkem dobře se s ním ale pracuje – oživovač se díky poddajnosti hadříku dobře vtírá i do rohů a záhybů jednotlivých písmen, chce to ale hodně snahy.
  7. To, jak se zlepšil vzhled nárazníku, není nic ve srovnání se změnou zástěrek. Rozdíl v barevnosti je po aplikaci krému a zaschnutí úplně neuvěřitelný. Zástěrky jsou sytě černé, jejich vzhled se pomalu blíží tomu továrnímu. Ošetřená záď vozu je najednou jako vyměněná.

Verdikt: Úžasný výsledek, ale jak kde…

U přípravku zřejmě záleží na tom, který materiál se rozhodnete ošetřit a jaké rozředění zvolíte. Vzhled nárazníků z tvrdého plastu nesporně vylepšil, ale výsledek není úplně dokonalý. Malé, mastně vyhlížející flíčky na nárazníku zůstávají i po dvou dnech. Vidět jsou však jen velmi zblízka. Neuvěřitelnou proměnou ale prošly gumové díly. Nenaředěný oživovač dokázal zešedlým a olezlým zástěrkám kol vrátit ztracený lesk. Rozdíl je enormní. Nyní jsou sytě černé a dosahují vzhledu takřka nových dílů. Jsme zvědavi, jak dlouho oživovač vydrží. Výrobce slibuje, že díly dokáže chránit po dobu tří měsíců. Díky tomu, že naše modelové auto parkuje v garáži, by mohl být účinek delší.

Široký výběr přípravků

Speciální chemie určených k ošetření a oživení plastů je na trhu velké množství. My jsme pro pokus zvolili výrobek CarPro Perl. Kromě něj jsou mezi fajnšmekry oblíbené i přípravky od firem Koch, Meguiar’s či Auto Finesse. Každý z produktů má trochu odlišné vlastnosti, ale i složení, takže výsledný efekt se u nich liší. Při návštěvě obchodu s autokosmetikou si tedy nechte poradit, který přípravek pro vás bude nejlepší. Ale pozor – ani účinek profesionální chemie není nekonečný. Podle údajů výrobců na autech většina z nich vydrží několik měsíců. Potom je potřeba proces zopakovat.

Video se připravuje ...

Matouš Waller
Diskuze (16)

Doporučujeme

Avatar - Barrichello
18. 3. 2024 12:20
Re: Ta zadna cervena hmlovka
tak tak, já jezdím v zimě s Rollsem normálně na letních, když je +5 nebo +10 a svítí slunce a sucho, tak proč auto sušit v garáži. Normálně se jdu projet.
A to samé sem dřív dělal se 4kovým Camarem nebo Alerem.....kde sem taky žádné zimáky neměl.
Avatar - twistedTSD
18. 3. 2024 09:22
Re: Ta zadna cervena hmlovka
Nikdo tě nenutí jezdit v +5 stupních na zimácích.
17. 3. 2024 23:29
Re: Re: Ta zadna cervena hmlovka
Je to samozřejmě možné, že to některé výbavy neměly. Ale na tu zákonnou povinnost si moc dobře vzpomínám, jak to spousta lidí nechávalo dodělávat. V tehdejší době kluci s čerstvým řidičákem moc peněz neměli. Takový Favorit už ji měl integrovanou a bylo to bez starostí.
Avatar - wakantanka
17. 3. 2024 20:33
Re: Re: Ta zadna cervena hmlovka
Na rodinnej 120 L r.v. 1987 sme ju mali od výroby, na 105 sa myslím montovali dodatočne.
Avatar - apoho
17. 3. 2024 19:44
Re: Ta zadna cervena hmlovka
něco jako zimní pneumatiky v současné době.
Nechápu proč musí legislativně řešit, kdy mají mít auta zimáky, když jsou v počasí nad +5°C celkem k ničemu a sníh je 14 dnů v roce.
Než byly uzákoněny, tak každý gramotný řidič na Liberecku, Semilsku nebo Vysočině věděl, že musí mít zimáky, když chce jezdit v zimě.
Dnes to povinně všichni musí koupit a přitom ti, kteří je potřebují nejvíce - kamiony a autobusy - na ty to neplatí :no: