Design po generacích: Škoda Superb

Superb, vrchol nabídky automobilky Škoda, prošel faceliftem. Vzhledem k nadčasovosti designu nebylo třeba provádět žádné velké změny – facelift je čistě kosmetického rázu a modernizuje jednotlivé prvky a detaily. Obecně vzato je design vozu Superb pozoruhodným počinem, neboť představuje zajímavý soulad karoserie dle pravidel minulého tvarového směru (k čemuž se podrobněji dostaneme později) a nejnovějších prvků, jež zdobí české modely po nástupu designéra Jozefa Kabaně. V obou karoseriích se tedy pojí dvě designové epochy, které se doplňují a vytvářejí pozoruhodný celek s osobitým vzhledem.

Současné generaci však předcházejí dva vozy téhož jména – první pochází z let 1934 až 1949, druhý vychází z Volkswagenu Passat. Je jeho aktuální generační vydání důstojným pokračovatelem řady, tvořící vrchol nabídky českého výrobce?

Design po generacích - Speciální příloha Auto.cz

Superb (1934-1949) – Vrchol nabídky

Historie modelu pramení v roce 1934, kdy byl představen pětimístný automobil s uzavřenou karoserií, moderní konstrukcí podvozku a nezávislým zavěšením kol. Jméno Superb (v angličtině jedinečný, skvělý) doplnila číslovka 640, jež v sobě zahrnula informace o počtu válců (jichž bylo 6 v řadovém uspořádání) a výkonu čtyřiceti kilowattů (při 3.500 otáčkách). Vůz s rozměry 5500 x 1700 x 1700 mm poháněl motor o objemu 2492 cm³, přičemž točivý moment byl na zadní kola přenášen přes jednokotoučovou suchou spojku a čtyřstupňovou přímo řazenou převodovku. Vůz dosahoval maximální rychlosti 110 km/h.

Impozantní rozměry automobilu o hmotnosti 1670 kg nebyly to jediné, čím byl exteriér pozoruhodný. Karoserie se vyznačovala mohutnými a elegantními blatníky a štíhlou maskou chladiče, která umocnila reprezentativní vzhled vozu. Superb první série však nevznikl pouze jako čtyřdveřový model – existoval také pětimístný dvoudveřový vůz karoserie tudor o rozměrech 5050 x 1720 x 1660 mm.

V souvislosti se Superbem 640 nelze nezmínit model s karoserií od Josefa Sodomky. Hlavními estetickými znaky exteriéru vozu s podvozkem běžného Superbu 640 jsou elegantní a plynulé linky, které opticky odlehčují hmotu pontonu, jehož výrazným rysem je protažení blatníků až do prostoru zádě s mimořádně uhlazenými tvary.

První verze Superbu bylo zhotoveno 201 kusů. Rok 1936 přinesl nové provedení vozu s výkonnější pohonnou jednotkou – motor o objemu 2704 cm³ produkoval 44 kW (60 koňských sil), zvýšila se také maximální rychlost (115 km/h). Téhož roku vznikla verze 913 s objemem pohonné jednotky 2914 cm³ o výkonu 48 kW (65 k) při 3500 min^-1. Vrchol řady Superb představoval model z roku 1939, poháněný osmiválcovým motorem o objemu 3991 cm³ a výkonu 71 kW (96 k) při 3500 min^-1. Tvarovým prvkem osmiválcového Superbu, který zaslouží zvláštní pozornost, je členitá maska chladiče s propracovaným tvarem, jehož základ tvoří pravidelné horizontální žebrování, zdobené chromovými linkami, doplněné postranními vstupy pod světlomety.

Superb (2001-2008) – Úprava německého základu

Moderní verze Superbu, představená v roce 2001 na frankfurtském autosalonu, měla (z hlediska designu) na co navazovat – v roce 2001 byl tvarový směr značky s notoricky známými identifikačními znaky (například maskou chladiče či nekomplikovanými zadními svítilnami s jednoduchou optikou) již osvědčený a mohl být bez problému použit v souvislosti s novou vlajkovou lodí české značky. Zvláštní pozornost však zasluhuje to, že i přes použití karosářského základu Volkswagenu Passat se designérům povedlo vtisknout sedanu vcelku originální design.

Jak již bylo řečeno, vůz navázal na tvary starších vozidel Škoda – maska (mající svůj původ v Octavii z roku 1996) tvoří dominantu přídě se světlomety, jejichž horní linka elegantně navazuje (po přerušení průběhu v ploše nárazníku) na nasávače ve spodní části přídě. Toto ucelení prvků čelní části vozu vyniká zejména při bočním pohledu na exteriér, čímž se výrazně odlišuje od výše zmíněného Passatu. Dalším rozdílem je použití výrazně jednodušší – a zároveň více nadčasové – optiky zadních svítilen, kterou tvoří, na rozdíl od motivů kruhu u Volkswagenu, tenké linky se zřetelnou návazností na první generaci Octavie.

Škoda Superb (2001-2008) – Z východu na západ

Hovoříme-li o první generaci moderního Superbu, nutno zmínit studie Montreux a Tudor. První z nich byla představena v roce 2001 na autosalonu v Ženevě. Šlo o koncepční předobraz s takřka sériovými tvary, které se téhož roku dostaly do sériové výroby. Studie Tudor byla na témže místě představena o rok později. V jejím případě posloužil Superb jako karosářský základ pro ztvárnění kupé, jehož příď byla oproti standartnímu Superbu zjednodušena. Na tom měl podíl nový nárazník se zesílenou spodní částí a absencí ochranné lišty.

V profilu dochází k jistému střetu (nikoli však disharmonickému) mezi reprezentativní přídí s členitou kapotou a druhou, sportovnější polovinou vozu. Na poměrně vysoké zádi najdeme atraktivní svítilny s důrazem na motiv písmene C a modelové označení umístěné doprostřed plochy. Přístrojová deska se však Superbu vzdálila a přinesla řadu nově stylizovaných dílů – kupříkladu tříramenný volant v propracovanější podobě či hliníkové obložení přístrojové desky s novou architekturou.

Škoda Superb: Čerstvý facelift podrobně

Superb (2008-) – Nová éra

Každé generační vydání reprezentativní Škodovky bylo originální a na svého předchůdce nenavazovalo. Není tedy divu, že nejnovější generace vozu přinesla zcela nový karosářský koncept, kterým se lišila nejen od minulého Superbu, ale také od zbylých modelových řad svého výrobce.

Začněme přídí, kde nás čeká maska v plastičtějším provedení, k níž přiléhají ostře řezané světlomety. Podívejme se však podrobněji na samotný základ čelní části, který spočívá ve dvou liniích – první zasahuje do podběhů kol a dosedají na ní světlomety, maska a horní lišta s logem výrobce, druhá pak sdružuje mlhová světla a spodní nasávač do jednoho celku. Kreativita Superbu je však patrná již na první pohled – předek je velmi dynamický, na čemž má lví podíl právě sjednocení horní linky světel a masky, což je prvek, který známe již ze studie Joyster (2006). I přes zcela odlišné zaměření tohoto konceptu se jedná o vizi, jež nás obeznámila se základními rysy přídě tehdy budoucího Superbu. V porovnání s předchůdcem jde o podstatně komplikovanější, avšak zároveň propracovanější a pronikavější návrh.

Profilu bývá vytýkána jistá disproporce, daná zejména delší střechou. Silueta vozu je však zdynamičtěna zkosením C-sloupku, který je mnohem sportovnější než u předchozí generace. Citelné mezigenerační rozdíly panují také na zádi, vyznačující se originálnějšími světlomety. Obě generace ale pojí důraz na kompaktnost, díky níž jsou všechny užité prvky v harmonickém souladu – toho je u nové generace dosaženo tím, že světlomety (klíčový rys designu zádě) dosedají na horní linku.

Škoda Superb – Na cestě do vyšší střední třídy

Superb byl doposud (spolu s Fabií) jediným modelem českého výrobce, jehož ztvárnění odpovídalo staršímu designovému jazyku. Nové modely v čele s aktuální Octavií, které odkazují na kreaci Vision D, však nastolily nová pravidla, jimž se Superb přizpůsobuje prostřednictvím faceliftu. Díky němu je příď automobilu poněkud méně majestátní, zato však lehčí a sportovnější. To je dáno zejména modernizací masky, jejíž nová podoba je hranatější a detailnější – s tím souvisí odstranění horní masivní lišty, díky čemuž lépe vyniká vyvýšený reliéf středu kapoty a logo výrobce v moderním designu. Omlazený nárazník je jednodušší a plně koresponduje se světlomety s integrovanými diodami denního svícení.

Přepracovány byly také zádě obou karosářských variant. V případě sedanu dochází k radikálnějším změnám, neboť nové svítilny zcela změnily vzhled zadních partií – ty jsou nyní sportovnější a agresivnější, zároveň však jednodušší a méně členité. V případě kombi hovoříme zejména o přepracování víka zavazadlového prostoru, jehož střed tvoří tři ostře řezané plochy – čtyřúhelník a dva k němu přiléhající trojúhelníky. Zde se setkáváme s poněkud členitější kompozicí, než u sedanu.

Exkluzivně: Škoda Superb facelift naživo!