Design po generacích: Dodge Viper

Již na první pohled je zřejmé, že se vývoj a karosářské postupy Viperu diametrálně liší od evropského přístupu ke sportovnímu automobilu (například Porsche 911). To je dáno také specifickým vnímáním tradice, což dokládá míra a charakter změn, jimiž prochází poslední generace.

Design po generacích - Speciální příloha Auto.cz

1. generace RT/10 (1992-1995) – Oživení filozofie

Prvním strojem zmijího klanu je model, jehož koncepční předobraz byl uveden při příležitosti detroitského autosalonu v roce 1989. Pozitivní reakce veřejnosti se stala motivátorem pro přípravu sériové produkce, přičemž do prodeje se vůz dostal v roce 1992.

Autorem designu je Tom Gale. Při vývoji však nelze opomenout vliv Carrolla Shelbyho. Dominantou vozidla je dlouhá a relativně nízká příď, osazena sportovně pojatými prvky. Pokud bychom měli analyzovat čelní část, lze říci, že jednotlivé části až překvapují svou uhlazeností. Drama však narůstá při jejich opětovném složení do čelní části, kde hraje prim oble tvarovaný nasávač vzduchu v úrovni nárazníku.

Teprve při pohledu z profilu vyniká skutečná délka přídě, kterou doplňuje vyváženě proporční převis. Muskulatura pontonu je vytvarována jemně, avšak s apelem na sílu a kultovní americké kořeny. V této části lze vypozorovat jeden z kreativních zásahů do hmoty karoserie, kterým je vykrojení křivky v oblasti dveří. Tato část vytváří podklad pro zpětné zrcátko a svým provedením je jedním z mála členitých prvků boční části.

Pohon vozu zajišťoval osmilitrový desetiválec o výkonu 400 k (298 kW). Připomeňme, že v nabídce první generace figuroval jen dvoudveřový roadster. Uzavřené kupé přichází až po generační obměně.

2. generace GTS (1996-2002) – Nástup nových prvků

Z hlediska tvarové podstaty se nic nemění – vozidlo i nadále disponuje výše uvedenými estetickými vlastnostmi včetně sportovního prvku v profilu.

Souběžně s příchodem uzavřené verze kupé s názvem GTS bylo tvarosloví vozu doplněno kreativním řešením střechy nazvaným Double Bubble, které spočívá v mírném klenutí nad oběma sedadly. Tato záležitost, k jejíž realizaci došlo z důvodu použití přileb posádky, představuje jednu z nejvýraznějších mezigeneračních odlišností.

Podstatnější změny se odehrály v útrobách automobilu. Důraz byl kladen na eliminaci hmotnosti a zvýšení výkonu (450 k). Přepracován byl podvozek, prostřednictvím dvou airbagů byla posílena bezpečnostní výbava.

V průběhu druhé generace bylo dosaženo vyrobení prvních desetitisíců kusů. Poslední rok produkce byl završen výrobou třísetšedesátikusové série s označením Final Edition. Šlo o vozy v červeném laku, vizuálně zušlechtěné bílými pruhy.

3. generace SRT-10 (2003-2006) – Viditelné změny

Třetí vydání přineslo první komplexní přepracování designu na omlazeném základu. Ten byl přiostřen a upraven, aniž by však přišel o rysy minulých verzí.

Dramatický výzor a dravé linky mohou navodit dojem, že z tvarového hlediska je příď od základu nová. Avšak i přes množství změn zůstalo základní rozvržení obdobné. Pojítkem mezi generacemi může být provedení nasávače, které vychází z podobných zásad. Světlomety byly přiostřeny a oproti minulým dvěma generacím plně spolupracují s jednotlivými díly a tvary kapoty. Ta je nově členitější a výrazně propracovanější.

TEST Dodge Viper SRT-10 - vyslanec pekla

Profil zaznamenal zásadní změnu v podobě změny bočního prolisu. Ten i zde hraje zásadní roli a do značné míry formuje zbylou část pontonu. Namísto křivky v minulé generaci došlo k ostrému vykrojení, které v odlehčeném tahu pokračuje do prostoru dveří. Tam se linka prolisu vytrácí a plně splývá s plochou karoserie.

V zadních partiích došlo k plynulejšímu začlenění svítilen do celku. Pozměněn byl také jejích tvar a velikost, upraveny byly i po proporční stránce.

V případě provedení kupé nutno poukázat na zachování dvojitě klenuté střechy, která tvořila spolu s novými a značně modifikovanými tvary kreativní syntézu.

Vůz byl osazen desetiválcovým agregátem o zvýšeném objemu 8,3 l s výkonem 500 k.

4. generace SRT-10 (2008-2010) – Zvýšení hodnot

S příchodem nové verze se karoserie po estetické stránce prakticky nemění, upravují se však technické hodnoty.

Objem desetiválcové pohonné jednotky se zvyšuje na 8,4 l. Výkon je ve srovnání s minulou verzí navýšen na 600 koňských sil.

Jak již bylo řečeno, podstata designu zůstala stejná. Mezi jeho vlastnosti patří harmonizace profilu, kde nově provedený tvar prolisu v boční části koresponduje s horní linkou předního nárazníku. Jelikož i zde ústí hlavní linka uskupení do plochy dveří, lze hovořit o umocnění tvarové dynamiky a posílení kontrastu oblých a přímo vedených linek z minulé generace.

5. generace (od 2012) – Evoluční transformace

Příchod nové generace autenticky amerického sportovního automobilu doprovází několik více či méně zásadních změn. Vozidlo se zříká jména Dodge a je začleněno pod značku SRT (Street and Racing Technology Brand and Motorsports), kde obsadí pozici vlajkové lodě nabídky.

Design se i nadále opírá o léty prověřené pilíře svého tvarosloví. Předně se jedná o dlouhou kapotu s propracovaným reliéfem. Nárazník vychází z klasického motivu, je ale výrazně přepracován a opatřen tmavou barvou. Zcela nová jsou přední světla, která reagují na designérskou módu současnosti. Nadto výrazně pracují s hranami a vertikálním směřováním.

SRT Viper přijíždí s V10 8,4 l o výkonu 477 kW (galerie, videa)

Zatímco příď absolvovala revoluci svého vzhledu, v boční části došlo k letmému návratu k tvaru klenuté křivky v zóně dveří. Dvojité klenutí střechy pokračuje ve svém působení, je ale převedeno na pravidelnější tvary s méně oblým průběhem.

Součástí změn na poli designu je i úprava grafiky loga, kterému se nově říká Stryker. Jde o komplexnější návrh než v případě jeho první verze (Sneaky Pete), který je zároveň dekorativnější než druhá podoba loga (Fangs).

Záď vychází z prověřených tvarů, přesto pracuje s novými designérskými procesy. Svítilny jsou integrovány do černého dílu a mají modernější (v tomto případě také méně kultovní) vzhled. Klenutí, přecházející do zabudovaného křídla, zůstává.