Designový duel: Kia Forte vs. Škoda Rapid

Začněme srovnáním rozměrů – Kia přerůstá Škodu o 47 mm na délku a 69 mm na šířku. Má také širší rozvor (+ 48 mm) i přední (+ 96 mm) a zadní (+ 76 mm) rozchod. Rapid je 1 mm vyšší. Poměrně výrazné velikostní rozdíly se odráží na designu a jeho velmi důležitém aspektu, jímž je proporčnost.

Ačkoli je vnější ztvárnění obou karoserií dotaženo do konce, duelanti volí poněkud odlišný poměr mezi jednotlivými karosářskými prostory, který vyniká zejména při porovnání bočních částí exteriéru. Zatímco Kia je opticky sportovnější (vzhledem k dramatičtějšímu průběhu spodní okenní linky, vcelku ostré prohlubni v úrovni prahů a zejména nižší a delší přídi), Škoda působí dojmem kultivovaného a vizuálně klidného vozu. To způsobuje méně dynamické napojení přídě na celek (a s tím související splývavější maska), geometricky souměrné linky v profilu či vertikální orientace zadních svítilen, což rovněž ovlivňuje boční část vozu a její celkový vzhled.

Vztah mezi konceptem a realitou – Potomci důležitých studií

Je-li řeč o modelech Forte a Rapid, je třeba poukázat na kořeny, z nichž vozy vychází. V obou případech jde totiž o vize s nemalým významem pro následující vývoj firemního tvarosloví svých značek.

V případě korejského automobilu hovoříme o studii KOUP z roku 2008, jejíž exteriér navrhl Tom Kearns. Vliv této kreace na produkční model Forte je patrný na přídi, jejíž hlavní prvky slaďuje do jedné úrovně horizontální linie, která (u konceptu KOUP) pokračuje přes profil až k zadním partiím. Jde tedy o pomyslnou, byť na první pohled zcela nenápadnou, páteř exteriérového designu.

Designové duely - Speciální příloha Auto.cz

Produkční Kia také přebírá poměr jednotlivých prvků na zádi, kde pokračuje konkávním klenutím v její horní části. Ač není souvislost mezi vozidly na první zdání tolik výrazná, ve skutečnosti pojí oba automobily několik paralel, jež mají nemalý význam pro překlenutí propasti mezi koncepčním a sériovým designem. Rapid však prezentuje o poznání vyšší míru inspirace ve sféře designových vizí, neboť veškerá nosná řešení pramení v modelu MissionL. Rozdíly, jež jsou ve výsledku výhradně kosmetické, panují v oblasti optiky předních světlometů a zadních svítilen, provedení vnějších klik dveří, tmavého zbarvení střechy a použitých materiálů a barev (což je rozhodující v kabině, jíž definuje rozsáhlé použití kontrastu bílé a černé barvy spolu s dekorativními lištami).

Kia Forte

Abecedně první v pořadí je Kia Forte, která je zároveň jedním z prvních modelů značky, jež byly navrženy pod vedením Patricka Schreyera.

Nedílnou součástí designu je maska chladiče v provedení Tiger Nose, která se stala hlavním identifikačním znakem moderních vozidel téže značky. V případě Forte však nejde o samotný tvar, jako spíše o dekorativní doplnění relativně klasického nasávacího otvoru mezi světlomety. Chromovaný díl s výstupky směrem do středu masky sekunduje ostře tvarovaným světlometům, jejichž napojení na nárazník je zdůrazněno prolisem. Absence klasických ochranných lišt podporuje vizuální čistotu, s níž souvisí jednoduché schéma nasávacích otvorů v nárazníku.

TEST Kia Forte Hybrid LPi – Hybrid na druhou

Profil pracuje s tvary, které jsou plně začleněny do nového tvarového směru, jehož doménou jsou ostré tvary a prolisy. Ty jsou většinou zapuštěny do čisté plochy, což je praktikováno i na karoserii Forte, jehož nekomplikovaný ponton oživuje několik dynamických rysů – předně jde o okenní linku se zakřivením vpředu, po níž následuje zmíněný prahový prolis a jemná linka, plynoucí z přídě, jež plně zaniká v ploše boční části karoserie.

Poměrně klasicky tvarovaná záď překvapuje zdánlivě nenápadným kontrastem mezi linkami zádě a jejími lampami – horní linka zádě, která se pozvolna mění na hranu zadního nárazníku, je přerušena sdruženými svítilnami, což oživuje celou kompozici. Zpestřením je také dynamický spád víka zavazadlového prostoru.

Kia Forte pochází z roku 2008, z čehož vyplývá, že estetické ztvárnění kabiny se nachází na pomyslném rozcestí mezi předchozím tvarovým smýšlením a modernější koncepcí interiérů, jež vznikají pod taktovkou Patricka Schreyera. Přístrojová deska je ozvláštněna svislým středovým panelem, který je v této třídě poměrně ojedinělý. Zajímavostí je designové zpracování volantu, kde dochází ke kombinaci kruhového motivu, na který je napojeno spodní rameno. To je navíc zdůrazněno lesklou dekorací včetně rozdvojení jeho konce.

Škoda Rapid

Škoda Rapid je založena na zcela jiném designérském přístupu, což je výrazně vidět na přídi s centrálně umístěnou maskou, která je, v kontextu historie designu značky Škoda, nejcennějším rysem použitým na přídi Rapidu. Takto koncipovaná přední část karoserie je oproti Forte dekorativnější, na čemž se podílí kapota s rozvrstvením na tři části. Další odlišností je provedení nasávače na nárazníku, který je ve srovnání s korejským vozem plynulý a zcela souměrný.

Zatímco Kia pracuje se sportovními tvary profilu, Škoda se zaměřila na pravidelnost a tvarovou vyváženost. Příkladem je hlavní linka, protínající celou boční část vozu (od předních světlometů po zadní svítilny), jejíž statičnost je velmi vzdálená křivce na exteriéru Forte. Také s prolisy je Škoda opatrnější – jejich průběh je intenzivněji začleněn do plochy a nevyniká tolik jako u korejského vozidla.

Škoda Rapid ve velké oficiální fotogalerii

Vraťme se na chvíli k hlavním linkám na profilu. Srovnáme-li jejich průběh a ostrost, zjistíme, že Rapid pracuje s daleko ostřejším útvarem, jehož razanci dokresluje mírné klenutí pod zmíněnou linií.

Konfrontace zádí představuje souboj koncepcí a svébytných postojů k architektuře celku – zatím lze říci, že zde panuje nejvíce rozdílů. Oproti Forte, jehož prostor mezi svítilnami tvoří jedna (v horní části zakřivená) plocha, Rapid pracuje s pěti různě rozměrnými celky, což svědčí o větší členitosti. Originální prostor pro registrační značku, spočívající v ploše, kterou ohraničují dva prostorově orientované trojúhelníky, pochází z kreace Vision D z roku 2010

Citelné rozdíly pokračují v kabině, kde však nalezneme jednu z mála společných vlastností – svisle vedený středový panel, který se od Forte liší tím, že neobsahuje výdechy ventilační soustavy. Ty jsou začleněny do kontinuální linie, jež představuje hranici mezi dvěma částmi přístrojové desky. Také u Škody je kladen důraz na střed volantu, který má originální tvar. Obecně vzato je styl českého interiéru více orientován na hrany a nepřerušované plochy, což plně přebírá od studie MissionL, z hlediska filozofie i od prvního modelu nové designové éry (pod vedením Jozefa Kabaně) ve formě Vision D.