Designový duel: Renault Latitude vs. Volkswagen CC – Nerovní sokové

Napřed je důležité zdůraznit, že ani jeden z dnešních duelantů není standardním reprezentantem mainstreamového výrobce ve vyšší střední třídě, tedy oblasti, kde se tradičně nejlépe daří prémiových produktům. Volkswagen zahalil svého vyslance do segmentu E do módní aury čtyřdveřového kupé, Renault využil již existující karosářský základ, jenž přetvořil do evropské podoby.

Jedním ze zásadních rozdílů mezi konfrontovanými vozidly je odlišné působení v kontextu svého výrobce – zatímco CC nemá žádného přímého předchůdce, Latitude navazuje na řadu modelů (byť bez ucelení do souvislé linie).

Rozměrové nuance jsou následující – Francouz je o 95 mm delší a o 66 mm vyšší, Němec však kontruje vyšší hodnotou šíře (+ 23 mm) a objemem zavazadlového prostoru, který je oproti Renaultu o 55 litrů větší.

Designové duely - Speciální příloha Auto.cz

Renault Latitude – Radikální změna kurzu

Sedan východního původu je jedním z typických příkladů karosářské globalizace. Tato skutečnost je o to více markantní, uvědomíme-li si podstatu jeho předchůdců, kde každá generace vozidla vyšší střední třídy reprezentovala zcela jiné hodnoty.

Jak je již na první pohled zřejmé, původ sedanu tkví v jihokorejském modelu SM5 firmy Samsung. Vozidlo však prošlo procedurou vykořenění, což byl nevyhnutelný krok pro poevropštění designu. Jednotlivé kroky tohoto procesu jsou znatelné na přídi, kde Renault aplikoval úzké plastické linky. Ty jsou charakteristickým symbolem mezistupně mezi tvarovým jazykem první dekády 21. století, jejímž autentickým produktem je design vozidel Avantime a Vel Satis (z myšlenek tvůrce Patricka le Quémenta) a teprve začínajícím směrem, vytvořeným pod vedením Laurense van den Ackera. Pro toto období je typické vizuální zklidnění kombinované s četným čerpáním v nabídce asijského výrobce.

TEST Renault Latitude 2,0 dCi AT – Safrane No.2

Boční část karoserie se vyznačuje zřetelným apelem na konformitu, mírně zpestřenou zesíleným koncem chromované okenní linky a plynulostí hlavní boční linky, jež ústí v blatníku předních kol. Klasicky pojatá proporčnost, která je definována nízkou a přiměřeně dlouho přídí, jemným klenutím střechy a její přímou návazností na C-sloupek či vyšší a relativně kratší zádí, tvoří celek diametrálně odlišný od svého alternativně založeného předchůdce.

Estetický poklid je poněkud narušen zadními lampami. Zatímco profil je velmi klasický, svítilny si osvojily dynamický spád své boční linky, který je páteří architektury nárazníku. Jistý náboj pokračuje v propojení obou lamp souvislou chromovanou lištou s modelovým označením, které je tímto situováno do středu zádě (zde vozidlo pokračuje v jedné ze zásad minulého tvarového počínání automobilky).

Přístrojová deska vyznává velmi konvenční design, který se výrazně vzdálil pojetí svých předchůdců. Středový panel má spíše vertikální stavbu a využívá osvědčené prvky Renaultu, které jsou jako celek přetaveny na obecně stravitelnější syntézu.

Volkswagen CC – Završitel dosavadního principu

Emotivní vůz jakoby vycházel z amerického pojetí úspěchu – do prestižně zející sféry se rekrutoval z běžného, zcela klasicky střiženého sedanu. Po dosažení designové metamorfózy mu byl odňat název Passat, čímž byla posílena jeho autonomie a obecná (nejen tedy tvarová) svébytnost.

Zmíněná paralela se spojenými státy americkými je o to silnější, zpozorujeme-li na exteriéru Volkswagenu CC jistou amerikanizaci. Předně jde o zušlechtění masky chladiče, která posílila kontinuitu modelové nabídky výrobce – původní provedení bylo nahrazeno tradičněji vyhlížejícími průduchy. Tím se dostáváme k první zdánlivé souvislosti mezi dnes porovnávanými modely. Příklon Renaultu k frekventovanějším tvarům způsobuje fakt, že obě vozidla pracují s podobnou kompozicí čelní části exteriéru, kde dominuje štíhlá maska. V případě CC je to však o něco méně výrazné než dříve. Své způsobily nové světlomety s čistším obrysem a méně členitý nárazník, který lépe odráží vizualitu masky.

TEST Volkswagen CC 1,8 TSI – Lidový elegán

Jednu z mála paralel mezi Latitude a CC představuje hlavní linka profilu, která i zde plyne směrem zezadu a ústí poblíž předních kol. Jelikož je však vozidlo prezentováno jako čtyřdveřové kupé, jeho střecha je poněkud splývavější. Dalším znakem karosářské odlišnosti je výrazně menší role C-sloupku a nižší, propracovanější ponton. Rozložení hmoty přídě je z pohledu boční části podobné.

Ustálení dříve pestrých prvků postihlo i záď. Zdejší svítilny jsou nyní uhlazenější a užívají modernější vnitřní uspořádání jednotlivých segmentů. Jediným pozůstatkem minulého smýšlení značky je konkávní klenutí v horní části víka zavazadlového prostoru (standardní Passat jím již nedisponuje).

Spolu s připomenutím zmíněného estetického jevu je nutné zdůraznit hlavní poselství designu modelu CC, kterým je završení dosluhujícího směru, jehož byl Passat CC posledním zástupcem. Transformací do podoby CC byl onen starší přístup ukončen a symbolicky připomenut výše uvedením klenutím zádě.

Kabina má, ve srovnání s Latitude, viditelnější sklon ke konzervativnímu designu (který je poněkud v rozporu s exteriérem). Ten volí přesný opak – striktně horizontální vedení většiny nosných linek přístrojové desky, která je ve výsledku zušlechtěna sportovními doplňky.