Ford Transit EcoBlue: Místo pumy přichází panter
V posledních letech používal Ford dva vznětové motory, jejichž výkony se překrývaly. Agregát 2.0 TDCi v osobních vozech (Focus až Galaxy) pocházel původně od francouzského PSA, Ford si jej výrazně upravil a dlouhá léta sám vyvíjel. Agregát 2.2 TDCi v užitkových modelech Transit a Custom byl z vlastní dílny Fordu. Jmenoval se Puma, a když jej zrovna nezlobilo vstřikování, byl i velmi spolehlivý. Plnil však jen Euro 5.
Vlastně jednoduché železo
Nový diesel má interní název Panther, Ford si jej vyvinul už bez Francouzů a vyrábí jej v britském Dagenhamu. Zajímavá je vnitřní aerodynamika: Ve dvou válcích se vzduch točí doprava a ve dvou doleva. Ke snížení oxidů dusíku samozřejmě musel nastoupit systém AdBlue s katalyzátorem SCR, který je zde velmi slušně dimenzovaný. Spotřeba močoviny je tu vyšší než u osobních aut – běžně kolem dvou litrů na 1000 km, takže na zásobu 21 l transit ujede 10.000 km. Ve výsledku to však vyjde levněji, než kdyby se výrobce snažil oxidy dusíku snížit přímo při spalování třeba značným množstvím recirkulovaných výfukových plynů (EGR) – to by pak vzrostla spotřeba paliva. Motor EcoBlue tak nemá druhý „nízkotlaký“ okruh EGR, ale jen jeden – jako starší diesely. Zato integrovaný v hlavě.
Menší objem nepoznáte
Spotřeba paliva byla velikým překvapením prvních testovacích jízd v okolí Mnichova. Se středně vysokým modelem Transit a nejslabší variantou motoru (77 kW, 360 N.m) se zatížením 600 kg nákladu jsme zkušební okruh objeli za snových 6,5 l/100 km. Pokud tedy palubní počítač nelže. I s nejslabší verzí se dá normálně jezdit, neboť točivý moment má vzhledem k výkonu nečekaný, vlastně jen zanedbatelně nižší proti výkonnějším variantám. Takže kopce táhne srdnatě i s přetěžkými „emisními“ převody. Jen se s charakteristikou, kdy dole to prudce nastoupí, a pak už se nic neděje, moc nedá předjíždět.
Motor 2.0 EcoBlue TDCi | |||
Konstrukce | R4, DOHC, 16V | ||
Zdvihový objem (cm3) | 1996 | ||
Vrtání x zdvih (mm) | 84 x 90 | ||
Kompresní poměr | 16,5 : 1 | ||
Olejová náplň (l) | 8,3 | ||
Servisní interval (km) | až 60.000 | ||
Výkon (kW/ot.min) | 77/3500 | 96/3500 | 125/3500 |
Točivý moment (N.m/ot.min) | 360/1375-2000 | 385/1500-2000 | 405/1750-2500 |
Nejsilnější verze si hravě poradí i s velkou zadokolkou. Ani není cítit, že proti staršímu motoru má o dvě deci objemu méně. Turbo schopné snášet až 240.000 otáček má doslova neurvalý nástup již těsně nad volnoběhem, řekněme při nějakých 1200 ot./min. Vzhledem k tomu, že z dvoulitrového objemu doluje 405 N.m nejsilnější verze jen s jedním turbem, překvapí malá prodleva. Proti předchozímu motoru je nový také podstatně tišší. Vnímáte jen torzní kmity, ale neslyšíte žádný charakteristický rachot vznětového spalování.
V příštích letech bude motor EcoBlue vytlačovat původní dvoulitr od Peugeotu i z osobních modelů. Počítá se i s dvojitým přeplňováním a výkonem až 176 kW (240 k). Máme se na co těšit.
Plusy
- Vysoký točivý moment
- Vzhledem k jednoduchému přeplňování překvapivě malá prodleva
- Dobré odhlučnění
- Robustní a jednoduchá mechanika
- Snadné doplňování AdBlue vedle nádrže
Minusy
- Slabší verze jsou jen softwarově oříznuté, nemají menší turbodmychadlo s rychlejší reakcí odspodu
- Chybí ukazatel stavu AdBlue (zobrazí se až varování 2400 km před vyčerpáním)
Další novinky
Pneumatické odpružení
Zejména majitelé osobních verzí střední dodávky Ford Custom si stěžovali na rány od zadní tuhé nápravy s listovými pery. V dohledné době se proto v příplatkové výbavě objeví pneumatické odpružení, které slibuje nejen vylepšení komfortu odpružení, ale i udržování stálé světlé výšky bez ohledu na zatížení.
Automatická převodovka
V dodávkových vozech Fordu se po letech opět objeví automatická převodovka. Tentokráte poctivá nešizená planetová s hydrodynamickým měničem. Vyrábí ji sama automobilka a snese točivé momenty až 415 N.m, kombinovaná tak bude moci být i s nejvýkonnější variantou motoru.