Nissan Micra: První ženevské dojmy
Ono to neplatí tak do puntíku – okatá karosérie svůj původ nezapře. Avšak tvary se již zbavily avantgardního nádechu, který minulou generaci sice vyloučil ze splynutí s davem, avšak zároveň z Micry udělal poněkud kontroverzní počin, který se nezalíbil zdaleka každému.
To se má nyní změnit – silueta je nyní stavitelnější pro široké masy, avšak stále trpí tím, že je o cca dvacet centimetrů kratší proti konkurenci. Už na první pohled je proto jasné, že s cestování dospělých vzadu se nepočítalo, a vnitřní prostor tomu také odpovídá.
Po osmnácti letech se na Micru vrátila střecha, zakončená hranou, avšak aby se zákazníkům nestýskalo po minulých dvou roztomile zaoblených generacích, upomíná na ně takřka dokonale oblá linie dveří. Nečekanou velkorysostí vůči omezenému půdorysu je vystouplý zadní nárazník a poměrně výrazně skloněné, lomené zadní dveře, tak trochu připomínající siluetu Mini.
Naopak tradiční je menší zadní převis proti přednímu, dávající celku tak trochu výraz útočícího dravce. Takový dojem dělají i veliké přední světlomety, nesměle odkazující na sportovní modely značky, a výrazná maska. Celkový dojem se dá popsat jako nenásilná elegance s ambicemi k nadčasovosti.
Uvnitř však již takové nadšení nevládne; provedení interiéru zaostává za dnešními evropskými standardy použitými materiály i jejich povrchovou úpravou. Neohromuje slícování plastů ani důvěrně známé unifikované ovladače, přebírané již po několik generací. Před deseti lety bychom to označili za japonský standard, dnes to působí archaicky. Proti minulé generaci se jedná o krok zpět a lepší není ani čalounění zavazadelníku s podlahou z tenkého sololitu. Ostatně téměř dvaceticentimetrový schod také příliš nepotěší, trochu lepší je to s metrovou šířkou mezi podběhy, i s rozměrným přístupovým otvorem. Lepší je to na předních sedačkách – prostoru je tam dost a ergonomie také není špatná. Škoda jen relativně nevelkého střešního okna, které nelze otevírat.
Vzadu je ovšem třeba počítat s tím, že se tam vejdou jen děti. Ostatně proto je Micra Microu, a je jen na jejích autorech, zda tuto výhodu v městském provozu dokáží marketingově využít.