Ojetý Renault Mégane Grandtour 1.5 dCi: Pozor na skryté vady

Druhá generace Renaultu Mégane při uvedení na trh v roce 2002 doslova šokovala svět svými tvary. To platí zejména o designu zádě hatchbacku, kterému dodnes mnoho řidičů nemůže přijít na jméno. Nemluvě o tom, že zakulacené zadní sklo dělá problémy myčkám a podivný tvar zadní partie značně snižuje využitelnost zavazadelníku. Vůz ale vyjel i ve verzích sedan, kupé-kabriolet a kombi pod tradičním názvem Grandtour. Právě kombi se díky poměrně konvenčním tvarům těší velké pozornosti na trhu ojetin.

Také nám padl do oka jeden takový, když jsme v nabídce pražského autocentra Auto ESA hledali další ojetý automobil do zdejšího testu. Zaujal nás Renault Mégane Grandtour z roku 2008, tedy ze samého konce výroby druhé generace modelu. Vůz se sto dvaceti tisíci ujetými kilometry pohání mezi řidiči oblíbený turbodiesel 1.5 dCi, jehož nízká spotřeba je všem dobře známa.

Prostor pro posádku

Palubní deska ničím nepřekvapí. Jedinou odlišností od konkurenčních vozů je stejně jako u dalších renaultů absence klasické spínací skříňky, jíž zde nahrazuje čtečka startovacích karet. Mimochodem jedná se o jedno ze slabých míst vozu. Čtečky totiž někdy odcházejí, u řady aut sice fungují, ale jsou vykloktané a potíže se nevyhýbají ani samotným plastovým kartám. Ty mají navíc do skladnosti daleko. Klasický zavírací klíč nebo klíč s čipem je nám výrazně sympatičtější.

Ale zpět k interiéru. Zde musíme vyzdvihnout nabídku vnitřního místa. Řeč je samozřejmě o testovaném provedení kombi, dobře si stojí také sedan, avšak hatchback nebo kupé-kabriolet prostorem na zadních sedadlech moc nepotěší. V kombi se ale budete cítit dobře, na čemž mají podíl i pohodlná sedadla. Jenom vyšší posaz za volantem může některým řidičům vadit.

Testovaný exemplář nás zaujal dobrým stavem čalounění, s jeho odolností nebývají u ojetin potíže. Stejně tak plasty použité v prostoru pro posádku nepodléhají rychlému opotřebení. Dobrou zprávou je také základní objem zavazadelníku 520 litrů, i tento údaj dělá kombi v očích řady potenciálních zákazníků atraktivním. Skutečně skvělá je nabídka odkládacích míst, která může mít Mégane i v podlaze podobně jako to bývá u MPV.

Motor a převodovka

Největšímu zájmu mezi motoristy se těší zážehové verze o objemu do 1,6 litru a samozřejmě turbodiesely. Zde je jasným favoritem patnáctistovka se vstřikováním common rail. Turbodieselů 1.5 dCi se dostalo pod kapotu Renaultu Mégane hned několik, motor o výkonu 78 kW pohánějící testovaný exemplář se začal nabízet v roce 2005.

Čtyřválec zaujme skutečně nízkou spotřebou, lze se totiž držet okolo pěti litrů na sto kilometrů. Nízká spotřeba pohonných jednotek 1.5 dCi je známá a při současných cenách paliv oslovuje stále více řidičů. Běh agregátu je navíc tichý a bez nežádoucích vibrací. Výkon 78 kW bez problémů stačí na svižnou jízdu i bezpečné předjíždění, motoru zkrátka není co vytknout.

Renault Mégane II (2002-2009) – Megaodvaz

A teď z jiného soudku. Nemluví se o tom tolik jako o velmi nízké spotřebě 1.5 dCi, ale je fakt, že se tyto turbodiesely někdy potýkají s vážnými problémy. Odcházejí drahé vstřikovače, někdy čerpadlo, ale známé jsou také případy přidírání na klice. Takže při výběru ojetiny buďte opatrní a po motoru vyžadujte naprosto perfektní běh. Rozhodně se doporučuje měnit motorový olej nanejvýš v intervalu 20.000 kilometrů a používat skutečně kvalitní olej.

Jízdní vlastnosti a komfort

Kombi má stejně jako sedan proti hatchbacku prodloužený rozvor a příjemnější naladění pérování. Také jízdní vlastnosti jsou vyváženější, i když nijak neohromí. Do zatáček to chce najíždět s rozvahou, protože nedotáčivost přichází poměrně brzo. Plusem není ani řízení zcela postrádající zpětnou vazbu nebo nepřesné řazení. Naopak kladně hodnotíme brzdy. Zpočátku působí jedovatě, ale po chvilce si člověk zvykne a ocení jejich rychlý nástup i brzdný účinek – pro vozy značky Renault typické.

Kombi Grandtour je celkově naladěno pro klidnější rodinnou jízdu. Podvozek dobře pohlcuje nerovnosti, sedadla potěší pohodlím, dostatečně výkonný turbodiesel neobtěžuje hlukem. Sportovněji založení řidiči ale z vozu nebudou nadšeni, těm se dá doporučit jedině hledat jinde.

Výbava a cena testovaného vozu

Bohatě vybavený zkoušený exemplář disponuje řadou bezpečnostních prvků. Nechybí přední mlhová světla, dešťový senzor samočinně spouštějící stírače v případě potřeby, ABS, stabilizační systém či šest airbagů. Mégane II po stránce bezpečnosti rozhodně nezaostává. Bariérovou zkouškou totiž prošel dvakrát v letech 2002 a 2004, vždy přitom dostal za ochranu posádky pět hvězdiček z pěti možných.

Z další výbavy jmenujme například klimatizaci, tempomat, parkovací čidla nebo palubní počítač. Samozřejmě nechybí dálkově ovládané centrální zamykání, jakož i elektrické ovládání vnějších zpětných zrcátek a bočních oken. Cestování zpříjemní originální autorádio s přehrávačem CD, výhodou je jeho ovládání pod volantem.

Renault Mégane - vybere si každý

Automobil z roku 2008 zaujme výborným stavem, nikde nic neklepe a ani kontrola podvozku na zvedáku žádné nedostatky neodhalila. Podle počítadla ujeté vzdálenosti má za sebou 120.254 kilometrů, přičemž prodejce Auto ESA za něj požaduje částku 139.900 korun.

Expert Auto ESA radí

Při prohlídce automobilu před koupí se zastavte u potkávacích světlometů. Nemlží se? Mnohdy do nich totiž proniká vlhkost. Občas zlobí elektronika, známé jsou potíže s uvolňováním bočních oken. Nevyhýbají se jim ani poruchy stahování, výjimku nepředstavují závady stíračů nebo ventilace. Proto rozhodně naprosto všechnu výbavu vyzkoušejte! Setkat se můžete se skřípáním brzd, vůlemi na přední nápravě či korozí výfuku. Antikorozní ochranu karoserie lze označit za příkladnou.

Pozor na automatické převodovky, vyskytují se u nich potíže s čidlem tlaku oleje. Turbodiesely 1.9 dCi častěji trápí vadná turbodmychadla, to však přímo souvisí s kilometrovým proběhem vozu. Repasované turbodmychadlo je možné pořídit přibližně za 10.000 korun.