Ojetý Opel Corsa D (od 2006): Jedno z nejpovedenějších malých aut! I nejspolehlivějších?

Corsa D, tedy čtvrtá generace malého opelu, je na našich silnicích asi méně vídaným vozem než někteří konkurenti. V západní Evropě však slavil tento vůz obrovský prodejní úspěch. Stačí si zajet na dovolenou k moři do Itálie, Španělska či Francie. Pokud si tam půjdete půjčit auto, s velkou pravděpodobností vám tamní autopůjčovny nabídnou právě corsu.

I když se již nevyrábí, dodnes mnohé překvapí nabídkou některých prvků výbavy, čítající třeba vyhřívaný volant. S tím se ovšem u půjčovaných aut patrně nesetkáte. Ale kdo by to v tom vedru postrádal... To spíše oceníte klimatizaci. Naprostá většina aut ji má manuální, ovšem i samočinnou Opel za příplatek v corse nabízel. Kupodivu více problémů si lidé zažili s manuální verzí. „Občas se setkáváme s vylámanými otočnými ovladači panelu ventilační a klimatizační soustavy. Při opravě je třeba počítat s výměnou kompletního ovládacího panelu,“ říká ke Zdeněk Veselý, přijímací technik ze společnosti Autotechnik Zralý, která se v pražských Nových Butovicích na servis vozů Opel již léta specializuje.

Video

Grande Punto jen v základu

Při vývoji Corsy D spojil Opel své síly s Fiatem a výsledkem tak bylo také Grande Punto. Že mají tyto vozy shodný technický základ, psali novináři už v době představení obou aut. V praxi se však jedná opravdu pouze a jen o podlahovou plošinu, kterou navíc Opel pro corsu údajně mírně upravil. Obě auta jsou navíc trochu jinak naladěna, výsledkem je tišší a komfortnější podvozek německého vozu.

V ostatních komponentech lze při troše zkoumání také vysledovat rozdíly. Třeba přední náprava má u obou aktérů na první pohled tvarově shodná příčná ramena, včetně jejich uložení. Jenže když zabrousíte do katalogu náhradních dílů z druhovýroby a vyhledáte si ramena přední nápravy od stejné firmy a navíc ještě použijete stejný zdvihový objem motoru, vyjdou vám pro každé z aut jiná katalogová čísla výrobce spodního ramene přední nápravy.

Opel Corsa: První jízdní dojmy

Rozdíly panují také v dostupnosti jednotlivých částí. Zatímco Fiat nabízí coby originální díl pouze celé rameno, lze u Opelu zakoupit samostatně jak obě uložení, tak i spodní čep ramene. Podvozek Corsy D ovšem platí za veskrze odolný, což se týká ještě více aut vyrobených od modernizace uskutečněné v roce 2010. „Vyloženě slabým místem jsou jen táhla předního stabilizátoru. Ta se běžně mění po ujetí 50.000 km, přičemž jejich vůli prozradí typické klepání,“ říká Zdeněk Veselý. Nájezd 150.000 km si obyčejně vyžádá také výměnu horního uložení předních tlumičů. Tento problém se vyskytuje i na Fiatu Grande Punto, ovšem při nižším kilometrovém proběhu.

Sourozenecký fiat řadu svých majitelů vytrestal selháním elektromechanického posilovače řízení, který se tady mění s částí jeho sloupku. U corsy však k ničemu takovému nedochází, což je dobře, neboť se jedná o drahou závadu.

Řetěz se už napravil

Pokud jsme v případě podvozku hovořili o určitých rozdílech mezi corsou a grande puntem, tak u zážehových motorů to platí ještě více. Pod kapotou corsy tak najdete výhradně vlastní zážehové motory, které nemají s těmi v grande puntu společného vůbec nic, tedy vyjma základního zdvihového objemu.

Na rozdíl od italského vozu, který vozil (vozí) pod kapotou výhradně čtyřválcové motory, začínala motorová nabídka corsy malým tříválcem o objemu 1,0 litru. Do roku 2010 nabízel výkon 44 kW, přičemž splňoval normu Euro 4. V rámci přechodu na Euro 5 prodělal tříválec modernizaci. Že je trochu jiný, je vidět na první pohled po otevření kapoty. Výkon se zvýšil na 48 kW.

Opel Corsa OPC Nürburgring Edition: První jízdní dojmy

Alternativou k tříválci jsou větší čtyřválce 1,2 a 1,4 litru. Opět nabízené v emisní třídě Euro 4, od roku 2005 pak v Euro 5. Technické změny kopírují výše popsaný nejmenší motor s tím rozdílem, že u čtyřválců výrobce použil při přechodu na Euro 5 navíc ještě proměnné časování sací strany rozvodu.

Bez ohledu na verzi motoru a jeho emisní třídu jsou vačkové hřídele poháněny u všech těchto agregátů řetězem. V předchozí generaci platil řetěz za málo odolný, v Corse D však již funguje veskrze spolehlivě. „K vytahání řetězu tady obyčejně nedochází dříve než po ujetí 200.000 km. K jeho prasknutí, které by způsobilo destrukci motoru, a tedy setkání ventilů s písty, tady nedochází. Jistě i proto, že vytahaný řetěz způsobí nesoulad mezi signálem od snímače polohy klikového a vačkového hřídele, což se navenek projeví rozsvícením kontrolky elektroniky motoru,“ vysvětluje Veselý. Právě ta donutí majitele vozu řešit problém dříve, než by mohlo dojít k jeho fatálnímu selhání. Výměna rozvodového řetězu vyjde v Autotechnik Zralý na přibližně 10.000 korun. „Je to docela pracné, neboť k tomu, abyste se k řetězu dostali, musíte demontovat mimo jiné také převodovku,“ poznamenává Veselý.

Občas si zavibruje

Jak uvádíme výše, zážehové motory (s výjimkou tříválcového litru) vyráběné od modernizace v roce 2010 dostaly navíc proměnné časování sací strany rozvodu. S jeho přesuvníkem na vačkovém hřídeli tady, na rozdíl od některých konkurentů problémy, běžně nebývají.

To už ale nelze říci o zapalovacích cívkách. Jejich selhání je u motorů naladěných za účelem splnění normy Euro 5 (v jejich označení je na začátku písmeni „A“, verze pro Euro 4 mají písmenko „X“) docela časté.

Opel Corsa 1,3 CDTI EcoFlex – Usměvavý aktivista

Zážehové motory corsy nepoužívají systém zapalování se samostatnými zapalovacími cívkami, nasazenými na svíčkách, jak to známe třeba z některých motorů Renaultu. Místo toho je na svíčky nasazena zapalovací lišta.

„K problému dochází právě v ní, konkrétně na přechodu mezi některým z nástavců, kterými se lišta nasazuje na svíčky (lidově se tomu říká fajfka) a samotným tělesem lišty. V tomto místě obyčejně dochází ke korozi elektrického kontaktu,“ vysvětluje Zdeněk Veselý. Příčinou může být fakt, že onen nástavec (fajfka) netvoří s lištou jeden celek, ale je od ní oddělitelný.

Jako náhradní díl se to ovšem prodává vcelku, a to jak v originále, tak také v náhradě. V prvním případě vyjde lišta na závratných 9.000 korun, druhovýroba je smírnější a požaduje za lištu příznivějších asi 4.500 korun.

Závada na zapalovací liště se v praxi projevuje lehkými vibracemi motoru při přechodových otáčkách. K dříve obávanému zničení katalyzátoru vinou nadměrné teploty způsobené dopalováním nespálené směsi ve výfuku vytlačené pístem nefunkčního válce tady ale nedochází. Chytrá elektronika totiž „nepálící válec“ pozná a odpojí jeho vstřikovač benzínu.

Jak šel čas

2006: Uvedení vozu na trh. Zážehové motory, tříválec 1.0 12V (44 kW) a dále čtyřválec 1.2 16V (59 kW) a 1.4 16V (66 kW). Vznětové 1.3 CDTi (55 a 66 kW) a 1.7 CDTi (92 kW). Za příplatek originální nosič dvou jízdních kol FlexFix. Tří- a pětidveřová karoserie.

2007: Sportovní verze GSi s novým motorem 1.6 Turbo a výkonem 110 kW a OPC se stejným motorem naladěným na 154 kW.

2009: Motory 1.2 16V a 1.4 16V upraveny na spalování LPG. Menší nabízel výkon 57 kW, větší pak 64 kW.

2010: Výrazná modernizace vozu. Dále zlepšené jízdních vlastností z důvodu úprav na odpružení. Všechny motory splňují emisní normu Euro 5. U dieselů zaveden povinně filtr pevných částic. Motor 1.3 CDTi nyní také se 70 kW, a to včetně verze EcoFlex s prodlouženými převody. Verze s 66 kW vypadla z nabídky, varianta s 55 kW zůstala. Motor 1.7 CDTi nyní pouze s 96 kW. Zážehové motory 1.0 12V nyní s 48 kW, 1.2 16V nově nabídl 63 kW a konečně 1.4 16V ve dvou verzích, a sice k variantě se 64 kW přibyla verze se 74 kW. Motor 1.4 upravený na LPG vypadl z nabídky.

Než koupíte ojetý automobil, prověřte si jeho historii na bazar.auto.cz!

2011: Limitovaná edice Corsa OPC Nürburgring Edition se samosvorným diferenciálem a výkonem 154 kW. Motor 1.2 16V LPG s 63 kW.

2012: Uvedení verze 1.4 16V S&S, což značí použití systému stop-start.

2013: Nový motor 1.4 Turbo s výkonem 88 kW.

2014: Ukončení produkce vozu, představen nástupce, corsa páté generace s přídomkem E.