Ojetý Opel Corsa D (od 2006): Jedno z nejpovedenějších malých aut! I nejspolehlivějších?

Úvod

Corsa D, tedy čtvrtá generace malého opelu, je na našich silnicích asi méně vídaným vozem než někteří konkurenti. V západní Evropě však slavil tento vůz obrovský prodejní úspěch. Stačí si zajet na dovolenou k moři do Itálie, Španělska či Francie. Pokud si tam půjdete půjčit auto, s velkou pravděpodobností vám tamní autopůjčovny nabídnou právě corsu.

I když se již nevyrábí, dodnes mnohé překvapí nabídkou některých prvků výbavy, čítající třeba vyhřívaný volant. S tím se ovšem u půjčovaných aut patrně nesetkáte. Ale kdo by to v tom vedru postrádal... To spíše oceníte klimatizaci. Naprostá většina aut ji má manuální, ovšem i samočinnou Opel za příplatek v corse nabízel. Kupodivu více problémů si lidé zažili s manuální verzí. „Občas se setkáváme s vylámanými otočnými ovladači panelu ventilační a klimatizační soustavy. Při opravě je třeba počítat s výměnou kompletního ovládacího panelu,“ říká ke Zdeněk Veselý, přijímací technik ze společnosti Autotechnik Zralý, která se v pražských Nových Butovicích na servis vozů Opel již léta specializuje.

Grande Punto jen v základu

Při vývoji Corsy D spojil Opel své síly s Fiatem a výsledkem tak bylo také Grande Punto. Že mají tyto vozy shodný technický základ, psali novináři už v době představení obou aut. V praxi se však jedná opravdu pouze a jen o podlahovou plošinu, kterou navíc Opel pro corsu údajně mírně upravil. Obě auta jsou navíc trochu jinak naladěna, výsledkem je tišší a komfortnější podvozek německého vozu.

V ostatních komponentech lze při troše zkoumání také vysledovat rozdíly. Třeba přední náprava má u obou aktérů na první pohled tvarově shodná příčná ramena, včetně jejich uložení. Jenže když zabrousíte do katalogu náhradních dílů z druhovýroby a vyhledáte si ramena přední nápravy od stejné firmy a navíc ještě použijete stejný zdvihový objem motoru, vyjdou vám pro každé z aut jiná katalogová čísla výrobce spodního ramene přední nápravy.

TEST Opel Corsa: První jízdní dojmy

Rozdíly panují také v dostupnosti jednotlivých částí. Zatímco Fiat nabízí coby originální díl pouze celé rameno, lze u Opelu zakoupit samostatně jak obě uložení, tak i spodní čep ramene. Podvozek Corsy D ovšem platí za veskrze odolný, což se týká ještě více aut vyrobených od modernizace uskutečněné v roce 2010. „Vyloženě slabým místem jsou jen táhla předního stabilizátoru. Ta se běžně mění po ujetí 50.000 km, přičemž jejich vůli prozradí typické klepání,“ říká Zdeněk Veselý. Nájezd 150.000 km si obyčejně vyžádá také výměnu horního uložení předních tlumičů. Tento problém se vyskytuje i na Fiatu Grande Punto, ovšem při nižším kilometrovém proběhu.

Sourozenecký fiat řadu svých majitelů vytrestal selháním elektromechanického posilovače řízení, který se tady mění s částí jeho sloupku. U corsy však k ničemu takovému nedochází, což je dobře, neboť se jedná o drahou závadu.

Řetěz se už napravil

Pokud jsme v případě podvozku hovořili o určitých rozdílech mezi corsou a grande puntem, tak u zážehových motorů to platí ještě více. Pod kapotou corsy tak najdete výhradně vlastní zážehové motory, které nemají s těmi v grande puntu společného vůbec nic, tedy vyjma základního zdvihového objemu.

Na rozdíl od italského vozu, který vozil (vozí) pod kapotou výhradně čtyřválcové motory, začínala motorová nabídka corsy malým tříválcem o objemu 1,0 litru. Do roku 2010 nabízel výkon 44 kW, přičemž splňoval normu Euro 4. V rámci přechodu na Euro 5 prodělal tříválec modernizaci. Že je trochu jiný, je vidět na první pohled po otevření kapoty. Výkon se zvýšil na 48 kW.

TEST Opel Corsa OPC Nürburgring Edition: První jízdní dojmy

Alternativou k tříválci jsou větší čtyřválce 1,2 a 1,4 litru. Opět nabízené v emisní třídě Euro 4, od roku 2005 pak v Euro 5. Technické změny kopírují výše popsaný nejmenší motor s tím rozdílem, že u čtyřválců výrobce použil při přechodu na Euro 5 navíc ještě proměnné časování sací strany rozvodu.

Bez ohledu na verzi motoru a jeho emisní třídu jsou vačkové hřídele poháněny u všech těchto agregátů řetězem. V předchozí generaci platil řetěz za málo odolný, v Corse D však již funguje veskrze spolehlivě. „K vytahání řetězu tady obyčejně nedochází dříve než po ujetí 200.000 km. K jeho prasknutí, které by způsobilo destrukci motoru, a tedy setkání ventilů s písty, tady nedochází. Jistě i proto, že vytahaný řetěz způsobí nesoulad mezi signálem od snímače polohy klikového a vačkového hřídele, což se navenek projeví rozsvícením kontrolky elektroniky motoru,“ vysvětluje Veselý. Právě ta donutí majitele vozu řešit problém dříve, než by mohlo dojít k jeho fatálnímu selhání. Výměna rozvodového řetězu vyjde v Autotechnik Zralý na přibližně 10.000 korun. „Je to docela pracné, neboť k tomu, abyste se k řetězu dostali, musíte demontovat mimo jiné také převodovku,“ poznamenává Veselý.

Občas si zavibruje

Jak uvádíme výše, zážehové motory (s výjimkou tříválcového litru) vyráběné od modernizace v roce 2010 dostaly navíc proměnné časování sací strany rozvodu. S jeho přesuvníkem na vačkovém hřídeli tady, na rozdíl od některých konkurentů problémy, běžně nebývají.

To už ale nelze říci o zapalovacích cívkách. Jejich selhání je u motorů naladěných za účelem splnění normy Euro 5 (v jejich označení je na začátku písmeni „A“, verze pro Euro 4 mají písmenko „X“) docela časté.

TEST Opel Corsa 1,3 CDTI EcoFlex – Usměvavý aktivista

Zážehové motory corsy nepoužívají systém zapalování se samostatnými zapalovacími cívkami, nasazenými na svíčkách, jak to známe třeba z některých motorů Renaultu. Místo toho je na svíčky nasazena zapalovací lišta.

„K problému dochází právě v ní, konkrétně na přechodu mezi některým z nástavců, kterými se lišta nasazuje na svíčky (lidově se tomu říká fajfka) a samotným tělesem lišty. V tomto místě obyčejně dochází ke korozi elektrického kontaktu,“ vysvětluje Zdeněk Veselý. Příčinou může být fakt, že onen nástavec (fajfka) netvoří s lištou jeden celek, ale je od ní oddělitelný.

Jako náhradní díl se to ovšem prodává vcelku, a to jak v originále, tak také v náhradě. V prvním případě vyjde lišta na závratných 9.000 korun, druhovýroba je smírnější a požaduje za lištu příznivějších asi 4.500 korun.

Závada na zapalovací liště se v praxi projevuje lehkými vibracemi motoru při přechodových otáčkách. K dříve obávanému zničení katalyzátoru vinou nadměrné teploty způsobené dopalováním nespálené směsi ve výfuku vytlačené pístem nefunkčního válce tady ale nedochází. Chytrá elektronika totiž „nepálící válec“ pozná a odpojí jeho vstřikovač benzínu.

Jak šel čas

2006: Uvedení vozu na trh. Zážehové motory, tříválec 1.0 12V (44 kW) a dále čtyřválec 1.2 16V (59 kW) a 1.4 16V (66 kW). Vznětové 1.3 CDTi (55 a 66 kW) a 1.7 CDTi (92 kW). Za příplatek originální nosič dvou jízdních kol FlexFix. Tří- a pětidveřová karoserie.

2007: Sportovní verze GSi s novým motorem 1.6 Turbo a výkonem 110 kW a OPC se stejným motorem naladěným na 154 kW.

2009: Motory 1.2 16V a 1.4 16V upraveny na spalování LPG. Menší nabízel výkon 57 kW, větší pak 64 kW.

2010: Výrazná modernizace vozu. Dále zlepšené jízdních vlastností z důvodu úprav na odpružení. Všechny motory splňují emisní normu Euro 5. U dieselů zaveden povinně filtr pevných částic. Motor 1.3 CDTi nyní také se 70 kW, a to včetně verze EcoFlex s prodlouženými převody. Verze s 66 kW vypadla z nabídky, varianta s 55 kW zůstala. Motor 1.7 CDTi nyní pouze s 96 kW. Zážehové motory 1.0 12V nyní s 48 kW, 1.2 16V nově nabídl 63 kW a konečně 1.4 16V ve dvou verzích, a sice k variantě se 64 kW přibyla verze se 74 kW. Motor 1.4 upravený na LPG vypadl z nabídky.

2011: Limitovaná edice Corsa OPC Nürburgring Edition se samosvorným diferenciálem a výkonem 154 kW. Motor 1.2 16V LPG s 63 kW.

2012: Uvedení verze 1.4 16V S&S, což značí použití systému stop-start.

2013: Nový motor 1.4 Turbo s výkonem 88 kW.

2014: Ukončení produkce vozu, představen nástupce, corsa páté generace s přídomkem E.

Technika

Převodovka Easytronic – Automat, který si nekupujte

Kdo hledá u corsy samočinnou převodovku, má překvapivě na výběr. Jako spolehlivější volba se jeví archaická čtyřstupňová samočinná skříň AF13 s měničem momentu, která baly alternativně nabízena ve spojení s motorem 1.4 16V. Převodovka řadí jemně, byť už tak nevýraznou dynamiku motoru ještě dále zvýrazňuje. A to nemluvíme o zvýšené spotřebě paliva. Z hlediska údržby stačí převodovce jednou za čas vyměnit olej.

S menším motorem 1.2 16V a dále s naftou 1.3 CDTi ve verzi se 66 kW se jako alternativa pojila automatizovaná manuální převodovka Easytronic. Se zážehovým motorem měla pět převodů, ve spojení s dieselem šest a navíc byl ještě použit dvouhmotový setrvačník.

Pokud můžete, Easytronicu se vyhněte. Když odhlédneme od ne zrovna komfortního řazení, pak největší slabinou Easytronicu je omezená životnost. Převodovka využívá běžnou třecí spojku, jejíž výměna ovšem vyjde na 15.000 korun. Samotná spojka o tolik dražší než ta u manuální převodovky není, ale problém je s výměnou, kdy je třeba mechanismus spojky „naučit“ její prahové hodnoty. Toto platí obecně u většiny automatizovaných manuálních převodovek.

Easytronic má však i některé specifické závady. „Spojka je tady ovládána hydraulicky, přičemž se využívá brzdové kapaliny. Jednoho dne dojde k selhání elektronické části ovládací jednotky spojky,“ říká Zdeněk Veselý z Autotechnik Zralý. „Jednotku je možné repasovat, ale až v Německu. Cenově to vychází na přibližně deset tisíc,“ upřesňuje Veselý. Závada jednotky ovládání spojky je doprovázená rozsvícením písmenka „F“ na multifunkčním displeji. Pokud se tak stane, nemusí to ale vždy znamenat závadu na převodovce, ale třeba jen vadný brzdový spínač za 500 korun. Méně častou závadou, pojící se s Easytronic, jsou netěsné hydraulické motory.

TEST Opel Corsa Sport - korzování se sportem

Opel FlexFix – Vyražte na kolo

Corsa D přinesla jako jediný vůz svého segmentu velmi zajímavý doplněk FlexFix. Jedná se držák dvou jízdních kol, který si majitel vozu objednával už z výroby. Nejde tedy o nabídku z příslušenství, jak by si mohl někdo myslet. Zástavba FlexFix do karoserie totiž vyžadovala úpravu podlahy v zadní části vozu. Pokud kola nepřevážíte, tváří se corsa s FlexFix jako každá jiná. V případě potřeby ale můžete vysunout ocelový a robustně vypadající držák ze zadního nárazníku. Při tom nemusíte manipulovat s registrační značkou, která zůstává na svém místě. Skvělé!

Motory

1.0 16V/44/48 kW: Nejmenší motor má pouze tři válce a v předchozí generaci platil za dostatečný pohon. Corsa D je už ale těžším autem, takže tady to až tak slavné není. A nepomohou ani velmi krátké převody pětistupňové skříně. Vzhledem k nabídce motorů je zbytečné si v jinak zdařilém autě pořizovat tento nejslabší motor.

1.2 16V/51, 59 a 63 kW: Objektivně vzato velmi dobrý motor, který jede lépe, než byste vzhledem k objemu a nabízenému výkonu čekali. Ideální volba s manuální převodovkou, která má překvapivě delší převody než větší motor 1.4 16V. Vyhněte se automatizovanému manuálu Easytronic.

1.4 16V/64, 66 a 74 kW: Zejména nejvýkonnější verze nabízená od modernizace poskytující výkon rovných 100 koní vzbuzuje velká očekávání. Z hlediska běžného spotřebitele ale jedou kupodivu lépe méně výkonné verze nabízené v Euro 4, které se v praxi zdají být pružnější. V obou případech ale platí, že to pravé motor odevzdá až ve vysokých otáčkách. Jejich dosažení tady usnadňují lehké převody, které jsou možná ale až příliš lehké. Na dálnici se tak jeví jako příjemnější menší motor 1.2 16V.

1.6 Turbo/110 až 154 kW: S přeplňovanou šestnáctistovkou se pojily pouze sportovní verze GSi a hlavně OPC. Běžné GSI nabízí skvělou dynamiku, vrcholné OPC je možná až příliš rychlé.

1.3 CDTi/55, 66 a 70 kW: Malý vznětový motor vyvolává dost rozporuplné reakce. Z pohledu jízdy vadí zejména výrazný turboefekt projevující se hlavně u výkonnějších verzí. Kladem je ale velmi nízká spotřeba paliva. Reputaci tomuto motoru kazí zejména velmi krátká životnost rozvodového řetězu, který dokáže dokonce prasknout. A to klidně v 90.000 km. Jenže pak jsou tady auta, která mají s tímto motorem najeto i ke čtyřem stům tisíc kilometrů a stále fungují.

1.7 CDTi/92 a 96 kW: Motor 1.7 CDTi původně pochází od Isuzu. V minulosti platil za spolehlivý agregát, avšak jeho další vývoj toto dobré renomé spíše pošramotil. Pokud už jej chcete, volili bychom raději starší emisní verzi vyráběnou do roku 2010 a nabízející 92 kW. I když částicový filtr nebyl u první verze úplně nezbytný, auta v Německu jej běžně měla. V druhovýrobě vyjde na patnáct až dvacet tisíc, v originále počítejte s 65.000 korunami včetně DPH.

Servisní rady

Opel se u corsy tvrdošíjně držel servisu po ujetí 30.000 km nebo po dvou letech. V Autotechnik Zralý doporučují zkrátit interval na 15.000 km nebo jeden rok. Zejména u zážehových nepřeplňovaných motorů není radno toto podceňovat. V opačném případě se jim mohou i zapéct pístní kroužky a následně dojde ke ztrátě komprese. Pouze zážehový motor 1.6 Turbo a vznětový 1.7 CDTi mají rozvody poháněné řemenem. U prvně uvedeného motoru se mění po ujetí až 150.000 km nebo po 120 měsících, u dieselu je interval výměny stejný. Motorové oleje by měly splňovat normu GM-LL-B-025/Dexos 2.

Závady a problémy

Vysoká spotřeba oleje: Atmosférické zážehové motory. Příčinou jsou zapečené pístní kroužky a na vině je příliš dlouhý interval výměny oleje 30.000 km. Jezděte na servis po 15.000 km!

Vadná zapalovací lišta: Atmosférické zážehové motory od roku 2010. Více v hlavním textu.

Klepající táhla předního stabilizátoru: Běžně po ujetí 50.000 km. Jsou levné na výměnu.

Opotřebené horní uložení tlumičů přední nápravy: Projevuje se hlukem. Běžně po ujetí 150.000 km.

Malá životnost rozvodového řetězu: Motor 1.3 CDTi. Může vyústit až v jeho prasknutí.

Závady common-railu Bosch: Motor 1.3 CDTi, od nadměrného zpětného toku vstřikovačů (prozradí zdlouhavé starty), až po netěsné vysokotlaké čerpadlo (přetěsnění vyjde na cca 3.000 korun).

Selhávající EGR ventil: Motor 1.7 CDTi v rámci normy Euro 5.

Závady převodovky Easytronic: viz text.

Vylámané ovladače topení a ventilace: Verze s manuální klimatizací, mění se celý ovládací panel.

Zhasínání centrálního displeje: Zkraje produkce, dnes ojediněle.

Vadné otevírání bočních dveří: Zpravidla se to stane u řidičových. Podrobnosti v testu ojetiny.

Tekoucí vodní pumpa: Týká se zážehových motorů, a to jak pro Euro 4, tak také pro Euro 5. V extrému můžete motor přehřát. Bohužel chybí teploměr chladicí kapaliny.

Test

Opel Corsa 1.4 16V, rok výroby 2011, 117.000 km, 134.000 korun

Recenzovaná corsa platila v době příchodu na trh v roce 2006 za jeden z nejmodernějších automobilů svého segmentu. A ani po čtyřech letech, které uplynuly od ukončení produkce, nemáte pocit, že řídíte již výběhový automobil. Že se tahle corsa opravdu povedla, o tom asi nejlépe svědčí současné páté vydání s přídomkem E, které je postaveno na architektuře svého předchůdce.

Vyzkoušený vůz působil po přibližně 117.000 ujetých kilometrech stále velice zachovale. Navíc jeho pohon zajišťoval méně rozšířený motor 1.4 16V ve verzi s výkonem 74 kW, označený A 14 XER.

Výkon sto koní budí v autě této velikosti dodnes docela nadšení. Ale zároveň i obavu, zda nebude na dálnici příliš hlučný a zda neutrpěla jeho pružnost v nejpoužívanějších otáčkách.

První rozjetí bohužel naše obavy ohledně pružnosti potvrdilo. Rozhodně nelze říci, že by vůz v nízkých otáčkách s řidičem nespolupracoval, avšak pokud chcete dosáhnout lepší dynamiky, nezbude vám nic jiného, než motor vytáčet přes 4000 otáček za. Pravda, ve vyšších otáčkách už auto jelo docela slušně, ovšem za cenu zvýšené hlučnosti.

Té se dočkáte také při jízdě po dálnici. Právě tady se v negativním světle ukázalo použití velmi lehkých (nebo chcete-li krátkých) převodů pětistupňové skříně. Při rychlosti 130 km/h tak motor na pětku točil asi 4100 otáček za minutu. Po chvíli raději zvolníte na 120 km/h, která se jevila z pohledu akustiky optimální.

Další překvapení odhalí studium převodů. Slabší varianta motoru 1.4 je má stejné jako tato. Naproti tomu menší dvanáctistovka nabízí převody prodloužené. V jejím případě je i čtyřka rychloběh, zatímco ve spojení s testovanou 1.4 je převodem „do pomala“. Celé je to na první pohled trochu proti logice věci, neboť zpravidla větší motor lze snáze spojit s delšími převody. Je možné, že Opel zamýšlel motor 1.4 16V nabídnout sportovněji založeným zákazníkům, což by použití krátkých převodů trochu ospravedlňovalo. Samotné řazení pětistupňové převodovky nebylo špatné, avšak do lehkosti a přesnosti některých konkurentů (například Fordu Fiesta) mu něco chybělo.

TEST Opel Corsa OPC – Provokativně drzý

Největší dojem na nás corsa udělala jízdními vlastnostmi. Už jen ta karoserie. Možná, že není zejména v zadní části nejprostornější, avšak tuhá tedy je neskutečně. To je dobrý základ pro ladiče podvozku a ti toho náležitě využili. Pérování působilo harmonicky, takže ani přejezd hlubších výmolů nevyloudil rány od zadní nápravy, známé třeba z Peugeotu 207. Celkově se vůbec podvozek corsy choval velmi kultivovaně. V tomto je spolu s polem a fiestou na špičce své třídy. Na rozdíl od Volkswagenu Polo se však podařilo zachovat i velmi dobrou ovladatelnost. Corsa tak skvěle vzdoruje nedotáčivosti, nabízí velmi přesné a plynule pracující řízení a i ten elektromechanický posilovač je od modernizace naladěn tak, že zmizela takřka všechna jeho dřívější negativa. Jízdním projevem se tak corsa velmi přibližuje minulé generaci fiesty.

Že je corsa dodnes moderním malým autem asi nejlépe dokumentuje kabina. U některých verzí si nelze nevšimnout vtipně vyřešených ovladačů, například elektrických předních oken, které efektně svítí. Palubní deska nabízí jednoduché tvary, ale současně velmi dobré zpracování a kvalitu. Skvělá je také pozice za dvousměrně a ve velkém rozsahu stavitelným volantem. Pokárání ale zaslouží chybějící ukazatel teploty motoru, který je „suplován“ pouze kontrolkou jeho přehřátí. Dokonce ani kontrolka ohřívání motoru použita není.

Z hlediska ovládání vozu nebudou každému „po chuti“ impulzní multifunkční sdružené páčky pod volantem. Však také u dalších generací svých vozů od nich Opel upustil. Například Astra J už používá konvenční řešení s mechanicky aretovanou polohou.

Při nastupování do auta nás také trochu překvapily poměrně ztuha jdoucí kliky. Právě otevírání zpravidla levých předních dveří na těchto corsách občas selhává. Příčiny mohou být dvě - levněji vyjde oprava, pokud praskne kolíček u kliky. O něco dražší bude v případě, že praskne ovládací lanko zámku dveří. V obou případech se však nejedná o nějak drahé záležitosti. I v případě dražší závady stačí na opravu stovky korun.

Klady

Velmi tuhá karoserie, ochrana proti korozi, dvouparabolové světlomety, může být vybavena překvapivými prvky (třeba vyhříváním volantu), kvalitní zpracování, skvělé jízdní vlastnosti s přesným řízením (ještě lepší od modernizace), většina motorů má spolehlivý rozvodový řetěz, nabídka atraktivních barev laků karoserie, systém FlexFix, pozice za volantem, solidní spolehlivost.

Zápory

Méně aut ke koupi na trhu, chybí teploměr chladicí kapaliny, impulzní multifunkční páčky ne každému vyhovují, prostornost ve druhé řadě sedadel, pomalý náběh topení u vznětových motorů, vrtošivá převodovka Easytronic, příliš krátké převody ve spojení s motorem 1.4 16V, omezený výhled šikmo vpřed (příliš mohutné sloupky A).

Foto: Ondřej Lilling