26.11. 2015 Tomáš Dusil Tomáš Dusil

Ojetý Renault Clio III: Když odmítáte Fabii

 

Druhá generace Fabie je sice považována za méně zdařilou než ta původní, avšak u nás se i tak těší obrovské oblibě. Kdo však chce zážehový motor a trochu se v autech vyzná, nemá v jejím případě mnoho na výběr.

To pak klidně může přemýšlet o alternativě. A jednou z těch zdařilejších je třetí generace Clia.

Původní Clio z roku 1990 bylo naprosto úžasným autem. Až do příchodu Fiatu Punto první generace v roce 1993 nemělo v zásadě konkurenci. Původně šlo o náhradu za R5 druhého vydání (takzvanou superpětku), pak však oba vozy žily po svém boku ještě několik tel. Vůz získal titul Auto roku 1990. O osm let později vyjela druhá generace. V jejím případě šel výrobce cestou evoluce, takže již tolik nadšení nebudila. Byť třeba podvozek se dost lišil, když tradiční zadní nápravu odpruženou torzními tyčemi a se zcela nezávislým zavěšením kol nahradila obyčejná, ale méně choulostivá zkrutná příčka s vinutými pružinami. Vůz se veskrze dobře prodával, navíc výrazně modernizovaná phase II přinesla další vylepšení kvality.

Recenzované třetí vydání dorazilo v roce 2005, přičemž podobně jako první generace opět posunulo technickou úroveň o něco dále. Přesto, při zpětném ohlédnutí, byla třetí generace přes veškerou modernost v kontextu doby asi méně průkopnická než původní Clio. Šlo však o zcela nový vůz postavený na platformě B vyvinuté už v rámci Aliance s Nissanem. Výsledkem byla prvotřídní pasivní bezpečnost potvrzená testem Euro NCAP, v němž Clio získalo „plné skóre“, tedy 5 hvězdiček.

Video

Samé klíče, občas karta

V Laguně II byla poprvé nabídnuta elektronická karta, nahrazující klasický klíč. O rok později kartu dostal také futuristicky tvarovaný Mégane a samozřejmě další modely značky. Výjimkou bylo Twingo druhé generace, které mít kartu vůbec nemohlo, což platí i pro to současné třetí vydání, spřízněné se Smartem. Clio, jakožto větší model, byl něco mezi. Základní verze se musely spokojit s běžným klíčem, který byl navíc dvojího provedení. Klasický nebo sofistikovanější se sklopnou čepelí. Clio však může mít také elektronickou kartu, a to dokonce v obou jejích verzích.

Jednodušší varianta karty je vlastně pouze jinak tvarovaným a trochu praktičtějším klíčem. Ke vstupu do vozu musíte nejprve odjistit zámky zmáčknutím příslušného tlačítka na kartě. Jde o takzvanou kartu s dálkovým ovládáním. Vyspělejší varianta umožňuje odjištění zámků a následné otevření dveří vozu bez toho, aniž byste ji museli vyjmout z kapsy. Prostě jen zatáhnete za kliku a je to. Pohyb kliky totiž zaregistruje snímač jejího pohybu, který se ukrývá za tmavou destičkou, dobře viditelnou za klikou. K tomu jsou zde navíc dva vysílače. Jeden v přední části vozu, druhý v zadní, které zaznamenají přítomnost karty, respektive její odpovídač. K zamknutí vozidla pak stačí stisknout drobné tlačítko na klice. Clio tak nepoužívá verzi ovládání, kdy se vůz sám zamkne, jakmile se od něj karta vzdálí.

O elektronických kartách Renaultů se stále vedou rozsáhlé diskuse na téma jejich spolehlivosti. Platilo to v Laguně a Mégane. V Cliu již tato technologie pracuje většinou bez problémů. To spíše občas vyreznou tlačítka dveřních klik, takže pak nefungují a vozidlo musíte uzamykat tlačítky na kartě. Klika s tlačítkem vyjde asi na pět tisíc, avšak nejde o nezbytnou investici, spíše o pohodlí. I bez nich je totiž systém funkční.

Clio je jedním z mála aut, které můžete mít ve dvou úrovních kabiny. Nejde o výbavu, nýbrž o materiály. Kupující levnějších verzí se museli spokojit s palubní deskou vyrobenou z tvrdých plastů. Dražší dostaly naopak tu nejlepší možnost, kdy je palubní deska tvořena vypěňovaným plastem. Z hlediska ergonomie nejsou k vozu žádné výtky. Snad jen originální audio s odděleným displejem je umístěno možná až moc nízko.

Klimatizace byla jednoduchá manuální, nebo automatická, nikdy však ne dvouzonová (třeba Peugeot 207 ji nabízel).

Čtyři krát čtyři rovná se šestnáct

Nejmenším agregátem v Cliu je zážehový čtyřválec o objemu 1,2 litru. Jde o motor označený D4F, přičemž technickou zajímavostí je u něj rozvod využívající 16 ventilů, které však ovládá jediný vačkový hřídel. Jde o koncepci, kterou v devadesátých letech hodně uplatňovali japonští výrobci. Ovládání ventilů je přes vahadla s mechanickým vymezováním vůle. Princip je tady úplně stejný jako na starých škodovkách. Manuálně zruční motoristé vybavení takzvanými listovými měrkami tak možná zvládnou vůli zkontrolovat, případně vymezit i sami. Interval pro kontrolu však výrobce nepředepisuje.

Skvělou spolehlivost motoru kazí pouze řídicí elektronika. Ta byla od francouzského Sagemu, nebo italského Magneti Marelli. A s druhou jmenovanou nejsou dobré zkušenosti. Dle Jana Marvana z firmy Marvan Auto, která se v Břežanech u Týnce nad Sázavou již řadu let zabývá servisem vozů Renault a Dacia, je na vině její nevhodné umístění, přinášející zvýšené tepelné zatížení. Pokud jednotka odejde, znamená to výdaj 20.000 Kč. Přesto tento motor můžeme doporučit, neboť opravdu netrpí na žádné fatální závady.

O něco lepší dynamiku by měla nabídnout větší čtrnáctistovka. Ta však nevznikla z menší dvanáctistovky, nýbrž jde o konstrukčně odlišný motor. Jedná se o agregát K4J. Jeho hlava již obsahuje dva vačkové hřídele, přičemž ventilovou vůli vymezuje hydraulika. Na rozdíl od testované 1.6, která je v zásadě od 1.4 odvozena, byl čtrnáctistovka v Cliu pouze v jediné verzi nabízející 72 kW. Žila však krátce jen do podzimu 2007. To už se nabízela přeplňovaná 1.2 TCe, odvozená od D4F, která jej později zcela nahradila.

Prodloužením zdvihu ze 70 mm na 80 mm při zachování vrtání 79,5 mm vznikl z 1.4 16V větší agregát 1.6 16V. Jeho méně obvyklou verzi, žijící krátce, popisujeme níže v testu. Výkonnější varianta s 82 kW jede citelně lépe, hlavně však ve vyšších otáčkách. Na rozdíl od slabší verze a stejně jako čtrnáctistovka je vybavena proměnným časováním sací strany rozvodu.

Využívá k tomu obvyklý hydraulický přesuvník, který je tady součástí rozvodového kola. Asi bychom o něm ani nemluvili, kdyby nebyl zdrojem problémů. S léty se totiž doslova vydírá. Závada se projevuje navenek při startování motoru zvukem, připomínajícím „řazení přes zuby“. Nový přesuvník vyjde na přibližně sedm tisíc.

Nejde vám to na tři?

Častou závadou skloňovanou v souvislosti s motory K4J a K4M jsou selhávající zapalovací cívky. Ty jsou zde na rozdíl od motoru 1,2 litru celkem čtyři. Každý válec má tedy vlastní. Zajímavé je, že tato závada se s těmito motory táhne už od druhé poloviny devadesátých let, kdy se objevily na původním Méganu. Cívky zprvu dodával Sagem. A byly s nimi takové problémy, že Renault nakonec oslovil jiného dodavatele, firmu Denso. Cívky od ní pracovaly spolehlivě, Sagem ovšem přišel o docela lukrativní zakázku. A protože je to stejně jako Renault francouzská firma, po čase se obě společnosti opět dohodli, Denso vyšachovali a v motorech Renault jsou od té doby zase Sagemy. Sice mají být vylepšené, praxe ale ukazuje, že spolehlivé rozhodně nejsou. Pokud cívka selže, motor normálně natočíte, tedy v Cliu. Ale třeba v Méganu třetí generace, kde je pokročilejší verze řízení motoru, zůstane agregát po jejím selhání němý. Za originální cívku zaplatíte vcelku přijatelných asi sedmnáct stovek. Na druhou stranu, některé zdroje uvádějí, že od roku 2006 by již s cívkami v Cliu 1.4/1.6 16V již problém být neměl.

Převodovkové rošády

Vrcholem zážehových motorizací je v Cliu dvoulitr. Ten méně výkonný tvořil strop běžných civilních verzí. Jde o agregát označený M4R, přičemž jeho přesný objem je 1997 cm3. Jako jediný motor v Cliu využívá k pohonu rozvodů v tomto případě spolehlivý řetěz. Důvodem je fakt, že pochází od Nissanu. Je spolehlivý, ale velice vzácný. Může být však dobrým tipem pro ty, kteří hledají samočinnou převodovku. I když i to je otázka. Spolu s menší 1.6 16V byl totiž dvoulitr jediným agregátem v Cliu, který mohl být spojený také s planetovou skříní DP0. Žel nabízí jen čtyři převody a hlavně bohužel nijak zářnou životnost. Tu navíc rapidně zkracuje laxní přístup výrobce k výměnám oleje. Její interval Renault vůbec neuvádí. Dobré servisy doporučují olej vyměnit po ujetí 80.000 km, ale pozor, doma to nezkoušejte. Důvodem je fakt, že k úspěšné výměně potřebujete znát přesnou výšku hladiny oleje v převodovce. Ta se zjišťuje takzvaným hladinoměrem, a to při teplotě šedesáti stupňů. Že se blíží konec životnosti skříně, prozradí škubání při jízdě. To později přejde až v padání do nouzového režimu. To si prostě jen tak jedete a najednou se ozve tupá rána a motor ztratí výkon. Krátkodobým řešením je zastavit, vypnout motor a znovu jej natočit. Pak zase pohon běží normálně, i když jak dlouho… Specialisté na Renaulty považují za strop životnosti převodovky 170.000 km.

S automaty je na tom recenzované Clio vůbec špatně. U motorů 1.2 16V a také 1.5 dCi lze manuální převodovku nahradit robotizovaným Quickshiftem. Sice se jmenuje stejně, avšak pod tímto pojmenováním se ukrývají dvě různé převodovky: JA3 a silnější JA5. Důvodem je její odvození od manuálních skříní JH3 a JR5. Jejich ovládání využívá elektrohydrauliku a ani s jednou si nepomůžete. Prostě když Clio, tak „manuál“.

Jak šel čas

2005: Na podzim představení třetí generace Clia. Druhá generace žije dále coby Clio Campus. Karoserie tří a pětidveřový hatchback. Zážehové motory 1.2 16V, 1.4 16V. Vrcholem je motor 1.6 16V nabízený v několika výkonových verzích. Základem je 65 kW vyhrazená jen pro některé trhy. Dále varianta s 82 kW. Vznětový motor 1.5 dCi o výkonu 50, 63 a 78 kW.

2006: V červnu příchod ostré sportovní verze R. S. o výkonu 147 kW. Odlišná přední a zadní náprava, šestistupňová převodovka. Na podzim méně výkonný a technicky zcela odlišný dvoulitr se 101 kW určený pro civilní variantu vozu.

2007: Motor 1.4 16V vypadává z nabídky. Na jeho místo nastupuje nový motor 1.2 TCe o výkonu 74 kW.

2008: Představení verze kombi Grandtour, poprvé v řadě Clio.

2009: Modernizace vozu. Takzvaná phase II. Odlišná přední část. Nové značení výbav. Příchod základní sportovní verze GT poháněné novou verzí motoru 1.6 16V o výkonu 94 kW.

2010: Nová verze motoru 1.5 dCi o výkonu 55 a 65 kW.

2011: Jiné značení výbav. Příchod limitované edice R. S. Gordini v typické modré barvě.

2012: Představení 4. generace Clia. Třetí vydání pokračuje dále coby Clio Collection avšak jen s omezenou paletou pohonných jednotek.

2014: Výroba Clia 3. generace je ukončena.

Názor odborníka: Patrik Spurný, manažer marketingu Auto ESA

Třetí generace Renaultu Clio sice nikdy nedosáhla prodejních úspěchů svého předchůdce, přesto se však jedná o poměrně žádaný vůz ve své kategorii. Předchozí model, konkuroval novému Cliu ještě několik let a byl souběžně s třetí generací prodáván pod názvem Clio Storia. První tři roky bylo Clio nabízeno pouze v karosářském provedení hatchback a to jak v pěti, tak i v třídvéřové verzi. Oblíbeného combi, u Renaultu označované jako Grandtour, se příznivci Renaultu dočkali až v roce 2008. Ačkoli bylo Clio třetí generace nabízeno v poměrně široké škále vznětových i zážehových motorů, nejčastěji se na trhu s ojetými vozy setkáte s benzínovou dvanáctistovkou o výkonu 55 kW, která je oblíbená díky poměrně nízké spotřebě. Velmi oblíbené jsou i naftové motorizace 1,5 dCi, vyráběné v několika výkonných variantách. Při nákupu naftové verze, je zapotřebí věnovat pozornost vstřikovačům a také EGR ventilu, který patří u tohoto modelu k součástem s častější poruchovostí. Slabým místem tohoto vozu, co se spolehlivosti týče, byly robotizované převodovky, se kterými se dnes však již na trhu s ojetými vozy setkáte velmi málo. Naopak velmi kvalitní je antikorozní úprava karoserie, na kterou výrobce poskytoval prodlouženou záruku. Velmi dobře si Renault Clio třetí generace vedlo v nárazových testech Euro NCAP, kde v roce 2005 získalo za ochranu posádky plných pět hvězdiček a to jak díky prvkům aktivní bezpečnosti, tak i díky skeletu vozu s deformačními zónami. Již v základní výbavě bylo Clio vybaveno čtyřmi airbagy, vyšší výbavové stupně pak je možné pořídit s šesti, případně osmi airbagy. V tomtéž roce, zvítězilo tehdy nově představené Clio v prestižní evropské anketě auto roku. Třetí generaci Clia lze doporučit těm zákazníkům, kteří hledají úsporný vůz v kategorii malých vozů, který však především v provedení Grandtour může směle konkurovat vozům vyšších kategorii. Díky příznivým cenám ojetých vozů, může být nákup Renaultu Clio velmi dobrou koupí.

1/3 Pokračovat ve čtení

Spolupracujeme s TipCars.com
I v Sovětském svazu měli vozy podobné Velorexům. Vypadaly ještě podivněji, podívejte se I v Sovětském svazu měli vozy podobné Velorexům. Vypadaly ještě podivněji, podívejte se

Tříkolky a čtyřkolky SMZ byly určeny invalidům. Vyráběly…

Zběsilé půjčky státu mohou oslabit korunu Zběsilé půjčky státu mohou oslabit korunu

Výměnou za více než miliardový příspěvek do státního…

Glosa Martina Čabana: Visegrádský šprajc Glosa Martina Čabana: Visegrádský šprajc

Česko je o krok blíž k řízení před Soudním dvorem EU…

 
 

Přidat názorDiskuse: Ojetý Renault Clio III: Když odmítáte Fabii







Doporučujeme
Když policista řídí provoz na křižovatce. Víte, co znamenají jeho gesta? Když policista řídí provoz na křižovatce. Víte, co znamenají jeho gesta?

Policista řídící provoz na křižovatce mnohé řidiče mate.…

Víte, jaké palivo v zahraničí natankovat? A jak se vyznat v označení Gazole či Senza Plombo? Víte, jaké palivo v zahraničí natankovat? A jak se vyznat v označení Gazole či Senza Plombo?

Ne ve všech státech Evropské unie se nafta označuje jako…

 

AutoRevue
Téměř osmdesátiletá žena jela 235 km/h, její výmluva vás překvapí! Téměř osmdesátiletá žena jela 235 km/h, její výmluva vás překvapí!

Jet autem 235 km/h za hodinu není jen tak ani pro zkušené…

Za měsíc a půl začne autosalon ve Frankfurtu. Přehled odtajněných vozů Za měsíc a půl začne autosalon ve Frankfurtu. Přehled odtajněných vozů

Na výstavišti ve Frankfurtu ad Mohanem budou letos chybět…

 



Evropské Automobily roku: Renault Clio (2006) Evropské Automobily roku: Renault Clio (2006)

Třetí generace Clia komerčním úspěchem navázala na své…

Video: Zajíc jako účastník rallye Video: Zajíc jako účastník rallye

Velikonoční svátky jsou v plném proudu a jedním z jejich…

 



 
SMZ: I v Sovětském svazu měli Velorex. Vypadal ještě podivněji

SMZ: I v Sovětském svazu měli Velorex. Vypadal ještě podivněji

Dnes 08:00

Tříkolky a čtyřkolky SMZ byly určeny invalidům. Vyráběly se až do druhé poloviny 90. let v desetitisícových sériích, na západ od hranic bývalého SSSR na ně ale narazíte vzácně.




Blesk.cz

Dětská hvězda Kudláčková: Zahrává si se smrtí? Chodí po kolejích

Dětská hvězda Kudláčková: Zahrává si se smrtí? Chodí…

Jen co se Michaela Kudláčková (48) vzpamatovala z pokusu o sebevraždu a pátrala po ní policie, znovu si zahrává…

Co s obyčejným provazem? Vyrobte si mísu na ovoce!

Co s obyčejným provazem? Vyrobte si mísu na ovoce!

Hledáte jednoduchý, ale efektivní nápad, jak vylepšit domácnost? Pokud možno co nejlevněji? Tak to se vám bude…

 

iSport.cz

Hráči a data: Danny je neuvěřitelný, Sparta mohla koupit líp, tvrdí Dobiáš

Hráči a data: Danny je neuvěřitelný, Sparta mohla…

Rozmarné, či spíše rozmařilé přestupové léto trhá rekordy českého fotbalu a přivádí zajímavé zahraniční hráče.…

Stramaccioni: Posila z Neapole? Věřím, že to dotáhneme tenhle týden

Stramaccioni: Posila z Neapole? Věřím, že to…

PŘÍMO Z BĚLEHRADU | Už deset posil přivedla do svého kádru před startem nové sezony Sparta. A tohle číslo v…

 

Reflex.cz

Památka na studenou válku: Smíchovské nádraží skrývá zapomenutý protiatomový kryt

Památka na studenou válku: Smíchovské nádraží skrývá…

Nádraží Praha-Smíchov skrývá unikátní technickou pamětihodnost z období studené války. Dlouhá léta zde v…

„Nezabiješ demokracii“, znělo Varšavou při dalších protestech proti vládní straně

„Nezabiješ demokracii“, znělo Varšavou při dalších…

Několik stovek odpůrců kontroverzní soudní reformy dnes demonstrovalo v centru Varšavy před sídlem vládní strany…