Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

TEST První jízdní dojmy: Rallyeový Opel Adam Cup (+video)

Ondřej Chamilla
Diskuze (0)
Na autodromu v Sosnové jsme si vyzkoušeli rallyeový Opel Adam, se kterým se můžete zúčastnit značkového poháru v rallyesprintu i vy!

Opel je automobilka, která má opravdu dlouhou historii v motorsportu, a to včetně rallye. Vzpomeňte si třeba na Waltera Röhrla za volantem Opelu Ascona 400, jak bojuje o vítězství ve světovém šampionátu. S příchodem minivozu Adam se objevil rovněž ideální základ pro návrat do kolotoče rallye, a tak se v roce 2013 objevily značkové rallyeové poháry s vozy Adam Cup a Adam R2, ovšem pouze v Německu.

Letošní sezóna však má znamenat průlom - Opel vyhlásil značkový pohár i v České republice, přičemž se pojedou závody rallyesprintu a závěrečný povinný podnik v Německu, který má ukázat, jak jsme na tom ve srovnání s jezdci na západ od našich hranic. Proto jsme se objevili na autodromu v Sosnové, kde si zájemci z řad rallye jezdců mohli automobil vyzkoušet a rozhodnout se, zda se chtějí tohoto seriálu zúčastnit.

Jezdilo se přitom výhradně s vozy Adam Cup, které jsou ideální vstupenkou do závodů rallye pro mladé jezdce. Není to přitom žádný polotovar, ale kompletní závodní vůz využívající kvalitní techniku. Pod kapotou najdete atmosférickou šestnáctistovku o výkonu zhruba 140 koní v 6500 otáčkách za minutu, která je spojena se závodní sekvenční pětistupňovou převodovkou Sadev a lamelovým samosvorným diferenciálem. Uvnitř samozřejmě nechybí ani plnohodnotný ochranný rám, skořepinová sedadla Sparco či integrovaný hasicí systém, hydraulická ruční brzda a závodní vícebodové pásy.

Velmi důležitý je rovněž podvozek, v tomto případě jej připravila firma zvučného jména Reiger, přičemž automobil jezdí na šestnáctipalcových kolech Evo Corse obutých výhradně do pneumatik Pirelli. Vpředu najdete čtyřpístkové kotoučové brzdy Brembo. Pohotovostní hmotnost vozu činí 1030 kg, přičemž zajímavostí je spotřeba, která se v ostrém režimu pohybuje okolo 35 litrů na sto kilometrů.

Takovýto nový automobil si může zájemce o závodění v Adam Cupu pořídit za 43.000 eur, tedy v přepočtu asi 1.200.000 Kč, nebo není problém dát přednost ojetému vozu z Německa, který vyjde na zhruba 20.000 eur (520.000 kč). Automobil je od výrobce kompletně vybaven, jezdec tak přijde pouze s helmou a může startovat.

U nás se o automobily stará firma XTG Motorsport. Velmi zajímavé jsou propozice značkového poháru, protože vozy mají zaplombované motory a další důležité součásti. Jezdí se rovněž na stejných pneumatikách, lišit se může pouze směs, takže všechno je jenom a pouze na řidiči, vstupní podmínky jsou identické. Za start v poháru se neplatí žádné startovné, závodníci jsou však povinni zakoupit si potřebné vybavení, jako jsou týmové kombinézy, stan či oblečení a pneumatiky Pirelli. I přesto se však jedná o poměrně levné závodění, které cílí zejména na začátečníky v tomto náročném sportu.

Zajímavé jsou pak ceny za vítězství v jednotlivých podnicích. Pokud bude závodník dojíždět na prvním místě, rázem jeho náklady na závod spadnou na minimum. V každém závodě totiž může za vítězství získat 20.000 Kč + 10.000 Kč ve formě poukazu na náhradní díly, přičemž i ostatní jezdci až do pátého místa dostanou podobnou cenu, byť částka je nižší. Za vítězství v absolutním pořadí může jezdec získat 50.000 Kč v hotovosti a 25.000 Kč na náhradní díly. Do absolutního pořadí se pak započítává pouze pět nejlepších dosažených výsledků z šesti závodů.

Dost však bylo teorie, dostávám helmu s intecomem a přes mohutný rám se soukám za volant. Naštěstí jsem si vybral černého Adama, kde je napevno ukotvená sedačka v téměř ideální pozici pro mou postavu. Instruktor a rallyeová legenda Josef Peták vedle mě mi následně dává přednášku o tom, jak takovýto závodní vůz vlastně řídit. Největší rozdíl oproti běžnému je sekvenční převodovka, se kterou se musí řadit velice specificky.

Dozvídám se, že nemám nechávat ruku na řadicí páce, je na ní totiž senzor pro přerušení toku výkonu, který se může aktivovat a motor tím dostává zbytečně ránu. Zde se totiž řadí bez spojky, ta slouží pouze na rozjezd, či pokud chcete, tak k podřazování, nicméně není to nutnost. Jenže ouha, aby se převodovka neničila, je dovoleno podřazovat bez spojky jenom při ostrém brzdění. To vypadá, že budu znova dělat autoškolu…

Vycouvávám z parkovacího místa a otáčím se. Uvnitř vozu všechno rezonuje a již na volnoběh je v něm pořádný hluk. Vše je zde holt uchyceno co nejpevněji, na komfort se nehraje. Vydechuji si hned po několika metrech, na rozdíl od mnoha jiných řidičů ten den se mi podařilo rozjet bez chcípnutí motoru.

Najíždím na cílovou rovinku okruhu v Sosnové, sešlapávám plný plyn a motor ochotně za náležitého řevu letí do otáček. Blikne modré světlo a řadím dvojku. Za páku v tu chvíli musím škubnout jako bych ji chtěl vytrhnout a vyhodit z okna, jinak sekvenční skříň Sadev nezařadí. Před koncem rovinky se mi podaří ještě dát trojku, pak již přichází na řadu brzdění. Ale běda, automobil nemá posilovač brzd, navíc samotné kotouče a destičky nejspíše nejsou zahřáté na provozní teplotu, takže brzdný účinek je velmi vlažný a je třeba podobně jako na jiné věci ve voze být na prostřední pedál o hodně drsnější, než je člověk zvyklý z běžných aut. Nakonec se mi však daří dostatečně zpomalit a dokonce i podřadit bez spojky, aniž by se převodovka rozletěla na milion malých ozubených kousků.

Přichází krátká rovinka, soustředím se na správné řazení a včasné brzdění. Pomalu začínám objevovat obratnost a přístupnost podvozku. Zdá se, že nastavení zavěšení je velmi přátelské, není problém téměř okamžitě objevovat limity přilnavosti, přitom se nemusíte obávat nějakého radikálního chování. Všechno je jakoby „zaoblené“, vůz nepřechází do náhlé přetáčivosti ani nedotáčivosti, a pokud něco podobného nastane, děje se tak velmi předvídatelně. Zde je krásně vidět zaměření na začínající jezdce, kteří když poletí po rozbité silnici mezi stromy, tak právě podobné chování ocení.

Kolo končí, zajíždím do boxů na krátké vydechnutí, ale již po chvíli se vydávám znovu na trať a zajíždím kolo, které můžete vidět na videu. Rychlost automobilu vás nijak neohromí, vždyť má relativně běžných 140 koní, díky jeho jinakosti stále nejsem s autem sehraný, ostatně i na videu je poznat, že některé pasáže vypouštím a automobil si jenom tak oťukávám. Pomalu si však na všechno začínám zvykat...

Video se připravuje ...

Po dvou kolech si dávám pauzu a jdu vyzpovídat rallye jezdce, kteří si přišli vůz vyzkoušet. Matěj Řehák ze Solartec racing týmu běžně jezdí rallyesprinty v Hondě Civic Type-R, myšlenka Adam Cupu se mu však rozhodně zamlouvá. „Skvělé je, že všichni mají stejné podmínky, nikdo nesmí dělat úpravy na motoru, převodovce či elektronice, takže se jedná o vyrovnanou sérii, kde rozhoduje pouze řidičské umění. Řidiči navíc dostanou špičkově připravené auto s plnohodnotnou sekvenční převodovkou, kterou ani já sám v autě nemám. Na můj vkus by mohlo mít více výkonu, v tomto ohledu mě láká spíše Adam R2 se 185 koni, ale pro začínající závodníky je to skvělé náčiní s velmi dobrým podvozkem," říká.

Po chvíli rozjímání jsem opět volán za volant, nuže nenechám se dvakrát přemlouvat. Konečně si připadám, že mám autoškolu za sebou a mohu si začít užívat trochu více. Řazení stále vyžaduje více přemýšlení než v normálním autě, už si ale uvědomuji přímočarost tohoto stroje, jeho skvělé reakce na každý řidičův pohyb a neskutečnou rychlost řazení převodovky. Stále se mi sice zdá, že brzdy by mohly být výrazně lepší, nicméně už trať projíždím v nějakém obstojném rytmu. Po dvou kolech mířím do boxů a Josef Peták řekne pouze „dobrá jízda.“ Ehm, díky, vystupuji z vozu a podezřívám Opel, že říkat takové věci panu Petákovi nakázal...

Závodní tým Opel Motorsport v současné době hledá poslední zájemce o tyto vozy a účast v sérii Opel Cup. První podnik se koná již 10. dubna, jedná se o Valašskou rallye. My jednoznačně říkáme, že pokud máte tu možnost a chcete, tak jděte a závodní sezonu v rallyeovém Adamu si vyzkoušejte. Bude to totiž vyrovnaná mela ve skvělém malém autě!

Ondřej Chamilla
Diskuze (0)