Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Škoda Octavia Green e-Line: Řídili jsme škodovácký elektromobil

Aleš Jungmann
Diskuze (53)
Elektrická Octavia se nám poprvé představila už minulý rok v Paříži, možnost vyzkoušet si tiché proplouvání městem na vlastní kůži jsme však měli až nyní.

Zápůjčku předchází podrobné školení. Ano, automobil nemůže řídit nikdo neproškolený, přeci jen jde o elektrické zařízení. V tlustých oranžových kabelech běhá 324V, tedy trochu respektu je na místě. A také máme co dočinění s prototypem v ceně zhruba deset milionů Kč.

Začněme malým technickým představením. Základem pro Green e-Line je Škoda Octavia Combi. Octavia Green e-Line je o 290 kg těžší než zážehová 1,4 TSI. Baterie sice znamenají přítěž 315 kg, avšak elektromotor s jednostupňovou převodovkou je proti spalovacímu motoru o 25 kg lehčí.

Elektromotor podává v trvalém provozu výkon 50 kW (nominální výkon), maximální minutový výkon činí 85 kW při dvanácti tisících otáčkách. Nejvyšší točivý moment o hodnotě 270 Nm je k dispozici už při rozjezdu, což je dáno charakteristikou tohoto pohonu. Pohonná soustava je schopna dodávat jej 4 sekundy, minutový točivý moment je pak 255 Nm. Octavia Green e-Line akceleruje z 0 na 100 km/h za 12 sekund. Maximální rychlost je kvůli rychle rostoucí spotřebě energie ve vysokých rychlostech elektronicky omezena na 135 km/h, fyzicky je vozidlo schopno vyvinout rychlost asi 150 km/h.

Dojezd na jedno nabití je okolo 150 km a my jej samozřejmě máme v plánu ověřit.

Li-Ion baterie se skládá ze 180 jednotlivých lithium-iontových článků o průměru 150 mm a délce 650 mm. Akumulátor má je schopen poskytnout výkon 26 kW po dobu jedné hodiny (kapacita 80Ah), jeho hmotnost činí již zmíněných 315 kg. Blok akumulátoru je umístěn pod střední a zadní podlahou a částečně i v zavazadlovém prostoru. Prostor pro posádku je totožný s tím, který nabízí běžná Octavia Combi se spalovacím motorem.

Ukazatele v přístrojové desce informují o aktuálním výkonu, spotřebě a stavu nabití akumulátoru i o zbývajícím dojezdu vozu. Displej navigačního systému navíc zobrazuje aktuální tok energie. Řidič tak v každé situaci ví, zda právě elektřinu spotřebovává nebo zda je energie získávána zpět – například při brzdění nebo brzděním motorem při sjíždění svahu. Animovaný obrázek je pěkně barevný, navíc v pravém horním rohu vidíte to nejdůležitější: procento nabití.

Na rozdíl od běžného automobilu, který jezdí „stejně“ do doby, než mu dojde palivo, je funkce elektromobilu s ubývající zásobou energie v bateriích omezována. První kroky začíná elektronika podnikat při poklesu nabití pod 25 %, řidič si však jistých omezení všimne při poklesu pod 15 % a želvička se z auta stane při poklesu pod 5 %. I když v baterii bude ještě trochu „šťávy“ zbývat, auto se zanedlouho zastaví. Jde totiž o ochranu drahých baterií, které není záhodno vybít úplně na nulu, protože následné elektrochemické procesy by akumulátor nenávratně poškodily. Ostatně, Škoda provozovatelům důrazně doporučuje při zastavení s méně jak 10% nabitím baterií vozidlo hned začít nabíjet.

Dobití z běžné zásuvky (16 A) trvá asi osm hodin, avšak ne do plného stavu, jen do 80 %. O poznání příjemnější je dobíjecí doba s využitím tří fází a tzv. Wallboxu, který si auto vozí v kufru. Osmdesát procent se v tomto případě nabije za 2,5 hodiny. Auto má dvě přípojky, jednu pod předním logem a druhou klasickou „nádržovou“. Komu by nevadilo neustálé „kvrdlání“ pákou voliče, ten má možnost přepnout z normálního jízdního režimu D na režim B, ve kterém je aplikován nejvyšší dosažitelný brzdný a zároveň rekuperační potenciál soustavy.

Zajímavá je „běžná“ údržba. Svépomocí si totiž na autě nesmíte vyměnit kolo (je zde lepicí sada), vyměnit pojistky, startovat kabely nebo třeba auto vléci. Protože elektromotor má oproti spalovacímu agregátu mnohem vyšší účinnost (řádově 90%), je potřeba zajistit nejen klimatizování, ale také topení. To má na starosti PTC modul o maximálním výkonu 6 kW. Co však dělat ráno, když je potřeba odmlžit skla? Elektrická Octavia dostala do vínku vyhřívané přední okno, protože ofukování horkým vzduchem by zbytečně snižovalo dojezd.

Bzučivý, svižný rozjezd

První jízdu věnuji jízdním vlastnostem. Školitel sliboval velmi zajímavé jízdní vlastnosti, což se bezezbytku potvrdilo. Velká většina hmoty auta je nyní umístěna poblíž podélné osy, mezi nápravami a navíc velmi nízko nad silnicí. Na prototypu se navíc zřejmě opravdu nešetřilo a tak mohl dostat velice kvalitní podvozek. Ten je sportovněji tužší, skvěle žehlí nerovnosti a v zatáčkách krásně auto drží.

V podstatě mohu říci, že elektrická Octavia je zdaleka nejlepší Škodovkou, viděno z hlediska jízdních vlastností. Nedotáčivost auto na běžných silnicích nepozná, jediný limit je v absolutní hmotnosti auta, kdy v zatáčce začne celé auto pomalu klouzat ven. Širší, „nezelené“ gumy by se sice hodily, ale zase by měly znatelně vyšší valivý odpor, což by jaksi nebylo zcela zelené.

Udávaného maxima 135 km/h není vůbec žádný problém dosáhnout. Auto bez problémů zrychluje i do kopce, v pružném zrychlení by s ním měla 1,4 TSI velký problém držet krok. Nebo to tak alespoň působí. Hodně se mi líbí tlustý perforovaný volant. Inženýři totiž vědí, že na něm budete mít ruce téměř pořád: pokud chcete být zelení, nebo prostě dojet o velký kus dál, budete muset začít spolupracovat.

Re-ku-pe-ra-ce!

Elektrická pětislabičná mantra by vás měla provázet po celou dobu jízdy, samozřejmě pokud chcete dojet co nejdál. Octavia na rozdíl do některých konkurenčních elektromobilů dovoluje krásně „plachtit“ a tedy zbytečně nerekuperovat v okamžicích, kdy by se vám pohybová energie ještě dále hodila. Typicky třeba při sjezdu do údolí,ze kterého budete za chvíli zase stoupat vzhůru.

K dispozici jsou tři režimy (Normal, Eco a Range), které se liší dynamikou a komfortními funkcemi. V nejúspornějším módu Range poklesne výkon motoru na 50 kW, maximální rychlost na 95 km/h a topení ani klimatizace nefungují – pouze běží ventilátor. Zaměřil jsem se na mód Eco, který se mi vzhledem k zamýšlenému běžnému použití elektromobilu zdál nejlepší.

Efektivnějšímu využití energie pomáhají pádýlka pod volantem. Na rozdíl od převodových stupňů jako u DSG se však jimi určuje míra rekuperace. Při „podřazení“ levým pádlem rekuperace roste, pravým se pak snižuje. Ve třetím, nejvyšším stupni má i docela velký brzdný účinek, takže když máte čas a chuť si trochu pohrát, v podstatě nemusíte vůbec šlapat na brzdu. Pozor však na dojíždění k autům před vámi, snaha o co největší rekuperaci by mohla skončit pomuchlanými plechy. Je také dobré vědět, že při rekuperaci nesvítí brzdová světla, a i když fakticky poměrně hodně zpomalujete, ti za vámi o tom (dokud se nedotknete brzdového pedálu) nemají tušení.

Pádly navolený stupeň zůstává stále aktivní, tedy je možné nastavit si střední hodnotu a následný účinek velmi jemně řídit pedály. Při rychlosti do 30 km/h se z reproduktorů line poněkud vlezlý zvuk syntetického osmiválce (?), to aby neopatrní chodci nepřišli k úhoně. Systém nelze vypnout, věřme však, že u budoucí sériové verze si bude možno zvuk zvolit dle přání.

Spotřeba je vysoce odvislá od stylu jízdy. Není velký problém baterie vypotřebovat během padesáti kilometrů zběsilé jízdy, já jsem se však pokusil jet „hlavou“. Výsledek? Během 115 kilometrů ujetých po Praze a okolí se spotřeba zastavila na 11,5 kWh/100 km, tedy teoreticky bych svým klidným ekostylem jízdy byl schopen na jedno nabití ujet 226 kilometrů. To je zajímavá hodnota. V bateriích zbylo ještě 40 %. Nějaká závratná rekuperace a velké naskakování procent se však nekoná, zachycení nepotřebné pohybové energie je dobré spíše na delší udržení současného nabití.

Dám příklad z praxe: nahoře na Břevnově (neznalým Prahy se omlouvám) svítilo na obrazovce 55 %, dlouhý sjezd kolem vojenské nemocnice a střešovické vozovny tramvají vyústil v nárůst o jedno procento. To jsem následně na Letné spotřeboval a další jízda z kopce znamenala i přes několikanásobné zastavení na semaforech dojezd do holešovické redakce s krásnými 55 % na displeji. Ano, bylo to z kopce, ale který běžný automobil by toho byl schopen?

Budoucnost je podle mě jasná: jednou budeme bzučet všichni. Bude to trvat jen několik let, přijdou pokročilejší baterie, dojezd se prodlouží na tisíc kilometrů a auta se budou průběžně dobíjet ze zářičů energie podél silnic. Velké sci-fi? Uvidíme...

Aleš Jungmann
Diskuze (53)
6. 6. 2012 09:27
Re: hehe
5. 6. 2012 18:07
Re: hehe
Ano, je třeba vzít v úvahu několik proměnných, při posuzování charakteru vozu z hlediska přetáčivosti - nedotáčivosti. Jak uvádíš, hraje ne nevýznamnou roli např. "práce s plynem", rozložení hmotnosti resp. nákladu a pod. Pro posouzení, jaký má auto charakter proto nestačí projet jednu nebo dvě zatáčky na limitu nebo na volné ploše jet dokola až do počátku smyku. Zkušený řidič vlastnosti auta odhalí poměrně brzy a není k tomu mnohdy ani potřeba moc "násilí". Rozhodně hodně plynu nebo brzdění byť jen motorem při průjezdu zatáčkou může ovlivnit chování zkoušeného auta tak, že z přetáčivého chování se stane nedotáčivé a naopak.

O tom, jaký charakter auto bude mít, rozhoduje koncepce pohonu, umístění motoru jako velmi hmotné součásti potažmo tedy rozložení hmotností na jednotlivé nápravy a i ve vztahu k momentu setrvačnosti ke svislé ose vozu (rozdíl např. motor podélně proti motoru napříč). Dále je důležitá i konstrukce jednotlivých náprav, případně i účast různých podpůrných systémů (samosvorné či elektronicky řízené diferenciály) stabilizační systémy a já nevím co ještě.

Avatar - Ronault.
5. 6. 2012 17:32
Re: hehe
Tak tak, ale prostě někdo si pod neutrálním autem představuej auto, které jede tam, kde ho pošleš v jakékoliv rychlosti a jakýmkoliv směrem... prostě need for speed s cheatem >:D
5. 6. 2012 16:45
Re: hehe
Minimálně by si mohl zjistit, že existuje něco jako neutrální smyk. Tedy přesně popisovaný jev, kdy odstředivá síla auto vytlačuje a to klouže všemi čtyřmi koly ven. Nicméně ten se objevuje hlavně u čtyřkolek, protože smyk hnané nápravy může být dílem řidiče. Udržet perfektní rovnováhu na hnané nápravě, aby předek i zadek ztratily přilnavost najednou, je ošemetné.
5. 6. 2012 16:22
Re: ja ja
Jako Audi. Článek ve střešním okně. Slouží k pohonu ventilátorů, které v interiéru udržují cirkulaci vzduchu. Díky tomu se ti v interiéru vzduch nedrží a neohřívá se na nepříjemně vysokou teplotu. Auta mívají menší panely, většinou jen na podobné chlazení interiéru, popřípadě na napájení některé palubní elektroniky. Tak to má třeba Leaf. Aktuálně si myslím, že se nevyplatí jako způsob dobíjení baterií.