TEST Volvo S60 D5 – Luxus pod šest litrů (01/2002)

Zmíněný model jsme v testu již představili, zaměříme se tedy nyní hlavně na tuto nesporně atraktivní pohonnou jednotku.

Řada S60 může mít tentýž motor ve dvou výkonových verzích, lišících se jen nastavením řídící jednotky. Pod označením 2,4D se tak skrývá motor o výkonu 96 kW a zkratka D5 ukrývá jednotku o výkonu 120 kW. Námi testovaný vůz poháněl silnější z obou motorů a auto se navíc mohlo pochlubit řadou prvků nadstandardní výbavy. Pro úplnost dodejme, že tento motor lze objednat i u řad V70 (kromě AWD a Cross Country) a S80.

Napříč uložený řadový pětiválec už při otevření kapoty vzbuzuje respekt svou kompaktností. Celohliníková konstrukce nezvyšuje jeho celkovou hmotnost oproti zážehovým motorům nijak výrazně, takže rozložení zatížení náprav zůstává optimální. Silné vnitřní obložení kapoty je pak předzvěstí péče o zvukový komfort posádky.

TEST Volvo S60 T5 R-Design – Nesoulad

Studený start nevyžaduje delší než vteřinové žhavení a po otočení klíčkem se ozve vcelku příjemný brumlavý zvuk, doprovázený lehkými vibracemi na volantu. Když říkám lehkými, myslím tím, že jen s rukama na volantu možná poznáte, že motor běží. I tento efekt ale po chvíli zmizí a můžeme vyrazit vpřed. Lehký první převodový stupeň by určitě utrhl asfalt, v kombinaci s protiprokluzovým systémem se ale výkon motoru daří přenést na kola bez hvízdání. Motoru je zjevně nejlépe v pásmu mezi 1700-2500 otáčkami, ale ani nad třítisícovou hranicí jeho síla překvapivě neklesá. Podobně jako nové turbodiesely TDCi u Forda je i tenhle motor překvapivě tichý a spíše než jeho vlastní hluk zaznamenáváme vyšší tóny turbodmychadla. Hladina vnitřního hluku je ale plně srovnatelná se zážehovými verzemi, subjektivně, například při ustálené jízdě je ve voze naprostý klid a ani občasné předjíždění jej neruší. Stokilometrové rychlosti se dá dosáhnout v přijatelném dvanáctivteřinovém limitu, sprint ale asi nebude prvním požadavkem potenciálního kupce.

Hlavní konkurenční výhodou turbodieselů je ale nesporně spotřeba paliva - a zde Volvo obstojí velmi dobře. Při meziměstské jízdě mimo dálnice jsme při rychlostním průměru 88 km/h a polovičním zatížení dosáhli průměrné hodnoty 5,4 l/100 km a nutno říci, že jsme jeli tak rychle, jak to silnice a pomalejší auta umožňovaly. V čistě městském provozu se zácpami, kolonami a permanentně zapnutou klimatizací jsme pak dosáhli osmiapůllitrové hranice - s ohledem na premiéru systému Common-rail u Volva a především hmotnost vozu jsou to vynikající hodnoty.

Nemůžeme se ale nezmínit o několika poznatcích, které by potenciální kupec měl také zvážit. Především prostor pro nohy na zadních sedadlech odpovídá Škodě Octavia před úpravami. S60 má přece jen blíže ke kupé než k velkému sedanu. Druhou výhradu máme k relativně těžkému, i když přesnému řazení. Chod páky je tužší, než bychom očekávali. Kromě námi testované klasické manžety je v nabídce ještě "space ball", samozřejmě za příplatek.

Která auta ztrácejí nejvíc na hodnotě po třech letech? Americký žebříček se hodí i v Evropě

Kupce už pak čekají jen samá příjemná překvapení. Standardně montovaný GSM telefon s ovládáním na volantu je výborným a pohodlným příspěvkem k bezpečnosti vozu. Víko kufru se po otevření "přimáčkne" k zadnímu sklu tak blízko, že neohrožuje hlavu nakládajícího. Za zmínku také stojí přední sedadla která kombinují pohodlí a výborné boční vedení.

Lze říci, že za cenu velmi podobnou zážehovým verzím dostane zákazník dobře vybavený vůz s motorem, který jej kromě spotřeby jistě potěší i velmi kultivovaným projevem. Vznětová ofenzíva pokračuje úspěšně i v případě Volva.