TEST Volvo XC90 T5 AWD Momentum – Zlepšuje se, ale…
Design, interiér
Nedávno se mě kamarád ptal, jakou ojetinu kolem tří set tisíc si má koupit. Pro rodinu - tedy prostor, komfort, bezpečí. A já poněkolikáté na podobný dotaz střelhbitě odpověděl – přece Volvo XC70, s naftou D5 a automatem. Nedávno jsem si tuhle švédskou klasiku připomněl díky bazarové rubrice a znovu žasnul nad úchvatným a nenapodobitelným charakterem pětiválcové jednotky, pohodlím podvozku a celkovou bytelností. Za volantem XC70 máte opravdu pocit, že byste mohli vletět pod náklaďák a zlomili byste si maximálně nehet. Úžasné auto.
Ne tak první XC90 aktuální generace, které na nerovnostech tloukly, nové čtyřválce byly hlučné a netáhly a kdysi nedostižný pocit robustnosti se nějak nedostavoval. Ne že by nové Volvo XC90 nebylo bezpečné, ze všech těch udělených hvězdiček si mohlo udělat nástěnku, už to ale nebylo ono. Vzpomínám na svoje první roky ve Světě motorů, kdy mě kolega Láďa Černý svezl tehdy novinkovou XC90 a přesně tohle řekl. „Jenom jsem vyjel z parkoviště a řekl jsem si, to je prostě ono!“ Bylo to famózní auto, mohli jste ho mít i s osmiválcem od Yamahy.
„To je ono“ jsem si u novodobých modelů Volvo řekl poprvé v naprosto překrásné S90 vybavené mimo jiné speciálními okny, díky nimž jsem uvnitř o čtyřválci neměl ani ponětí, a z audia Bowers & Wilkins se mi ježily chlupy na zádech. S infotainmentem jsem si tedy stále spíš vykal, ale béžový interiér byl tak nádherný, že mi úžasnou náladu nemohl pokazit vůbec nic. V nové XC60 jsem si řekl, že „je to skoro ono“, a XC40… No, móda. Ale proč ne.
Na XC90 prý Volvo ale průběžně pracuje a proti prvním exemplářům by se tohle švédské SUV mělo hodně zlepšit. Mezitím nám však do Česka zavítalo úplně nové BMW X5, generační obměny se dočkal Volkswagen Touareg a ode dveří nakukuje nejžhavější novinka Mercedes GLE. Těžké, těžké to bude mít XC90! Jestli „to bude ono“, jsem zkoušel za volantem nejlevnějšího benziňáku – čtyřválce T5 s výbavou Momentum.
Když se Thorovi splaší kladiva
Přiznám se, že podobná marketingová přízviska mi přijdou spíš úsměvná, asi nejvíc jsem si za poslední dobu oblíbil „tornádo linii“ (ví někdo, kde to na tom boku karoserie je?) a masku „tygří nos“ (čumáček jeden roztomilá). Thorovo kladivo, to je ale taky slušná hláška. Navíc, nádherný design Thomase Ingenlatha podobné marketingové berličky nepotřebuje. Prakticky všechna aktuální volva jsou krásná, a i když byla XC90 první s novým designem a představila se už před čtyřmi lety, pořád vypadá skvěle. Je to možná trochu krabice, která svoje rozměry spíš zdůrazňuje, skoro by si jeden vzpomněl na švédské tanky, XC90 je ale elegantní a rozhodně ne těžkopádná.
Hlavně v nejluxusnějších verzích jsou soudobé volvácké interiéry jedny z nejpůsobivějších, světlé odstíny vás asi po čase budou štvát (jasně, údržba…), ale je to hrozně příjemné místo k řízení. S palubním systémem Sensus si tedy rozumím nejvýš částečně, s rozhraními v BMW X5 nebo Audi Q7 jsem rychleji jedna ruka, ale proti nejnovějšími touaregu je to ještě v podstatě „analogová“ procházka. Tabletové menu rozdělené do několika úrovní a kompletní digitalizace včetně ovládání ventilace sice bude vždy komplikovanější řešení, ale jak píšu, proti touaregu ještě lahůdka. Ten rozebere Standa už tento pátek ve srovnávacím testu s novou X5. Mimochodem, úžasné auto, ta nová X5.
Zpátky k XC90 – Volvo se chlubí tím, že jeho systém Sensus v čele s devítipalcovým dotykovým displejem je „ověnčený cenami“ za intuitivnost ovládání. A že díky infračervené technologii můžete dotykovat i v rukavicích, případně s dlouhými nehty. Druhou zmíněnou přednost jsem z pochopitelných důvodů nevyzkoušel, rukavice jsem neotestoval kvůli zářijovému termínu zápůjčky. Volvo je na svoje „čtyřdlaždicové“ rozdělení pyšné (navigace, média, telefon a aplikace, ventilace vždy ve spodní části displeje), já bych ale stále byl pro menší integraci a víc tlačítek.
Místa je uvnitř opravdu hodně (vždyť XC90 na délku měří necelých pět metrů, rozvor dosahuje 2984 mm), prostor pro nohy zadních cestujících můžete díky posuvným sedačkám ovlivnit až o dvanáct centimetrů. Asi by mi vůbec nevadilo, pokud by posezení zůstávalo za všech okolností pevné, tuhle možnost ale každopádně máte. Stejně tak si lze připlatit za integrovaný dětský podsedák (stojí 5200 Kč), což už se může hodit častěji. Pro pětimístnou konfiguraci udává Volvo objem lehce přes sedm set litrů, jistě se zadními sedačkami posunutými zcela vpřed. Vzhledem k tomu, co vidíte po otevření pátých dveří (elektrika ve standardu), bych udávané litry nerozporoval.
Motor, jízdní vlastnosti
Motor
No jo, ty čtyřválce. Respektive jejich výhradní použití. Asi nemá cenu po xté rozebírat, jestli to je chyba, komu čtyřválec nestačí, může jednoduše prchnout ke konkurenci. Na druhou stranu bych byl opatrnější s argumentací, že díky všem těm technologiím (třeba dvojité přeplňování prostřednictvím kompresoru a turbodmychadla) není nic většího potřeba. V testovaném benzinovém T5 sice figuruje pouze turbodmychadlo, ovšem i tak máte k dispozici 184 kW, 350 N.m a na stovku se XC90 dostane za necelých osm sekund. Hezké, od pohledu jistě dostačující, abyste však uvedené hodnoty alespoň částečně pocítili, musíte dvoulitrový čtyřválec ždímat.
Nechybí samozřejmě filtr pevných části a přímé vstřikování paliva, tohle jsou ovšem hlavně emisní vychytávky, na výsledný dynamický dojem vliv nemají. T5 figuruje v ceníku jako základní benzinová jednotka a tak nějak se také projevuje. S T5 zkrátka nikdy nemáte pocit, že by pod plynem snad někde číhala výkonová rezerva, Volvo XC90 jede slušně jen tehdy, když po něm nic víc nechcete. Jakýkoliv pokus o výraznější zátah znamená okamžité podřazení osmistupňové převodovky a skok do vyšších otáček. Takový trochu variátor-styl.
A to všechno znamená… Jasně, ne zrovna nízkou spotřebu paliva. Volvácký údaj 7,9 litru vznikl ještě podle staré metodiky NEDC, v hloubi konfigurátoru jsem však nakonec objevil hodnotu podle novodobé WLTP a ta činí už reálnějších 9,4 litru. Já tedy připojil ještě zhruba litr a půl, ale to byly ty občasné pokusy ve vyšších otáčkách. Vidíte, vyšší otáčky taky znamenají vyšší hlučnost. XC90 se v tomto ohledu zlepšila, první kousky byly poněkud… Hlučnější, dejme tomu. Že by ale mohlo být ještě líp, dokazuje test Honzy Mičky z letošního dubna, který se svezl s top XC90 - modelem T8 Twin Engine. Ten byl vybaven laminovanými bočními okny a podle Honzových slov „se vás okolní svět netýkal“. V XC90 T5 se vás bude týkat hlavně zvuk vytočeného dvoulitrového čtyřválce.
Znovu posun
Volvo XC90 bylo prvním modelem, který švédská automobilka vybavila novou platformou SPA. Ta díky modulární architektuře umožňuje nejrůznější kombinace pohonů, Volvo si samozřejmě může pohrát také s rozměry. Daná je pak přední náprava s dvojitým lichoběžníkem, u té zadní je nejzajímavějším prvkem příčná listová pružina z kompozitního materiálu. Převedeno do praxe to znamenalo u prvních XC90 rezervy hlavně v jízdním komfortu, což byla jedna z největších předností minulého velkého SUV od Volva.
I v tomto směru se nová XC90 posunula, vzpomenu-li ovšem dvojici nejnovějších konkurentů od VW a BMW, v porovnání s nimi XC90 stále tlumí hůř, na nerovnostech je neposednější. U testované T5 jsem se musel obejít bez vzduchového odpružení, v minulosti ale ani tento systém nepřinesl automaticky povýšení jízdního komfortu (z pohledu nerovností to bylo spíš naopak).
Jednu věc umí XC90 skvěle – řidiče totálně odizolovat od všech řidičských vjemů. Tohle je pro švédskou značku typické, že informace prakticky od všeho před řidičem zatajuje, velká XC90 je v tomto směru však nejdál. Sedíte, šlapete na pedály, točíte volantem, vidíte, že jedete (krajina za okny opravdu ubíhá), necítíte ale vůbec nic. Řízení i takového Audi Q7 najednou připomíná závoďák bez posilovače, natolik mizivá zpětná vazba je i v dnešní době nevídaná.
Je to ale chyba? Volvo přece nemá ambice být autem pro řidiče, tady byla vždycky na prvním místě bezpečnost. No, možná právě proto bych chtěl cítit, jak rychle jedu, jestli jsem se v zatáčce přiblížil limitu… Prostě takové ty dávnověké řidičské věci. U XC90 nepochodím. Jakkoliv by to ale ode mě mohlo být považováno za alibismus, typickému zákazníkovi Volva tohle asi fakt vadit nebude.
Závěr
Závěr
XC90 byla v roce 2015 prvním modelem značky Volvo na nové architektuře SPA, a to znamenalo v textu několikrát zmíněné dětské neduhy (hlavně sotva průměrný jízdní komfort, horší odhlučnění…). Největší SUV od Volva se plošně zlepšilo, jak jsem ale rovněž několikrát zmínil, nejnovější konkurence v podobě Volkswagenu Touareg a zejména pak BMW X5 bude pro XC90 hodně velký ořech.
Emisně vynucený přechod na čtyřválce je v případě největšího volva nejcitlivější téma, dvě tuny hmotnosti a nezanedbatelná čelní plocha jsou i na turbo s kompresorem moc, natož pak na pouhé jediné turbo u testovaného benzinového základu T5. Dynamika stačí jen při vyloženě ležérním stylu, nacpat tuhle XC90 rodinkou, kufry a vyrazit napříč dálnicemi za dovolenou, to by byl pro zážehový dvoulitr s výkonem 184 kW nefalšovaný zátěžový test. A nejen v této modelové situaci musíte počítat se spotřebou kolem jedenácti litrů, takových průměrů jsem dosahoval i já, za volantem nejčastěji sám samotinký.
Zůstává krásný design karoserie, mimořádně útulný interiér, ovšem taky méně intuitivní ovládání infotainmentu a horší tlumení nerovností, vše minimálně za 1.709.900 Kč (za testovanou T5 a výchozí specifikaci Momentum). V současnosti však při objednání nové XC90 dostanete slevu ve výši dvou set tisíc korun.
Takže je to už ono? U XC90 ještě úplně ne, byť se tedy v průběhu modelového života průběžně zlepšuje, modernizuje, uhlazuje. Třeba to stihne dotáhnout na modely S90/V90 nebo velmi povedenou V60, vždyť Švédové na svém vlajkovém SUV stále pracují. Nejnovějším důkazem je aplikace nové generace systému Pilot Assist, který zvládne zásahy do řízení udržovat XC90 v jízdním pruhu až do rychlosti 140 km/h. Testovaná T5 však tímto vybavena ještě nebyla, třeba vyzkouším někdy v budoucnu.
| Nejlevnější verze modelu | 1.649.900 Kč (D5/173 kW AWD Momentum) |
| Základ s testovaným motorem | 1.709.900 Kč (T5/184 kW AWD Momentum) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 1.709.900 Kč (T5/184 kW AWD Momentum) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.995.500 Kč (T5/184 kW AWD Momentum) |
Plusy
- Design karoserie
- Útulný interiér
- Vnitřní prostor
Minusy
- Slabá dynamika, hlučnější motor s vyšší spotřebou
- Stále jen průměrné tlumení nerovností
Foto: Ondřej Lilling
