Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Adolf Hitler jako průkopník dálnic? Jen propagandistický mýtus

Mirek Mazal Mirek Mazal 25. 9. 2020 • 03:40
20
52
Zobrazit náhledy (20)
Výstavba dálnice v Německu Výstavba dálnice v Německu Výstavba dálnice v Německu Výstavba dálnice v Německu Výstavba dálnice v Německu Výstavba dálnice v Německu Výstavba dálnice v Německu Výstavba dálnice v Německu Výstavba dálnice v Německu Výstavba dálnice v Německu Výstavba dálnice v Německu Výstavba dálnice v Německu Výstavba dálnice v Německu Výstavba dálnice v Německu Výstavba dálnice v Německu

Propagandistickým prezentováním výstavby dálnic si Hitler upevňoval moc. Šťastně zdravící dělníky na dobových záběrech pronásledovala přetvářka a pravda o snížení nezaměstnanosti v říši je také dvojcestná.

Typický obrázek šťastně upracovaných dělníků mávajících z krajnic nové dálnice na projíždějícího Hitlera je propaganda ryzího charakteru. Budování silnic nejvyšších tříd mělo zachránit Německo od ekonomické krize a nezaměstnanosti, přitom se na projektech podíleli jiní bez nároku na uznání a obdiv.

Sebestředný vůdce naoko přinášel zemi rozkvět silniční infrastruktury, kterou svět obdivuje do dnešních dnů. Objektivně řečeno je německá dálniční síť největší v Evropské unii, ale první kilometry zdaleka nebyly osobitým nápadem Adolfa Hitlera a zahájené stavby nijak nezachránily říšskou nezaměstnanost.

Obecně tradovaná historka o nacistickém vynálezu dálnic pomáhajících nezaměstnanosti je fikce, i když se státní média toho času snažila předvádět pravý opak. Hitler před objektivem popadl rýč a zakopl jej do hromady písku. Führer tím svébytně zahájil pokračování výstavby dalšího úseku slavné německé dálnice. I když vyumělkovaný obraz neodrážel skutečnost, byl zrcadlem zvrácené doby.

Jediným cílem této pečlivě vyrobené propagandy bylo zajistit, aby občané celé říše věděli, že stavební práce čile pokračují. Kdykoli byla zahájena výstavba nového úseku, událost byla vždy pečlivě zdokumentována a zveřejněna. Dokončení projektů tradičně doprovázely kýčovité inaugurační oslavy u příležitosti otevření nového úseku moderní komunikace.

Mocenskému divadlu předcházelo nacistické odmítání stavby dálnic, až po převzetí moci si představitelé režimu začali uvědomovat důležitost páteřní sítě. Hospodářská krize na přelomu 30. let neumožňovala německý rozvoj dálnic a zároveň země bojovala s masovou nezaměstnaností, hyperinflací a výplatami reparací za první světovou válku. Průkopníkem se nestal Hitler, jak rád vyprávěl, byl to starosta Kolína nad Rýnem Konrad Adenauer, kterému se v roce 1932 podařilo financovat a postavit první dálnici bez křížení s jinými silnicemi. Novinka z hlavy Adenauera vedla mezi Kolínem a Bonnem v délce 20 kilometrů s rychlostním limitem 120 km/h.

Mnoho členů NSDAP spolupracovalo s německými komunisty na sabotáži výstavby „cest pouze pro automobily“, jak se původně tyto betonové úseky nazývaly. Argumentace odpůrců dálnic byla ve smyslu takovém, že „silnice budou prospěšné pouze pro bohaté aristokraty a židovské kapitalisty“. Nacisté se vyhýbali politickým jednáním o financování výstavby, teprve po převzetí moci Hitlerem v roce 1933 si on i jeho poddaní uvědomili možnosti využití sítě pro vlastní prospěch.

Plány na dálniční tepny existovaly ještě před prozřením nekrutějšího diktátora, který zbaběle naskočil na vlak zvyšující se mobility, obrazně řečeno. Sebestředný muž poznal potenciál dálnic k zajištění seberealizace, i když bylo více než jasné, že jen hrstka Němců si bude v nejbližší době moci dovolit vlastní auto. Nacistická propaganda přesto slibovala lidem prvotřídní mobilitu, záměrem bylo umožnit všem cestovat, a to nejen bohatým. Mimochodem se v podobném duchu tehdy zrodila myšlenka Volkswagenu coby „lidového vozu“ a Hitler také tlačil na zavedení hromadné přepravy.

Führer rozkázal každý rok postavit aspoň tisíc kilometrů nových německých dálnic. V roce 1934 vykřikoval válečnicky o „pracovní bitvě“, která se zformovala, a v energických projevech také sliboval snížení vysokého počtu nezaměstnaných. Stavební práce na dálnicích měly vytvořit nejméně 600.000 volných pozic, přesto se maximální číslo náboru dostalo na hodnotu 120.000 lidí.

Další smutnou skutečností Hitlerových slibů byly otřesné podmínky dělníků. Práce poznamenaly nemoci, úmrtí, hladovění a celková bída. Došlo ke stávkám, ovšem čelní představitelé odporu byli rovnou posláni do plynu, což veřejnosti samozřejmě zůstalo utajeno.

V průběhu let našel rostoucí počet Němců zaměstnání v rozvíjejícím se zbrojním průmyslu. Zbraně snížily nezaměstnanost, nikoliv příživnicky přisvojené projekty budování dálnic. Bulváry navíc stavěly zvyšující se počty válečných vězňů a židovských zajatců. Nucení pracovníci nahradili řádné dělníky, které nacisté převeleli do prvních linií druhé světové války.

Do roku 1941 bylo dokončeno pouhých 3800 kilometrů dálnic, tedy polovina předpokládané délky, o rok později byla stavba téměř zastavena a později mohli na dálnice i cyklisté, protože by cesty jinak zůstaly poloprázdné.

Přes všechna překrucovaná fakta byla lež podporována záběry nadšených pracovníků. Mávající silničáře státní moc prezentovala dlouho poté, co samotné projekty reálně skončily. Obraz zástupů pracovníků u dokončovaných dálnic zůstal zakořeněn ve vzpomínkách celé generace, přestože Hitler jen odcizil myšlenku širokých Autobahnů a spoléhal na pečlivě tvořený kult osobnosti. Nacistický vůdce byl úspěšný v šíření svého obrazu tvůrce německých dálnic, ale je to mýtus, který opakovaně vyžaduje objasnění.

Související články

Témata
29. 9. 2020 00:51
Re: Pouze 3800km...
Nevím o tom, že by na stavbách německých dálnic za Hitlerovy vlády pracovali Židi. Ty jo? :-|
27. 9. 2020 07:47
Reakce na článek
,,Obecně tradovaná historka o nacistickém vynálezu dálnic pomáhajících nezaměstnanosti je fikce..“
---
Obecně by se totiž mělo vědět, že: ,, ..stavba prvního skutečného dalničního prototypu byla zahájena v severní Itálii a v roce 1924 byl otevřen pro veřejnou dopravu.“ (1)

Prvenství má tedy fašistická Itálie (1922-1943), nikoli Německo.


,,Mocenskému divadlu předcházelo nacistické odmítání stavby dálnic..´´
Pochopitelně, že v té době odmítali výstavbu. Kde by stát (Výmarská republika) ochromený platbami reperací, téměř ve stavu občanské války a nemajíc pod kontrolou ani vlastní měnu..., vzal prostředky? Výmarská republika byla v hospodářské krizi po celou dobu existence.


,,Průkopníkem se nestal Hitler, jak rád vyprávěl..“
---
Definice průkopníka dle české wikipedie: ,, ..průkopník je první nebo jeden z prvních...“

,, ..krátký úsek rychlostní komunikace byl v Berlíně postaven již v roce 1921.´´ (2)
Správně jste uvedl, že první veřejnou dálnici v Německu otevřel 6. srpna 1932 tehdejší starosta Kolína Konrad Adenauer. Jedná se o dnešní silnici A 555 mezi Kolínem a Bonnem.

https://www.derwesten.de/…n-id6941084.html

Ale ta měřila pouze 18(!) kilometrů.

Srovnání ve stavbě dálnic
Výmarská republika za celou dobu existence (1918-1933) - několik desítek kilometrů dálnic
Třetí říše (pouze mezi lety 1933 - 1939) - 3 301 km dálnic
Který z těch dvou státních systémů si může upsat zásluhy?
Kde jinde na světě, se v té době stavěly v takovém měřítku dálnice?


,,Plány na dálniční tepny existovaly ještě před prozřením nekrutějšího diktátora, který zbaběle naskočil na vlak zvyšující se mobility, obrazně řečeno.´´
---
Nejkrutější byl Mao Ce-tung, po něm Stalin.
Zato slouhové tohoto státu statečně ignorují zvyšující se mobilitu. Notorická D1 atd...


,,Stavební práce na dálnicích měly vytvořit nejméně 600.000 volných pozic, přesto se maximální číslo náboru dostalo na hodnotu 120.000 lidí.´´
---
V roce 1934 bylo při stavbě dálnice zaměstnáno přes 85 000 pracovníků, v roce 1936 již 130 000.
To, co Vám, ale nedochází je, že:
ještě důležitější bylo přibližně 300 000 zaměstnanců přímých a nepřímých dodavatelských společností.


Další smutnou skutečností Hitlerových slibů byly otřesné podmínky dělníků. Práce poznamenaly nemoci, úmrtí, hladovění a celková bída. Došlo ke stávkám, ovšem čelní představitelé odporu byli rovnou posláni do plynu, což veřejnosti samozřejmě zůstalo utajeno.
---
Dodejte zdroje, fotky, svědectví. Plynové komory byly na území okupovaného Polska, nikoli v Německu.


Délka trasy Reichsautobahn
Konec roku 1935: 108 km
Konec roku 1936: 1087 km
Konec roku 1937: 2 010 km
Konec roku 1938: 3 046 km
Konec roku 1939: 3 301 km
Konec roku 1940: 3737 km
Konec roku 1941: 3 827 km
Konec roku 1942: 3 861 km
Konec roku 1943: 3 896 km

Plán sice nebyl splněn, ale i tak jde o pěkné číslo. Srovnejte s výstavbou českých či slovenských dálnic..


Legenda o válečných dálnicích
Je legendou , že dálnice byly během druhé světové války užitečné. Je stejně mylné, že dálnice byly přípravou na válku. Dálnice byly během války většinou prázdné, kvůli nedostatku benzínu je používalo maximálně několik kurýrů. Jednotky Wehrmachtu byly přemístěny Říšskými drahami (Reichsbahn). Kdyby Hitler plánoval nebo předvídal válku v roce 1939, investoval by prostředky jinde než do dálnic (Reichsautobahn). Většina dálnic také vedla severojižním směrem. A 9 z Berlína do Mnichova byla přednostně rozšířena, aby úředníci strany mohli rychle cestovat tam a zpět mezi Berlínem a Mnichovem.

Zdroje:
(1), (2) Hitler a síla estetiky, Frederic Spotts, str. 413
https://de.metapedia.org/…Reichsautobahnen
26. 9. 2020 21:18
Re: jedem dal
Ty somár. :no:
26. 9. 2020 21:17
Re: Hitler
A o čom to je? Ja som nevidel snáď jediný dokument, kde by tvorcovia stavali fašizmus a Hitlera do pozitívnej roviny. Jediná výnimka, kde to vnímam vpodstate neutrálne, sú dokumenty o nemeckých tankoch ostatnej vojenskej technike z tej doby. A o holokauste a hrôzach v koncentráku sú tiež dokumenty každú chvíľu.
26. 9. 2020 21:14
Re: Pouze 3800km...
Nemal dosť strojov, zato mal dosť Židov, že áno?

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku