TEST Hyundai Ioniq 9 Performance – I silák ví, co chce
Ioniq 9 je největším a nejdražším vozem v současné nabídce značky Hyundai. V redakčním testu jsme nyní vyzkoušeli úplný vrchol, tedy motorizaci Performance a výbavu Calligraphy.
Design, interiér
Předek staví na pixelové grafice denního svícení a vertikálně orientovaných matrix LED světlometech, typické jsou také velké hladké plochy a účelně hranaté tvary. Ioniq 9 se nemusí líbit každému, ale je jasně rozpoznatelný a mezi ostatní elektromobily hyundai zapadá skvěle.
Boční siluetu oživuje lišta okolo spodní hrany oken, která v oblasti sloupku C přechází v mohutný kus. Na pohled i letmý kontakt jde o kov, nepůsobí to jako levné tenoučké pochromování.
Zádi dominuje souvislý pásek diod obepínající boky přes střešní linii až k druhému boku, což zvýrazňuje šířku a obrysy kolem zadního okna. Hodně neobvyklá je lehce se svažující střecha, mě stále nutí myslet na závodní Ferrari 250 GT SWB Breadvan z 60. let. Nevýhodou nízké aerodynamické zádi je menší vstup do zavazadelníku, otvor má na výšku zhruba 73 centimetrů.
Zadní stěrač je schovaný vysoko pod střešním spoilerem, takže na zádi neruší čisté linie, ale při dešti logicky stírá spíše horní část okna, jeho účinnost je tedy lehce omezená. K celkově uhlazenému vzhledu přispívají také aerodynamické prvky, například aktivní vzduchové klapky v přední části. A jak si přiblížíme níže, funguje to skvěle.
Vlastní kapitola: Digitální zrcátka
Digitální vnitřní zpětné zrcátko je u vyšších výbav bez příplatku. Obraz je kvalitní, umístění stejné, jako u klasického zrcátka, takže člověka to nijak nemate. A kamera není náchylná k zašpinění.
Při své výšce 190 cm jsem však na nepříjemnost. Když se opřu do sedaček a hlavové opěrky, jak se při jízdě pohodlným korábem sluší a patří, najednou si prostřední zrcátko nenastavím tak, abych na něj viděl. Do potřebného úhlu ho lze lehce natlačit, ale po uvolnění ruky se zase vrátí do původní polohy. Abych do něho pohodlně viděl, musím se prostě lehce shrbit. Něco takového jsem u obřího auta od zkušeného výrobce nečekal.
Digitální boční zrcátka za příplatek 30.000 Kč vypadají futuristicky a na silnici skutečně přinášejí několik praktických výhod. Snižují maximální šířku vozu, jejich širokoúhlé kamery eliminují část slepých úhlů, obraz je kvalitní i v dešti a temnu a integrace s monitoringem mrtvého úhlu je rychlejší a přesnější než u klasických zrcadel.
Současně ale platí, že zobrazení na malých vnitřních displejích vyžaduje určitý zvyk. Prvně je potřeba odnaučit se dívat na zrcátka ven z auta, místo toho je nutné sledovat další displeje uvnitř. Oči tak potřebují také delší čas na přeostření. Perspektiva působí lehce ploše, odhad vzdálenosti je o něco méně intuitivní než v klasickém skle. V noci či při prudkých světlech mohou kamery zachytit například lehký světelný prstenec. A i když déšť nevadí, proti zamlžení kamery zcela imunní nejsou. A ani 360° kamerový systém nesvádí k úplné důvěře při parkování.
Interiér posádku rozmazlí
Palubní desku vizuálně spojují dva 12,3" displeje do jednoho prohnutého panelu. Líbí se mi také digitální přístrojový štít, je přehledný a grafika kulatých budíků mi připomíná rolls-royce. V testované nejvyšší výbavě Calligraphy najdete mramorový dekor a dvoubarevné provedení interiéru. Obojí působí nadmíru honosně, jen ten mramor vypadá při bližším zkoumání lehce uměle. Každopádně je zde naprosté minimum lesklých černých plastů a to je jedině dobře.
Jemná kůže Nappa, pečlivé švy. Materiály a zpracování neurazí ani aristokraty. Celkově působí interiér velmi bytelně, to samé platí o jednotlivých detailech a ovládacích prvcích.
Nezapomnělo se ani na rozumné ovládání. Samostatný panel klimatizace šetří čas i pozornost, tlačítka pro rychlé volby u horní části panelu zase minimalizují nutnost listovat v menu. Najdete tu i luxusní perličky, které zpříjemní každodenní život: sedadla s masážní funkcí, vysouvací opěrka nohou pro spolujezdce, posuvný box mezi předními sedadly nebo dezinfekční UV-C schránka.
Využití prostoru lze jen chválit. Třířadé uspořádání sedadel není fajn jen v ceníku, dospělí najdou pohodlí všude. Kolega vysoký 174 cm měl ve třetí řadě ještě 6 cm místa před koleny. Druhá řada už nabízí skutečný komfort – až 30 cm před koleny. V lehce dražší šestimístné konfiguraci lze navíc sedačky v druhé řadě otočit proti směru jízdy a vytvořit tak konferenční salonek.
Za třetí řadou sedadel navíc zůstává 338 litrů zavazadlového prostoru, po sklopení třetí řady 908 litrů a se všemi sedadly sklopenými až 2 419 litrů s rovnou ložnou plochou přes dva metry. Také úložné schránky jsou solidně vymyšlené – včetně předního trunku o objemu 52 litrů.
Motor, jízdní vlastnosti
Karoserie ukrývá 800V platformu a trakční baterii s využitelnou kapacitou 110,3 kWh. Testovaná verze Performance má totožné elektromotory vpředu i vzadu: dohromady 314 kW a 700 Nm. I ve dvouapůltunovém těle to stačí na velmi působivou dynamiku.
Oficiální zrychlení z 0 na 100 km/h uvádí 5,2 sekundy, my jsme naměřili dokonce 5,1 sekundy. Reakce na plynový pedál je okamžitá, ale přeci jen jaksi dvoufázová – auto vystřelí ihned, ale na úplný raketový zátah se pár desetin vteřiny čeká. Vše se děje především sametově, v Ioniqu 9 nezažijete žádné ostré cukání, jako třeba ve sportovním Ioniqu 5 N.
Podvozek s předními McPhersony a víceprvkovým závěsem vzadu dělá přesně to, co od takového stroje očekáváte: plynulou izolaci od nerovností. Tlumení je promyšlené, vůz se lehce nadnáší i při přejíždění větších výmolů, větší nerovnosti registrujete spíše vzdáleně a do kabiny se téměř nic nedostane. Pomáhá tomu i aktivní odhlučnění ANC-R, akustická skla, tiché pneumatiky a skvělá aerodynamika.
Ioniq 9 si uchovává nízké těžiště díky bateriím v podlaze, ve spojení s dynamickým rozdělováním točivého momentu to v praxi znamená jistotu a důstojné chování v zatáčkách. Auto se ze zatáček nehrne ven, chová se neutrálně. A nedělají mu problém ani výhybné manévry. I přes vyvážené jízdní vlastnosti však svádí především k poklidné jízdě.
Řízení je klidné a lehce odtažité, s dlouhým převodem, jaký je typický pro velké americké vozy. Mně osobně to vyhovuje, je to trochu jako řídit malý minibus a to mě baví. Brzdy fungují spolehlivě a dávkují se přirozeně, chování v kritických situacích doplňuje dobře fungující stabilizace.
Asistenční systémy však zanechávají smíšené pocity: adaptivní tempomat a systém HDA 2.0 umí plynule zpomalit do zatáčky a automaticky měnit jízdní pruh, ale v praxi nebývají hladké – občas zbytečně přibrzdí nebo váhavě reagují na změnu situace. Zkušenější řidič nakonec sáhne po deaktivaci patřičných asistentů, což jde na pár kliknutí.
Vyšší spotřeba, ale špičkové nabíjení
Co se dojezdu a reálné spotřeby týče, mezi papírovými čísly a praxí je rozdíl, který známe z velkých elektromobilů. WLTP slibuje až 600 km (spotřeba okolo 20 kWh/100 km), ale v našem testu, kde jsme kombinovali dálniční tempo s okreskami a městem, skončila průměrná spotřeba na hodnotě 27 kWh/100 km – to dává reálný dojezd přibližně 400 km. A při rychlé jízdě po dálnici spotřeba při 130 km/h vyskočila ke 34 kWh/100 km.
Na druhou stranu Ioniq 9 disponuje velmi solidní nabíjecí křivkou: na 400kW stojanu jsme zaznamenali maximální výkony přes 200 kW, špičku až kolem 233–236 kW a dobití z 10 na 80 % trvalo zhruba 33 minut, na 100 % pak asi 57 minut. To z něj dělá vůz, se kterým se dá komfortně cestovat i na delší trasy – pokud se připravíte na nabíjecí zastávky.
Závěr
Hyundai Ioniq 9 je vůz s jasnou vizí nabídnout prémiový, velkorysý interiér, silný a tichý elektrický pohon a komfort, který známe spíše z luxusních limuzín než z SUV. Líbí se nám, že i přes mamutí sílu sází čistě na komfortní notu. Žádná hra na sportování, která by pravděpodobně skončila jen větším drncáním.
V testovaném provedení Performance Calligraphy dostanete maximum výbavy – a většina těchto prvků opravdu funguje a potěší. Auto umí být tiché, pohodlné a rychlé, nabízí skvělou flexibilitu prostoru a chytré řešení úložných částí.
Na druhé straně tu jsou neduhy, které nemůžeme jen tak přehlédnout: nepříliš účinný zadní stěrač či drobné nedokonalosti v chování jinak povedených asistenčních systémů. Reálný dojezd se navíc výrazně liší od optimistických WLTP čísel, což je bohužel u tak velké a těžké platformy očekávatelné.
Konečný verdikt? Ioniq 9 je honosný, pohodlný a technologicky vyzbrojený stroj pro ty, kdo hledají elektrické SUV s důrazem na komfort a prostor. Velké, tiché a rychlé auto, které umí nabídnout pohodlný zážitek na dlouhých trasách. A dělá to se stylem.
| Nejlevnější verze modelu | 1.754.990 Kč (Ioniq 9 Power 110 kWh, RWD, 160 kW, Style) |
| Základ s testovaným motorem | 2.194.990 Kč (Ioniq 9 Performance 110 kWh, AWD, 314 kW, Calligraphy) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 2.194.990 Kč (Ioniq 9 Performance 110 kWh, AWD, 314 kW, Calligraphy) |
| Testovaný vůz s výbavou | 2.279.890 Kč (Ioniq 9 Performance 110 kWh, AWD, 314 kW, Calligraphy) |
Plusy
Minusy
