Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Cestování autem po Česku: Co navštívit v Čechách?

Svět motorů Svět motorů 6. 6. 2020 • 11:37
70
3
Zobrazit náhledy (70)
Pivovar Kácov Památník na Křečhoři připomíná ležení rakouského velení. Na druhé straně přes silnici leží kopec Bedřichov, kde se tyčí o poznání skromnější památník poražené pruské strany Křečhoř, památník Bitvy u Kolína (1757) Nedaleko dvojitého mostu najdete ukrytou očím další národní raritu. Mosty nedostavené dálnice mezi Prahou a Brnem z války. Vodní dům pod Českým svazem ochránců přírody Vlašim už pořádá oficiální exkurze na zatopené mosty. Víte, že na dálnici D1 přejíždíte most nad mostem? Najdete ho na 76,5. kilometru Motorest U Rybiček Nedaleko dálnice D11 ve směru z Hradce Králové na Prahu u Poděbrady leží v utajení pomník letecké havárie. Připomíná událost ze 14. prosince 1945 Český Šternberk: Hrad se již delší dobu opravuje, připravte se proto na částečně zakrytou fasádu. Nalevo od hradu na kopci nevidíte Hladomornu, která se schovává ve stromech. Okolí Českého Šternberku Serpentiny nad Českým Šternberkem vyhledávají motorkáři. Středočeský kraj je s počtem 1,4 milionu obyvatel nejlidnatějším územím celkem republiky. Nabízí k prohlídce několik chráněných krajinných oblastí i historické lokality chráněné organizací UNESCO. Milovníci jízdy si v okolí Bečova můžou dosyta vychutnat nejen zatáčky silnice vedoucí údolím řeky Teplé, ale také sjezdy z okolních kopců – všechny jsou úzké a hodně zakroucené, takže si je jak automobilisté, tak motorkáři zaručeně užijí. Bečov nad Teplou Bezdružice Pramen Grünská kyselka mezi Novou Vsí a Loukou u Mariánských Lázní. Klášter Teplá Hrad Krakovec Manětín Prusíkův pramen Rabštejn nad Střelou Skryje Úterý Úterý Bobří soutěska Bobří soutěska Zámek Libochovice Zámek Libochovice Oldřichův dub v Peruci Panenský Týnec Panenský Týnec Litoměřická vinařská stezka Skanzen Zubrnice Železniční muzeum Zubrnice Červená Lhota Typická příroda České Kanady. Rašelinový rybník u Matějovce je svěžest sama, i v době karantény jsme tu potkali karavan kempařů. Když tu spadne přes cestu strom, zůstane to tak. „Bison ranch“ v osadě Rožnov nedaleko Landštejna a Matějovce v srdci Přírodního parku Česká Kanada, to je opravený starobylý statek s dokonalou kuchyní. Kromě dalších specialit tu připravují steaky z vlastního chovu. Dá se i ubytovat včetně příjemného wellnessu. „Bison ranch“ v osadě Rožnov nedaleko Landštejna a Matějovce v srdci Přírodního parku Česká Kanada, to je opravený starobylý statek s dokonalou kuchyní. Kromě dalších specialit tu připravují steaky z vlastního chovu. Dá se i ubytovat včetně příjemného wellnessu. Pro Českou Kanadu jsou typické různorodé skalní útvary. Narazili jsme i na opravdové obry. Tento mezi osadami Terezín, Nový Svět a Valtínov nese jméno Ďáblova prdel. Nejsnadněji se k ní dostanete z lesoparku kolem rozhledny „U Jakuba“. Moc se nám líbila i Grázlova sluj coby součást stezky slavného místního lupiče Johanna Georga Grasela. Jindřichův Hradec Jižní Čechy Jednou z technických rarit je úzkokolejná železnice z roku 1897, po níž se dá svézt o letních víkendech z Jindřichova Hradce parní lokomotivou do nitra České Kanady s lesními nádražíčky. Tohle je Kaproun, kde byl vyloučen z přepravy – přímo prý vyhozen z vlaku – Jára Cimrman. Dodnes to připomíná ohniště, kde Cimrman nuceně strávil noc. Klášter Mohutnou zříceninu hradu Landštejn zná asi každý. Nás zaujal navíc tento kostelík sv. Jana Křtitele. V Pomezí, tedy v podhradí Landštejna, stojí dlouhá staletí – déle než hrad sám. Dnes se tu v létě konají tematické večery s hudbou či divadlem nazvané „Landštejnské legendy“. Mohutnou zříceninu hradu Landštejn zná asi každý. Nás zaujal navíc tento kostelík sv. Jana Křtitele. V Pomezí, tedy v podhradí Landštejna, stojí dlouhá staletí – déle než hrad sám. Dnes se tu v létě konají tematické večery s hudbou či divadlem nazvané „Landštejnské legendy“. Malá Hluboká A v další vesničce Maříž si v keramické dílně můžete vyrobit vlastní hrnek nebo jako my dát tento úžasný mechový dort! Rybník Matějovec Nové Hrady Své kouzlo má i návštěva kláštera Hora Matky Boží Hedeč. Pramen Moravy Králická kotlina byla v třicátých letech minulého století jednou z nejlépe střežených hranic mezi Českou republikou a Německem. Vojenské muzeum Do dnešních dnů se zachovalo několik betonových pěchotních a dělostřeleckých tvrzí i malých řopíků, v nichž jsou nyní zajímavé historické expozice. ŘOP Muzeum dýmek Archeopark u Nasavrk Archeopark u Nasavrk Hřebčín Slatiňany Hřebčín Slatiňany Hřebčín Slatiňany Hřebčín Slatiňany Statiňany nejsou jen starokladrubáci zámek. Zalesněný kopec tyčící se nad městem je protkaný cyklistickými stezkami a pěšinami na procházky. oblasti s názvem Podhůra najdete tři trasy pro orientační běh, lanový park pro děti i dospělé zavěšený ve stromech, lezeckou stěnu nebo venkovní tělocvičnu. Na severní straně můžete navštívit rozhlednu Bára II s atypickou konstrukcí trojbokého komolého jehlanu. Muzeum Švýcárna Pár stovek metrů od Švýcárny stojí další zajímavý objekt: Kočičí hrádek, který by neměly vynechat děti. Malý zámeček nechala postavit v letech 1898 až 1901 kněžna Vilemína Auspergová, aby si v něm mohly hrát zámecké děti. Miniatura zděného hrádku, jehož architektura je ovlivněna romantismem, stojí na křemencové skalce. Přírodní rezervace Toulovcovy Maštale

Události posledních týdnů vrátily lidi ke krásám vlastní země – a většina z nich plánuje doma strávit i čas dovolených. Projeli jsme všechny kraje Česka a hledali v nich místa méně známá. Či skoro neznámá.

Střední Čechy: Střed je škoda proletět!

Posázaví většina šoférů jen profrčí cestou mezi Prahou a Brnem. Podobné platí i pro Polabí na východní straně středních Čech. Přitom je tam tolik míst k vidění!

Středočeský kraj je s počtem 1,4 milionu obyvatel nejlidnatějším územím celkem republiky. Nabízí k prohlídce několik chráněných krajinných oblastí i historické lokality chráněné organizací UNESCO. Přesto řada jeho obyvatel hledá turistické cíle za hranicemi kraje. Je to škoda, mnoho z nich totiž mají rovnou pod nosem. Jen o tom třeba ani nevědí. Podívali jsme se na osvědčené tipy i pár netradičních.

Český Šternberk

Hrad tyčící se na skalním ostrohu je vidět už z dálky a pro genius loci je vyhledávanou turistickou atrakcí. Stačí poodjet jen kousek z D1 u Šternova. Nazývá se Perla Posázaví. Mimo jiné i proto, že byl vystavěn už v roce 1241, a přesto je pořád v držení stejného rodu Sternbergů. Aktuálně mu vládne už dvacátá generace, a pokud budete mít štěstí, možná spatříte i hradního pána Zdeňka Filipa Maria Emanuela Jiřího Ignatia Sternberga. Koho nelákají prohlídky interiérů, může vystoupat na předsunutou baštu Hladomorna. Ve skutečnosti v ní nikdo hlady netrpěl, sloužila jako sklad střeliva a součást opevnění stavby z 15. století. Protože nikdy nebyla propojena s komplexem, museli být vojáci vybaveni potravinami a vodou pro případ obléhání.

Právě otevírá

Zrovna toto úterý se hrad otevírá pro veřejnost. Vstupné stojí 150 korun, senioři nad 60 let platí stovku. Rodinné je za 400 Kč. Prohlídka trvá 50 minut a na expozici vede 120 schodů. A pozor, psi do hradu nesmějí!

Víte, že…

… naproti všeobecnému trendu na hradě Český Šternberk nepořádají svatební obřady?

Náš tip: Nad hradem směrem na Divišov najdete na dálnici D1 známý motorest U Rybiček. Přístup na něj je i zezadu od hradu. Nabízejí zde vyhlášené rybí speciality včetně mořských potvor, děti budou bavit všudypřítomná akvária a skvělá prolézačka ve tvaru lodi venku. Pokud vám nechutnají ryby, doporučujeme místní řízek XXL.

Tip pro motorkáře: Serpentiny nad Českým Šternberkem vyhledávají motorkáři. Pomalé ostré zatáčky přímo lákají ke klopení „na kolínko“, asfalt se v posledních letech o něco zlepšil. Pozor ovšem na hustý víkendový turistický provoz, ať to neskončí zbytečným problémem!

Muzeum zemědělské techniky Čáslav

Toto úterý se konečně zase otevírá traktorové muzeum za Čáslaví. I pokud vás zemědělská technika zrovna nebere, určitě sem vyrazte! Patří pod Národní zemědělské muzeum a děti bude opravdu bavit. Kdyby nic, tak se jim bude líbit dětské dopravní hřiště a možnost půjčit si šlapací traktůrky, z jejichž sedadel pak mohou porovnávat historické exempláře vystavené v plechových halách muzea.

Kácov

Všichni milovníci mašinek znají Kácov jako cíl výletu Posázavským pacifikem. Navíc je tradiční baštou všech českých kempů a vodáků, kteří odsud vyrážejí na další výpravy. Turisté mlaskají z výstupu na Čertovu vyhlídku nad nádražím, připravte se ovšem na 198 schodů. Nás víc zaujal ocelový most přes řeku Sázavu, který si zahrál ve snímku Tmavomodrý svět, kde po něm letec František Sláma ujíždí na motorce do Anglie. Však na kácovském nádraží ve snímku bydlela jeho milá Anička.

Náš tip: Dominantou Kácova viditelnou z druhé strany břehu řeky Sázavy je pivovar Hubertus. Založen byl už v roce 1457 a znovu obnoven před devatenácti lety. Místní tady vaří pivo tradiční technologií a už za to získali řadu ocenění. Mok můžete ochutnat během exkurze, která zabere půlhodinku. Zajímavostí je hořký světlý ležák Tři sestry, uvařený speciálně pro stejnojmennou hudební skupinu. Dobře najíst se dá v místní pivovarské restauraci Šalanda.

Most pod mostem

Víte, že na dálnici D1 přejíždíte most nad mostem? Najdete ho na 76,5. kilometru a možná si ho pamatujete z našeho seriálu Nedokončené stavby, publikovaného před osmi lety. Takže víte, že současná dálnice je vybudována na stavbě, která tady vznikla už za války a pak byla roky opuštěna. Když se v 70. letech pokračovalo se stavbou D1, ukázalo se, že by bylo klesání ke stávajícímu obloukovému mostu příliš strmé. Před válkou se totiž počítalo s šestiprocentním dálničním klesáním, po ní už jenom se čtyřmi a půl procenty kvůli rozvoji kamionové dopravy. A proto se plánovači rozhodli postavit na mostě druhý. Protože by se do údolí vyšší most už nevešel, vybudovali nový o dvanáct metrů výš. Pilíře jsou nově dobetonované ke starému mostu a na nich položena ocelová konstrukce, po níž dnes vede dálnice. Spodní část používají pro místní dopravu obyvatelé Hořic a Vojslavic. A vám místo doporučujeme k návštěvě.

Náš tip: Nedaleko dvojitého mostu najdete ukrytou očím další národní raritu. Mosty nedostavené dálnice mezi Prahou a Brnem z války. Vodní dům pod Českým svazem ochránců přírody Vlašim už pořádá oficiální exkurze na zatopené mosty. Trvají tři hodiny za každého počasí, pěší část měří 3 km. Cena je 200 Kč za osobu. Vřele doporučujeme!

Památník Křečhoř

Zajímavou zastávku doporučujeme na silnici I/12 ve směru z Prahy na Kolín. Nedaleko obce Křečhoř se tyčí z dálky viditelný památník Bitvy u Kolína. V roce 1757 se právě po obou stranách silnice udála největší jezdecká bitva Sedmileté války mezi vojsky pruského krále Bedřicha II. a rakouským vojskem maršála Dauna. Strhl se masakr, kdy proti sobě na jedné straně stálo přes čtyřicet tisíc mužů a na druhé o čtvrtinu méně. Početnější Rakušané tehdy vyhráli a na počest bitvy byl postaven v roce 1898 majestátní památník. Je pěkně zrekonstruovaný a každoročně se u něj konají vzpomínkové akce. Pro vás každopádně tip na pěknou procházku s výhledem po okolí.

Spadlé letadlo u D11

Nedaleko dálnice D11 ve směru z Hradce Králové na Prahu u Poděbrady leží v utajení pomník letecké havárie. Připomíná událost ze 14. prosince 1945, kdy tady zahynulo osm letců. Trofejní dvoumotorový Siebel Si204D německé válečné výroby tehdy směřoval na Hradec Králové, když došlo k požáru motoru. Následně narazil do drátů elektrického vedení a explodoval u lesa. Fandové letecké archeologie tady ještě nedávno nacházeli fragmenty letadla. Auto doporučujeme nechat na 35. km u čerpací stanice OMV na D11, případně sjet na Vrbovou Lhotu a zaparkovat před závorou u přírodního koupaliště.

Západní Čechy: Pivo, nebo minerálku?

Pokud v toulkách po Česku zamíříte od Prahy směrem na západ, přimlouváme se, abyste si nenechali ujít klidná, ale přitom velmi pěkná místa stranou od hlavních turistických lákadel.

Horní Berounka

Všem, kterým se zajídají davy na Svaté hoře u Příbrami, Karlštejně nebo Křivoklátě, můžeme doporučit návštěvu Horní Berounky. Přitom je to jen pár kilometrů od D5 na Plzeň.

Skryje

Nejlépe je návštěvu začít ve Skryjích, kde jste z Berouna za necelou půlhodinku. Vůz pohodlně odstavíte u místního kostela. Dál už se musí pěšky - třeba podél proudu řeky za zříceninou hradu Týřova, poblíž kterého žil svého času Fialový poustevník popsaný v díle Oty Pavla. Na opačnou stranu se milovníci zkamenělin zase dostanou k proslulým Skryjským jezírkům na Zbirožském potoce. Tam byste mohli při troše štěstí narazit i na trilobita nebo jiného obyvatele dávných moří. Jen prosíme vzít si na cestu jak ke hradu, tak jezírkům vhodnější obuv než jehly či lakýrky.

Skvosty okolí řeky Střely

Krásu a pohodu najdete i v oblasti přítoku Berounky – řeky Střely. Pokud by se vám nechtělo spolu s davy do kláštera v Plasích, skvělou volbou je městečko Manětín, jehož střed je zaplněn barokními skvosty od soch až po náměstí se zámkem. O nějakých dvacet kilometrů dál severněji se můžete zastavit v nejmenším městě v Čechách Rabštejně nad Střelou, proslulém dvěma hrady na dohled od sebe. Jednoho královského a druhého, který si nechal natruc postavit panovníkem vyhozený správce. V někdejší hospodě pod kostelem, která je dnes přeměněna na muzeum, se zase odehrávaly scény ze sklepáckého filmu Cesta z města.

Hrad Krakovec a Chříč

Kdo se nechce nikam harcovat a rád se podívá jen tam, kam jej doveze jeho vůz, pro toho máme dva další tipy. Ze Skryjí se po překonání mostu ve Zvíkovci dostanete na druhý břeh řeky, odkud se serpentinami vyšplháte do Chříče a na Šípy. Pokud v nich odbočíte doprava směrem na Krakovec, dojedete velmi blízko k místnímu hradu. Ve středověku tu před odchodem do Kostnice kázal Jan Hus, v minulém století zase vrčely kamery - natáčel se tu oblíbený film Ať žijí duchové. A nazpět se vracejte stejnou cestou, protože minout ve Chříči pivovar a tamní Muzeum každodennosti by byl opravdu hřích. Až ochutnáte z tamních piv třeba proslaveného Pazdráta, pochopíte, proč se muselo jet nejdříve na Krakovec a na pivo se zastavit až při návratu.

Konstantinovy Lázně

Pokud pojedete z Plzně severozápadním směrem na Karlovy Vary, zkuste neminout odbočku na Konstantinovy Lázně. Malé městečko obkružující lázeňský park se spoustou soch a skulptur vás bude hýčkat poklidnou atmosférou, kterou si můžete vyplnit třeba vypitím několika doušků minerálky Prusíkova pramene přímo v centru parku. Minerální vodu s blahodárným vlivem na srdce si zdarma můžete načepovat nejen tam, ale i na dalších místech v okolí. Po naučné stezce třeba pohodlně dojdete až k potoku Hadovka, kde na dohled od železniční trati Bezdružice – Pňovany najdete Studánku lásky. Výborně chutná, i když nevoní úplně pěkně – je z ní trochu cítit sirovodík. Ale napít by se z ní měly zejména zamilované páry. Říká se totiž, že pokud si milenci spolu zavdají z jednoho pohárku, zůstanou spolu šťastni celý život. Kdyby vás ovšem takové povídačka netáhly, můžete se vypravit z lázní po silnici opačným jihovýchodním směrem k Okrouhlému Hradišti, na nedalekou zříceninu gotického hradu Gutštejna.

Každý den Úterý

Kdo si oblíbil seriál Zdivočelá země, může se vydat na krátkou exkurzi po místech, kde se natáčely příhody západního letce Antonína Maděry. Z výšky silničky nad městečkem Úterý uvidíte především mnoha záběry ze seriálu proslavený kostel Svatého Jan Křtitele ze sklonku 17. století, dílo věhlasného barokního stavitele Kryštofa Diezenhofera. Také si ale můžete obhlédnout radnici či hospodu, kde se odehrávaly scény seriálu zejména z horkého roku 1945.

Bezdružicko

Jen pár minut autem od Konstantinových Lázní na sever dojedete do Bezdružic. Ano, těch, z nichž pocházel rod Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic - šlechtice a cestovatele, jednoho z popravených účastníků stavovského odboje z roku 1621 na Staroměstském náměstí. Jen nedaleko odtud poblíž obce Kokašice na dvou protilehlých kopcích můžete vystoupat buď na Ovčí vrch s památníkem vzpoury místních sedláků z roku 1680, nebo na zříceninu hradu Krasíkova, též Švamberka. Ten je mimo jiné proslaven tím, že odtud pocházel jeden z husitských hejtmanů - Bohuslav ze Švamberka, svého času považovaný za možného Žižkova nástupce.

Bečovsko

Srdce krásné a turisty dosud neobjevené oblasti Slavkovského lesa – Bečov nad Teplou s unikátním relikviářem Svatého Maura (druhá nejvýznamnější památka u nás hned po korunovačních klenotech) a znovuobnovenou botanickou zahradou, která svého času konkurovala i Průhonickému parku - najdete na půl cestě mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi.

Klášter Teplá

Návštěvu oblasti je ale nejlépe začít už v klášteře premonstrátů v nedaleké Teplé. Areál s nádhernými gotickými i barokními stavbami obývaný mnichy už od konce 12. století ukrývá i věhlasnou knihovnu a muzeum.

Minerální prameny

Pokud vás nic z toho neláká a raději si v lesním tichu vychutnáte doušek skvělé minerálky, nesmíte minout pramen Grünská kyselka mezi Novou Vsí a Loukou u Mariánských Lázní. Po nenápadné odbočce dojedete po vyasfaltované silničce po pár stech metrech až k prameni, o jehož vodě místní tvrdí, že obsahuje nejvíce hořčíku na světě. Údajně je to způsobeno horninou se zvláštním názvem hadec, nebo též serpentinit. Nenápadné výstupky hadce v krajině nejspíše přehlédnete, ale nazelenalou Dominovu skalku při cestě na Novou Ves určitě ne.

Náš tip pro náruživé motoristy

Milovníci jízdy si v okolí Bečova můžou dosyta vychutnat nejen zatáčky silnice vedoucí údolím řeky Teplé, ale také sjezdy z okolních kopců – všechny jsou úzké a hodně zakroucené, takže si je jak automobilisté, tak motorkáři zaručeně užijí. A kdybyste snad zatoužili projet se dokonce po závodní trati, i to je možné. Spojnice Bečova s Krásnem s mnoha serpentinami bývá totiž dějištěm jednoho z podniků českého mistrovství závodů do vrchu.

Severní Čechy: Když záhada střídá nádheru

Nedostavěný chrám v léčivé zóně, tisíciletý památný dub nebo parádní vodopády. Co dalšího nabízí náš výběr zajímavostí v severních Čechách?

Postihnout všechna pozoruhodná místa severu naší republiky by vydalo nejmíň na sto stran, a ještě by to bylo málo. Proto jsme „demokraticky“ vypíchli nádhernou oblast Českého středohoří. Připoutejte se, vyrážíme!

Nedostavěný chrám v Panenském Týnci

Alespoň jednou za život by podle nás měl člověk navštívit nedostavěný gotický chrám v Panenském Týnci nedaleko Loun. Stavba ze čtrnáctého století se pyšní titulem nejmagičtějšího místa České republiky. Proč? Chrám leží na silném energetickém zdroji ve tvaru kříže s léčivými účinky. Pobyt na tomto místě tak prý přispívá k silnější obranyschopnosti organismu, lepší náladě či snižování chronické bolesti hlavy. Řadě redaktorů tato návštěva vždy pomůže, navíc v kolonce vstupné svítí čistá nula. To samé platí pro parkování, za které nemusíte rovněž platit. Za připomenutí také stojí příjemná dojezdová vzdálenost z Prahy, jež vám zabere kolem 45 minut.

Historické okénko: Stavbu chrámu podle všeho započal v roce 1316 Plichta ze Žirotína, slavný válečník – bojující například po boku římského krále Jindřicha VII. nebo českého panovníka Jana Lucemburského. Po požáru z roku 1382 se však již nikdy nedokončil.

Co praví legenda? Říká se, že když pražské klarisky utíkaly před husity z Prahy právě do sesterského kláštera v Panenském Týnci, vzaly s sebou ostatky Anežky České a tam je pak pohřbily. Průzkumy to zatím ale nepotvrdily.

Víte, že…

… nedostavěný chrám platí za oblíbené místo konání svatebních obřadů? Své „ano“ si zde řekli třeba biatlonistka Gabriela Koukalová s badmintonistou Petrem Koukalem.

Náš tip: Na výborný oběd si můžete sjet do obce Zichovec, jež se nachází pouhé čtyři kilometry odtud. Ve zdejším rodinném pivovaru doporučujeme Zichovecký hovězí guláš s knedlíky a dvanáctistupňové pivo Krahulík.

Oldřichův dub v Peruci

Rozhodně jeden z nejznámějších stromů v Česku, ne-li vůbec ten nejznámější. To je přes třicet metrů vysoký Oldřichův dub v Peruci na Lounsku. Podle pověsti u něj došlo v roce 1004 k milostnému setkání knížete Oldřicha se selkou Boženou, z níž se později stala kněžna a jediná neurozená panovnice na českém trůnu. Stejně jako v případě sedmnáct kilometrů vzdáleného nedostavěného chrámu v Panenském Týnci je i tady vstupné a parkování zcela zdarma.

Historické okénko: První zmínku o setkání Oldřicha a Boženy přináší latinská Kosmova kronika z počátku dvanáctého století. Píše v ní toto: „Knížeti Oldřichovi se z řádného manželství pro neplodnost choti nenarodil žádný potomek, avšak z jakési ženy jménem Boženy, jež byla Křesinova, měl syna neobyčejně sličného, jemuž dal jméno Břetislav.“

Víte, že…

… památný dub již dvakrát překonal silné požáry? Šlo o roky 1993 a 1995.

… přibližně dvacet metrů od Oldřichova dubu stával kdysi na pravém břehu potoka také Boženin? Ten ale nápor let nevydržel.

Náš tip: Peruc ovšem není jen památný dub. Za zastávku také stojí zdejší rokokový zámek na náměstí Emila Filly.

Zámek Libochovice a zřícenina hradu Házmburk

Další dvě památky již leží na Litoměřicku. Tou první je libochovický zámek z druhé poloviny sedmnáctého století, jenž nabízí dvojici okruhů: zámecké interiéry a expozici o životě českého přírodovědce a zdejšího rodáka J. E. Purkyně. Komu historie tolik nevoní a radši prahne po pohybu, může se přesunout do sousedící rozlehlé krásné zahrady a parku. Anebo pět kilometrů za město – ke zřícenině hradu Házmburk. Po výšlapu na strmý čedičový masiv, respektive na šestadvacet metrů vysokou Bílou věž vás čeká odměna v podobě královského výhledu na České středohoří.

Historické okénko: Házmburk byl v první polovině patnáctého století díky své strategické poloze zvolen za bezpečný úkryt kostelních pokladů z Pražského hradu.

Trend stříbrného plátna: Libochovický zámek je oblíbený nejen návštěvníky, ale i filmaři. Natáčel se zde kupříkladu seriál Malý pitaval z velkého města (díl Jupiter) či pohádka Jezerní královna. V roce 2016 si zámek vybrala pro svou reklamu americká technologická společnost Apple.

Víte, že...

… vědec Jan Evangelista Purkyně se narodil v roce 1787 přímo v libochovickém zámku? Jeho otec tam totiž působil coby správce.

… husité se snažili několikrát dobýt hrad Házmburk? Pokaždé však neúspěšně.

Náš tip: Od Házmburku se vyplatí zamířit ještě do nedalekých Třebenic (5 km), kde se nachází Muzeum českého granátu. Za zhlédnutí stojí zejména replika sady šperků Ulriky von Levetzow, kterou jí daroval jako výraz své lásky německý básník J. W. Goethe.

Litoměřická vinařská stezka

Zažít jih Moravy na severu Čech lze hlavně díky Litoměřické vinařské stezce s deseti zastávkami. Přibližně patnáctikilometrová trasa, jež se line po obou březích Labe, startuje oficiálně u Hradu Litoměřice. My ovšem doporučujeme si ji trochu upravit a začít až ve Velkých Žernosekách. V místním přístavišti je navíc možnost nastoupit na turistické lodní linky a kochat se vinicemi z paluby lodi. Pokud se rozhodnete zůstat věrni itineráři stezky, lze se nechat (jen) převézt přívozem do Malých Žernosek.

Historické okénko: Ve středověku platily Litoměřice po Praze za druhé největší vinařské centrum v českých zemích. V jejich katastru bylo na 400 hektarů vinic.

Víte, že…

… Litoměřický hrad ze třináctého století, kde nyní začíná vinařská stezka, fungoval v minulosti jako pivovar?

… nadmořská výška vinic ve Velkých Žernosekách se pohybuje od 145 do 279 metrů? Z 80 % se zde pěstují bílé odrůdy.

Náš tip: Z Velkých Žernosek to je co by kamenem dohodil do Terezína (10 km), kde se nachází automobilové muzeum se zajímavými kousky z období 50 až 80 let 20. století.

Skanzen v Zubrnicích

Nejmladší skanzen v Čechách? To jsou Zubrnice na Ústecku. Unikátní teplovzdušná sušárna ovoce – vůbec poslední fungující v regionu Českého středohoří, expozice historických rádií, gramofonů a starých elektronek, vesnický obchod z devatenáctého století s původním vybavením či nádraží z roku 1890 s dobovou čekárnou. U něj je nadto vybudováno železniční muzeum, kde se blíže dozvíte o minulosti místní dráhy Velké Březno – Verneřice – Úštěk. Venku na kolejích potom lze například spatřit kolejový jeřáb z roku 1877 nebo výsypný vůz Talbot z roku 1931. Jedním z historických motoráčků se potom můžete svézt až do Ústí nad Labem.

Historické okénko: Součástí nejmladšího tuzemského skanzenu je také barokní studna se zvoničkou z roku 1695. Do Zubrnic byla přenesena na konci sedmdesátých let minulého století ze Střížovic. Důvodem bylo ohrožení vísky kvůli plánované těžbě uhlí.

Náš tip: Ze Zubrnic je to pouhých deset minut jízdy autem do zoocentra v Srdově. Narazit tady můžete třeba na kozu bezoárovou, kterou v jiné zoo v Česku nenajdete, muflony nebo kanadské divoké krocany.

Bobří soutěska s vodopádem u Verneřic

Pěnící kaskády, ryzí příroda a nakonec odměna v podobě pohledu na půvabný osmimetrový vodopád. Bobří soutěska na Děčínsku stojí rozhodně za zavítání. Nejlépe se k údolí dostanete z městečka Verneřice, respektive jejich místní části Loučky, kde zaparkujete zadarmo.

Pozor! Terén k vodopádu nepatří do kategorie nejjednodušších. Měli byste tak s sebou mít kvalitní a pevnou obuv.

Historické okénko: Ve Verneřicích začínal svou fotbalovou kariéru někdejší český reprezentant a vítěz Ligy mistrů z roku 2005 Vladimír Šmicer. Působil zde v letech 1979 až 1985, než se přesunul do Děčína a později do pražské Slavie.

Víte, že…

… u Bobří soutěsky se natáčela pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci?

Náš tip: Bobří vodopád je ideální navštívit v parných letních měsících, neboť jste díky kompletně zalesněnému údolí před slunečními paprsky dobře skryti.

Jižní Čechy: Zrcadlo jihu

Stovky rybníků, rybníčků, ba i lipenské „moře“. Taky desítky hradů, zámků a malebných domečků: to je jih naší země: české i moravské. I Kanada se tu najde.

Jih Čech svíraný Šumavou a Novohradskými horami nás okouzlil úchvatnou přírodou. Hlavně u státních hranic stále polozapomenutou, jako když ji svíraly ostnaté dráty, kdy bylo Rakousko nepřítelem socialismu. Hranice s jižní Moravou jsou hodně volně rozložené. Když projíždíme městy jako Dačice s řekou Dyjí, kde byl vyroben první kostkový cukr na světě, dýchá na nás moravská romance. Přestože se dnešní topografie tváří, že jde o Čechy.

Česká Kanada: Od bizonů k Ďáblově prdeli

Panenská příroda, lidé v chaloupkách, kde nemají ani televizi, zato jsou pořád venku: v lesích České Kanady to snad ani jinak nejde. Zima je tu syrová, zato léto úchvatné. Najdeme ji na pomezí jižních Čech a jižní Moravy mezi Slavonicemi, Novou Bystřicí a Kunžakem. „Jde o nejromantičtější koutek české země, kde se vlní terén do kopců a tmaví se lesními porosty. Díváte se tu na nesčetné hladiny hotových jezer orámovaných hustými lesy. A kamkoliv pohlédnete, všude se lesknou rybníky, široké potoky, točí se řeky, lesnaté kopce v nekonečných řadách,“ napsal před téměř sto lety o České Kanadě J. A. Trpák, který jí dal i toto exotické jméno. Inspirovaly ho voda, lesy i právě sychravější ráz, připomínající přírodu druhé největší země světa. Od roku 1994 je Česká Kanada vyhlášena Přírodním parkem.

Nové Hrady

Kouzelné městečko, co má mnoho lákadel: slavný hrad, pár set metrů opodál i zámek. Z okolí se sluší zmínit Terčino údolí, rezervaci Červené blato či tvrz Cuknštejn. A těch rybníků kolem! Silnice 156 vás odtud dovede do Českých Budějovic (30 km), nebo se z ní dá odbočit na 157 a zamířit do Českého Krumlova (45 km).

Jindřichův Hradec

Perla mezi českými městy. Koncem 16. století byl Hradec považován za druhé město království po Praze. Místní hrad a zámek je v Česku třetím největším po tom v Praze a v Českém Krumlově, Krýzovy jesličky v muzeu jsou podle Guinnessovy knihy rekordů dokonce největším mechanickým betlémem na světě. A Hradečané mají nejpřesnější rafičky hodinek: městem prochází 15. poledník.

Východní Čechy: Vstříc přírodě a historii

Hrady, zámky, hory i nížiny a další stovky zajímavých cílů na vás čekají ve východních Čechách. Najdete zde turisticky provařené oblasti, ale i řadu přitažlivých, a přitom poklidnějších míst.

Pestrobarevné Slatiňany

Východní Čechy jsou asi nejdůležitější částí republiky v chovu koní. A nemyslíme tím jen Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, zapsaný na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na plemeno starokladrubských koní - nikoli běloušů, ale vraníků - narazíte také ve Slatiňanech. Hřebčín se nachází v areálu parku u tamního zámku - i ten samozřejmě stojí za prohlídku. Hřebčín byl původně zámeckými stájemi, které nechal v letech 1894 až 1898 vystavět majitel panství hrabě Auesperg. V roce 1945 zkonfiskoval zámek stát a vzniklo v něm hipologické muzeum a ve stájích Státní pokusný hřebčín. Ten se později proměnil ve Výzkumnou stanici pro chov koní a od té doby jsou v hřebčíně chováni starokladrubští vraníci.

Víte, že…

… po první světové válce z nenávisti ke všemu habsburskému vznikl záměr zničit chov starokladrubských koní? Zůstal pouze omezený počet bílých jedinců. Vraníci byli považováni za méně ušlechtilé, a tak se s likvidací začalo u nich, rozprodáváním koní sedlákům a na jatka. Pak se ale v roce 1938 zrodil v hlavě profesora Františka Bílka plán zachránit jeho chov.

Za historií: Kousek od hřebčína najdete muzeum Švýcárna se stálou expozicí historie chovu starokladrubských koní, města Slatiňany i samotné Švýcárny. Ve vitrínách jsou k vidění sbírky bičů, sedel, chomoutů atd. V sále se promítají filmy o starokladrubském koni a jeho životě. V interaktivním sálku v prvním patře mohou děti s rodiči vyzkoušet sedlat a uzdit koníka, který dostal jméno Švýcárek, nebo si posedět v panském kočáře.

Dětské království: Pár stovek metrů od Švýcárny stojí další zajímavý objekt: Kočičí hrádek, který by neměly vynechat děti. Malý zámeček nechala postavit v letech 1898 až 1901 kněžna Vilemína Auspergová, aby si v něm mohly hrát zámecké děti. Miniatura zděného hrádku, jehož architektura je ovlivněna romantismem, stojí na křemencové skalce.

Zacvičit si a porozhlédnout se: Statiňany nejsou jen starokladrubáci a zámek. Zalesněný kopec tyčící se nad městem je protkaný cyklistickými stezkami a pěšinami na procházky. V oblasti s názvem Podhůra najdete tři trasy pro orientační běh, lanový park pro děti i dospělé zavěšený ve stromech, lezeckou stěnu nebo venkovní tělocvičnu. Na severní straně můžete navštívit rozhlednu Bára II s atypickou konstrukcí trojbokého komolého jehlanu. Výhled zahrnuje Železné hory, velkou část Polabí, Orlické hory a Krkonoše, za dobré viditelnosti i Jizerské hory, Ještěd Králický Sněžník.

Kelti v Nasavrkách

Asi jedenáct kilometrů na jih od Slatiňan se zastavte v archeoparku u Nasavrk. Země Keltů zahrnuje území města a jeho blízké okolí tvořené nádhernou přírodou Železných hor, jež pamatuje keltské osídlení. Centrem země se stal skanzen, jehož vznik byl inspirován keltským oppidem – pravěkým městem z přibližně prvního století před naším letopočtem, jehož pozůstatky se nacházejí nedaleko města Nasavrky v obci České Lhotice. Tato dvě místa jsou propojena naučnou stezkou, na níž též naleznete například expozici Po stopách Keltů (zámek) nebo rozhlednu Boiku.

Víte, že…

… vzhled staveb ve skanzenu Země Keltů včetně rozmístění je založen na soudobých archeologických poznatcích?

… vstupní brána a navazující kamenné opevnění mají svoji předlohu na nedalekém oppidu České Lhotice?

… menší, především hospodářské objekty jsou navrženy s ohledem na technologické možnosti našich předků a dle znalostí typově srovnatelných staveb?

Utajené Kralicko

Když jsme se ze slatiňanské rozhledny Bára dívali na Králický Sněžník, rozhodli jsme se vyrazit i tímto směrem. Vždyť nejen pro motoristického novináře má Králicko řadu kouzel. Zapadlá oblasti mezi Orlickými horami a Jeseníky je totiž prošpikovaná klikatými silničkami s mírným provozem. Čas od času si tam jedeme vychutnat jízdní vlastnosti některých testovacích aut, zejména v serpentinách na Červenovodské sedlo. Navíc všude kolem najdete nádherné přírodní scenérie. Z nedaleké Horní Moravy můžete lanovkou vyjet na známou Stezku v oblacích nebo si udělat výšlap na 1424 metru vysoký Králický Sněžník, ležící na hranici mezi Českou republikou a Polskem. Oblast je protknutá také bohatou historií, ve které hraje prim prvorepublikové opevnění s řadou přístupných tvrzí.

Víte, že…

… Králickému Sněžníku se říká střecha Evropy? Pohoří totiž rozděluje tři hlavní evropská rozvodí, která se stýkají na hoře Klepáč. Do Černého moře teče řeka Morava, pramenící v nadmořské výšce 1380 m přímo na Králickém Sněžníku, do severního odtéká Lipkovský potok, jenž se vlévá do Tiché Orlice, a do baltského Kladská Nisa.

… po Krkonoších a Hrubém Jeseníku je Králický Sněžník třetím nejvyšším pohořím u nás?

Měli jsme se bránit? Králická kotlina byla v třicátých letech minulého století jednou z nejlépe střežených hranic mezi Českou republikou a Německem. Ředitelství opevňovacích prací se tehdy podařilo dokončit 56 těžkých objektů spolu s kompletním podzemím tří dělostřeleckých tvrzí. Do dnešních dnů se zachovalo několik betonových pěchotních a dělostřeleckých tvrzí i malých řopíků, v nichž jsou nyní zajímavé historické expozice. Navštívit můžete kulturní památku ČR, dělostřeleckou tvrz Bouda zasazenou do skalního masivu a přímo v Králíkách Muzeum opevnění v dělostřelecké tvrzi Hůrka nebo pěchotní srub U Cihelny a u něj zřízené Vojenské muzeum Králíky.

Víte, že…

… během vyklízení srubu K – S 14 „U Cihelny“ a příprav ústupu za hranice v něm dne 3. října 1938 spáchal protestní sebevraždu četař Arnošt Hrad – příslušník osádky srubu?

… koncem srpna se koná na přilehlých loukách akce Cihelna s řadou bojových ukázek převážně s tématem 2. světové války? Letošní nese označení „Poslední tanková bitva – Haná 1945“!

Rozjímání i utrpení

Své kouzlo má i návštěva kláštera Hora Matky Boží Hedeč. Z Králík k němu vede křížová cesta. Musíte sice vystoupat z 585 až do 760 metrů nad mořem, ale ten pohled, kdy se rozestoupí stromy a objeví se před vámi kapličky lemující schodiště, je úchvatný. Počátky vzniku kláštera souvisí s dokončením poutního kostela, který se začal stavět v roce 1696. Byl vystavěn v duchu baroka a kromě kostela Nanebevzetí Panny Marie je jeho součástí kaple Svatých schodů s ambity, pramenem, hřbitovem a poutním domem. Původní řád redemptoristů vystřídali servité.

Víte, že…

… v době totality se zde nacházel internační tábor pro mnichy? Tuto nešťastnou minulost připomíná hlavní expozice Památníku obětem internace. Ve vitrínách uvidíte výstroj a výzbroj ostrahy, některé vzácné osobní potřeby a části pozůstalostí řeholníků.

V kuchyni loupežníka Toulovce

Mezi nejmalebnější a nejzajímavější kouty východních Čech patří i přírodní rezervace Toulovcovy Maštale. Nachází se asi 13 km jihozápadně od Litomyšle mezi obcemi Proseč, Budislav, Jarošov a Bor u Skutče. Malé skalní pískovcové bludiště, které je nejpůsobivější částí takzvaných Budislavských skal, vytváří skryté skalní městečko se systémem chodeb a jeskyní se zajímavými názvy jako Kuchyně, Sklep, Myší díra nebo Zvon. Svůj název toto uskupení dostalo díky pověsti, že se v těchto skalách ukrýval loupeživý rytíř Vavřinec Toulovec z tvrze v Jarošově. Nedaleko známějších Toulovcových Maštalí se nacházejí Městské Maštale se skalními útvary jako Liščí doupě, Hrad a Deštník.

Zahaleni kouřem: Určitě byste si neměli nechat ujít ani Muzeum dýmek na náměstí města Proseč, kde na vás čeká jedinečná sbírka dýmek vyráběných na území Prosečska, doplněná o vzácné kousky z celého světa. Proseč totiž byla v minulosti centrem dýmkařství v Čechách, za první republiky se zde nacházelo až 16 výroben dýmek.

Související články

Svět motorů 21/2020 Svět motorů 21/2020

Témata
7. 6. 2020 13:40
jo to
Chces jezdit po nasich silnicich a cekat kdo te sestreli. Fakt diky :D jedes tvl z nemecka 6 hodin, na hranicich mrda do podvozku ktera ti da vedet ze jsi zpatky v čr, a kdybys nahodou necejtil ránu, tak mas za chvili okolo sebe bandu kriplu.
7. 6. 2020 13:04
Valašsko
Pre nás za riekou Moravou je zaujímavejšia a bližšia Morava a Sliezko . Snáď sa mi toho roku podarí dostať aspoň do Rožnova ,Štamberka na Pustevny a samozrejme navševa muzea v Koprivnici . A dobrý frgál,nikdy nie je zlý :-)
Avatar - 3_diamanty
7. 6. 2020 11:21
perfektne fotky
skvely clanok.. krasne fotky... nadherne zamky ( chyba mi tam hadam este cesky krumlov a jeho nadherne priam rozpravkove historicke jadro ) :yes:

no a pre nas vychodniarov mam tu ( zase ) jeden "domaci" tip ak o nom este nahodou niekto nevie https://www1.pluska.sk/…-ho-tychto-dnoch ... ;-) ... v dnesnej dobe supermarketov skutocne uzasna stavba...

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku