Chrysler Windsor (1955–1961): Jak rostly u Chrysleru ploutve

O automobilech Chrysler Windsor, vyráběných v letech 1939 až 1954 jsme už psali. Na tomto místě si připomeneme osudy tohoto modelu z let 1955 až 1961, kdy se návrhů karoserií Windsorů ujal americký designer Virgil Max Exner (1909–1973), tvůrce stylu nazvaného „Forward Look“ a známý také zálibou v ploutvích na zadních blatnících. Exner začínal u General Motors v týmu slavného Harley Earla. Po válce pracoval ve studiu Raymonda Loewyho a u Studebakera a v roce 1949 se stal členem oddělení Advanced Styling v koncernu Chrysler. 

Chrysler TurboFlite (1961): Tryskáč na kolech (ne)poháněla spalovací turbína

Až do příchodu Exnera navrhovali automobily Chrysler technici, nikoliv designeři, a proto byly Chryslery z přelomu čtyřicátých a padesátých let hranaté a zastaralé. Exner tyto poměry změnil a získal kontrolu nad celým procesem návrhu od hliněných modelů až po testování ve větrném tunelu. Ploutve na zadních blatnících se objevily poprvé u modelu Cadillac ročníku 1948, a Exner je začal na svých modelech brzy aplikovat, neboť věřil v jejich aerodynamický účinek a vylepšení vzhledu vozidel.   

Modely Windsor převzaly od modelového roku 1951 roli nejlevnějšího modelu značky Chrysler až do roku 1960. V modelovém roce 1961 byl nejlevnější Chrysler Newport a Windsor se posunul o jednu úroveň výš. V roce 1962 byl Chrysler Windsor nahrazen sérií Chrysler 300, označovanou písmeny v abecedním pořadí.

1955–56

V modelovém roce 1955 byly všechny Chryslery od základu přestylizovány Virgilem Exnerem, přičemž některé prvky designu převzal od nového Imperialu, který se v rámci koncernu Chrysler stal samostatným modelem. Novinkou bylo panoramatické přední okno s širokým chromovaným rámem (foto) a na zadních blatnících se objevil náznak ploutví v podobě chromovaných stříšek nad svislými zadními světly. Sedany Windsor z roku 1955 (tovární kód C67) měly rozvor náprav 3200 mm a vnějšími rozměry (5552 x 2007 x 1539 mm) patřily nesporně mezi velké (full-size) vozy. Jejich luxusní charakter potvrzoval přídomek DeLuxe. Vozy Windsor šly dobře na odbyt a v modelovém roce 1955 činily 65 % všech prodejů automobilky Chrysler.

V modelovém roce 1955 byly všechny Chryslery od základu přestylizovány Virgilem Exnerem, přičemž některé prvky designu převzal od nového Imperialu.

Zadní kola poháněl přes třístupňovou manuální převodovku vidlicový osmiválec Chrysler FirePower 301 (Hemi) s objemem 4925 cm³, který s karburátorem Carter dával nejvyšší výkon 190 k (140 kW) a točivý moment 373 Nm. Vozu s hmotností 1860 kg umožnil dosáhnout rychlost 165 km/h. Komu se nechtělo řadit ručně, mohl si objednat dvoustupňovou automatickou převodovku PowerFlite. 

V roce 1956 dostal Windsor novou masku chladiče se třemi vodorovnými lištami a na zadních blatnících se objevily první regulérní ploutve, končící nad zadními světly. Interiér se proti ročníku 1955 nezměnil, novinkou byl přehrávač Highway Hi-Fi.

Chrysler, jeden z pilířů amerického autoprůmyslu, slaví 95 let

1957–58

Do modelového roku 1957 vstoupily vozy Chrysler Windsor (foto) v novém stylu. Mřížka nízké přední masky zasahovala až do boků (spolu s nárazníky), světlomety byly schované pod stříškami a zadní ploutve se zvedaly vysoko nad svislá zadní světla. Díky tomu narostla o pár centimetrů délka vozu. Kromě sedanů se nabízely také dvoudveřové hardtopy a v polovině modelového roku se staly standardem dvojité kruhové světlomety. Výroba Windsorů 1957 se potýkala s kvalitou. Docházelo k lámání torzní tyče na přední nápravě a předčasnému rezavění karoserie.

Do modelového roku 1957 vstoupily vozy Chrysler Windsor v novém stylu. Mřížka nízké přední masky zasahovala až do boků a světlomety byly chráněny stříškami.

V roce 1958 přešel Windsor na podvozek modelů Dodge/DeSoto Firesweep s rozvorem 3100 mm, zatímco kanadské Windsory zůstaly u rozvoru 3200 mm a měly odlišný předek. Americký Windsor ročníku 1958 měl přepracovanou příď s masivním chromovaným rámem přední masky zvedajícím se nad dvojité světlomety a nově tvarovaným předním nárazníkem. Novinkou všech Chryslerů byl tempomat Auto-Pilot se dvěma funkcemi. Kromě udržování zvolené rychlosti měl funkci upozornění na překročení zadané rychlosti. Podíl Windsorů na celkové produkci Chrysleru klesl v roce 1958 na 42 %.

1959–61

Pro modelový rok 1959 připravil Chrysler modely Windsor s rozvorem zkráceným na 3099 mm (122 palců), délkou „jen“ 5,5 metru a výškou 1,44 m. Typickým rysem modelů 1959 byly dvojité zalomené boční lišty (často s výplní mezi nimi odlišnou barvou) a střídmější příď s dvojitými světlomety pod stříškami v barvě karoserie.

Typickým rysem modelů 1959 byly dvojité zalomené boční lišty a střídmější příď s dvojitými světlomety pod stříškami v barvě karoserie.

Pohon zadních kol obstarával motor Chrysler série RB 383 Golden Lion s objemem válců 6271 cm³. S dvojitým karburátorem Carter měl maximální výkon 308 k (227 kW). V propagačních materiálech se Windsory s tímto motorem uváděly jako vozy „se lvím srdcem“ a měly emblémy lva na předních dveřích a na hlavách válců. Dosahovaly prý rychlost až 205 km/h.

V roce 1960 dostal Windsor, stejně jako všechny Chryslery, samonosnou karoserii. Příď zdobila velká pětiúhelníková maska chladiče a obrovité zadní ploutve zakončené šípovitými koncovými světly začínaly u sedanů v polovině předních dveří. Windsory měly novou parkovací brzdu a bubnové brzdy s průměrem 279 mm.

Chrysler Airflow (1934–1937): Ve službách filipínského prezidenta

Další důkladné proměně vzhledu se Chrysler Windsor dočkal v roce 1961, posledním v jeho více než dvacetileté historii výroby ve Spojených státech. Ze změn na karoserii byly nejviditelnější šikmo pod sebou umístěné hlavní světlomety (foto) a oválná čtyřúhelníková přední maska. Nové byly také boční lišty procházející vodorovně od předních světel a po odskoku sledující horní hranu ploutví. Na měkce vypolštářované přístrojové desce s velkým půlkruhovým rychloměrem před volantem nechyběl zapalovač cigaret. 

Další důkladné proměně vzhledu se Chrysler Windsor dočkal v roce 1961. Měl šikmo pod sebou umístěné hlavní světlomety a čtyřúhelníkovou přední masku.

Výroba Chrysleru Windsor ve verzích čtyřdveřový sedan a dvoudveřový hardtop pokračovala v Kanadě až do modelového roku 1966. Kanadské Windsory vycházely z modelů Chrysler Newport.