Designový duel: Citroën C6 vs. 2x Audi A6

Citroën C6 je minulostí – jeho výroba byla tento týden ukončena. To však nebrání tomu, abychom se zaměřili na jeho design, který zároveň patří mezi nejvýraznější vlastnosti (prozatím) posledního francouzského sedanu vyšší střední třídy (nepočítáme-li Latitude, vycházející z korejského Samsungu SM5).

Vůz patřil mezi nepříliš početnou skupinu reprezentantů extravagantního designu, náležících do vyšší střední třídy (spolu s Lancií Thesis či Renaultem Vel Satis) a formálně pokračoval v modelové linii, jejíž součástí byl v letech 1955 až 1975 významný Citroën DS. Přesto však nedosáhl jeho věhlasu a tvořil spíše okrajové zboží segmentu E, dlouhodobě nejúspěšnějšího pro německé prémiové automobilky.

Vzhledem k tomu, že doba působení modelu C6 odpovídá dvěma generacím sedanu téže třídy u Audi, věnujme krom aktuální A6 prostor i její předchozí generaci, produkované v letech 2004 až 2011.

Designové duely - Speciální příloha Auto.cz

Citroën C6 (2004-2012) – Oslava extravagance

Reprezentant francouzské značky ve vyšší střední třídě má blízko k futuristickým hodnotám – ve smyslu opuštění tradice, hledání nové cesty a zpřetrhání vazeb mezi ním a předchůdci. Jediné, co pojí C6 a jeho předky, je atypické pojetí karoserie a příklon k plynulé siluetě. Automobil vychází z idejí, prezentovaných studií C-6 Lignage (1999) na autosalonu v Ženevě.

Nešlo však o pouhou designovou kreaci z říše snů, nýbrž o vizi sedanu, jenž byl v sériové podobě představen na témže místě o šest let později.

C6 je součástí modelové linie, která se vyznačuje karosářskou svébytností svých vozidel. Tato skutečnost je evidentní při pohledu na vozy DS, CX či XM, jež nepojí takřka žádné estetické vazby – každý model pracuje s originální tvarovou koncepcí, kterou se snaží překonat svého předchůdce. Nejinak je tomu v případě C6, s nímž Citroën vyplnil prázdné místo v nabídce, způsobené ukončením výroby modelu XM v roce 2000.

Přejděme ale k designu C6, jehož součástí je příď s netradičním uskupením prvků. Dominantu zde tvoří dvě horizontální linky, které navazují na logo výrobce. Světlomety, krom toho, že mají nevšední tvar, nemalou měrou ovlivňují ztvárnění přídě i profilu – jejich okrajové linky zasahují do předního nárazníku, kapoty, zmíněné chromové linky a profilu. Příď jako celek využívá díly rozličných útvarů – od úseček přes čtverce či obdélníky až po složitější geometrické obrazce (kupříkladu světlomety), díky čemuž může kompozice této přídě připomínat – s jistou mírou nadsázky – kubisticky vyhlížející dílo.

Citroen C6 – návrat do luxusní třídy

Mezi charakteristické znaky velkých Citroënů bývá řazeno pojetí jejich boční části – zvláště pak hrubý obrys karoserie, který opouští tradiční prostorové schéma a přehodnocuje hodnoty, užívané konvenčními sedany. C6 se vyznačuje 112 cm dlouhým předním převisem, který kontrastuje s kratším zadním. Výrazným identifikačním rysem je pak ladná střešní linie, pramenící v A-sloupku a ústící do oblasti zadních svítilen. V této souvislosti je třeba připomenout obzvláště plynulý přechod mezi A-sloupkem a linií střechy, kterým C6 opouští zvyklosti konkurenčních sedanů.

Záď bývá hodnocena jako nejoriginálnější z celého automobilu, a to díky její architektuře. Součástí víka zavazadlového prostoru je oblouk, sousedící se svítilnami (s žebrovanými směrovkami, podobně jako na přídi), které jej opisují (současně také navazují na boční prosklení a zadní sloupek). Mezi specifika, známá i ze sedanu C5, patří klenuté zadní okno.

Také interiér opustil tradiční pozice, což se promítá nejen na tvarech, ale i na rozvržení jednotlivých částí přístrojové desky, jejíž základ tvoří tvarově čistý díl, nahoře zakončený masivní lištou. Kabina je ozvláštněna motivem půlkruhu – ten nalezneme v zakončení středového panelu a na výplních dveří, konkrétně v jejich spodní polovině.

TEST Citroen C6 2.7 HDI - Oui, pane premiére…

Audi A6 (2010-) – Tradicionalistické proměny

Ačkoli to nemusí být na první pohled zřejmé, jedná se o vůz s jistou mírou - v rámci automobilky Audi - průkopnického charakteru. Na karoserii sedmé generace A6 totiž plně vyniká nové pojetí masky single frame, které je evolučním článkem v jejím tvarovém vývoji. Podstata a hlavní význam masky (spočívající ve vytvoření originálního útvaru, který by vtiskl vozům napříč modelovými řadami osobitý a nezaměnitelný výraz) zůstávají stejné – mění se pouze její vizualizace, která nabývá podoby šestiúhelníku. S ním koresponduje provedení světlometů (jejichž diodové ztvárnění se stalo nedílnou součástí identity Audi) s výběžky směrem doprostřed přídě, jež jsou zakončeny ostrým zlomem – zde dochází k navázání na zkosení v horní části masky, což posiluje optickou ucelenost přídě a provázanost jejích prvků. V porovnání s Citroënem je čelní část Audi klasičtější a staví na osvědčených základech.

I přes sportovní prolisy je profil A6 poměrně statický a klidný. Podíl na tom má vyvážený poměr mezi jednotlivými karosářskými prostory (diametrálně odlišný od C6), elegantní linie střechy a v neposlední řadě souvislá linka v horní části pontonu. Poslední vyjmenovaný znak exteriérového designu zároveň výrazně zušlechťuje povrch karoserie, neboť jej tvoří zlom, proložený menší plochou. Tento rys vyniká zvláště při pozornějším pohledu, přičemž obdobným prvkem se vyznačuje Peugeot 508.

I přes spíše tradiční charakter zádě je třetí karosářský prostor ztvárněn relativně sportovně, na čemž mají lví podíl horizontální svítilny s originální optikou. Pozoruhodné je provázání světelných segmentů s linkou, jež zasahuje do nárazníku – zde je opět k vidění příklad estetické provázanosti všech použitých prvků, která i přes svou nenápadnost ovlivňuje celkovou podobu automobilu. Dodejme, že obvyklou provázaností se vyznačuje i Citroën, a to i přes jinou stavbu zádě.

Přístrojová deska, pocházející z Audi A7, ve své podstatě snoubí hned několik výrazných vlastností. Předně jde o rozvinutí myšlenky, s níž přišel jako první koncept Nuvolari, spočívající v propojení středového panelu a kapličky s přístroji. V případě aktuální generace však není součástí tohoto celku středový panel, ale výdechy ventilace, spolupracující s masivní lištou dekoru. I přes jednoznačně tradičnější pojetí desky (nehledě na uspořádání ukazatelů) je kabina Audi členitější – experimentální tvary Citroënu nepracují s tolika detaily a plochami.

TEST Audi A6 3,0 TDI biturbo quattro – Dvě turba stačí

Audi A6 (2004-2011) – Elegán vybraných ctností

Jak již bylo řečeno, po dobu výroby Citroënu C6 byly zhotoveny dvě generace německého sedanu. Je tedy namístě začlenit do přehledu také předchozí generaci z roku 2004. Pakliže jsme v souvislosti s aktuální generací A6 hovořili o karoserii s tradičně uspořádanými proporcemi a spíše konzervativními tvary, v případě jejího předchůdce to platí – zejména v té druhé oblasti – dvojnásob. Sedan se vyznačoval maskou minulého estetického provedení (tedy se zaoblenými rohy) a světlomety s výrazně jednodušším tvarem, který má podíl na vytvoření viditelné spáry mezi nárazníkem a kapotou. U Citroënu C6 nic podobného nenajdeme, neboť kapotu tvoří podstatně jednodušší útvar - díky použití vodorovných linek a na ně kolmo přiléhajících světlometů.

V oblasti profilů panují stejné rozdíly, jako při srovnání C6 s nejnovější generací Audi. Předchozí A6 však používá podobně jako Citroën jemné linky v profilu. Zaměříme-li se na provedení prahů a jejich dekorací, zjistíme, že Audi volí podstatně dynamičtější pojetí, způsobené zejména sportovním zkosením linek. Citroën je v tomto ohledu velmi statický, což odpovídá jeho poněkud nesportovnímu charakteru.

Audi A6 – podrobný popis

Porovnání zádí poodhalí překvapivě podobnou míru uhlazenosti, a to i přes zmíněné (v těchto partiích propastné) rozdíly. Minulá generace A6 nebyla tak ostře řezaná, což mělo za následek opticky klidnější (a to i přes aplikaci sportovnějších svítilen v rámci modernizace z roku 2008) vzhled.

Přítomnost mohutného středového panelu v kabině A6, spolu s uhlazeností plochy přístrojové desky, představují společné znaky s C6. I přes to je ale zřejmé, že jde o dva zcela odlišné celky, založené na specifických hodnotách. Obecně vzato jde o vozy se zaměřením na jiné skupiny řidičů, o čemž svědčí nejen design exteriéru, ale také vzhled a uspořádání kabiny včetně vztahu obou vozidel k takovým vlastnostem, jako jsou sportovnost či pocit pohodlí. Skutečnost, že dosud šlo o dva konkurenty, potvrzuje, že se designová rozmanitost – dnes typická spíše pro menší automobilové segmenty – nevyhnula ani vyšší střední třídě.

TEST Audi A6 3.0 TFSI quattro – Na cestě vzhůru