Diskutéři vs. diskutéři vol II na letišti: Diesel rules!
I když to chvíli trvalo, tak se zadařilo a po více než půl roce jsme s Machim vyladili termín a společně s Mikesusem oslovily velkou část diskutérů. Nakonec jsme se 9.11. 2019 před 10 hodinou dopolední sešli opět na letišti v Mnichově Hradišti.
Tento text je psán z pohledu mne a Mikesuse, protože každý z nás plnil důležitou roli závaží a zároveň odborného dohledu při měření v předem připravených disciplínách (kecám, vše jsme vymysleli až na místě).
O účast na srazu projevilo zájem přes 30 diskutérů, ale jak se datum blížilo, část z nich se z různých důvodů omluvilo a navíc nám do karet nehrálo ani počasí. Náš trip začal o 1,5h dříve na kraji Prahy, kdy jsme vyrazili s Mikesusem v závěsu na cestu, což byl i pro nás takový challenge přeměření spotřeby na delší trase, viz dále v textu. Mimo nás dvou, Machiho a Mikesusova táty s Camry jsme netušili, kdo vlastně doopravdy přijede a kdo třeba ještě zruší účast. Jak jsme se vzdalovali od matičky stověžaté, déšť houstl a počasí přislibovalo mizivou účast.
Na místě srazu jsme tedy byli asi v 9:30 a netrvalo ani 5 minut, než se začala objevovat první auta, Outlander, Alfa, SQ7, Insignia…. A ani nevím, jak už to pokračovalo. Někteří známí, jiní byli poprvé, účast byla nad očekávání dobrá a sešlo se nás celkem 15 aut!
I. část – měření dynamiky
Po prvním seznámení a pokecu, kdy si pár z nás libovalo na mokrém povrchu ve prospěch 4×4 na rozjezdech, mi Machi předal slíbený Racelogic a protože toto zařízení potřebovalo obsluhu, byl jsem vybrán já, jakožto zátěž a certifikovaný měřič, takže veškeré naměřené hodnoty jsou srovnatelné. Pokus se opakoval dvakrát vždy se stejnými starty v obou směrech dráhy a byla vybrána ta lepší hodnota. Měření bylo v těchto disciplínách : 0-60 km/h, 0-100 km/h, 60-100 km/h a 80-120 km/h. Tyto hodnoty byly vybrány i proto, protože se používají zde na ACZ při měření dynamiky aut v testech, takže si pak každý může porovnat. Zde jsou tedy výsledky prvních disciplín 0-60 a 0-100 km/h.
Foto: Jirka Vejrazka
Foto: Jirka Vejrazka
Z těchto měření je patrné, že AWD + AT má silně navrch a nemilosrdně posílá kluky s manuály na konec tabulky. Nejen převodovka, ale silný déšť a voda na ploše hrála v neprospěch těchto aut. Naopak většina předokolek s automatem se s vodou statečně poprala a až na výjimky jako přemotorovaná KONA EV nebo BMW 330d si ani nehrábly a dosáhly velmi dobrých hodnot akcelerace. Pro mě je tady velké osobní vítězství, kdy s pořádným měřením v té městské akceleraci do 60 km/h vyhrál můj dvakrát dotovaný diesel nad všemi hybridy!!! Diesel strike back!!! Vítězem těchto dvou disciplín byla ale očekávaně Audi SQ7 s monstrózním výkonem a zátahem startujícího letadla a na druhém místě to byla opět Audi, tentokráte testovací A6 Allroad, kterým přijel Machi a na jehož test se budeme již brzy těšit na ACZ.
Pružné zrychlení 60-100 km/h a 80-120 km/h zamíchalo karty.
Foto: Jirka Vejrazka
Foto: Jirka Vejrazka
Zde se projevila hmotnost a elektromotor hybridních Toyot, ale i točivost emisemi neudušeného motoru v ryccardově Superbu. Naopak dynamika 80-120 velmi uškodila Alfě, kdy OTA4 musel ve 119 km/h zařadit v omezovači a tím ztratil drahocenné setinky, což je velká škoda. Na vrcholu tabulky se taktéž promíchaly karty, kdy lehké BMW s polovičním výkonem (a také poloviční hmotností) dotáhlo premianta SQ7 a dělí se s ním o první místo.
Naopak zajímavé srovnání bylo u dvou identických Insignií, kdy bílý styxův exemplář dosáhl ve všech měřených disciplínách o trochu lepších výsledků než Emelova modrá Insi. Možná by sis měl příště vyndat nákup z kufru!
Zde je pak souhrnná tabulka naměřených údajů s informacemi o autech.
Foto: Jirka Vejrazka
Mezitím, co jsem měřil, tak kluci připravili improvizovanou dráhu se slalomem mezi kužely a Mikesus se ujal role časomíry a zátěže, aby auto bylo vyvážené…. No, klobouk dolů, já jsem to jel jen jednou a na mé nervy to nebylo. Sám jsem pak projel slalom hodně pomalu a špatně, protože toto není můj šálek kávy…. Dnes mě mrzí, že jsem se neodhodlal ještě k pár pokusům, ale snad příště. Obecně hodně vody na silnici nebylo příjemné ani v měření dynamiky, kdy se občas kolo auta dostalo do louže, natož jak to muselo vypadat na slalomu, ale více v další části.
Jak se měřilo: Machi přivezl Racelogic, teď už nikdo nemůže rozporovat naměřené časy. Kdo tuto věcičku nezná, tak její trochu nešťastná vlastnost je, že má anténu, která se dává magneticky na střechu, takže se v hustém dešti muselo jezdit s pootevřeným oknem. Navíc došlo ke dvěma komickým situacím, kdy jsem se snažil přilepit anténu na střechu Corolly a po mé otázce na plechovou střechu jsem byl ujištěný, že na skleněné střeše to držet nebude, takže A sloupek toto vyřešil. A co SQ7? Tam to bylo horší… Auto má hliníkovou karoserii, takže anténu přivřít do okna a jelo se!
II. část – slalom (Mikesus)
První přišel Prius PHEV, auto zaměřené na klidnou ekojízdu, nečekal jsem od něj nic extra. Chování ESP bylo poměrně agresivní, prakticky stejné jako znám z Aurisu, tedy nechá auto malinko sklouznout a pak si řekne „a dost!“ a nemilosrdně zasáhne tak, že to silně kopne celým autem a rázně vás srovná. Ve výsledku ESP Jirkovi hodně na mokru zasahovalo do řízení a výsledný čas 28,99 zatím nebylo s čím srovnat.
Druhý v řadě byl Civic se z minula známým závodníkem Don Vitem, který jako jediný byl schopen se v dynamice 0-50 vyrovnat hybridům. Již na začátku byla vidět veliká nevýhoda, manuální převodovka a atmosférický motor k tomu, ve slalomu neměl úplně nejideálnější otáčky a jednička prokluzovala. Nedotáčivost nebyla taková jako u priusu a ESP se tolik nehlásilo ke slovu, přesto výsledný čas byl o malinko pomalejší, 29,19. Auto jako takové se mi z pohledu spolujezdce zdálo klidnější a poslušnější.
Následuje Zetti s jeho Outlanderem PHEV. Nastupuje do disciplíny, kde toto auto opravdu není ve svém živlu. Velká těžká krabice zaměřena na eko styl, tomu i odpovídala neochota zatáčet a výsledný čas 31,07 se dal očekávat.
Pak na řadu přišel Emel s jeho Insignií, se zátěží navíc, jeho synem na palubě. Hned při průjezdu okolo prvních kuželů byla na autě cítit jeho hmotnost a neochota zatáčet (myslím, že to třetím členem na palubě úplně nebylo). Auto se s hmotností pralo, v každé zatáčce byla cítit nedotáčivost, kterou dokázalo nakonec přeprat díky pohonu 4×4. Při prvním pokusu Emel trefil jeden kužel s časem 28,41. Při druhém pokusu a o syna méně měl čisté konto a čas 27,46.
Hned tu byl ryccardo se svým superbem. Opět se ukázala nevýhoda manuálu a zároveň poměrně těžkého auta. Nedotáčivost, hůře dávkovatelný výkon a velikost auta, kterému se mezi kužely moc nechtělo. ESP nebylo tak akční jako v případě Priusu, ale zdálo se mi, že zasahuje téměř při každém zatočení. Výsledný čas 29,84 potvrzoval můj pocit z nedotáčivosti.
A3 sedan, automat a poměrně odvážný řidič. Auto bylo hbité, subjektivně poslouchalo, v porovnání s předešlými auty byla nižší hmotnost znát. Nedotáčivost byla minimální, auto poměrně jisté a výsledek 28,55 slušný. Myslím si, že kdyby si troufnul na druhou jízdu, dokázal by čas ještě zajímavě stáhnout.
Teď tu byla italská mladice, Jůlinka, neboli Giulietta. V manuálu svůj sportovní kabát a nižší hmotnost nedokázala prodat na sto procent. Ota4 jel s respektem a musím říct, že byl první ze všech, s nímž jsem neměl ani kapku strachu.. Auto poslouchalo na povel, nedotáčivost přicházela mnohem později a i se mi zdálo, že auto velice rádo chce jít za tím volantem, jako by řidiče vybízelo, zatoč. Stabilní a zároveň taková akční, dychtivá. První pokus za 28,14 se Otovi nelíbil, ve druhém se zlepšil na 27,3 a myslím, že by ještě kousek zvládl. Ovšem toho prostoru na ztrátu drahocenného času je s manuálem hodně.
Nastupuje druhá Insignia a za volantem Styx. Tento pán mě překvapil svým klidným přístupem. Dokázal tento těžký parník poskládat mezi kužely pěkně, škoda jednoho sraženého v místě, kde byly úmyslně blízko sebe a větší auta měla obecně problém se zde vejít. Na to, jak první Insignia bojovala s nedotáčivostí, se tato prala stejně, ale mnohem statečněji, tady možná udělaly své jiné pneumatiky. Někdo měl ještě letní, někdo už zimní. Výsledný čas 26,61 byl zatím suverénní.
Na startu je další auto, o kterém by člověk neřekl, že může pomýšlet o slalomu. Hyundai Kona EV, auto, které už z osobní projížďky svým výkonem překvapilo. Toto auto hrabalo snad při každém prudším sešlápnutí plynu, mezi kužely se mu ovšem nechtělo. Nedotáčivost přicházela brzy a ESP bylo nejagresivnější ze všech. Rázně se ozvalo okamžitě a auto nasměrovalo tam, kam mělo. Průjezd mezi kužely byl spíše posloupností cuknutí než plynulou jízdou. Při prvním pokusu Martin srazil jeden kužel, ovšem výsledný čas 28,09 byl krásný. Druhý pokus už čistě a rychleji, za 27,38. Tohle auto docela překvapilo.
Teď tu máme další parník, Camry. Velikost a hmotnost je opět znát, přesto mezi kužely žádná nedotáčivost nepřichází a ani ESP se nehlásí. První část slalomu jede Camry hezky, skládá se hezky mezi kužely. Ve druhé části jsou dvě rychlé pravoúhlé zatáčky, kde se najednou přihlásí nedotáčivost, která do této chvíle byla tabu. Řidič to nečekal a než stihl ubrat plyn, byli jsme na trávě vedle letištní plochy. Jeden skok přes příjezdovou cestu, vyoraná tráva a čas 28,86. Stačilo zacvaknout nárazník na jedné straně a jelo se dál.
Po tomto zážitku jsem byl na řadě já s Corollou. Musím uznat, měl jsem veliký respekt před poslední zatáčkou. Neměl jsem čas sledoval dění okolo, jako když jsem seděl na místě spolujezdce, nezdálo se mi, že by ESP nějak zasahovalo. Corolla poslouchá až nečekaně a mezi kužely je skoro jak štika. Ovšem přijde rychlejší pasáž a mne naskočí zážitek z Camry, raději zpomalím a výsledný čas 28,16 je v průměru. Nejsem spokojen, ale nechám to odležet a na konci to zkusím znovu.
Teď je na řadě Machi s A6. Již na začátku je vidět, že tento pán už někdy něco takového dělal. To auto vystřelilo vpřed, je těžké, velké, přesto mezi kužely jede lehce, ladně a rychle. To auto prostě drží, jak potřebujete, nepředstavitelné. S Machim jsem se nebál vůbec, to bylo parádní a dodal mi sebedůvěru na další pokus s Corollou. Jeho čas byl bezkonkurenční, 25,48. Ta jízda, žádné jiné auto nejelo tak pohodově a plně pod kontrolou. Pak jsem se dozvěděl, že tato A6 má i natáčecí zadní nápravu, která evidentně pomáhala hodně.
Poslední, kdo si chtěl projet slalom, byl Ozzy se svým dotovaným naftovým Mondeem. U něj je hodně znát, že je spíše dálniční jezdec a má z kuželů respekt. Zároveň velikost auta i jeho hmotnost tomu nepomáhá.. ESP nebo nedotáčivost? Nic, neboť Ozzman se k hranici tolik neblížil. Při prvním pokusu měl 29,54, druhý, už trochu odvážnější, 28,82 s. A věřím, že by zvládl podobný čas jako Insignie po nějaké době. Ford na to má.
Po zkušenosti z jízdy s Machim si více věřím a připravuji se na druhý pokus. Vedle sebe mám Ozzyho, který měří. Vím, že tento způsob jízdy nemá rád, doufám, že mě nebude proklínat. Kužely projedeme hbitě, ale opět při poslední zatáčce zbytečně moc zpomalím, ale přesto je čas rychlejší, 27,07. Po příjezdu Ota4 obdivuje Corollu a její jízdní vlastnosti, že z venku se vůbec nenaklání a jede velice jistě. Tak ho vezmu jako měřiče na třetí pokus, jestli nezmění názor. Průjezd kuželů mi za volantem stejně jako minulé pokusy přijde úplně bezproblémový a není s tím žádná práce. Před poslední zatáčkou opět raději zpomalím, ale jsem o něco odvážnější. Výsledný čas 26,23 mě najednou řadí na druhé místo. Ani jsem se nestihl Oty zeptat, zda se se mnou nebál. Nebýt skoku v Camry, možná bych se dokázal přiblížit času Machiho.
Tento slalom jsem si užil nejen jako řidič, ale i jako spolujezdec. S někým méně, s někým více a moc děkuji Machimu, za jeho ukázku řidičského umu. Ta jízda byla naprosto parádní a pro mě oddychová, nejrychlejší a zároveň nejjistější.
Výsledky s pořadím:
Foto: Jirka Vejrazka
Závěr a osobní názor na některá auta
Mimo výsledků bych ještě napsal pár slov k některým autům, s nimiž jsem se třeba setkal poprvé.
Největším zážitkem bylo zrychlení SQ7, když jsem si ho zkoušel, udivilo mě, že se auto chová jako takový větší kombík, až v zatáčce byla trochu znát hmotnost, nicméně to auto perfektně maskuje svoji velikost. Při měřené akceleraci s jeho řidičem jsem čekal, kdy budeme startovat z letiště.
Velmi rychlé bylo i BMW, od něhož to tak nějak asi čekáme, ale testovaný Allroad, který přivezl Machi, mě dostal. Jestli bych někdy vyměnil Ford, tak právě za toto auto… Vím, cena… Ale výkon, prostor, jak se ovládá, interiér… A měřené výkony? Vše v krásně dotovaném šestiválcovém dieslu. Ještě si počkám na Machiho test, za kolik to jezdí… Ale doufám, že dostane pět hvězd!
Jelikož jsem posera a na kužely moc nejsem, stejně jako na velké rychlosti, tak mě hodně zaujala Alfa. Dokáže být zábavná i se „slabým“ 88 kW Tjetem. Jen když jsem po jízdě předal její volant DonVitovi a já sedl do jeho Civicu, čekalo mě trochu nemilé zjištění. Jeli jsme vedle sebe v rychlosti asi 30 km/h a začali akcelerovat…. Tak jsem na dvojku v točivé atmosféře Alfu přetočil… To jsem nečekal, ale zase body pro Hondu. Z podobného důvodu se mi líbila i A3 TDI, kdy DSG eliminovalo spektrum otáček, kdy motor nemá výkon (což u mi u dobře známé Octavie III TDI dost vadilo).
Působivá byla taky EV Kona, která dosáhla velmi dobrých hodnot a není radno takové auto provokovat na otevřené silnici.
Díky mokru pak kde kdo zkoušel limity svého auta, já jsem Mondeo naštěstí neutrhnul (chyběl tam Woody, co mi minule trhal vzorek z gum), ale když jsem se tuším s ryccardem vracel z měření, spatřili jsme letící auto v přilehlém poli. První, co nás napadlo, bylo BMW (automaticky za to vždy může řidič BMW, to všichni známe, že jo) a ejhle, byla to Camry – viz Mikesusův popis slalomu. Po jízdě jsme zaparkovali mezi auta vedle BMW a koukám, celý bok od trávy! Takže jsme nebyli tak daleko od pravdy.
Závěrem bych asi chtěl všem poděkovat, že jste dorazili, Machimu a Mikesusovi za pomoc s organizací, všem účastníkům za fajn atmosféru a tentokráte je výsledek neúprosný. Naftová auta ovládla letiště! Mě osobně to těší, nafta ještě není mrtvá.
A jak dopadl náš soukromý test spotřeby cestou na letiště? Překvapivě podobně, já skončil na šesti litrech a Mikesus na 5,6… To není špatné na těžkou naftovou obludu i s průjezdem Prahy (kdyby byl provoz, mám tak osm až devět). Na srazu pak vznikl nový hec na závod na spotřebu po Praze – Camry HEV vs. Honda PCX 125… Kdo to dá pod dva litry, vyhrává! Ale na to si počkáme až bude zas teplo.
P.S. S Machim jsme se bavili, že příští sraz by mohl být někdy v lednu/únoru hezky v teple na kryté motokárové dráze v Praze. Tam eliminujeme nedostatky našich aut. No a já jsem v hajzlu.
P.P.S. Kdo má fotky, videa nebo jen něco k tématu (vítány jsou vaše postřehy, ale i komenty vás, co jste na srazu nemohli být), prosím pište, sdílejte!
Autoři: Ozzman, Mikesus, Foto: Jirka Vejrazka
Doporučujeme
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat