Důvody, proč byl Oldsmobile Toronado příliš nebezpečným luxusem
Toronado bylo luxusní a inovativní stejně jako nespolehlivé a nebezpečné. Kontroverzní oldsmobile přitahoval kupce, kteří stihli zareagovat před přísným zásahem koncernu.
Značka Oldsmobile byla založena v srpnu 1897, během 107 let samostatné i podružné existence automobilka vyplodila přes 35 milionů vozidel. Pro jméno společnosti a také nadřazeného koncernu General Motors bylo asi nejhorším modelem Toronado, které nabízelo nebezpečně vykoupený luxus. Konec Oldsmobile nastal v roce 2004, úpadek urychlilo kontroverzní kupé 2+2 prezentované prémiovým svezením později charakterizovaným jako smrtící past.
Původně nadstandardní oldsmobile vyjel v roce 1966, vysoké ambice odpovídaly touze okupovat nejvyšší pozice nabídky GM připisované Fordu Thunderbird, Pontiacu Grand Prix a Buicku Riviera. Konkurence cítila ohrožení pár měsíců od zahájení výroby Toronada, dokud nebyly odhaleny skutečné vlastnosti vychvalované novinky.
Zpočátku bylo Toronado předkládáno ve formě stylového výkonného výsledku vývoje pohonu předních kol zabaleného do designu Davida Northa. Hnaná náprava pod motorem nebyla jedinou premiérou, reklama lákala také na třístupňovou automatickou převodovku Turbo-Hydramatic. Převodové ústrojí sekundovalo vidlicovému osmiválci Rocket V8, od začátku výroby se objem držel na sedmi litrech dostačujících k výkonu 287 kW (390 koní) a 644 Nm. Objemný agregát dovolil zrychlení z 0 na 97 km/h během 7,5 sekundy při dosažitelné maximálce 217 km/h, což sneslo porovnání s některými z nejlepších sportovních vozů 60. let.
Podvozkové části sdílelo luxusní kupé s Buickem Riviera, hovoří se milionech zkušebních procesů před zahájením sériové výroby. Náročný testovací cyklus odpovídá hrdosti Oldsmobile na vlastní inženýrství a inovativní nápady, nicméně Toronado bylo pokrokové až kontraproduktivně. Tendence vynikat ve výbavě a jízdním projevu způsobily řadu problémů ve formě nekonečných svolávacích akcí.
Opakované servisní zásahy doplněné stahováním aut z trhu vygradovalo ukončením výroby v roce 1992, kdy Toronado připomínalo pojízdnou past ohrožující životy četnými nedostatky:
- Airbagy: V 90. letech byly stahovány kusy osazené moduly airbagů TRW. Vada se mimo jiné projevovala uvolňováním plynu na straně spolujezdce.
- Bezpečnostní pásy: Přední ramenní pás se lepil do navíjecího mechanismu. Nepříjemnost způsobila svolávací akci mnoha bezplatně opravovaných aut.
- ABS: Brzdový asistent mohl úplně selhat. V lepším případě postižené řidiče překvapila netěsnost systému, horší situace nastala po ztrátě brzdné schopnosti kdysi prémiového kupé.
- Požár: Automobilka evidovala samovznícení některých aut zapříčiněné defektem hadice čerpadla posilovače řízení.
- Řízení: Dalším zásadním průšvihem může být označeno řízení. Lidé hlásili nepředvídatelné ztráty nad kontrolou směru kol a celého vozu.
- Náhlé zrychlování: Seznam problémů v 80. letech doplnilo samočinné zrychlování. Nechtěný jev zajišťovalo zasekávání plynového pedálu nebo odpojení plynového lanka.
Přehled šesti největších strašáků tvoří jeden nedostatek za druhým. Nejedná se o zveličované drobnosti, přesto je Toronado vyhledávaným veteránem. V únoru byl vydražen zachovalý kus z roku 1970 za neuvěřitelných 41.500 USD (1.000.000 Kč).