Elon Musk jako pionýr elektromobility? Dávno před ním zde byla firma Lectra Motor
Náročné prosazování a výrobu elektromobilů si vyzkoušel předchůdce Elona Muska. Náhrada ropných produktů měla podporu vlády, bzučící auta kupovali koneční uživatelé, úřady i půjčovny.
Před globálním spalování ropy inženýři zkoumali alternativy s nulovými emisemi. Fenomén elektrifikace aut není hit posledních jednotek let, ekologické pohony trápily vědce už dávno před příchodem současného propagátora nabíjení číslo jedna. Naftové a benzínové motory se staly primárním způsobem výroby potřebné energie, dokud nezačala vítězit udržitelnost přírody následovaná zeleným lobby.
Prosazování společného zájmu upozadění ropy významně podporuje Elon Musk prostřednictvím automobilky Tesla, které se podařilo narušit nedotknutelnost konzervativního automobilového průmyslu. Výroba elektromobilů v čele s vizionářským mecenášem prosadila nabíjecí modely relativně kvalitního charakteru a z pouhé jízdy na elektřinu se stal životní styl lidu uvažujících trochu jiným způsobem. Za méně než deset let se tato entita dokázala stát světovou senzací.
Musk je přirozeně považován za iniciátora faktické proměny dopravní infrastruktury, vynikající marketing oslovil mezinárodní publikum sahající i mezi méně erudované motoristy. Než si však Tesla podmanila srdce a peněženky svobodomyslných podporovatelů, existoval předchůdce stejného zaměření.
Elona Muska dávno předběhla firma Lectra Motors. Pokus vyřadit ropu založil už v roce 1979 strojní inženýr Al Sawyer, inspirací mu byla manipulace s jaderným odpadem pomocí šestikolových elektrických robotů. Sawyer elektrifikoval starý Chevrolet Corvair, nazval jej X1, a šest let testoval denní soužití. Cílem bylo dokázat, že auta mohou jezdit pouze na elektřinu bez potřeby vyšších nároků na majitele. Musk přišel s prosazováním stejné myšlenky o 24 let později.
Kromě Corvairu sloužilo testům i Subaru 360 s plně integrovaným elektrickým ústrojím. Jako první sériový elektromobil 80. let se prezentoval Datsun B310 alias „Lectra Car“. Stejně jako u Tesly bylo potřeba spoléhat na poctivou osvětu mediální masáží, marketingu pomohl také zájem amerického ministerstva. Politici rychle využili příležitost podpořit soukromý subjekt, který byl připraven nahradit ropu.
Továrna Lectra byla založena v Las Vegas, kde začínala tři vozidla – dva sedany a pick-up. K modelům Lectra 2+2, Lectra 400 a Lectra D100 se rekordně rychle čase přidal kombík pro větší rodiny s dětmi. Vozidla měla 18 baterií rozmístěných po deseti vzadu a osmi vepředu. První zájemci pocházeli z řad místních úřadů nebo lokálních společností, koncové zákazníky v USA přesvědčovala vládní podpora, přičemž novinky dosáhly až do japonské Toyoty, kam putovala zásilka jednoho elektromobilu určeného k prozkoumání.
Nárazové testy vycházely příznivě, což přimělo pár půjčoven k rozšíření spalovací flotily o bzučící novinky. "Člověk, který řídí toto auto, je někdo, kdo se zajímá o ekologii, úspory a také o auto budoucnosti přicházející už v této chvíli," uváděla autopůjčovna Thrifty spoléhající na nízké provozní náklady (tehdy asi cent na míli).
Smělý začátek elektrické revoluce ztroskotal na typických negativech. Experiment Al Sawyera zastavil krátký dojezd a nekonečné nabíjení všech modelů. Připojení pick-upu muselo trvat přes osm hodin kvůli nicotnému dojezdu přibližně 80 kilometrů, sedany vyžadovaly ještě více obětovaného času. Lectra ukončila činnost v roce 1982 po prodeji zhruba jednoho tisíce aut. Al Sawyer zůstal bojovníkem za přechod na plně elektrické motory dalších 30 let až do konce svého života.
