Evropská komise varuje automobilky: Emise CO2 rostly, je nutné je snížit
Průměrné emise oxidu uhličitého prodaných nových aut v EU sice byly za rok 2018 pod stanoveným limitem, meziročně ale vzrostly. Evropská komise si všímá, že je to poklesem zájmu o naftová auta.
Boj Evropské unie s oxidem uhličitým vypouštěným automobilovou dopravou neustává. Evropská komise si všimla, že za rok 2018 průměrné normované emise CO2 nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel činily 120,8 g/km, o dva gramy více než o rok dříve. A žádá nápravu.
Výrobci budou muset výrazně snížit emise svých vozových parků, aby splnili přísnější cíle, které platí od tohoto roku, píše Evropská komise v oficiální tiskové zprávě o flotilových emisích CO2 automobilek za rok 2018. Vzhledem k tomu, že od tohoto roku vstoupí v platnost přísnější cíle pro celou flotilu EU 95 gramů CO2 na kilometr pro osobní automobily a 147 g CO2/km pro dodávky, budou muset výrobci zlepšit palivovou účinnost svého vozového parku a urychlit nasazování aut s nulovými nebo velice nízkými emisemi, zdůrazňuje dále komise.
Výzva k významné redukci CO2 přitom přichází v době, kdy automobilky v reakci na pandemii koronaviru a následný propad nových aut volají po zmírnění pravidel. Dodržení přísně stanovených norem za takových podmínek totiž pro automobilky může být finančně neúnosné. Z vyjádření Evropské komise ale vyplývá, že k žádnému uvolnění pravidel zřejmě nedojde.
Průměrné emise 120,8 g/km za rok 2018 jsou přitom pod stanoveným cílem pro tehdejší rok, čehož si všímá i Evropská komise. Cílem bylo totiž snížit flotilové emise nových aut pod 130 g/km do roku 2019. Komise vyzdvihuje i nárůst prodejů plug-in hybridů a elektromobilů. Konkrétně zhruba 150.000 registrovaných elektroaut za rok 2018 je asi o polovinu více než o rok dříve.
Podle některých kritiků automobilky zvýšily své flotilové emise uměle. Podle uvedeného roku se totiž má vypočítávat další snižování flotilových emisí pro další roky, a tak je podle těchto kritiků pro výrobce výhodnější sice splnit limit, ale zase nikoliv o tolik pod stanovenou mez. Do budoucna by jim to totiž uvolnilo ruce a nemusely by dále snižovat emise o tak výrazný kus.
Sama Evropská komise ale vysvětluje meziroční nárůst flotilových emisí dvěma důvody. Jedním je rostoucí obliba SUV, jejichž tržní podíl mezi lety 2017 a 2018 vzrostl v Evropě z 29 na 35 %. Vzhledem k velikosti přitom logicky spotřebují více paliva než modely konvenčních tříd. Druhým je pak setrvávající odklon od automobilů se vznětovým motorem, jejichž tržní podíl meziročně klesl o devět procentních bodů. Klesaly na úkor automobilů se zážehovým motorem, které přitom na papíře mívají vyšší emise CO2.
Toto vysvětlení je přitom vcelku paradoxní. Mnohá města napříč Evropou totiž v reakci na kauzu dieselgate začala brojit proti naftovým automobilům a plánují do budoucna jejich zákazy ve svých centrech. To následně mnohé zákazníky vyděsilo, báli se, že by za pár let se svým novým autem s turbodieselem pod kapotou už do takového města nemohli vjet, a tak raději sáhli po benzinu.
