Filtr pevných částic pro benzinový motor? Jen otázka času

Dříve obecně uznávaný fakt, že dieselové motory jsou úspornější, v poslední době úspěšně narušují moderní zážehové agregáty s přímým vstřikováním. Jako příklad může posloužit motor 1.4 TSI v nové Škodě Octavia nebo VW Golf nebo jeho menší verze 1.2 TSI. Jak ale prokazuje studie provedená společností TÜV Nord, tato úspora není zadarmo.

Moderní benzinové motory ve srovnání se svými předchůdci vypouštějí až tisícinásobně větší množství pevných částic, a to včetně těch karcinogenních. V rámci studie se zkoumaly výfukové plyny vozů Ford Focus 1.0 EcoBoost, Hyundai i40 1.6 GDI a Renault Mégane 1.2 TCe. Všechny tři vozy splnily podmínky normy Euro 6 (platí od 2014) i zpřísněné varianty Euro 6b (od 2015), která zavede limit 6x10¹² pevných částic na ujetý kilometr. Další stupeň, Euro 6c platná od 2017, tento limit desetinásobně zpřísní (tzn. na 6x10¹¹) a žádný ze zkoumaných vozů by již tuto podmínku bez úprav nesplnil.

Filtr pevných částic: Časovaná bomba v každém turbodieselu?

Autoři také neopomíjejí fakt, že reálný stav může být výrazně horší než laboratorní měření. Automobilky totiž umí nastavit své motory tak, aby dosahovaly lepších výsledků, než co odpovídá praktickému způsobu jejich použití. Týká se to nejen pevných částic, ale i postupů, které snižují naměřené emise oxidů dusíku, CO₂ i hlučnost motoru.

Studie však nepoukazuje ani tak na samotné normy jako na riziko zhoršení kvality ovzduší, pokud se přímovstřikové motory rozšíří v masovém měřítku. Na trojici testovaných vozů proto byl experimentálně namontován filtr pevných částic a výsledek je mimořádně potěšitelný – objem pevných částic klesl troj- až čtyřnásobně a jejich množství až 2000násobně. V tomto ohledu se výfukové plyny očištěné od pevných částic vyrovnají vzduchu, který se běžně označuje za neznečistěný.