TEST Ford Mondeo kombi 2,3 Durashift 6-tronic – Latentní šelest

Naftové motory ve spojení s palubním počítačem deformovaly naše vnímání energetické náročnosti cestování. Můžete se plazit po městě, dráždit rychlostní limity na dálnici, pořád na vás blikají směšně nízká čísla, připomínající ceny z jídelníčku závodní kantýny za hlubokého socialismu. Když vám však auto naměří spotřebu 13,2 l/100 km, hledáte, jestli vám kolegové nenamontovali do vozu skrytou kameru nebo se něco nepokazilo.

Toho čísla se prostě nemohl ve městě zbavit. Marně jsem šlapal na plyn jako při procházce po minovém poli, nic se neměnilo. Až když trochu polevil provoz, spadl údaj na nijak povzbudivých 12,5 l/100 km. Když jsem se později prokousával parametry testovaného Mondea, zjistil jsem, že to nemá co do činění se sloní pravou nohou, spíše naopak, protože Ford ve městě udává spotřebu až 13,8 l.

ford mondeo testy strednitrida
 

Na to, že tady mluvíme o čtyřválci s objemem 2,3 l a výkonem 118 kW (160 k), jde o dosti nepříjemné zjištění. Zvláště potom, jaké ceny naskakují na pylonech čerpacích stanic. Ke cti agregátu ať slouží přesvědčivější argumenty, jakými jsou kultura chodu, ochota pouštět se do vysokých otáček a fakt, že ani při plné zátěži neobtěžuje hlukem. Dynamika je, jak prozrazuje akcelerace na stovku za 10,8 s a maximální rychlost 202 km/h, pouze průměrná.

ford mondeo testy strednitrida Listováním v katalogu a srovnáním technických parametrů byste zjistili, že jde o agregát, který do svých vozů montuje i Mazda. Ford k němu dodává výlučně novou 6stupňovou převodovku Durashift-6-tronic a je celkem dobrá. Nahoru řadí hladce a v sekvenčním režimu udrží stupeň bez ohledu na kontakt ručičky otáčkoměru s omezovačem. Podřazujete na pohyb nenáročným a intuitivním ťuknutím páky dopředu. Odstupňování plně odpovídá skromnému točivému momentu 208 Nm při poměrně vysokých 4200 ot./min. Pokud bychom ji měli nazvat dokonalou, museli by konstruktéři přidat v naladění softwaru tak, aby v „manuálním“ režimu předváděla meziplyny. V plně automatickém modu, kde bude pracovat nejčastěji, však v zásadě nemá vážnější slabiny. Delší čtvrtý až šestý stupeň se naplno projeví mimo město, takže spotřeba konečně spadne pod devět litrů. Musíte se však snažit.

Jízda s kombi verzí Mondea není pro nás nová. Testovali jsme i liftback, ale rád bych se zmínil o pár věcech, kupříkladu příplatkovém systému elektronické regulace tlumičů. Již základní Mondeo se opírá o perfektně vyladěnou kinematiku závěsů kol a aktivní podvozek přidává volbu tuhosti podvozku od stupně Comfort, přes Normal, po Sport. Vše funguje tak, jak si Ford a řidič přejí, jedinou spornou otázkou, s ohledem na katastrofální kvalitu našich silnic, je umístění tlačítek ovládání, která jsou ve spodní části středové konzoly – kvůli rychlému střídání povrchů bychom klidně uvítali, kdyby se přestěhovala někam více pod ruku. Nechávat vše v režimu Normal je zase nesmysl, kvůli tomu byste si zase elektronicky stavitelné tlumiče nekupovali.

Druhou příjemnou věcí je adaptivní tempomat, který není v této třídě použitý poprvé, ale rozhodně pořád ještě není natolik rozšířený. Na dlouhých trasách je velice konejšivé nechat auto zrychlovat i brzdit v závislosti na automobilech jedoucích vpředu a co je nejlepší, díky možnosti nastavit vzdálenost, od které si Mondeo začne hlídat provoz, lze systém využít i na cestách první třídy. Rozptyl radarového paprsku a jeho natáčení v závislosti od polohy volantu je tak vyvážené a přesné, že falešné poplachy od protijdoucích vozidel jsou prakticky vyloučené i na náročné silnici se zatáčkami. Ford sice nedokáže autonomně zastavit na nulu a opět zrychlit na předem nastavenou hodnotu, jako Mercedes třídy S, intenzita automatického zpomalení však působí bezpečně. Celkově velká pochvala.

ford mondeo testy strednitrida
 

Zavazadlový prostor? Pokud vám nebude stačit základních 542 l, nebo 1733 l, které se před vámi rozestoupí po sklopení zadních dělených sedadel, vaši anamnézu vyléčí už jenom dodávka. Kromě nízké nakládací hrany, zcela rovné podlahy a velmi dobrému přístupu oceníte i užitečné zatížení, které činí přes 700 kg. Naopak, chyběly nám vychytávky typu automatické shrnování rolety, posuvné přepážky nebo nějaký skládací box, do kterého bychom mohli uložit drobnosti, aby nepoletovaly v tom obrovském prostoru.

Závěr

Nový Ford Mondeo v každém testu dokazuje, že patří mezi nejlepší a dynamicky nejschopnější modely ve své třídě. Ani o karoserii typu kombi nemáme pochybnosti, i když v zavazadelníku postrádáme drobné ale užitečné detaily, které vám zde pomůžou udržet pořádek a zvýší variabilitu. Takhle jednoznačně se však nemůžeme vyjádřit ve prospěch techniky pod kapotou. Automatická převodovka je dobrá, ale ve spojení s benzinovým čtyřválcem 2,3 l vychází ve městě neakceptovatelná spotřeba. Pokud Ford nasadí rozumnou cenu, dalo by se o této kombinaci uvažovat jako o dálkovém křižníku, ale stejně dobře a s nižší spotřebou vám poslouží kterýkoliv jiný dieselový model.

Související články

• Test: Ford Mondeo 2,0 TDCi– Mučírna falešného sebeuspokojení
• Test: Ford Mondeo kombi 2.0 TDCI – Designem skryté stěhování

Plusy:

• jízdní vlastnosti a řízení
• velikost zavazadelníku a jeho využitelnost
• odstupňování převodovky
• kultivovanost motoru

Minusy

• vysoká spotřeba ve městě
• převodovka neumí meziplyny
• omezený výhled vzad
• ceny