TEST Honda Civic 1.5 VTEC Turbo – Vyzrálá revoluce

Design, interiér

Zní to až neuvěřitelně, ale kultovní model japonské automobilky se vyrábí již 45 let. Celosvětově jej přitom bylo prodáno více než 18,5 milionů kusů a na řadě trhů patří k vůbec nejžádanějším kouskům. Tak třeba v Kanadě byl až do roku 2012 nejprodávanějším automobilem dlouhých čtrnáct let. Aktuálně na trh přijíždí v jubilejní desáté generaci.

Není pochyb o tom, že Civic je v oboru ikonou. Již v roce 2001 se objevila také hybridní varianta, avšak mnohem více je známo jeho sportovní provedení Type R. Nejčerstvější hot-hatch v nabídce jsme ostatně vyzkoušeli krátce před začátkem prázdnin, jak jinak než na okruhu.

Type R je zbožím pro skutečné labužníky, ale s cenou převyšující 900 tisíc korun zůstává potenciální zákaznická klientela značně omezena. My jsme se v nejnovějším testu podívali na zoubek dostupnější variantě pro běžné smrtelníky. Civic není jen hatchbackem, byť toto karosářské provedení je ve světě nejznámější. Během testovacích dní nám dělal společnost sedan s přeplňovanou zážehovou patnáctistovkou pod kapotou, jež je nabízena coby následovník atmosferické palety. Jak se Hondě tento revoluční krok vydařil?

Odvážný jako Prius

Jestli mají jednotlivé generace Civicu nějaké společné pojítko, pak je to alespoň v posledních letech svěží a líbivý design. Pro aktuální provedení můžeme s čistým svědomím připojit i přívlastek futuristický, jelikož tohle auto na silnicích nepřehlédnete. Stejně tak na parkovištích, kde se „wow efekt“ kolemjdoucích takřka rovná modelu Prius. Není divu, exteriér obou je totiž obdobně odvážný. A to je jedině dobře!

Příď se takřka neliší od hatchbacku. Lehce zachmuřenou tvář doprovází ostré křivky, které v někom mohou vyvolat pocit přeplácanosti. Extravagantnější jedinci se ale zakoukají velmi rychle. S boční siluetou kooperuje design sedmnáctipalcových kol, jež jsou součástí výbavových stupňů Elegance a Executive. Základní provedení Comfort si musí vystačit se šestnáctkami.

Záď s plynule se svažující střechou je už o něco konvenčnější, největším výkřikem jsou tu vyseknuté světlomety do víka zavazadelníku. U něj na chvíli zůstaňme: kufr se po odjištění neotevře, musíte si pomoci vlastní silou. To bych s mávnutím ruky přehlédl, jak jsem psal již v úvodu, jde o čistokrevný sedan a s víkem si vzhledem k jeho hmotnosti poradí i křehounké dívky. Co mi ale vadilo podstatně více je absence madla pro uzavření. Kufr Civicu zavřete jen a pouze zvenčí. V letním testovacím období to problém nebyl, ale když si vzpomenu, kolik nečistot na autě vozím v zimě, rovnou bych do Civicu jako povinnou výbavu přihodil i balení vlhčených ubrousků.

honda testy nizsistredni  

Kufr si však zaslouží i pochvalu, v základu totiž čítá 519 litrů, oficiální hodnota se sklopenými sedačkami uváděna není. Ale když už opěradla sklopíte, vzniká vzadu prostor, do kterého se vejde i televize s úhlopříčkou 130 centimetrů (to jsme fakt vyzkoušeli). Jediným omezujícím faktorem je zmenšený „tunel“, jenž po sklopení sedadel mezi nimi a kufrem samotným vzniká.

Plný pozitivních dojmů zůstávám i po usednutí za volant. V době, kdy se nám v redakční garáží střídá jedno SUV za druhým, jsem si na palubě Civicu připadal trochu jako v závodním kokpitu. Sedí se tu velmi nízko, ale zároveň neskutečně pohodlně a ideální řidičská poloha se hledá jedna radost. Vzdušnost interiéru podtrhuje nejen prostor pro posádku vpředu, ale i na zadní lavici. Tady může být pro vyšší jedince problémem snad jen ona svažující se střecha, s mými 176 centimetry jsem ale měl dostatečnou rezervou nad hlavou i v oblasti kolen.

Nejslabším místem pracoviště řidiče je pravděpodobně displej infotainmentu s navigací. Je poměrně malý a reakce se někdy dočkáte až po opakovaném dotyku. A to na pozornosti a věnování se jízdě rozhodně nepřidá. Dotykové je taktéž ovládání hlasitosti hudby (co k tomuhle výrobce vede?). Tu naštěstí obsloužíte i běžným tlačítkem přímo na volantu. Reaguje nejen na stisknutí, ale i přejetí po něm. Vcelku efektivní řešení, jen to nesmíte s rychlostí přejetí přehnat, jinak vám skoky v hlasitosti budou trhat uši. Tvrdým plastem uprostřed a zpracováním tlačítek na mě volant zprvu působil jako z přelomu tisíciletí, ale nakonec jsem si ho velmi rychle oblíbil. Kromě hudby a telefonu na něm obsloužíte i adaptivní tempomat.

Chválím Hondu, že i přes „zdotykování“ všeho možného zůstala věrná alespoň otočným knoflíkům pro nastavení teploty v autě. Jak víme z dřívějších testů, taktéž od tohoto řešení se výrobci postupně začínají odklánět. Příkladem za všechny budiž Peugeot a jeho nejnovější modely, kde si teplotu volíte přímo v infotainmentu. A to je během jízdy teprve peklo!

honda testy nizsistredni  

Motor, jízdní vlasnosti

On baví!

Jak jsem již avizoval, desátá generace Civicu neprochází jen evoluční proměnou, ale doslova revolucí. Bavíme se o motorové paletě, ve které byste již atmosferické jednotky hledali marně. Japonská automobilka nově sází na přeplňované motory a nás hodně zajímalo, jak se jí tento krok vydařil.

Zatímco v nabídce hatchbacku může být volbou ještě litrový tříválec, portfolio sedanu je omezeno jen na zážehovou patnáctistovku VTEC Turbo se sympatickým výkonem 134 kW. Zákazník si tak může vybrat alespoň mezi automatem CVT či šestistupňovou manuální převodovkou. Nám během testovacích dní dělal společnost právě manuál. Řadící páka je krátká nejen co do vlastní velikosti, ale i drah mezi jednotlivými převodovými stupni. Řazení je navíc nesmírně přesné.

Při jízdě potěší reakce na sešlápnutí plynového pedálu i v nižších otáčkách. Ne vždy musíte zběsile podřazovat, abyste se dočkali kýženého výsledku. Spolupráce s manuální převodovkou kromě pocitu „staré školy“ poskytne také o 20 newtonmetrů vyšší maximální točivý moment (v porovnání s automatem), jehož celková hodnota je 240 N.m. S ním řidič pracuje v pásmu od 1.900 do 5.000 otáček. Nejpřirozeněji si jednotka pobrukuje někde nad dvěma tisíci otáčkami, kdy se řidiči odvděčí tichým a kultivovaným chodem. Ale jak jsem již zmínil, problémem není ani okamžitý přechod na svižnou jízdu.

TEST Honda Civic sedan 1.8 ES (AT) – pohodlí až na prvním místě

I tu si však v Civicu můžete užívat plnými doušky. Auto v zatáčkách ideálně drží a nenaklání se. Pravdou je, že s elektrickým posilovačem už okresky nebudete řezat tak zběsile, hravost však vozu rozhodně nechybí. Navíc na podvozku tužšího charakteru, který bravurně zvládá tlumit většinu nedostatků silnic. Ne že byste o nich vyloženě nevěděli, ale namísto tvrdých ran ucítíte jen jemné zhoupnutí. Základem nového Civicu jsou šestnáctky, námi testované auto bylo osazeno o palec větším obutí s pneumatikami 215/50 R17 91H, komfort přesto zůstal úctyhodný.

honda testy nizsistredni  

Připočtu-li k tomu kultivovaný a tichý chod motoru s vydařeným odhlučněním podvozku, nebude vás v autě ani při dálničních rychlostech nic výrazně obtěžovat. A už jsem zmiňoval, jak skvěle se tady sedí? Více než kde jindy jsem si s autem připadal jako jedno tělo (promiň, Mazdo). Jízdnímu projevu skutečně není moc co vytknout.

A co na to všechno spotřeba paliva? Předpisová dálniční jízda si vyžádá lehce pod osm litrů na každých sto kilometrů. S běžným městským popojížděním apetit klesne o půllitr. A když vyrazíte putovat po českých okreskách, s lehkou nohou a rozmýšlivým stylem jízdy se můžete dostat na hranici kolem pěti a půl litru. A to si troufám tvrdit, že je velmi slušná hodnota.

Závěr

Závěr

Nebýt drobných mušek, Civicu by k dokonalosti moc nechybělo. Infotainment, jež svým zpracováním i velikostí zůstává pět let pozadu, bych i přes svou vášeň pro moderní technologie se zatnutými zuby překousl. Horší už je to s tím kufrem. V době, kdy zavazadla mnohdy naložíte a vyložíte bez jediného kontaktu s karoserií, působí tenhle Japonec trochu jako zjevení. Tak schválně, kdy jste naposledy zavírali zavazadelník a ušpinili si při tom ruce?

TEST Honda Civic 1,6 sedan

Jsou to ale detaily, s nimiž se dá žít a které naštěstí nenarušují jízdní projev auta. Ten je totiž naopak velkým překvapením. Civic jezdí dobře a pokud se na tuzemských okreskách nenecháte často unášet hbitostí jednotky, odvděčí se vám kromě kultivovaného chodu i rozumnou spotřebou paliva.

Připomeňme ještě jednou, že sedan se nabízí s jediným přeplňovaným motorem 1.5 VTEC, což značně ulehčuje orientaci v ceníku. Základní model startuje na 584.900 českých korunách, přičemž až do konce roku můžete využít akční nabídku, jež sumu o 20 tisíc korun snižuje. Již v základu má Civic pestrou výbavu, včetně Hondy Sensing, balíčku plného bezpečnostních asistentů. Námi testovaný exemplář s výbavou Executive stojí 734.900 Kč, respektive 795.800 Kč při započtení příplatku za metalický lak a sadu Sport (přední spoiler, zadní difuzor a spodní lišty dveří v černé barvě a spoiler víka zavazadelníku v barvě leštěného kovu). Za automat se tady připlácí 35 tisíc korun.

honda testy nizsistredni  

Hondě se přechod Civicu z atmosférických jednotek na ryze přeplňovanou paletu vydařil. Desátá generace modelu je ideálním kompromisem pro řidiče pohodáře i milovníky old schoolu, kteří si za volantem chtějí užít tu pravou zábavu. S dynamickým motorem, vyladěným manuálem a komfortním podvozkem je cestování příjemnou a ničím nerušenou plavbou. A patnáctistovka pod kapotou je připravena uspokojit široké spektrum zákazníků.

Plusy

• Svižný motor s kultivovaným chodem
• Pohodlný podvozek
• Nízký a komfortní posez za volantem
• Práce manuální převodovky

Minusy

• Infotainment
• Zavírání zavazadelníku
• Vyšší pořizovací cena auta s bohatou výbavou

Foto: Petr Homolka