Jaromír Jágr slaví 50 let! Jaký je to řidič?

Čím je starší, tím je prý klidnější a nic nehrotí. Souhlas. Normálně bychom už nervózně vytáčeli telefon s tím, že rozhovor měl začít již před dvaceti minutami. Jenže čekáme na legendu. Na diamant českého hokeje. Na Jaromíra Jágra. K němu jsme přece jen benevolentnější a naše podrážděnost roztává. „Už jsem tady a ready na dotazy o autech,“ vchází do své prodejny v pražských Vršovicích vysmátý od ucha k uchu osmačtyřicetiletý rodák z Kladna.

Umíte se vůbec vytočit za volantem?

Já se snažím nerozčilovat. Nicméně vadí mi, když lidé začnou troubit. Ne třeba vyloženě na mě, ale obecně. To je dnešní svět. Nikdo nikoho nerespektuje. Musíš se s tím popasovat.

Je to stejné v Česku i Americe?

Tohle nezávisí na státu, záleží hlavně na lidech. Všude najdeš lidi, kteří jsou nerváci a myslí si, že jsou nejlepší ve všem. Jinak ve Státech mi vždycky přišli daleko ohleduplnější. Na těch vedlejších máš čtyři stopky, záleží, kdo přijede dřív. To kdyby udělali tady, zajímal by mě počet bouraček. Rozhodně úcta a respekt tam jsou na vyšším levelu.

Jak se žije extraligovému rolbaři: Jágr led ode mě pozná!

A co v Rusku?

Tam je správná svoboda. Každý si jezdí, jak chce. Ale nikdo na nikoho netroubí. Sedělo mi to tam.

Zdá se, že striktní dodržování pravidel vám moc nevoní. Za co dostáváte nejvíc pokut?

Abych to vysvětlil. Nevadí mi, když někdo jezdí rychle, ale jsem zásadně proti riskantní jízdě. Vždycky jedu tak, abych tam dojel. Pokuty ale samozřejmě dostávám nejvíc za rychlou jízdu, občas za parkování. Jinak posledních deset let jich tolik nebylo, protože jsem neřídil. Měl jsem svého šoféra.

Kolik máte bodů?

Buď v klidu. O dost míň než v NHL (usměje se).

Jakou největší rychlostí jste jel?

V Česku 130 kilometrů za hodinu (chvíli se odmlčí). Na čtyřicítce. Ne, dělám si srandu. Tuhle otázku bych nechal radši být.

Pomohl vám někdy známý obličej, když vás zastavili policisté?

Nechci to úplně ventilovat. Ale ve smlouvání cestu nevidím. Stačí, když se chováte slušně, jste hodný, a pak to nechám na vůli boží.

Svět motorů 52+53/2020

Máte nějakou oblíbenou silnici?

Mám to obráceně. Mám spíš hodně neoblíbené. Dominuje jim Kladno-Karlovy Vary. Tam se hrozně složitě předjíždí, všude díry od tiráků. Když prší, jsi jak na saních. Ale došlo ke zlepšení. Dřív to byla jedna velká šílenost.

V čem se podobá jízda za volantem hokeji?

V zodpovědnosti. V koncentraci. I když, počkej…

Ano?

Podoba tam je, ale nechci to takhle srovnávat. Na silnici se musíte soustředit daleko víc než v jakémkoliv zaměstnání. Každá chyba může být smrtelná pro vás i pro ostatní. Na ledě se může stát, že maximálně prohraješ. Jízda autem je o dost náročnější než zápas.

TEST Kia Stinger 3.3 V6 T-GDI AWD – Filtrovaný, neředěný

Zmínil jste hokejový zápas. Připravoval jste si někdy led sám?

Párkrát jsem rolbou jel. Když jedeš rovně, jsi v pohodě. Ale to zatáčení. Hrůza. Před fanoušky bych to asi nedal. Vezmi si, že na tebe kouká dvacet tisíc lidí a ty napálíš do mantinelu a nebude se kvůli tobě hrát. Tohle ti fanoušci neodpustí. Rolba je fakt specifická.

Zažil jste s ní nějaký podobný průšvih?

V Madison Square Garden v New Yorku udělal jeden frajer hroznou díru do ledu. Dvě hodiny jsme čekali, než to znova zamrzlo. Na druhou stranu smekám před borci, kteří pracovali v té hale. Od jedné do čtyř se tam hrál basketbal. A v půl sedmé už tam byly mantinely, všechno kompletně vyčištěné. Smekám před nimi.

Zažil jste v NHL nějaké zákazy typu, že jste nemohl na tréninky jezdit sporťáky, jak to bývá třeba u jiných sportů?

Mně osobně nic nikdo nezakazoval. Myslím, že to ale platí pro všechny. Ale pokud se ti něco stane, končí ti kontrakt. Jinak jsi krytý, když už jedeš na trénink. Mimochodem hrál jsem se spoustou kluků, kteří nejezdili auty, ale volili harleye.

Vy jste taky někdy jezdil na motocyklu?

Ne, ne.

Proč?

Táta mi to kdysi jako malému zakazoval a od mládí do mě vštěpoval, že chyba na motorce – rovná se smrt. Neříkám, že se mi motorky nelíbí. Ale zastávám názor, že když se něco nenaučíš pořádně v mládí, horko těžko to pak doháníš.

Rozhovor s exministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem: Za elektronickou dálniční známkou si stojím!

Takže řidičák, předpokládám, jste si dělal pouze na auto?

Jo. V květnu 1990 – rychlokurz. Potřeboval jsem co nejdřív papíry kvůli přesunu do Ameriky. Nakonec jsem stejně měl první rok ve Státech svého řidiče.

Absolvoval jste v USA třeba kondiční jízdy, abyste získal na silnicích větší sebedůvěru?

Chodil jsem tam na jízdy. Vlastně dvakrát. Potom ještě jednou, když mi vzali papíry za rychlou jízdu.

Škoda Favorit ve známých i neznámých verzích. Připomeňte si sedan i stylovky

Váš vůbec první automobil byl ale modrý Škoda Favorit, že?

Modrá je dobrá, no. Teď už bych takovou barvu nesnesl. Tenkrát jsi to ale neřešil. Byls rád, že jsi nějaké auto měl.

Je pro vás důležitá barva auta?

Nikdy jsem nepřemýšlel, jestli je důležitá. Ale nikdy bych nemohl mít jinou než bílou, černou nebo stříbrnou. Hlavně to nesmí být nic výrazného. Žlutá, zelená – to vážně nevím, jestli bych dal. Ale pořád lepší než chodit pěšky.

Preferujete pozici za volantem, nebo se radši necháváte vozit?

Vozit! Když jsi mladší, bereš jízdu jako uvolnění, zábavu, adrenalin. Čím jsi starší, bereš to jako zbytečnou ztrátu energie. O to víc v Praze, kde musíš být pořád ve střehu.

Vnímáte cestu jako spolujezdec?

Vůbec. Pro mě je důležité, aby jel řidič bezpečně a já k němu měl absolutní důvěru. Můžu se tak v klidu vyspat, vypnout.

Ke své přítelkyni Dominice takovou důvěru máte?

Dominika začíná pořádně jezdit. Řidičák sice měla, ale asi čtyři roky nejezdila. Dala si pár kondičních jízd a jde jí to. Nebojím se s ní.

Mluvíte jí někdy do řízení?

To ne.

A ona vám?

Taky ne. A i kdyby. Není nic jednoduššího než zesílit rádio.

Posloucháte ho v autě hodně?

Muzika je to, co mě dokáže během řízení nejvíc uklidnit, dostat do pohody, takže dost.

V poslední době jste též podlehl elektromobilům…

Nevěděl jsem, co od toho čekat. Trvalo mi déle, než jsem to vyzkoušel. V Americe jsem se sice párkrát svezl teslou, skepse nicméně přetrvávala. Zbytečně. Teď jsem si pořídil Kiu e-Niro a vyhovuje mi. Ta plynulost jízdy je klíčová. Fakt se mi to líbí (zamyslí se). Pokud mám něco říct, co si v autech poslední dobu užívám, tak je to, když mě Dominika vozí tichým elektromobilem.

TEST Kia e-Niro – Příjemně normální elektromobil

Vám nechybějí auta s pořádným zvukem motoru?

Všechno se mění, člověk se vyvíjí. Pro mě je teď priorita komfort a ten mi e-Niro dává, třebaže občas si užiju jízdu v neelektrické Kie Stinger. Když trochu odbočím, tak mi spíš chybějí hokejoví fanoušci na stadionech. Hrát pro nikoho mi přijde absurdní. Víš, je to jako mít sex s kondomem. Splní ti to očekávání, ale nemáš z toho žádný zážitek.

Vraťme se zpátky k autům. Píchl jste někdy gumu?

S osobním řidičem jsme jednou cestou na zápas píchli. To byla komedie.

Jak to?

Já mu nepomáhal, jen ho buzeroval: „Dělej, už to máš? Potřebujeme jet!“

Sám byste si poradit nedokázal?

Kdyby mi nic jiného nezbývalo, asi bych to zvládl. Máš ale snadnější cesty. Přítel na telefonu, servis, asistenční služba…

A to přitom máte řidičák i na traktor…

Díky traktoru jsem tak dlouho hrál v NHL. To byla dřina na poli. Stokrát horší než v posilovně. V posilovně můžeš skončit, ale tady když nebylo hotovo, nikam jsi nemohl. To si většina lidí dnes nedokáže představit. Některým bych to i přál zažít.

Rozhovor s Thomasem Schäferem, novým šéfem Škodovky: Levnější verze opravdu přibudou

Co zaznělo bokem…

O štěstí: „To je v tobě. Záleží na tom, jak reaguješ na dané situace. Když se naučíš na každou situaci reagovat pozitivně, nemůžeš být nešťastný. Musí ti dojít, že spoustu věcí stejně neovlivníš.“

O vaření přítelkyni: „Řídím se heslem táty: nikdy neukazuj ženám, co umíš. Pak to od tebe budou chtít pořád.“

O automatické převodovce: „Ušetří mi tolik energie. Mít řadicí páku, kde jsou zácpy, to je jedním slovem hrůza. Takže zlaté automaty.“

O rouškách: „Máma dost šila, ale já radši nikam nechodil, než abych si ji musel nandávat.“

Jaromír Jágr

• Český hokejový útočník a bývalý reprezentant s 68 na zádech se narodil 15. února 1972 v Kladně, kde i svou kariéru začal.
• V roce 1990 byl draftován týmem Pittsburgh Penguins, s nímž dvakrát vyhrál Stanley Cup.
• V zámoří následně prošel také celky Washington Capitals, New York Rangers, Philadelphia Flyers, Dallas Stars, Boston Bruins, New Jersey Devils, Florida Panthers a Calgary Flames. 
• Během působení v NHL se stal pětkrát vítězem kanadského bodování, v roce 1999 byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem ligy.
• Tři roky také působil v ruském klubu Avangard Omsk.
• Aktuálně hraje za prvoligové Rytíře Kladno, od roku 2011 je též jejich většinovým vlastníkem. 
• S českou reprezentací získal v roce 1998 olympijské zlato v japonském Naganu a v letech 2005 a 2010 rovněž pomohl k titulům na mistrovství světa. 
• Je svobodný, bezdětný, aktuálně chodí s modelkou Dominikou Branišovou.