Jeli jsme pro auto do Německa: Turečtina se vám hodí
Vyrazili jsme do německých autobazarů podívat se na jejich nabídku. Kdo chce objíždět bazar za bazarem, měl by se vybavit tureckým slovníkem. Pro ostatní je tu internet.
Po revoluci se začalo jezdit do Německa pro auta, která u nás nebyla. Když se nabídka na domácím trhu vyrovnala německé, jezdilo se za hranice pro vozy v lepším stavu nebo za nižší cenu.
Vyplatí se v roce 2023 ještě cestovat do Německa, nebo dostaneme totéž doma? Vyrazili jsme za hranice zjistit, že nákup v Německu se může vyplatit, ale nemusí. Jako zákazníci můžeme využít toho, že jsme na jednom velkém trhu. A tak si můžeme vybírat, jestli auto koupíme v Ostravě, Aši, Lipsku, Berlíně, či na druhém konci Německa, nebo dokonce Evropy.
Cesta do Německa
Na obhlídku bazarů vyrážíme z redakce směrem na Drážďany. Nedaleko centra navštěvujeme pobočku firmy Autoland. Ta má po celém bývalém Východním Německu asi dvacet bazarů.
Přijíždíme chvíli po začátku otevírací doby. I když je zataženo a mohlo by za chvíli pršet, velká část aut má otevřené páté dveře, jsou odemčená, a tak si můžeme prohlédnout i interiéry. Tak jako jsme zvyklí u nás, za sklem je vždy cedule s cenou, ujetými kilometry a výbavou. Zákazníky obsluhuje německý prodavač. Zdvořile se ptá, po čem pátráme. Na odpověď, že se jen díváme, ale zajímá nás Audi A4 v kombíku nebo passat, nás odkazuje na firemní web.
„Něco tady máme, ale lepší je podívat se na naše stránky. Tam si vyberete. Není problém vám auto přivézt z jiné pobočky,“ vysvětluje prodejce. Při dotazu na možnost vývozu auta do Česka se na chvíli zarazí. „My vozy do zahraničí neprodáváme, ale vlastně s tím asi není problém. Jen se kvůli tomu musí něco vyplnit na úřadě,“ odpovídá. Ještě jednou nás ujišťuje, že si auto klidně můžeme vybrat na webu, nechat si ho dovézt do Drážďan a pak už jen přijet zaplatit a vyzvednout.
K Turkům nejen pro kebab
Naše další zastávka je v Lipsku. Přijíždíme do bazaru Alexis, který má sice svůj web, ale na něm byla jen tři auta. Na místě vidíme, že nabídka je o něco bohatší. Celý pozemek ale vypadá dost neudržovaně a vystavená auta nijak neoslní. Na některých ani nejsou cenovky a údaje o nájezdu, motorizaci a výbavě.
Z boudy v rohu parcely po chvíli vychází muž s vizáží majitele čajovny v Istanbulu. Německy se ptáme, zda má nějaké audi v kombíku nebo passat. Vypadá to, že nerozumí, mumlá něco asi turecky. Místo celé věty už tedy zkoušíme jen jednotlivá slova: Audi, kombi, passat. Po chvíli se z jeho úst ozve i něco, co připomíná německý výraz pro rok výroby. Německy a taky s pomocí prstů se snažíme vysvětlit, že chceme maximálně deset let staré auto. Po chvíli přemýšlení odpovídá, že má auta ročníku 2008 a starší. Když se snažíme vysvětlit, že si máme zájem auto odvézt do Čech, kroutí hlavou, že ne.
Ještě chvíli si pro zajímavost prohlížíme vystavené ojetiny. Podezřívavý pohled prodavače nepůsobí příliš vřele, a tak po chvíli odcházíme s jasným názorem, že tady nákup rozhodně nikomu doporučit nemůžeme.
Začít od A
Výběr vozu začíná na internetu. Stačí usednout ke klávesnici nebo vzít telefon a procházet servery jako mobile.de, hey.car, autohero.com a další. Ne všechny nabídky z ciziny musí být výhodné, a tak se vyplatí hledat podobný vůz i na českém trhu a srovnávat.
Auta se logicky dají filtrovat podle značky, ceny, nájezdu a výbavy. Když se nějaké najde, auto se zarezervuje, zaplatí se případně záloha a pak už stačí si ho jen vyzvednout.
Nevýhodou je, že se vydáte stovky kilometrů daleko a na místě třeba zjistíte, že vůz není úplně ideální. Na druhou stranu internet nenabízí jen stránky bazarů. Přes web se dá leccos zjistit o historii auta.
Unterwasserman = podvodník
Seriózní prodávající (jedno, jestli bazar, nebo jednotlivec) vám pošle kód VIN, který si můžete dát ověřit. Pomůže buď česká Cebia, nebo automoli.com či vinspy.com nebo další služby. Výsledky jsou zpoplatněné, ceny se pohybují od přibližně deseti eur za jedno vozidlo. Pořád se ale vyplatí dát pár eur za online ověření a mít tak větší jistotu, že auto nebylo bourané nebo nemá najeto víc kilometrů či nejde o kradený vůz.
Nechceme nikoho děsit, ale stočení tachometru není jen česká specialita. Odborníky, kteří na počítadle uberou pár desítek tisíc kilometrů, mají i v Německu nebo třeba Švýcarsku. Tam dokonce letos v červnu poslal soud na osm měsíců do vězení prodejce, který nabízenému volkswagenu ubral 100.000 kilometrů.
Unterwassermann není německý výraz pro podvodníka, ten se označuje slovem der Betrüger a i na takového se dá občas narazit. Nejčastější je právě stáčení tachometrů. Podle časopisu Auto Bild má zkrásněný tachometr, jak tomu Němci říkají, každé třetí ojeté auto, které se ve spolkové republice prodá. Občas se ale objeví podvodníci se zálohami. Do smlouvy malým písmem napíšou, že je nevratná. Když pak zákazník v reálu vidí, že auto je v mnohem horším stavu, než se zdálo z fotek, má už smůlu. Záloha se nevrací.
Případnou smlouvu je tak vhodné si přeložit a přečíst nebo jít do seriózní velké firmy, kde případně můžete i díky hodnocení na googlu odhadnout, že prodávající není unterwassermann, tedy der Betrüger.
Auta mají i jinde
Vozy jezdí i v jiných zemích, než je Německo, a logicky tak mají bazary i v dalších státech. Při brouzdáni po webu pak můžete narazit na nabídky z Dánska, Belgie, Itálie nebo Nizozemska. Pokud bude nabídka výhodná, ověření kódu VIN neukáže nic podezřelého, není problém si pro auto zajet tam. Cena za cestu sice může být vyšší, ale pokud jde o výhodnou nabídku, může se to vyplatit.
Do vzdálenějších zemí se tak už zpravidla nejezdí pro obyčejné osobáky, ale dražší auta – třeba obytná, nákladní, dodávky nebo autobusy či méně obvyklé značky. S papírováním a náklady navíc je třeba počítat jen při dovozu ze Švýcarska (případně i Lichtenštejnska). Tyto země nejsou v EU, takže se platí ještě desetiprocentní clo.
Rakouská záloha
Další sousední zemí, kam se dá jet pro auto, je Rakousko. To není tolik oblíbené, protože se řidiči bojí vysokých poplatků za pojištění a exportní značky. Zatímco v Německu si převozní značky můžete teoreticky nechat jako suvenýr třeba na stěně garáže, rakouské by se měly vracet. „Tam byla nějaká kauce, ale to mi vrátili na účet, když jsem jim tabulky poslal zpátky,“ vypráví Jiří z Přelouče, který si letos před sezonou vyrazil do Rakouska pro rok starý Volkswagen California. Prodejce mu rovnou dal obálky s adresou, aby vracení značek bylo co nejjednodušší. Administrativní poplatky jsou sice v Rakousku proti Německu řádově o desítky eur vyšší, ale pokud kupujete dražší vůz jako třeba právě ten obytný, pár desítek nebo nižší stovky eur nehrají roli.
Auto si Jiří našel přes internet, telefonicky se domluvil na jeho prohlídce, dojel na místo a vyzkoušel si ho. „Dali mi klíče a nechali mě, abych si tam s ním asi dvě hodiny jezdil. Tak jsme to s kamarádem projeli, prohlédli si to a pak jsem šel zaplatit,“ popisuje Jiří. Auto hned nedostal, prodejce musel vyřídit doklady pro vývoz, takže pro vůz si zajel asi za dva týdny.
Díky tomu, že auto už mělo najeto přes 6000 kilometrů a od jeho první registrace uplynulo víc než šest měsíců, nebylo potřeba řešit ani DPH.
V létě už rodina absolvovala první dovolenou a byla nadšená. A kolik auto stálo? „Byla to výhodná cena, to bych v Čechách nesehnal. Navíc nabídka je u nás dost omezená,“ usmívá se Jiří. Cenu prozradit nechce, aby mu sousedé nezáviděli. Podle výbavy se ale Volkswagen California do dvou let stáří dá sehnat za 80.000 až 102.000 eur, tedy dva až dva půl milionu korun.
Hledejte na webu
Serverů a aplikací, které nabízejí inzeráty s auty z Německa nebo i dalších evropských zemí, je mnoho. Některé jako třeba mobile.de nebo hey.car vám formulář na filtrování nabídnou hned na úvodní stránce, u webů jako autobild.de nebo adac.de se musíte k inzerátům dostat přes záložky s dalšími nabídkami. Některé bazary mají svá auta i na facebooku, ale ten je pro procházení inzerátů nepřehledný.
Auta z celé Evropy
Při nákupu ze zahraničí se nemusíme omezovat jen na Německo. Při dovozu z větší dálky už ale vyjde cesta dráž. Nákup se tak vyplatí, když sháníte obytný vůz, dodávku nebo méně obvyklý typ či značku, kde je v nabídce jen pár kusů v celé Evropě. Pozor ale na nákup ze zemí mimo EU nebo Evropský hospodářský prostor, tedy například ze Švýcarska. Tam je potřeba zaplatit i u ojetin clo.
Důvěřuj, ale prověřuj
Auta z Německa umí ověřit podle kódu VIN i Cebia. Ověření nabízejí i zahraniční společnosti, některé mají stránky i v češtině. Ceny začínají na deseti eurech za každý vůz.
Srovnávejte srovnatelné!
Nákup z Německa nemusí být vždy nejvýhodnější. Vyplatí se porovnávat inzeráty napříč státy. V Drážďanech jsme například našli Audi A4 Avant s dvoulitrovým benzinovým motorem roku výroby 2017 za 663.000 korun. O rok mladší auto bylo k mání i na Moravě, a to o 130.000 korun levněji. Mělo však menší výkon a najeto o 50.000 km víc.
Doporučujeme
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat