Jízdní dojmy s Hyundai Kona Electric: Logický pokračovatel

První generace elektrické kony si vydobyla pověst mimořádné úsporného, a přitom praktického auta. To vše se navíc podařilo vytvořit na podvozku určeném i pro spalovací verze. Totéž se týká novinky, která rovněž využívá platformu K3, byť v modifikovaném provedení. Zásadní změnou je nárůst rozměrů – zejména délky o 150 mm (4355 mm) a rozvoru o 60 mm (2660 mm). Potěší rovněž větší zavazadelník s 446 litry, proti elektrickému předchůdci je větší o 114 litrů. Nyní mají kony ve všech verzích kufr stejně velký, jen v případě elektrické varianty nelze mít rezervu.

V základu víc energie

O pohon se stará vpředu umístěný elektromotor (synchronní s permanentním magnetem) a přes jednostupňovou převodovku se výkon přenáší na přední kola. Zatím jsme jezdili pouze za sucha, kdy žádné prokluzování nehrozí ani při prudším rozjezdu. Nadále se nabízejí dvě provedení Eco a Power. Prvně jmenované poskytuje výkon 115 kW, druhé 160 kW, točivý moment dosahuje v obou případech 255 Nm. Zásadní jsou však využitelné kapacity baterek: 48,4 kWh (Eco) a 65,4 kWh (Power). Zejména u menší baterie to znamená proti předchůdci výrazné zvětšení (+9,2 kWh), silnější si polepšila nepatrně (+1,4 kWh).

TEST Hyundai Kona 1.6 T-GDI – Přestup do vyšší ligy

Na stejnosměrných rychlonabíječkách lze nabíjet výkonem 102 kW (Power), respektive 74 kW (Eco), čas nabíjení z 10 na 80 % by měl být v obou případech 41 minut. Hyundai slibuje, že výkon se drží na maximu mezi 17 a 64 %, celou nabíjecí křivku ověříme v klasickém testu.

Z praktického hlediska se nám na elektrické verzi líbí prostor pod přední kapotou, kam lze uložit například nabíjecí kabely. V ostatních ohledech se interiér neliší od spalovacích variant. Místa je více než v předchůdci a plasty vypadají na pohled dobře. Jsou však výhradně tvrdé, a to i na dveřích, kam by si řidič chtěl třeba opřít loket.

Stále úsporná

V rámci seznamovacích jízd jsme vyzkoušeli výkonnější verzi Power. Jízdní projev ničím nepřekvapí. Rozjezdy jsou rychlé a bez prodlevy, plyn se zároveň dobře dávkuje. Dynamika je velmi příjemná, zrychlení na stovku (7,8 s) ze všech kon nejlepší a maximální rychlost 172 km/h na poměry elektromobilů nadstandardní. Nejsledovanější hodnotou bude spotřeba. Nám se ji na silničkách v podhůří Beskyd dařilo držet mezi 14 a 16 kWh/100 km. Takže lze říct, že úspornost předchůdce si novinka zachovala. Důkladně to prověříme v týdenním testu.

Naladění podvozku se dle prvních kilometrů podařilo velmi dobře, přejezd nerovností a příčných retardérů nám přišel proti spalovací verzi utlumenější a přidanou hmotnost (Eco od 1690 kg, Power od 1773 kg) jsme subjektivně v zatáčkách nevnímali. Nadále platí, že kona je příjemně hbitá a nechová se těžkopádně.

Méně urputně pípající jsou jízdní asistenty, hlídání překročení rychlosti a sledování pozornosti řidiče. Spalovací kony dostanou tento jemnější tón v rámci aktualizace softwaru. Nicméně ani s jedním z nich jsme žít nedokázali. Čtení značek či rychlostí limity v navigaci mají stále příliš velkou chybovost a kameře monitorující řidičovy oči stačí chvilkové odhlédnutí na displej a už vás upozorňuje. Pro zrychlenou možnost vypnutí lze použít tlačítko oblíbené volby (s hvězdičkou) na volantu, čímž se dostanete přímo na obrazovku jízdních asistentů – přesto je celý proces zdlouhavý.

Martin Vaculík a elektromobil: Tohle jste chtěli vidět!

Za rozumné peníze

Hyundai drží i v případě elektrické kony příznivě nastavenou cenovou politiku. Základní provedení Eco stojí od 899.990 Kč, díky zvětšené baterií však může být pro řadu zákazníků lépe použitelné než dřívější základ v minulé generaci. Větší zájem se stále očekává o verzi Power, startující na 1.039.990 Kč. Pro evropské trhy se elektrická kona vyrábí výhradně v Nošovicích, zatímco spalovací verze putují z Koreje.

Plusy

• Malá spotřeba
• Komfortní podvozek
• Prostorný interiér
• Praktická schránka pod přední kapotou
• Možnost napájení externích zařízení (V2L)

Minusy

• Otravné jízdní asistenty (chybující čtení značek)
• Lacinější materiálu v interiéru