Kupujete ojetý automobil? Tak si ho pořádně projeďte!

11. 11. 2012 • 18:30

Kupujete ojetý automobil? Tak si ho pořádně projeďte!

Jednou z nejdůležitějších součástí prověření ojetiny je zkušební jízda. Zde mnoho kupujících, kteří si nezajistí přítomnost odborníka, často chybuje.

Je až k nevíře, jak často se setkáváme s lidmi, kteří koupili ojetý automobil s nějakou zásadní vadou, protože se v něm před koupí vůbec neprojeli. Nebo projeli, ale nedostatečně. Obvykle se totiž omezí na dobrý dojem z řízení vyhlédnutého modelu, bez ohledu na technický stav konkrétního kupovaného vozu. Dalším problémem bývá neochota některých prodejců umožnit dostatečně dlouhou a důkladnou zkušební jízdu.

Nenechte se tím odradit. Pokud by prodejce jízdu v dostatečném rozsahu neumožnil, raději odejděte jinam. Neprovedení řádné zkušební jízdy se vzhledem k našim zkušenostem z praxe může značně prodražit. Prověrka ojetiny totiž začíná již při startování studeného motoru. O tom, co se zde může projevit a na co se zaměřit, se dočtete v samostatném článku Koupě ojetiny v zimě: Pohodlnost se nevyplácí.

Motor, spojka, převodovka

Po zhodnocení startování a chodu studeného motoru je třeba pokračovat důkladnou testovací jízdou, při které se systematickým postupem kontrolují všechny důležité funkčnosti automobilu. V první řadě jsou to chod a zátah motoru, nejprve studeného ve volnějším režimu a poté prohřátého na provozní teplotu.

U studeného motoru se zaměřte na plynulost zrychlování, stačí zhruba do tří až tří a půl tisíce otáček. Dále je vhodné sledovat plynulost a výšku záběru spojky a snadnost řazení všech převodových stupňů nahoru i dolů, tedy postupné podřazování z nejvyššího převodového stupně až do „dvojky“. Jedničku se za jízdy zařadit nesnažte, to se nedělá. U stojícího vozu však musí jít jednička i zpátečka zařadit po sešlápnutí spojkového pedálu snadno a bez počítání zubů. A co automatické převodovky?

Pokud je u automatu patrný počínající problém nebo již vyšší míra opotřebení, může se to více projevit právě při volnějším rozjezdu studeného vozu. Vnímejte všechna drobná poškubávání při rozjezdech či přeřazení. U automatických převodovek s hydrodynamickým měničem by nemělo docházet k žádnému cukání. U převodovek DSG koncernu VW je drobné zacukání možné a nemusí být na závadu. U těchto převodovek je také vhodné vyzkoušet rozjezd do kopce. Po puštění brzdy by auto nikdy nemělo samovolně couvat (při zařazeném „D“). Pokud couvne, je to obvykle známka vyššího opotřebení lamel spojky.

Dieselová Pro a Proti VII: Pravda o vytloukání filtrů pevných částic

Když se motor ohřeje na provozní teplotu, je vhodné vyhnat pavouky z výfuku a tam, kde to terén a provoz umožní, nechat ručičku otáčkoměru doputovat blízko k červenému poli. Nemusí to být příliš drsné, aby vedle vás nezdravě nezčervenal i prodejce vozu. V každém případě bedlivě sledujte projev celého vozu, zrychlování musí být plynulé a adekvátní výkonu příslušného modelu.

Vibrace při ostřejším zrychlování mohou znamenat vadnou hnací poloosu, kardanový hřídel u vozů, které jsou jím vybaveny, nebo silentblok motoru. Pozor, tyto vady se nemusí projevit při nižších rychlostech. Obecně z našich zkušeností vyplývá, že obvykle stačí zrychlit na 80 km/h, ale pokud je to možné, ideálně až na dálničních 130 km/h.

Zažili jsme například Ford Focus, u kterého docházelo k vibracím vlivem vadného kloubu poloosy až kolem rychlosti 70 km/h. Zájemce si jej před koupí projel jen v městském režimu, kdy si ničeho nestandardního nevšiml. Poloosa na daný model pak stála 12 tisíc korun, což není úplně málo.

Podvozek, směrová stabilita ojetiny, tlumiče

Při zkušební jízdě je důležitým indikátorem stavu podvozku směrová stabilita vozu. Pokud auto táhne do strany (stále do stejné), je potřeba zkontrolovat tlaky v pneumatikách, celkový stav pneumatik a případně geometrii. Rozlišit, který z těchto faktorů je na vině, už obvykle dokáže spíše odborník. Může to být i špatnou opravou po havárii. Na to si dávejte zvlášť dobrý pozor.

Viděli jsme již při našich prověrkách vozy, u kterých nešla geometrie náprav seřídit do tolerancí předepsaných výrobcem. Výsledkem je takzvaně třístopé nebo dokonce čtyřstopé vozidlo namísto dvoustopého, což je prakticky neodstranitelná a velmi závažná vada. Pokud ojetina táhne při zrychlování na jednu a při ubrání plynu na druhou stranu, bude na vině pravděpodobně uložení předních spodních ramen. Vnímejte také houpání a naklánění vozu. Pokud některá část výrazně odskakuje nebo se houpe jako na vodě, jsou pravděpodobně na výměnu tlumiče pérování.

Brzdy a ABS

Vyzkoušejte také stav brzd a ABS. U aut stojících delší dobu (obecně déle než týden) bez projetí na ploše bazaru bývají orezlé kotouče a při prvních kilometrech je potřeba tuto rez obrzdit opakovaným mírnějším brzděním. Po pominutí rušivých zvuků způsobených rzí musí auto brzdit plynule, nesmí táhnout do strany a brzdy nesmí kopat do pedálu.

O čem prodejci ojetin nejčastěji lžou?

Pokud kopou, jsou zvlněné brzdové kotouče a bude potřeba je vyměnit. Nebojte se po předchozím upozornění posádky dostat auto za mez adheze, aby začalo fungovat ABS. Vůz nesmí v takové chvíli jevit jakékoliv známky směrové nestability. Pokud je vybaven mechanickou ruční brzdou, zkuste ji v nízké rychlosti přitáhnout. Vůz by měl zpomalovat a jet stále rovně. Pokud začne výrazně táhnout do strany, jedno kolo zřejmě nebrzdí.

Pohon 4x4

U aut vybavených přiřaditelným (nejčastěji automaticky) pohonem všech kol je na místě vyzkoušet i tuto funkci automobilu. Prodejci se sice obvykle netváří nadšeně když je žádáte o tuto zkoušku někde na mokré trávě nebo hlíně, ale pokud bude rozpadlá úhlová rozvodovka u zadní nápravy, tak se to při běžné jízdě vůbec neprojeví a poznáte to jedině právě na kluzkém povrchu. Oprava této rozvodovky např. u systému používaného ve Volvech stojí cca 35-40tis.Kč.

Tempomat, parkovací asistent

Pokud je vůz vybaven tempomatem, myslete i na vyzkoušení této funkce. Bohužel často ani prodejci nevědí, jak se u konkrétního modelu tempomat nastavuje, a zjišťovat to při jízdě rozhodně není bezpečné. Doporučuji tyto informace nastudovat před zkušební jízdou s pomocí prodejce, případně palubní literatury. Na závěr zkušební jízdy prověřte také funkci parkovacího asistenta.

Pokud takovouto prověrku provedete nebo ji nejlépe svěříte odborníkovi, vyvarujete se po zakoupení ojetého vozidla mnohých nepříjemných zjištění, jako v následujícím příkladu.

Navrch huj, vespod... opravy za polovinu ceny vozu

Prověřovali jsme vizuálně velmi zachovalé auto se vznětovým motorem po prvním majiteli s nájezdem 120.000 km za příjemných 140 tisíc korun. Taková ojetina samozřejmě obvykle již potřebuje nějakou investici, ale toto byl jeden z těch horších případů:

Na voze byly prohlídkou a zkušební jízdou zjištěny následující potřebné investice:

Výměna komplet předních brzd (kotouče i destičky): 5000-7000 Kč
Levé spodní rameno na výměnu: 5000 Kč
Nutné seřízení geometrie: 800 až 1500 Kč
Oprava obtížnějšího startování motoru: náklady nelze přesně odhadnout, v extrému i několik desítek tisíc
Výměna spojky: 20.000 až 29.000 Kč

Celkové náklady na potřebné opravy po zakoupení tohoto auta by činily nejméně 31.000 Kč, ale možná i šedesát tisíc. K tomu si přičtěme další výdaje, které auto potřebovalo a jsou považovány za běžné, což je sada pneumatik (8000-12.000 Kč) a výměna motorového oleje, filtrů a rozvodů motoru (10.000-12.000 Kč). V součtu jsme již na dodatečných nákladech při pořízení takovéhoto ojetého vozu převyšujících polovinu kupní ceny.

Všechny tyto nedostatky byly odhaleny důkladnou prohlídkou vozidla a zejména právě zkušební jízdou.