Le Mani Moto dokazuje, že i Ural může ohromovat svým stylem

Ural je dnes prakticky jediným výrobcem motocyklů, jehož paleta modelů je postavena na strojích doplněných o postranní vozíky, zatímco u většiny světových výrobců bylo toto rozšíření přepravní kapacity již dávno zapomenuto nebo nanejvýš ve velké tichosti nabízeno jako možné v kombinaci s vozíkem od vybraného externího dodavatele.

Právě spojení motocyklu s postranním vozíkem a zároveň i archaický vzhled, který vrací motocykly značky Ural i jejich jezdce hluboko do dvacátého století, stojí za stále rostoucím počtem příznivců těchto strojů na severoamerické půdě a nejen na ní.

Ural už má taky elektrickou motorku a nechal jí i klasický postranní vozík

Samotný výrobce motocyklů Ural na tuto popularitu reaguje jemným cizelováním vzhledu svých strojů, které doplňují stále výraznější zásahy do techniky a také limitované edice, které přitahují pozornost někdy i poměrně netradičními prvky výbavy, z nichž lze zmínit kvadrokoptéru nebo kožešinový vak pro spolujezdce v postranním vozíku.

Motocykly Ural stále častěji přitahují i úpravce a výsledkem jsou více či méně povedené stavby, nad nimiž nyní výrazně ční dílo, za nímž stojí Gary Capone a Scott Avery z Le Mani Moto se sídlem v New Yorku.

Motocykly Ural potkala jedna z největších změn v jejich historii

Základem stavby od Le Mani Moto se stal Ural z roku 2006 v provedení s poháněným kolem postranního vozíku. Všechny hlavní prvky ruského stroje zůstaly zachovány, ale zároveň došlo u drtivé většiny z nich k větším či menším zásahům.

Přepracován je například rám i jeho spojení s postranním vozíkem. Nové je řešení světlometů i palivová nádrž a sedlo spolu s navazující malou kapotou. Postranní vozík se pyšní přídavnými světly, novým sedadlem s integrovanou opěrkou hlavy a větrným štítkem ve stylu sportovních a závodních vozů 20. a 30. let dvacátého století. Kapitolu samu pro sebe pak představuje barevné provedení motocyklu i vozíku.

Zdroj: Silodrome, Le Mani Moto