Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Lotus Esprit S1 a S2 (1975–1982): Společné dílo konstruktéra Chapmana a designéra Giugiara

Karel Haas Karel Haas 11. 2. 2022 • 21:19
20
7
Zobrazit náhledy (20)
Zadní světla Espritu S1 pocházela z Fiatu X1/9. Interiér Lotusu Esprit S1 s extravagantním „tapetováním“. Esprit S1 měl před volantem velký přístrojový panel se zelenými ručkovými přístroji Veglia. Řadový čtyřválec Lotus 907 měl objem 2 litry, ventilový rozvod DOHC a nejvyšší výkon 160 k (118 kW). Obě nápravy byly odpruženy vinutými pružinami. Esprit S1 měl vpředu i vzadu kotoučové brzdy, přičemž zadní byly umístěny u převodovky. Lotus Esprit S1 si zahrál ve filmu Špion, který mě miloval z roku 1977. Po ponoření do vody zázračně proměnil v ponorku. Agent 007 Roger Moore a Barbara Bach pózují před bílým Lotusem Esprit S1. Na počest vítězství Lotusu v mistrovství světa formule 1 v roce 1978 vznikla speciální modelová edice Commemorative. Druhá série S2 se začala prodávat v roce 1978. Nejviditelnějšími změnami na karoserii byly vzduchové vstupy za bočními okny a integrovaný přední spoiler. Colin Chapman s Espritem S2 a letadlem v barvách sponzora JPS. Lotus Esprit S2 měl zadní světla z Roveru SD1 a 14palcové ráfky Speedline z hliníkové slitiny, navržené designery Lotusu. Verze S2.2 se vyráběla od května 1980. Objem řadového čtyřválce byl zvětšen na 2,2 litru. Výkon motoru zůstal stejný, ale krouticí moment byl zvýšen na 217 Nm. Lotus Essex Turbo Esprit z roku 1980 měl karoserii v barvách sponzora týmu Lotus v letech 1979 až 1981. Turbo Esprit měl nový přední a zadní spoiler, aerodynamické prahy, žaluzie na zadním okně a větrací otvory před zadními koly. Nástupcem Espritu S2 byl Lotus Esprit S3, vyráběný v letech 1982–1988.

Dvoumístné sportovní kupé Lotus Esprit mělo pohon zadních kol řadovým čtyřválcem umístěným za sedadly. Od roku 1980 se vyráběla verze s turbomotorem dosahující rychlost 241 km/h.

Automobilový konstruktér, závodník a vynálezce Anthony Colin Bruce Chapman (1928–1982) založil v roce 1952 automobilku Lotus Cars v anglickém Hethelu (hrabství Norfolk). O jeho lehké sportovní a závodní vozy, se kterými často sám závodil na terénních soutěžích, byl velký zájem. V další etapě svého života začal stavět závodní vozy Lotus, které vyhrály desítky Velkých cen a ve formuli 1 získal jeho tým sedm titulů mistra světa. Z cestovních sportovních vozů to byly modely začínající na písmeno E – Elite (1957), Elan (1962) a Europa (1966).

V roce 1969 přešel konstruktér Tony Rudd od závodní stáje BRM (British Racing Motors) do Lotusu a po roce se pustil do dvou vývojových projektů. Z projektu M50 se stal v roce 1974 model Elite a z projektu M70 dvoumístné kupé s motorem před zadní nápravou Lotus Esprit, nástupce modelu Europa stejné koncepce.

Návrhem karoserie pověřil Chapman karosárnu Italdesign, založenou v roce 1968 Giorgettem Giugiarem. Setkání Colina Chapmana s Giorgettem Giugiarem zprostředkoval v roce 1971 designer Oliver Winterbottom. Ten také navrhl, aby Giugiaro využil jako inspiraci pro návrh nového Lotusu koncept Maserati Boomerang. Práce na novém voze začaly v polovině roku 1971 postavením modelu v měřítku 1:4. Chapman ale byl zklamán výsledky měření ve větrném tunelu a celý projekt zastavil.

Italdesign měl zájem na pokračování projektu a postavil maketu v plné velikosti na upraveném prodlouženém podvozku modelu Europa. Tento bezejmenný prototyp (říkalo se mu „stříbrný vůz“) se objevil v roce 1972 na stánku Italdesignu na turínském autosalonu a pozitivní ohlasy přesvědčily Chapmana, aby povolil pokračování dalšího vývoje. Vývoj Espritu pokračoval stavbou druhého funkčního prototypu, registrovaného jako „IDGG 01“ a známého jako “červený vůz“. Pokračoval také vývoj mechanických komponent, ale při oficiálním představení Espritu nebyl ještě zcela dokončen.

První série S1 (1976–1978)

Lotus Esprit (foto) se poprvé ukázal motoristické veřejnosti v říjnu 1975 na pařížském autosalonu a jeho výroba byla v Hethelu zahájena v červnu 1976. Esprity první série, označované jako S1 měly sklolaminátovou karoserií klínovitého profilu, navrženou studiem Italdesign. Proti Giugiarově konceptu Boomerang měl Esprit tvary s méně výraznými ostrými hranami. Zůstal však zachován klínový tvar s předním oknem výrazně skloněným v úhlu 71 stupňů a splývající zádí s velkým zadním oknem. Lotus Esprit S1 měl rozvor náprav 2286 mm a vnější rozměry 4190 x 1867 x 1210 mm (délka x šířka x výška).

Lotus Esprit S1 měl sklolaminátovou karoserií klínovitého profilu, navrženou studiem Italdesign. Lotus Esprit S1 měl sklolaminátovou karoserií klínovitého profilu, navrženou studiem Italdesign.

Čtyřdobý řadový kapalinou chlazený čtyřválec Lotus 907 byl umístěný podélně před zadní nápravou, kterou poháněl přes pětistupňovou manuální převodovku Citroën C35 používanou v Citroënu SM a Maserati Merak. Motor měl objem válců 1973 cm3, ventilový rozvod DOHC a nejvyšší výkon 160 k (118 kW) při 6200 min-1 ve verzi pro Evropu a 140 k (103 kW) u vozů určených k exportu do USA. Točivý moment měl vrchol 189 Nm při 4900 min-1. Palivo dodávaly do motoru dva dvojité karburátory DellOrto. Vůz s pohotovostní hmotností 895 kg dosahoval nejvyšší rychlost 220 km/h a z 0 na 100 zrychlil za 7 s. Spotřeba benzinu se pohybovala kolem 10 l/100 km.

Laminátová karoserie byla namontována na ocelovém páteřovém podvozku a trubkovém rámu. Přední kola byla zavěšena na horních trojúhelníkových ramenech a spodních bočních ramenech se stabilizátorem. Zadní kola byla zavěšena na vlečených ramenech a spodních bočních ramenech. Obě nápravy byly odpruženy vinutými pružinami se soustřednými tlumiči. Esprit S1 měl vpředu i vzadu kotoučové brzdy, přičemž zadní byly umístěny u převodovky.

Lotus Esprit S1 byl chválen za dobré jízdní vlastnosti, ale vytýkal se mu nízký výkon motoru, zvláště na severoamerickém trhu, kde se Esprity prodávaly s výkonem sníženým kvůli emisním předpisům. Od pozdějších Espritů se S1 lišil velkým lopatovitým vzduchovým vstupem pod nárazníkem, zadními světly pocházejícími z Fiatu X1/9 a hliníkovými ráfky Wolfrace. Uvnitř měl Esprit S1 před volantem velký přístrojový panel se zelenými ručkovými přístroji Veglia (foto).

Esprit S1 měl před volantem velký přístrojový panel se zelenými ručkovými přístroji Veglia. Esprit S1 měl před volantem velký přístrojový panel se zelenými ručkovými přístroji Veglia.

Lotus Esprit S1 si zahrál ve filmu Špion, který mě miloval (The Spy Who Loved Me) z roku 1977 s Rogerem Moorem v roli Jamese Bonda. Ve filmu se Esprit po ponoření do vody zázračně proměnil v ponorku (foto). Vozu používanému ve scénách pod vodou se přezdívalo „Wet Nellie“ a v září 2013 si jej prý koupil vizionář a miliardář Elon Musk.

Lotus Esprit S1 si zahrál ve filmu Špion, který mě miloval z roku 1977. Po ponoření do vody zázračně proměnil v ponorku. Lotus Esprit S1 si zahrál ve filmu Špion, který mě miloval z roku 1977. Po ponoření do vody zázračně proměnil v ponorku.

Druhá série S2 (1978–1982)

Druhá série S2 (foto) se začala prodávat v roce 1978. Jako první si jej koupili závodníci týmu Lotus Ronnie Peterson a Mario Andretti. Nejviditelnějšími změnami na karoserii byly vzduchové vstupy za bočními okny, zadní světla z Roveru SD1, integrovaný přední spoiler a 14palcové ráfky Speedline z hliníkové slitiny, navržené designery Lotusu. Z dalších změn jmenujme přemístění baterie z místa pod pravým bočním oknem do zadní části vozu, rozšíření anatomických sedadel, náhradu přístrojů Veglia za ručkové přístroje Smiths a nové osvětlené ovladače.

Druhá série S2 se začala prodávat v roce 1978. Nejviditelnějšími změnami na karoserii byly vzduchové vstupy za bočními okny a integrovaný přední spoiler. Druhá série S2 se začala prodávat v roce 1978. Nejviditelnějšími změnami na karoserii byly vzduchové vstupy za bočními okny a integrovaný přední spoiler.

Na počest vítězství Lotusu v mistrovství světa formule 1 v roce 1978 vznikla speciální modelová edice Commemorative s karoserií v barvách tehdejšího sponzora Lotusu, výrobce tabáku a cigaret John Player & Sons (JPS). Commemorative Esprity byly mechanicky identické s dvoulitrovým Espritem S2 a bylo jich postaveno kolem 150 kusů.

Kritici nízké výkonnosti Espritu byli částečně uspokojeni verzí S2.2, vyráběnou od května 1980. Už podle názvu verze bylo patrné, že jedinou změnou bylo zvýšení objemu řadového čtyřválce Lotus 912 na 2,2 litru. Výkon motoru zůstal beze změny, ale krouticí moment byl zvýšen na 217 Nm. Lotus Esprit S2.2 dostal galvanizovaný podvozek a za 13 měsíců jich bylo postaveno jen 88 kusů, takže dnes jsou mezi sběrateli velmi ceněné.

Lotus Essex Turbo Esprit 

Další speciální edicí byl Lotus Essex Turbo Esprit (foto), představený v roce 1980. Karoserie tentokrát dostala modrou barvu s červenými a zlatými pruhy na bocích, což byly barvy sponzora týmu Lotus v letech 1979 až 1981. Byla jím ropná společnost Essex Overseas Petroleum. Essex Turbo Esprit byl první tovární Esprit s přeplňovaným motorem. Ještě předtím, o dva roky dříve prováděl dealer Lotusu Bell & Colvill konverze Espritu S2 na Turbo Esprit. Lotus Essex Turbo Esprit poháněl řadový čtyřválec typu 910 se suchou klikovou skříní, přeplňovaný jedním dmychadlem. S objemem 2173 cm3 měl maximální výkon 213 k (157 kW) při 6250 min-1 a točivý moment 271 Nm, dosahovaný při 4500 otáčkách. Turbo Esprit měl nejvyšší rychlost 241 km/h a z 0 na 97 km/h zrychlil za 6,1 sekundy. Esprit Turbo si zahrál v dalším filmu s agentem 007 Jen pro tvé oči (For Your Eyes Only) z roku 1981, opět s Rogerem Moorem v roli Jamese Bonda.

Lotus Essex Turbo Esprit z roku 1980 měl karoserii v barvách sponzora týmu Lotus v letech 1979 až 1981. Lotus Essex Turbo Esprit z roku 1980 měl karoserii v barvách sponzora týmu Lotus v letech 1979 až 1981.

Došlo také k úpravám šasi, zavěšení zadních kol a brzd. Na karoserii byly provedeny změny nutné ke zvýšení přítlaku při vysokých rychlostech (přední a zadní spoiler, prahy, žaluzie na zadním okně, větrací otvory před zadními koly). Interiér byl čalouněný šarlatovou kůží a nechyběla stereo aparatura Panasonic.

Lotus postavil celkem 718 vozů Esprit S1, 1061 kupé Esprit S2, 88 exemplářů S2.2 a 45 speciálů Essex Turbo Esprit. V dalších letech následovala série S3 (1982–1988), X180 (1988–1994) a S4 (1994–2004). Toho všeho už se ale Colin Chapman nedožil. Zemřel na selhání srdce 16. prosince 1982 ve věku pouhých 54 let.

Související články

Témata
13. 2. 2022 07:41
Re: Pri pohlade na ten lotus
Mna hned napadne Richard Hammond, a jeho Lotus s ktorym sa ponara pod hladinou. Asi jedna z najvacsich sialenosti, ake v TG robili:
https://www.youtube.com/watch?…
Avatar - Barrichello
12. 2. 2022 13:56
Re: Pri pohlade na ten lotus
JJ, to byl ten bílej z té prví bondovky kde se objevil.
Avatar - 3_diamanty
12. 2. 2022 08:00
Re: Chapman byl borec
Pre mna je najznamejsi ten z bondovky s Moore-om
Avatar - 3_diamanty
12. 2. 2022 07:47
Pri pohlade na ten lotus
Ma hned napadne scenka z jednej bodovky s R. Moore-om ako sa s nim ponara pod hladinu mora... ;-)
Avatar - Barrichello
11. 2. 2022 18:41
Bondovy Lotusy na trati TopGearu
https://www.youtube.com/watch?…
Články odjinud