Martin Vaculík a ojetý Renault Scénic IV: Pět let a konec!
Renault Scénic je zakladatelem třídy kompaktních velkoprostorových aut a koloritem evropských silnic. Na jeho poslední generaci se však sesypala taková nepřízeň osudu, že už zůstane vzácností.
Když se na podzimním pařížském autosalonu scénic čtvrté generace představil, přinesl emočnější pojetí designu než jeho předchůdci. Těžko najdete někoho, komu by se vnější tvary vozu vyloženě nelíbily. A je super, že na rozdíl od generační obměny většího espace rok a půl předtím to neznamenalo žádné omezení praktičnosti. Místa dost vpředu i vzadu, zajímavá posuvná středová konzola s elektrickým odjištěním, skvělý výhled dopředu, jen trochu horší vzad, což v době široce dostupných parkovacích kamer už není tak zásadní nevýhoda. Ještě na sklonku roku 2016 pak přišlo provedení Grand Scénic s rozvorem náprav o osm centimetrů delším (2804 mm proti 2734), u něhož jste mohli mít buď opravdu gigantický zavazadelník 718 l, nebo za příplatek pouhých 15.000 Kč dvě další sedačky. Jelikož i samotný příplatek za grand se podle ročníku pohyboval jen mezi 15.000 a 20.000 Kč, dali Češi klanící se poměru ceny a hodnoty systémově přednost právě této delší verzi.
To myslíte vážně?
Hned tehdy v Ženevě jsme se podivovali standardním kolům zcela nezvyklého průměru 20 palců a naopak skromné šířky 195 mm. Sám dnes již legendární tehdejší šéf Renaultu Carlos Ghosn to vysvětloval tak, že i ve vývoji francouzské značky mají své nezastupitelné místo ženy. A jedna z nich že si prý ta kola prosadila. Z čistě designového pohledu lze tu jistě šaramantní Francouzku i dobře pochopit – segment velkoprostorových aut byl už tehdy kanibalizován takzvanými SUV, tedy terénně se tvářícími modely. Dobře je to vidět třeba na konkurenci od Peugeotu, tedy vozech 3008 a 5008. A velká kola posunula i ještě postaru navržený scénic vstříc aktuálnějším trendům. Na otázku, která napadla každého hned, tedy jak to bude s cenou obutí pro takový rozměr, zástupci Renaultu odpovídali jasně – s výrobci pneumatik se prý dohodli a speciálky pro scénic nebudou prý stát víc než běžné sedmnáctky. Jenže tím mysleli sedmnáctky od Michelinu. Kupující ojetiny zvyklý na levnější značky Barum či Nokian je tak dnes z ceny obutí od 3000 Kč za kus v přesně takové deziluzi, jakou jsme věštili. Nejhorší ovšem je, že někteří musí pneumatiky měnit mnohem častěji, než by si přáli. Jakkoliv platforma CMF, na níž je vůz postaven, platí za robustní, tady má zvětšený průměr kol vůči pružnému plechu vlečené zadní nápravy příliš velkou páku. Při plně naložené zádi tak pustí kola do negativních odklonů (takzvaně áček) a rychle se sjíždějí vnitřní boky pneumatik. Dle Michala Tokoše, zkušeného mechanika servisu Renault Auto Pokorný Velké Meziříčí, však nejde o nevratnou změnu. „Když změřím geometrii na nezatíženém voze, kde má majitel se sjížděním pneumatik problém, nenacházím žádnou trvalou deformaci. Je tedy dočasná od určitého zatížení výše,“ vysvětluje a zároveň tím říká, že servis nemá majitelům v tomto případě jak pomoci.
Tento článek je součástí balíčku AUTO+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
