TEST Mercedes-Benz SLS AMG E-Cell: První jízdní dojmy
Všech 392 kW (533 koní) a 880 Nm kroutícího momentu jsme měli k dispozici na městském okruhu ve Valencii, tedy přesněji řečeno na několikakilometrovém úseku mezi zatáčkami 17 a 24. Po jedné jízdě tam a zpět sice těžko můžeme obsáhleji vůz hodnotit, dojem však žluté SLS AMG zanechalo perfektní.
Nejdříve jemný rozjezd s elektronikou nastavenou pro městský provoz (výkon je zde přiškrcen) a to už se blížíme k prvním kuželům na dráze. Prosvištět ji celou s pedálem plynu na podlaze by sice bylo efektní leč ne dostatečně efektivní – chceme se totiž dozvědět, jak si podvozek poradí s těmi téměř pěti metráky hmotnosti navíc.
První zatočení volantem dokonale naše obavy rozprášilo – hmotnost je sice vyšší, těžiště se naopak posunulo o něco níže a na přilnavém asfaltu se elektrickému SLS AMG do nedotáčivosti vůbec nechce. I když s každou bránou přidáváme stále víc a víc, žluté auto na silničních pneumatikách Continental má očividně limity posunuty hodně za hranice toho, co si s jediným exemplářem na světě kousek od betonových zátarasů prvních pár set metrů dovolíme. Kdyby se však schylovalo k něčemu nepěknému, má instruktor sedící vedle připraveno „všemocné“ červené tlačítko...
To ale naštěstí nebylo nutné použít. Po chvíli přepínáme volič do polohy „Sport“, což se projeví agresivnější reakcí na sešlápnutí plynu (dodávat, že odezva je okamžitá asi není nutné) a i na intenzitě, se kterou nás elektromobil tlačí do skořepiny. Projíždíme další část slalomu a tentokráte už opravdu začínáme tlačit na pilu. V osmiválcovém SLS AMG by nám k tomu hrála božská atmosférická hudba, zde rychlost spíše tušíme díky rychle se míhajícímu barevnému betonu kolem.
Počínající náznaky nedotáčivosti lze velmi účinně vyřešit sešlápnutím pedálu; všechna čtyři kola se okamžitě zakousnou do asfaltu, vyspělá elektronika vyhodnotí situaci a zapojí do hry také „obrácené ESP“. To klasické sportovní jízdu většinou kazí, zde ale místo přibrzďování vnitřního kola naopak urychluje kolo na opačné straně. A funguje to skvěle.
Všechny kužely přežily, je tedy čas otočit se v široké únikové zóně a zamířit zpět, tentokráte v „zabijáckém“ módu „Sport+“. V něm trvá zrychlení z 0 na 100 km/h SLS AMG E-Cell jen rovné 4 sekundy a na 200 km/h dokáže vůz zrychlit za 11,0 s. SLS s osmiválcem přitom dosahuje jen o málo lepších časů – 3,8, respektive 10,8 s.
Opět zkoušíme jeden úsek s kužely a auto je zase o něco lepší, tentokráte se svým rozvernějším charakterem jízdy snaží velmi dobře maskovat vysokou hmotnost. Abych řekl pravdu, kdybych měl hmotnost vozu po jízdě s ním odhadovat, nevěděl bych o co se opřít – akcelerace byla skvělá, adheze v zatáčkách také a brzdy zastavily vůz na několika málo metrech.
Ano, to přesně byla jedna z posledních věcí, které jsme s SLS AMG E-Cell dělali. Zastavili jsme na rovince a sešlápli pedál až do podlahy. Po krátkém gumování všech kol se vůz dal téměř neslyšně do pohybu a zrychloval bez náznaku vadnutí stále dál a dál.
Nevím jak rychle jsme jeli ve chvíli minutí bodu oznamujícího začátek brzdění, odhadem zhruba 160 km/h, po zaklesnutí destiček do kotoučů nás velké zpomalení pověsilo do pásů a brzdná dráha vskutku nebyla nikterak dlouhá. Omluvte absenci tvrdých čísel a naměřených dat, všechno bylo tak rychlé a tiché zároveň, že z toho šla hlava kolem všem novinářům bez výjimky.
Ptáte se na dojezd? 400V baterie, které jsou rozmístěny prakticky po celém autě, mají kapacitu 48 kWh, což prý stačí na nějakých 150 km jízdy. Pokud vozu ale dáváte za uši tak jako jsme to dělali my, dojezd rapidně klesá až na několik desítek kilometrů.
A jak bychom zážitek zhodnotili? Inu, svezení je to opravdu perfektní, leč chybějící vůně benzinu a zvuková kulisa osmiválce nakonec rozhodla – vnitřní spalování je zkrátka vnitřní spalování...