Motory V12 (6. díl): Lamborghini Murciélago

Značka je neobvyklá také tím, že dlouhá léta byl v nabídce vlastně jen automobil s motorem V12 pod kapotou.

Devadesátá léta nepatřila ke zlatému věku firmy Lamborghini. Po tom co Lambo koupil v osmdesátých letech Chrysler, změnila relativně mladá značka (založená v r. 1963), několikrát majitele. Prostřednictvím bermudské firmy Megatech patřila dokonce částečně také korejské automobilce Kia, když nakonec skončila v roce 1998 pod křídly Audi.

S tím přišel do supersportovních Lamborghini také stálý pohon všech kol. Ne že by se před příchodem Audi nic takového u Lamborghini nedělalo (viz Diablo VT), ale Audi zavedlo nový standard značky, takže dnes není problém vyrazit si s novým Lambem třeba do zasněžených Alp, na speciálně pro Lambo navržených zimních pneumatikách Pirelli.

Menší baby-Lambo představené minulý rok v Ženevě jsme představili v magazínu, a protože má „jen“ deset válců pod kapotou, odbýváme jej pouze odkazem na starší článek.

Cílem našeho seriálu je dvanáctiválcová současnost. Ta je u Lamborghini představována celohliníkovým motorem 6.2 V12. Ten má základ v motoru stejné koncepce, který používalo už Diablo (stejné vrtání 87 mm, zdvihový objem 5707 cm³). Dvě řady válců svírají obligátní úhel 60° a zvětšením zdvihu na 86,8 mm byla překročena čtyřsetkilowattová hranice maximálního výkonu. Dnešní Murciélago má motor o objemu 6192 cm³ V12. Nejvyšší výkon vyhnali technici k 426 kW při 7500 ot./min, točivý moment má nejvyšší hodnotu 650 Nm při 5400 ot./min. V rozmezí 2000-7500 ot./min je k dispozici 500 Nm. O snové hodnoty se stará čtyřventilový rozvod s proměnným časováním ventilů a variabilním sáním.

Proti předchůdci je současný motor vybaven mazáním se suchou skříní, a motor tak je o 50 mm níže, což vedlo k cennému snížení těžiště automobilu. Řidič přes pedál akcelerátoru ovládá elektronickou cestou hned čtyři škrtící klapky.

Murcielago využívá efektní vstupy chladícího vzduchu za bočními okny, podobně jako předchozí typy Diablo a Countach. V aktuálním modelu je agresivní vzhled spojen s účelnou změnou profilu vstupních otvorů přivádějících chladící vzduch k chladičům. Děje se tak buď na povel řidiče (při běžícím motoru), nebo samočinně, jakmile teplota okolního vzduchu resp. teplota chladící kapaliny dosáhne limitní hodnoty. Lamborghini tomu říká Variable Air-flow Cooling System (VACS). K zavedení této „komplikace“ přivedla konstruktéry aerodynamická optimalizace karosérie. Extrémní výkony podávané hnací jednotkou sice nejsou v životě auta příliš běžné (výrobce udává cca 15% jízdní doby), ale právě na tyto situace musí být dimenzován i chladící systém, což by u konvenčního řešení vedlo k větším vstupním otvorům a tedy i většímu aerodynamickému odporu karosérie. Murcielago v „bojové pozici“ tak vypadá ještě agresivněji, díky dvěma krovkám na bocích, vysunutým v pracovní poloze o 20°.

Pohon všech kol je realizován prostřednictvím mezinápravové viskózní spojky a diferenciálů s omezenou svorností (25% vpředu /45% vzadu). Šestistupňová manuální převodovka spolupracuje s jednokotoučovou spojkou (průměr 272 mm).

Loňská produkce Lamborghini dosáhla rekordního počtu 1357 automobilů. Z toho bylo 424 dvanáctiválců. Celkem bylo již vyrobeno více než 900 Murciélag, z nichž více než čtvrtina skončila na trhu USA.

Na našich snímcích je zachycen motor Murcielaga vystavený na letošním ženevském autosalonu a jako zajímavost jsme přidali Countach, projízdějící nedaleko frankfurtského výstaviště. Na silnici přeci jen lépe vyniknou extrémní proporce, například výška ve srovnání s vpředu jedoucím Mercedesem C.

Další články o dvanáctiválcích:
Motory V12 (1. díl): Volkswagen/Audi W12

Motory V12 (2. díl): Mercedes/Maybach V12 biturbo

Motory V12 (3. díl): BMW 6.0 V12

Motory V12 (4. díl): Ferrari Enzo a spol.

Motory V12 (5. díl): Aston Martin 5.9 V12