Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Na každé dálnici v Československu mělo vzniknout letiště, zprovozněno bylo jen jedno

Na každé dálnici v Československu mělo vzniknout letiště
Na každé dálnici v Československu mělo vzniknout letiště
Na každé dálnici v Československu mělo vzniknout letiště
Na každé dálnici v Československu mělo vzniknout letiště
22 Fotogalerie
Diskuze (11)

Velkolepý plán doplatil na tradiční problémy výstavby dálnic: zpoždění a mnohonásobně vyšší náklady.

Dálnice jsou pro nás symbolem rychlého a plynulého přesunu na dlouhé vzdálenosti, tedy alespoň pokud na nich neprobíhá nekonečná rekonstrukce. V minulosti ale v Československu vznikl plán, podle kterého měly vybrané úseky dálnic plnit ještě jednu dnes nevšední roli. V případě krize se měly stát přistávacími a vzletovými plochami pro letectvo československé armády.

Na tuto zajímavou skutečnost upozornil na webu Vojenského Historického Ústavu již začátkem loňského roku Jan Šach, který shromáždil také řadu zajímavých informací. Plány na výstavbu letišť na dálnicích přitom začaly vznikat již během sedmdesátých let.

Podle tehdejších plánů mělo na Československých dálnicích a vybraných silnicích vzniknout dvacet betonových drah o délce 2000 až 2500 metrů s 2 x 20 metry upraveného terénu po obou stranách silnice. Na každém úseku se počítalo také se stojánkami pro dvě letky a plochami pro rozptyl techniky.

Budování letišť na dálnicích přitom nabízelo několik výhod oproti tradiční výstavbě polních letišť se zpevněnou plochou. Podle tehdejších propočtů bylo potřeba zhruba 15 podobných letišť, jejichž vybudování by normálně zabralo až 750 hektarů orné půdy a podle odhadů stálo nejméně 800 milionů korun.

Při vybudování letišť na silnicích a dálnicích se však měl zábor půdy omezit na cca 150 hektarů, zatímco cena měla klesnout na 150 až 300 milionů. Pravidelná údržba dálnic navíc zajišťovala i připravenost letišť, vyvstala pouze nutnost naplánovat objízdné trasy pro přepravu pozemní techniky v době, kdy na dálnici vznikne letiště.

Ministerstvo národní obrany vypracovalo v roce 1977 plán, který počítal s výstavbou patnácti letišť na dálniční síti až do roku 2000, přičemž náklady se měly mezi lety 1980 až 2000 pohybovat okolo 250 až 300 milionů korun. Výstavba měla být zahájena v roce 1981 a do roku 1985 měla vzniknout dvě letiště v prostoru Ledčice-Dušníky na dálnici D8 a na Slovensku u Dubnice nad Váhom (D1).

Mezi lety 1982 – 1986 následovalo letiště na D1 v úseku mezi Brnem a Starým Hrozenkovem, u kterého byly připravovány dvě varianty: Podbřežice-Kozlany a Moutnice-Borkovany. V rozmezí let 1981 až 1990 mělo vzniknout pět letišť: na dálnici D5 u Rokycan, na dnešní E55 mezi Prahou a Táborem u Votic, mezi Táborem a Českými Budějovicemi, na D11 u Kostelní Lhoty a na státní silnici 51 mezi Seredí a Nitrou v prostoru Pata-Báb.

V druhé polovině osmdesátých let mělo vzniknout letiště na dálnici D47 mezi Hranicemi a Ostravou, zatímco mezi lety 1991 až 2000 měla vzniknout letiště na D5 u Boru u Tachova, na státní silnici číslo 20 u obce Úněšov, v úseku mezi Blatnou a Protivínem v prostoru Semice-Myšenec, na dnešní silnici E59 v úseku Stonařov-Želetava a na dálnici D35 měla vzniknout dvě letiště mezi Opatovicemi nad Labem a Litomyšlí u Holic a mezi Jevíčkem a Prostějovem.

Realizace poměrně velkých plánů ovšem závisela na rychlosti výstavby dálnic, ta se však stejně jako dnes zpožďovala a většina letišť tak nebyla realizována. Navíc se ukázalo, že náklady na výstavbu budou nejspíš mnohonásobně překonávat původní odhady.

Nakonec se tedy podařilo realizovat pouze několik málo staveb. Například na dálnici D5 u Rokycan byla postavena vzletová i přistávací dráha spolu s odstavnými plochami pro letadla. Částečně se měl realizovat úsek dálnice D11 u Kostelní Lhoty a další úsek vznikl na dálnici D46 u Vyškova.

Video placeholder
Auto TIP Klassik (upoutávka 2) • Zdroj: Auto.cz

Jediné kompletně dobudované dálniční letiště tak nakonec vzniklo v roce 1976 na úseku dálnice D1 u Měřína, do zmíněného plánu přitom vůbec nespadalo. V roce 1980 pak armáda na tomto úseku dálnice uspořádala cvičení Dálnice, ze kterého vznikl zajímavý dokument, zveřejněný Vojenským Historickým Ústavem.

Cvičení probíhalo mezi 136. a 139. kilometrem dálnice D1, kde vojáci odstranili středová svodidla, vytvořili kompletní zázemí a vybavili povrch dálnice odpovídajícím značením. Cvičení se tehdy zúčastnily stíhací letouny MiG-21 a MiG-23. Dokument z akce přitom ukazuje opět celou řadu detailů, které s úpravou dálnice na letiště souvisí.

Vstoupit do diskuze (11)