Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Neuvěřitelné statistiky F1: Tři vítězové kvalifikace nebo nejrychlejší kolo přes boxy

David Bureš David Bureš 21. 8. 2016
93
Zobrazit náhledy (93)
Alfa Romeo Tipo 159 "Alfetta" Alfa Romeo Tipo 159 "Alfetta" Alfa Romeo Tipo 159 "Alfetta" Alfa Romeo Tipo 159 "Alfetta" Alfa Romeo Tipo 159 "Alfetta" Alfa Romeo Tipo 159 "Alfetta" Alfa Romeo Tipo 159 "Alfetta" Alfa Romeo Tipo 159 "Alfetta" Alfa Romeo Tipo 159 "Alfetta" Alfa Romeo Tipo 159 "Alfetta" Alfa Romeo Tipo 159 "Alfetta" Alfa Romeo Tipo 159 "Alfetta" Lotus 25 Lotus 25 Lotus 25 Lotus 25 Lotus 25 Lotus 25 Lotus 25 Lotus 25 Lotus 25 ATS Penske PC4 Toleman TG185 Benetton B186 Benetton B186 Benetton B186 Benetton B186 McLaren MP4-8 McLaren MP4-8 McLaren MP4-8 McLaren MP4-8 McLaren MP4-8 McLaren MP4-8 McLaren MP4-8 McLaren MP4-8 McLaren MP4-8 McLaren MP4-8 McLaren MP4-8 Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Ferrari F310B Williams FW19 Williams FW19 Williams FW19 Williams FW19 Williams FW19 Williams FW19 Williams FW19 Williams FW19 Williams FW19 Williams FW19 Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid Mercedes AMG F1 W07 Hybrid
Kvalifikaci na Velkou cenu Evropy F1 1997 vyhráli hned tři jezdci. Víte, který z nich (a proč) nakonec stál na pole position? To i jiné zajímavosti odhalují statistiky F1.

Formule 1 má v těchto týdnech letní prázdniny, pauza mezi závody v Německu a Belgii činí čtyři týdny. V této mezeře je tak vhodný čas se podívat do historie slavného šampionátu a odhalit i některé pikantní detaily ze závodů. Za 66 let královny motorsportu v jejích historických análech najdeme hned několik opravdu zvláštních číselných statistik.

Trojice vítězů kvalifikace

Jen jednou jedinkrát se stalo, aby kvalifikaci před závodem vyhráli hned tři jezdci. Stalo se tak na Velké ceně Evropy 1997, kde shodný čas s hodnotou 1 minuta a 21,072 sekundy zajeli Michael Schumacher (Ferrari), Jacques Villeneuve a Heinz-Harald Frentzen (oba Williams).

Na pole position se v tehdejším závodě na španělském okruhu Jerez nakonec postavil Villeneuve. Daný nejrychlejší čas totiž v kvalifikaci zajel jako první, což ho dle pravidel posunulo na první místo na startu. Zajímavostí na tehdejší těsné kvalifikaci je i fakt, že Damon Hill (Arrows) zajel 4,4 kilometru dlouhou trať jen o 0,058 sekundy pomaleji než trio před ním.

Trojnásobný vítěz kvalifikace nikdy nevedl

Vítězství v kvalifikaci ale není všechno, jak ostatně trochu nešťastně dokazuje někdejší italský závodník Teo Fabi. Pozapomenutý pilot sice za svoji kariéru zvítězil ve třech kvalifikacích, nikdy však nevyhrál závod, ba co víc, nikdy ani neujel kolo v čele závodního pole.

Tehdy překvapivé první místo na startu ve Velké ceně Německa 1985 mu bylo k ničemu, protože do samotného závodu špatně odstartoval a svoji pozici hned ztratil. Kvůli závadě na spojce nakonec ani nedojel. Po dalších pole position pak měl velkou smůlu. Na Velké ceně Rakouska 1986 sice s týmovým kolegou Gerhardem Bergerem po startu bojoval o první příčku, když ji však konečně definitivně vybojoval, závada na motoru ho zpomalila a on se opět propadl pořadím. Na Velké ceně Itálie v tehdejším roce pak kvůli problémům v zahřívacím kole musel navzdory vybojovanému pole position startovat z poslední řady.

Nekvalifikoval se, nedojel a ještě byl diskvalifikován

Nekvalifikovat se do závodu, nedojet závod nebo být diskvalifikován, to je něco, co se ve Formuli 1 (a vlastně v každém jiném závodě) čas od času zkrátka stane. Hans Heyer však na Velké ceně Německa v roce 1977 tento doslova cimrmanovský hattrick zajel v jednom jediném závodě.

Heyer byl sice závodník, jezdil však okruhový šampionát cestovních vozů, a tak pro něj VC Německa 1977 byla prvním seznámením se s Formulí 1. Nebylo tak žádným divem, že se svým monopostem stáje ATS nezajel v kvalifikaci dobrý čas a do závodu se podobně jako mnozí další jezdci nekvalifikoval. To v té době nebyla žádná ostuda, protože se to pilotům menších stájí často stávalo.

Do závodu se však kvalifikoval alespoň jakožto rezervní pilot, což znamenalo, že pokud by se některému z jezdců před závodem ještě něco událo, měl být připraven, aby jako náhradník mohl odstartovat místo něj. To se nakonec nestalo, což však Heyera nezastavilo – německý pilot se přesto rozhodl do závodu odstartovat. Jeho souboj na trati však neměl dlouhého trvání, už po devíti kolech jej zastavila závada převodovky. Navíc zpětně byl ze závodu za svoje počínání diskvalifikován. Heyer je tak jediným pilotem F1, u jehož jezdeckých statistik se v jednom závodě píše DNQ (nekvalifikován), DNF (nedojel) i DSQ (diskvalifikován). Ba co víc, VC Německa 1977 byla pro Heyera nejen prvním, ale zároveň také posledním závodem ve Formuli 1.

Nejrychlejší kolo, přes boxovou uličku

Ayrton Senna patří mezi nejlepší závodníky historie Formule 1, pokud není přímo tím nejlepším. Za svoji kariéru své umění rychlé jízdy dokázal mnohokrát. Jedním z mnoha důkazů Sennova umění byla Velká cena Evropy 1993 na britském okruhu Donington Park.

Tam Senna vyhrál, a co víc, zajel tam i nejrychlejší kolo závodu. Na tom by nebylo nic tak zajímavého, kdyby Senna nejlepší čas na kolo nevylepšil v průběhu závodu hned devětkrát. A co víc, ten vůbec nejrychlejší čas zajel v kole, kdy zamířil do boxové uličky kvůli pit stopu. Mechanici však nebyli ještě připraveni, a tak než aby Senna na ně čekal, sešlápl plyn a jel dál. Tehdy v boxové uličce neplatila omezená rychlost jako dnes, a tak byla pro brazilskou hvězdu zajímavou zkratkou. Díky tomu bylo nejrychlejší kolo o 1,35 sekundy rychlejší než to druhé nejrychlejší.

Nejjasnější vítěz

To Velká cena Belgie v roce 1963 měla nejjasnější výsledek. Jim Clark (Lotus) totiž do cíle závodu tehdy dojel s náskokem čtyř minut a 54 sekund před druhým v pořadí, Brucem McLarenem (Cooper). Velký náskok po 32 kolech byl způsoben perfektní jízdou Clarka na velice mokré trati, která navíc byla velice dlouhá – tehdejší verze Spa měla 14 kilometrů, zatímco dnes má jen polovinu této hodnoty. To ve výsledku znamenalo 451 kilometrů dlouhý závod, zatímco letošní belgická grand prix má měřit 308 kilometrů.

Clark přitom startoval až z osmé příčky, rychle se však probojoval dopředu, kde jeho tempu už nikdo nestačil. McLaren byl tak ve výsledku jediným, kdo dojel ve stejném kole jako Clark, všem ostatním britský závodník nadělil minimálně jedno kolo.

Stále mladší

Formule 1 se za 66 let své existence natolik proměnila, že jednotlivé změny už ani nelze spočítat dohromady. Měnila se koncepce monopostů, aerodynamika, motory, bezpečnostní prvky nebo třeba oděvy jezdců. Důležitou změnou prošli i sami jezdci.

Za šest desítek let se závodníci stali mnohem mladší. Jestliže průměrný věk závodníků na stupních vítězů na Velké ceně Švýcarska v roce 1950 činil 46 let a devět měsíců, nejlepší tři jezdci z letošní Velké ceny Německa dali průměrný věk 25 let a 10 měsíců. Jmenovitě se v roce 1950 ve Švýcarsku jednalo o Nina Farinu (43 let), Luigiho Fagioliho (51!) a Louise Rosiera (44), zatímco na stupních vítězů letošní VC Německa stáli Lewis Hamilton (31), Daniel Ricciardo (27) a Max Verstappen (18)

Související články

Témata

Diskuse: Přidat názor