Neznámý příběh krásné Škody Tudor. Víte, že koncept automobilce kdysi ukradli?
Kupé Škoda Tudor patří mezi nejslavnější a nejúspěšnější studie české automobilky. Ta teď vzpomíná na okolnosti jejího vzniku a přidává i jednu pikantnost.
Škoda Tudor, zjednodušeně řečeno dvoumístné provedení modelu Superb, vznikla v roce 2002. Cílem konceptu bylo ukázat potenciál českých designérů.
U jeho zrodu stál Wilfried Bockelmann, tehdejší šéf oblasti Technického vývoje ve Škoda Auto.
„V roce 2000 jsme od Wilfrieda Bockelmanna dostali za úkol navrhnout nějaká další auta mimo tehdy produkovanou trojici Fabia, Octavia a Superb,“ vzpomíná Zdeněk Cibulka, který tehdy i dnes pracoval v oddělení Škoda Design. „Vznikly tak třeba Fabia pick-up, Octavia kabriolet či Superb ve variantě kombi. Od začátku bylo jasné, že se sériově vyrábět nebudou, ale šlo o to ukázat naši kompetenci ke složitějším úkolům, zkrátka čeho všeho jsou designéři v Mladé Boleslavi schopni,“ dodává.
Pod vedením tehdejšího šéfdesignéra Thomase Ingenlatha navrhnul Zdeněk Cibulka elegantní kupé s názvem Tudor. A to Wilfrieda Bockelmanna zaujalo nejvíc. Další práce pokračovaly díky sehranému a nadšenému týmu lidí v oddělení designu velmi rychle. Pro výsledek práce designéra je klíčovým faktorem práce dobrého modeláře. Model vznikl v měřítku 1:4, ten se v počítači zvětšil a z něj se rovnou vyráběly díly pro plastový model ve skutečné velikosti. A pak hned následoval finální vůz. To vše během několika měsíců.
Kromě dvojice bočních dveří a pozvolna klesající linie střechy zaujmou na autě při pohledu z boku dvě stoupající linie. Jedna vychází od předních světlometů a přechází ve spodní okraj bočních oken. Druhá níže položená začíná u klik dveří a pokračuje nad zadními blatníky. Uprostřed se protínají a vytvářejí dynamické rozšíření blatníků zadních kol.
„V nákresech nejdřív auto vypadalo úplně jinak, navrhli jsme totiž kompletně nový showcar s originální přední i zadní částí, odlišný od aktuální produkce,“ popisuje Zdeněk Cibulka. „Dostali jsme zelenou k tomu, nechat vyrobit maketu, museli jsme ale vzhled přece jen více přiblížit nějakému sériovému autu, konkrétně modelu Superb.“
Ze sériového vozu proto byla bez větších změn převzata přední maska a až na odlišná světla i zadní partie vozu.
Ovšem zadní světla byla na svou dobu výjimečná. „Tehdy se světla dělala tak, že se udělala komora, do ní se daly žárovky a práce designéra spočívala jen v návrhu obrysového tvaru světla,“ vzpomíná Zdeněk Cibulka.
Tudor však nemá směrové a zpětné světlo umístěné vedle sebe, jak se to dělalo do té doby, ale oranžová žárovka směrového světla je ukryta za reflektorem zpětného světla. Světlo žárovky blinkru se odráží od odrazové plochy a svítí okolo reflektoru zpětného světla.
„Právě tady se navíc začal rodit typický světelný podpis ve tvaru písmene C, který se naplno rozvinul u Octavie druhé generace,“ poznamenává Cibulka. Červené krycí sklo zadních světel je totiž uspořádáno do tří stran obvodu reflektoru.
Stylizovaný nápis na zadních dveřích byl jedním z nejvíce charakteristických detailů konceptu. Zajímavostí je, že se už tehdy designéři při návrhu použitého typu písma prý inspirovali českým křišťálem. „Hledali jsme nějaké písmo pro název modelu, odlišné od tehdejšího oficiálního fontu, něco jednoduchého, ale přitom výrazného,“ říká Zdeněk Cibulka. Ostře řezané písmo bylo plastické a připomínalo tak broušené sklo, jehož další interpretace se pak o několik let později rozvinuly do celého tvarosloví, které můžeme vidět na všech současných modelech škodovky.
Původní šedohnědá metalíza se těsně před premiérou změnila na tmavě červenou.
Pod kapotou se ukrýval šestiválec 2.8 30V s výkonem 142 kW. Spojen byl s manuální pětistupňovou převodovkou a pohonem přední nápravy.
Tudor se poprvé ukázal veřejnosti na autosalonu v Ženevě v roce 2002, pak byl vystaven pro českou veřejnost ve Škoda Muzeu v Mladé Boleslavi.
Zajímavé okolnosti provázely koncept při zapůjčení na výstavu do Indie. Po výstavě se vůz ztratil a bylo po něm vyhlášeno pátrání. Našel se až po několika měsících, odstavený v hale na vlakovém nádraží. Po návratu do Česka se musel kompletně renovovat do dnešní podoby.
„Ještě dnes, když auto v muzeu vidím, cítím hrdost na to, jaké auto se nám tehdy podařilo navrhnout,“ uzavírá vzpomínání nad Tudorem Zdeněk Cibulka.
